Turistika

• Autostop
• Cykloturistika
• Letecká turistika
• Mototuristika
• Pěší turistika – tramping, dálkové pochody a jiné outdoorové aktivity
• Vodní turistika – sjíždění řek
• Železniční turistika

• Alpinismus a horská turistika – výlety do hor
• Agroturistika a ekoturistika – turistika spojená s venkovem
• Kulturní a památková turistika
• Lázeňské a plážové pobyty
• Vesmírná turistika – komerční lety do vesmíru
• Výměnný pobyt – poznání konkrétního místa s ubytováním u místních obyvatel

Muzeum historie města Štětína na Starém Městě; Polsko

• Církevní turistika – navštěvování církevních památek a poutních míst
• Městska turistika
• Hřbitovní turistika
• Korupční turistika – cestování za „korupčními památkami“[7][8][9][10]
• Temná turistika – navštěvování míst, kde došlo k tragédiím nebo kde trpělo mnoho lidí, a válečná turistika coby cestování do válečných zón

• Geocaching – turistika spojená s pátráním po schránkách ukrytých účastníky hry
• Sběratelská turistika – turistika za účelem sbírání Turistických známek
• Extrémní turistika – cestování za extrémními sporty nebo jako výzva pro přežití v přírodě
• Sexuální turistika a LGBT turistika – cestování za dostupnějším sexem
• Medicínská turistika – cestování do jiné země za lepšími, levnějšími nebo legislativně otevřenějšími léky nebo lékařskými zákroky (potratová turistika)
• Konferenční a kongresová turistika – cestování za účelem setkání na konferenci či kongresu
• Incentivní turistika – zaměstnanců placená firmou

V angličtině je ustáleno několik dalších termínů, rozdělených do několika skupin:

• cestování za dobrodružstvím a extrémy
• cestování do zemí s jinými zákony – příklad: tzv. birth tourism – cestování za účelem porodu (aby se dítě narozením v této zemi stalo tzv. přirozeným občanem a získalo určitou výhodu)
• cestování za kulturou, náboženstvím nebo uměním
• specifický turismus jako cestování za jediným konkrétním fenoménem – například modelem Hobitína na Novém Zélandu
• cestování za konkrétní událostí – například za sportovním utkáním
• kulinářský turismus – cestování za jídlem a pitím (např. víny)
• cestování za účelem nočního života a večírků
• turismus s nízkou zátěží na životní prostředí
• turismus za účelem lékařského vyšetření
• voyeristický turismus a „katastrofický“ turismus (disaster tourism) – za místy katastrof, utrpení, války, bídy, atd.
• turismus spojený s vodou, např. cestování na výletních lodích nebo za mořským životem (za velrybami, žraloky, podmořskou faunou)
• herní turismus – cestování za reálnými lokacemi viděnými předtím virtuálně ve hře[11]

Slovo turistika lze najít i v několika neologismech nebo spojení s přeneseným významem:

• Politická turistika – pejorativní označení pro častou změnu politické příslušnosti

Negativní dopady na životní prostředí jsou v zahraniční literatuře často označovány pojmem „tourism pollution“, tedy turistické znečištění. Patří sem ale i vlivy, které jsou s turismem spojeny nepřímo jako je zemědělství, průmysl, aktivity rezidentů atd. Životní prostředí ovlivňuje především množství turistů a úroveň rozvoje cestovního ruchu.[17]

