Florian Wanner

Německo mělo na konci 20. století dva velmi kvalitní, mladé zápasníky judo v kategorii polostředních vah. Vedla Wannera jím byl o rok starší Stefn Friš. Ještě v roce 1999 upřednostnili reprezentační trenéři Friše, ale Wanner je později přesvědčil svými výbornými výkony ve světovém poháru. V roce 2000 si zajistil kvalifikaci na olympijské hry v Sydney. V prvním kole se utkal se silným soupeřem, Rakušanem Rajtrem. Po vyrovnaném boji ho porazil na juko. Ve druhém kole se utkal s favoritem na zlato, Jihokorejcem Čoem. Ten prolomil jeho obranu po dvou minutách a vyhrál na ippon technikou ko-soto-gari. V opravách potom podlehl na ippon Estonci Budolinovi.

V roce 2003 zaznamenal svůj nejlepší výsledek. Na mistrovství světa v Osace, v semifinále proti Japonci Akijamovi zvrátil zápas 6s před koncem (o-soto-gari) a ve finále porazil Švýcara Ašwandna po minutě boje na ippon. Zlatou medailí si zajistil kvalifikaci na olympijské hry.

V roce 2004 na olympijských hrách v Athénách patřil k favoritům na zlatou medaili. Postoupil až do čtvrtfinále, kde narazil na mladého a po úspěchu hladového Ukrajince Honťuka. Svým typickým opatrným způsobem si ho nepouštěl k tělu a čekal na Honťukovu chybu. Tomu se však podařilo v zápase skórovat na juko. V poslední minutě zápasu Němec riskoval a Ukrajinec ho poslal zvědačkou na zem (druhé juko) a do držení (osaekomi-waza). V opravách podlehl Ázerbájdžánci Ezizovi na ippon-wazari. Obsadil 7. místo.

Po olympijském turnaji překvapivě ukončil v 27 letech reprezentační kariéru. Judo se věnoval dál na klubové úrovni. Především potom úspěšně dokončil ekonomická studia na vysoké škole.

• Judo FactFiles