Mohelnice

Jméno osady původně označovalo zaměstnání jejích obyvatel: Mohylnici ("lidé stavící mohyly"), jak ukazuje nejstarší doklad Mogilnici (1131). Záměna -y- za -e, doložená u tohoto jména už ve 13. století, nesouvisí s nářeční změnou ý -> e, neboť -e- mají místní jména odvozená od slova mohyla i mimo oblast středomoravských nářečí (mj. v Čechách). Německé jméno vzniklo z českého, mimo jiné rázným krácením.[4]

Farní kostel sv. Tomáše Becketa vzniklý přestavbou farního kostela Panny Marie (zmiňovaného již roku 1247)

Mohelnice na historické Müllerově mapě z roku 1716

Mohelnice na historické mapě II. vojenského mapování z let 1836–1852

Mohelnice v roce 1845.

První osídlení území dnešní Mohelnice proběhlo již v pravěku před zhruba 8000 lety, kdy se zde nacházela jedna z osad zemědělců a pastevců dobytka (lidí tzv. kultury lineární keramiky), kteří přišli na území Česka z Blízkého Východu. Pozůstatky těchto osídlení byly objeveny v lokalitě bývalého místního cukrovaru v místech štěrkopískoven a přinesly v roce 1999 i jedinečný objev monoxylu, tj. pravěké lodi, vydlabané z jediného kusu dřeva.[5]

Toto osídlení ale ve 3.–4. století př. n. l. ustoupilo Keltům (tzv. laténské kultuře), kteří zde založili několik osad (kromě Mohelnice i v Moravičanech, Polici nebo Libivé). Z této doby byly nalezeny železné nástroje, zbraně i šperky, stejně tak jako keramika či vlastní mince. Keltové byli nicméně na přelomu letopočtu vytlačeni z tohoto území vpády Germánů. Ti sami byli přibližně v 9. století nahrazeni Slovany, kteří zde založili dvě větší zemědělská osídlení – kromě Mohelnice i v Moravičanech. K rozvoji osad došlo zejména po roce 1000, kdy se v Olomouci usadila přemyslovská knížata.[5]

První písemná zmínka o obci (Mogilnici) pochází z roku 1131, kdy ji jako majetek metropolitní olomoucké kapituly jmenoval olomoucký biskup Jindřich Zdík.[6] Ve 13. století se jádro osídlení přestěhovalo kvůli pravidelným záplavám a případné lepší obraně na malou vyvýšeninu, tvořící dodnes centrum města.[5] V roce 1275 zde vznikla zřejmě první škola na území severní Moravy, přiřazená k místní faře.[6] Na začátku 14. století postihly Mohelnici dvě morové epidemie, v roce 1322 pak byly u města vybudovány hradby a vodní příkop. Ani ty ale nedokázaly zadržet husitská vojska, která 28. října 1424 město dobyla a vypálila, hradby pobořila a na 700 obyvatel zabila. Hradby i zbytek města byly obnoveny až během 16. století, z této doby je i zachovaná severní (tzv. dolní) brána.[6]

Dva mohelničtí rodáci se v 16. století stali pražskými arcibiskupy – nejprve to byl Antonín Brus a po něm Martin Medek, oba městu finančně přispívali na úhradu dluhů či rozvoj. Během třicetileté války bylo město nejprve roku 1623 dobyto protihabsburskými vojsky vedenými Gabrielem Betlenem (ve 40. letech 17. století bylo město dobyto ještě několikrát a 17. června 1642 i vypáleno) a poté zde vypukla další epidemie moru.[6] V Mohelnici byl také v roce 1680 zadržen a o pět let později v čarodějnickém procesu i upálen Kryštof Alois Lautner, katolický duchovní a ústřední postava románu a filmu Kladivo na čarodějnice. V roce 1713 s příchodem Franze Ulricha z Mimoně začala ve městě výroba sukna, která se brzy stala důležitou součástí místního průmyslu a živila velkou část obyvatelstva.

V polovině 18. století bylo město během válek o rakouské dědictví opět několikrát napadeno a vypleněno. Po konci období bojů došlo k rozvoji města – roku 1775 zde byl otevřen poštovní úřad, v roce 1787 pak byla městská rada nahrazena voleným magistrátem v čele s purkmistrem, roku 1833 spojila město s Olomoucí a Prahou pravidelná dostavníková linka, v letech 1845–1846 ji nahradila železnice a v roce 1848 zde vznikla telegrafní stanice. V 60. letech 19. století byla ve městě vybudována kanalizace a v roce 1874 otevřena první měšťanská škola.

V roce 1904 byla postavena elektrotechnická továrna firmy Ludwig Doczekal & Company, která se později stala majetkem MEZ Moravských elektrotechnických závodů a po roce 1989 součástí koncernu Siemens. Dne 16. října 1910 se v Mohelnici díky místní elektrárně poprvé rozsvítilo elektrické světlo. Jako součást tzv. Sudet bylo město s velkou většinou německého obyvatelstva ještě před vypuknutím druhé světové války dne 10. října 1938 obsazeno říšskoněmeckým vojskem. Osvobozeno od německých ozbrojených sil bylo až 9. května 1945 postupující Rudou armádou.

