Stéphane Traineau

S judem začínal v 5 letech v rodné obci Mortagne-sur-Sèvre pod vedením svého otce Michela. Od roku 1984 byl zařazen do vrcholového tréninkového programu INSEP. Ve francouzské seniorské reprezentaci se pohyboval od roku 1987 v polotěžké váze do 95 kg. V roce 1988 uspěl při francouzské nominaci na olympijské hry v Soulu na úkor dlouholeté reprezentační jedničky Rogera Vachona. Ve druhém kole olympijského turnaje v Soulu vybodoval úřadujího japonského mistra světa Hitoši Sugaie, ale v dalším takticky zaváhal s úřadujícím mistrem Evropy Jiřím Sosnou z Československa a prohrál po verdiktu sudích na praporky (hantei).

V roce 1992 patřil k favoritům na zisk zlaté olympijské medaile na olympijských hrách v Barceloně, ale jako úřadující mistr světa a Evropy zaváhal ve třetím kole s americkým veteránem Leo Whitem a nechal se hodit na ippon technikou soto-makikomi. Vytoužené olympijské medaile se dočkal až na třetí pokus v roce 1996. Na olympijských hrách v Atlantě ve čtvrtfinále zaskočil po sedmi sekundách zápasu Japonce Jošio Nakamuru technikou kučiki-taoši na ippon. V semifinále však v polovině zápasu nezachytil seoi-nage Jihokorejce Kim Min-sua a spadl do oprav. Souboji o třetí místo vybodoval Maďara Antala Kovácse a získal bronzovou olympijskou medaili.

Po olympijských hrách hrách v Atlantě přepustil místo reprezentační jedničky kolegům, ale v roce 1999 získal svoji pozici zpět. V roce 2000 uspěl při francouzské nominaci na olympijské hry v Sydney. V úvodním kole ho čekal úřadující mistr Evropy Rus Jurij Sťopkin. V polovině zápasu dostal Rusa na zem a zvítězil na ippon držením. Osudným se mu však opět stalo semifinále, kde v takticky vedeném zápase nestačil v boji o úchop na Kanďana Nicolase Gilla a spadl do oprav. V souboji o třetí místo upáčil na zemi Izraelce Ariela Ze'eviho a získal druhou bronzovou olympijskou medaili. Vzápětí ukončil sportovní kariéru. Věnuje se trenérské a funkcionářské práci.

Stéphane Traineau byl pravoruký komplexně technicky vybavený judista, jeho oblíbenou technikou v postoji byly hody přes boky (curi-goši) a v boji na zemi nasazovaná páka (juji-gatame).