Frauke Eickhoffová

Vyrůstala v Hermannsburgu, kde v 5 letech začala s judem. Vrcholově se mu potom věnovala v Braunschweigu pod vedením Gottfrieda Buruckera. Její slibně začínající kariéru však přibrzdila vážná nemoc žaludku. V roce 1990 se dokázala vrátit a v roce 1991 vybojovat titul mistryně světa.

V roce 1992 patřila za hlavní favoritku na zlatou medaili na olympijských hrách v Barceloně a od prvního kola svojí roli potvrzovala. V semifinále narazila na Izraelku Arad. Koncem první minuty zápasu zaútočila technikou paží (tai-otoši), ale obdržela pouze wazári. Pokračovala tedy v boji na zemi (ne-waza) a snažila se Aradovou dostat do držení (osaekomi-waza). Ta se však vysmekla a z následující akce vyrovnala po kontru scóre. Rozuzlení přišlo posléze, kdy po nepřehledné akci obě aktérky ležely zády na zemi. Původně si myslela, že za svoje tani-otoši dostala druhé wazári neboli wazári-ippon ona. Po chvíli si však uvědomila, že rozhodčí obodoval techniku ko-uči-gari Aradové. Místo do finále tak nastoupila do boje o bronzovou medaili a podlehla Číňance Čang Ti. Obsadila 5. místo.[2] Bylo to její poslední představení v reprezentačním dresu.

• Judo FactFiles