Německé obyvatelstvo bylo poté většinou vysídleno, čímž se město částečně vylidnilo. Volné domy a byty byly nabídnuty Čechům. Po nástupu komunismu v roce 1948 proběhlo několik neúspěšných pokusů o založení JZD. To vzniklo nakonec až v roce 1957. Postupně k němu byla připojována družstva z okolních obcí, které byly k Mohelnici připojeny roku 1976.

Po roce 1989 došlo k rychlému rozvoji města – např. výstavba jižního obchvatu, průmyslové zóny či výrazné rozšíření nabídky služeb.

Stará budova Městského úřadu v severovýchodním rohu náměstí Svobody

Nová budova Městského úřadu na východní straně náměstí Svobody

Město náleží k Olomouckému kraji a je jedním z větších měst okresu Šumperk. V místních volbách je voleno 21 členů městského zastupitelstva, ti poté ze svých řad vybírají starostu, jeho dva zástupce a další členy městské rady, která má dohromady 7 členů. Od roku 1989 zde radnici ovládalo nejprve OF a poté ODS. V roce 2010 bylo vedení radnice složeno z ODS, TOP 09, ČSSD a VV.

Při volbách do městského zastupitelstva na funkční období 2014–2018 ve dnech 10.–11. října 2014 dosáhla v Mohelnici volební účast 38,9 % s následujícími výsledky:

Po volbách v roce 2014 se starostou stal Ing. Pavel Kuba z Mohelnické demokracie a místostarostkou Jana Kubíčková taktéž z Mohelnické demokracie. V opozici skončily 2 strany: Nezávislí a KSČM.

• Mohelnice
• Křemačov
• Květín
• Libivá
• Podolí
• Řepová
• Studená Loučka
• Újezd

Součástí Mohelnice byly v letech 1980–1990 také obce Mírov a Třeština a v letech 1985–1990 také obec Líšnice.[9]

Po vysídlení německého obyvatelstva po roce 1945 došlo k prudkému poklesu počtu obyvatel Mohelnice, který byl později kompenzován nastěhováním občanů okolních obcí do volných domů.

K roku 2001 zde žilo 9847 obyvatel, z toho 49,4 % mužů a 50,6 % žen.[10] Národnostní složení obyvatel města je poměrně homogenní – 91 % se hlásí k národnosti české, 6,2 % k národnosti moravské, 1 % k národnosti slovenské a 0,2 % k národnosti německé.[11] Z celkového počtu obyvatel se jich k víře hlásí 2634 (tj. 26,7 %) – k římskokatolické církvi 2155 věřících, k československé církvi husitské 157 věřících, k pravoslaví 73 věřících, k českobratrské církvi evangelické 55 věřících a k církvi adventistů sedmého dne 22 věřících.[12]

Mohelnický dostavník probíhal každoročně v Městských sadech

Z historického hlediska je významná poloha města na okraji etnografického regionu Haná. Ve městě se pravidelně koná několik kulturních akcí – např. folkový a country festival Mohelnický dostavník, který v roce 2019 skončil, či open air festival populární hudby Fingers up[19]. Původní biograf na nám. Tyrše a Fügnera byl v roce 2003 uzavřen kvůli malému využití (zejména po otevření multikina v blízké Olomouci), jeho provoz pokračuje ve malém sále kulturního a sportovního centra, které sídlí na Náměstí Svobody.

V Mohelnici je vydáván pravidelný měsíčník Mohelnický zpravodaj[20] a na internetu vysílá (včetně záznamu z jednání zastupitelstva) regionální Mohelnická televize.[21] Ve městě je také městská knihovna, oficiálně založená v roce 1945, která však v různém rozsahu funguje již od roku 1904.[22]

Mezi pravidelné akce, které pořádá MKSC s.r.o. patří zejména Mohelnické kulturní léto, kde hrají zejména regionální kapely z blízkého okolí. Dále pravidelně na začátku září probíhají na Náměstí Svobody Dny evropského dědictví, kde vystupují známé kapely z celého Česka.

V Mohelnici dříve existovala regionální televize, která pravidelně vysílala na kanále TV Prima. Toto vysílání však bylo kvůli vysokým finančním nákladům zrušeno. V červnu roku 2014 se vysílání obnovilo v podobě internetové televize. Na webových stránkách www.mohelnickatelevize.cz se pravidelně objevují reportáže z Mohelnice a okolí. Tým televize tvoří redaktoři Tereza Tichá, Kristýna Navrátilová, Jan Peškar a Šimon Švub a také kameramani Ivo Zatloukal a Milan Konečný. Mohelnická televize spadá pod Mohelnické kulturní centrum, které sídlí v místním Domě kultury.