Jedním z hlavních negativních vlivů turismu na životní prostředí je produkování emisí oxidu uhličitého a to zejména vlivem letecké dopravy. Podle výsledků studie z roku 2018,[18] turismus představuje 8% všech emisí oxidu uhličitého.[19] Dalším problémem je znečištění v podobě produkce pevných odpadů a znečištění vody. V některých destinacích, které mají jen velmi malou nebo žádnou odpadovou strategii může mít tento vliv velmi znepokojivé důsledky. Příkladem je například ostrovní stát Maledivy, kde na jednoho turistu připadá dvakrát víc odpadu než na obyvatele hlavního města Malé. Odpad se začal vyvážet na umělý ostrov Thilafushi,[20] který se rozšiřuje právě naváženými odpadky a je označován za toxickou bombu.[21] Ve zprávě BBC z března 2012 byl ostrov odpadků popsán jako „apokalyptický“.[22][23] Turismus negativně přispívá ke znečištění povrchové i podzemní vody, pitné i užitkové. S jejím výrazným nedostatkem se potýká např. Kapské město, které se může stát prvním světovým městem, kterému dojde pitná voda. Z tohoto důvodu se majitelé hotelů i vládní úřady snaží vzdělávat návštěvníky, aby dbali na šetření – v hotelích by například neměli vyžadovat čisté ručníky a povlečení každý den.[24]

Z hlediska produkce emisí v rámci domácího cestovního ruchu jsou údajně nejhorší Američané, Číňané, Němci a Indové. Nejhorší stopu v cizích zemích zanechávají Kanaďané, Švýcaři, Holanďané a Dánové.[19]

V nárůstem masového turismu se v mnoha populárních destinacích objevují anti-turistické nálady a protesty proti hordám návštěvníků, kteří se stávají spíše příkořím než vítanými návštěvníky. Jedním z nejvíce výrazných protestů byla protestní akce nazvaná „Tourists go home“ (anglicky: Turisté jděte domů), která se konala v roce 2014 ve Španělsku a jak napovídá jeho název, vyzívala turisty, aby se vrátili domů.[25] Nápis „Tourists go home“ se objevil například i v Benátkách nebo na Malorce, které také patří mezi turisty přeplněné destinace.[26][27] Mezi další země čelící příliš velkému náporu turistů jsou např. Japonsko a Filipíny.[28][29]

Negativa turismu jsou spojována také s estetikou. V turistických destinacích se objevují nešvary v podobě nevkusné křiklavé reklamy, která se snaží nalákat turisty, aniž by byla brána v potaz estetika prostředí, ve kterém se reklama nachází. Tím je také přispíváno k problematice vizuálního smogu. Tyto praktiky pohoršují především obyvatele památkových zón a historických center. Příkladem z domácího prostředí je dlouhodobá diskuze rozhořčených obyvatel Prahy, kterým se nelíbí prezentace turistických obchodů s nekvalitním zbožím a službami, které svou reklamou nerespektují historické jádro města. Příkladem který se stal symbolem této problematiky je provozovatel thajských masáží, používající křiklavé reklamy na fasádách historických domů.[30] Problematika v roce 2020 vyústila peticí signatářů třech desítek občanských spolků,[31] které po vedení Prahy požadují mimo jiné regulaci přebujelého a nekvalitního turismu, který je na úkor běžných služeb pro občany města a nereprezentuje Prahu ani ČR.[32] Na problémy masového turismu v Praze dlouhodobě upozorňuje Janek Rubeš s pořadem Honest Guide.[33]

S masovým turismem a oblibou ubytovacích platforem typu Airbnb se objevil i problém zvyšování cen nemovitostí a jejich nedostatek na trhu, čímž trpí jak kvalita života obyvatel, ale i provozovatelé hotelů, kteří přicházejí o zákazníky. Hoteliérům také vadí, že musí splňovat mnohem více kritérií a hygienických nařízení než provozovatelé krátkodobých pronájmů. Krátkodobé pronájmy bytů turistům sebou přináší také negativní jevy, které snižují kvalitu života stálých obyvatel jako je rušení nočního klidu, nepořádek ve společných prostorách a ztráta sousedských vazeb kvůli anonymitě.[34]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tourism na anglické Wikipedii.

• Ottův slovník naučný, heslo Turistika. Sv. 25, str. 931

• Cestovní ruch
• Cestovní ruch v Česku
• Rekreace
• Turistické značení v Česku a na Slovensku

• Obrázky, zvuky či videa k tématu turistika na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo turistika ve Wikislovníku
• Téma Turistika ve Wikicitátech
• Klub českých turistů
• Turistika.cz, komunitní web českých turistů
• (anglicky) United Nations World Tourism Organization