Extrem Truck Trial v Mohelnických lomech

Ve městě je krytý bazén a také otevřené koupaliště v areálu místního autokempu.[23] Kromě toho ve městě funguje několik sportovních oddílů – mj. fotbalový, florbalový, nohejbalový, tenisový, basketbalový, hokejový a v judu.[24] Judistický oddíl TJ Sokol Mohelnice se účastní nejvyšší české ligové soutěže[25] a s úspěchy i mezinárodních závodů.[26] Kombinace mírně zvlněného terénu i vyšších kopců v okolí je vhodná v zimních měsících k běhu na lyžích a od jara do podzimu k cykloturistice – Mohelnicí také prochází regionální poznávací Čarodějnická cyklotrasa.[27] Na jaře je pak v blízkém lomu u Křemačova pořádána truck-trialová show Extrem Truck Trial,[28] která je největším podobným závodem v Česku a patří také mezi nejtěžší závody tohoto druhu v Evropě.[29]

Železniční stanice v Mohelnici

Ve městě je zavedena linka městské autobusové dopravy, která spojuje místní vlakové a autobusové nádraží. Vlakové spojení je několikrát denně na přestup do Zábřehu, Červenky a Olomouce. Autobusy dále spojují Mohelnici se Šumperkem, Prostějovem, Brnem, Hradcem Králové, Libercem, Havlíčkovým Brodem, Jihlavou a Ostravou a také s okolními obcemi Úsovem, Lošticemi, Litovlí, Bouzovem, Moravskou Třebovou či Mírovem.[30] Letecká doprava nemá ve městě potřebnou infrastrukturu, nejbližší letiště pro sportovní účely jsou ve zhruba 20 km vzdáleném Starém Městě a Šumperku. Díky výhodné poloze na dálnici D35 a silnici I/44 je okrajová část města zatížena velmi silnou osobní i nákladní automobilovou dopravou.

Budova Obchodní akademie v Mohelnici

V Mohelnici se nacházejí tři mateřské školy (v ulici Hálkova, Na Zámečku a Mikrojesle Žabičky) a tři školy základní (v ulicích Mlýnská, Vodní a Masarykova). Dále jsou zde celkem čtyři střední školy:[31][32]

• Obchodní akademie (v ulici Olomoucká)
• Střední průmyslová škola elektrotechnická (v ulici Generála Svobody)
• Střední škola technická a zemědělská (v ulici 1.máje)
• Odborné učiliště a Praktická škola (v ulici Vodní)

Ve městě je také Základní umělecká škola. Se studijními problémy se mohou děti a rodiče obracet na pedagogicko-psychologickou poradnu. Volnočasové aktivity pak dětem a mládeži organizuje např. Dům dětí a mládeže Magnet či místní skautský oddíl.

Svazek obcí mikroregionu Mohelnicko byl zaregistrován již v roce 1999 a od roku 2006 jej tvoří celkem 14 obcí: Klopina, Krchleby, Líšnice, Loštice, Maletín, Mírov, Mohelnice, Moravičany, Palonín, Pavlov, Police, Stavenice, Třeština a Úsov.[33] Mikroregion Mohelnicko zabírá plochu přibližně 130 km² a žije v něm kolem 18 000 obyvatel (tj. cca 10 % plochy a 15 % obyvatelstva okresu Šumperk), což představuje hustotu osídlení 138 obyvatel na 1 km², tedy více než celostátní průměr (130 obyvatel na 1 km²).[34] Předmětem činnosti tohoto svazku obcí je vzájemná pomoc při řešení samosprávných, kulturních, environmentálních i hospodářských problémů a získávání finančních prostředků na podporu projektů v regionu.

Brusova hospoda a Brusův šenk připomínají osobnost Antonína Bruse v jeho rodném městě

• Antonín Brus (1518–1580), pražský arcibiskup
• Martin Medek (1538–1590), pražský arcibiskup
• Filip Fabricius (1576–1640), sekretář dvorské kanceláře v Praze
• Kryštof Alois Lautner (1622–1685), kněz, upálen zde v roce 1685
• Matěj Kukulín (1641–1696), misionář
• Juda Tadeáš Super (1712–1771), barokní malíř
• Jan Antonín Sedláček (1728–1805), chrámový skladatel
• MUDr. Emanuel Kusý (1844–1905), lékař a epidemiolog
• Edmund Reitter (1845–1920), entomolog
• Karel Penka (1847–1912), antropolog
• Antal Stašek (1843–1931), spisovatel, pobýval zde v letech 1913–1914[35]
• Zdeněk Hamřík (* 1982), písničkář
• Kateřina Šildová (* 1984), herečka a zpěvačka
• Petra Krmelová (* 1979), moderátorka České televize (Studio 6 Víkend, Ekonomika ČT24)

• Radlin, Polsko [36]