Kazatelna

Kazatelna je vyvýšené místo, architektonický útvar či nábytek v kostele, odkud kněz přednáší kázání.

Pozdněgotická kamenná kazatelna v kostele sv. Jakuba v Brně
Gotická kazatelna ve Svatoštěpánském dómu ve Vídni
Venkovní kazatelna brněnského dómu svatých Petra Pavla

Křesťanství

Historie

Kazatelny se v kostele stavěly od pozdního středověku, a to na severní straně, v místě s výbornou akustikou, aby bylo kněze co nejlépe slyšet po celém prostoru kostela. V době husitské, když se kostelů zmocnila reformovaná církev, začali katolíci stavět kamenné kazatelny na vnější straně kostela, například dosud zachovaná kazatelna Jana Kapistrána v Brně. Hojně byly využívány od 16. století. V době reformace se římskokatolická církev snažila o posílení katolického povědomí lidí a protestantská naopak o získání co nejvíce původně katolických věřících do svého středu. Nejhonosnější kazatelny pocházejí ze 17.–18. století a jsou provedeny v barokním slohu, bývají mramorové, štukové nebo řezané ze dřeva, štafírované a zlacené, obložené sochami.

Po liturgické reformě Druhého vatikánského koncilu (1962–65) se kazatelna v katolických kostelích již obvykle přestala používat, někde byla úplně odstraněna. Někteří kněží si reformy vysvětlovaly chybně a začali mnohdy velmi vzácné kazatelny, ale i další vybavení kostelů ničit, nebo dokonce pálit, což mělo za následek nenávratně ztracených mnohdy architektonických pokladů. Kazatelny byly budovány vyvýšeně zejména pro svou akustickou výhodu. Dnes více homilii kněz přednáší od ambonu, což bylo umožněno pokrokem ozvučovací techniky. V nových kostelích se kazatelny již nestaví a ve starých katolických chrámech se již většinou neužívají, ale zakázáno to není a v některých kostelech se stále užívají.

Části kazatelny
  • Základem je otevřená skříň či ohrádka ve tvaru čtyřboké, pětiboké nebo válcové architektury. Její vnější stěny (předprseň) bývají zdobeny biblickými emblémy (např. znamení čtyř evangelistů nebo tří křesťanských ctností)
  • Pulpit – čtecí pult
  • Podstavec či noha – může mít uměleckou dekorativní podobu, například ve tvaru sochy Mojžíše
  • Ozvučná deska, zvaná též abat-voix, stříška nebo baldachýn – zastřešuje kazatelnu a slouží především– pro zlepšení akustiky, ale bývá také ozdobena
  • Schodiště vedoucí ke kazatelně – nazývá se– řečiště.[1]

Další významy
  • Posvátná kazatelna byl římskokatolický časopis, který od roku 1864 v Praze na Vyšehradě vydával Beneš Metoděj Kulda.
  • Kazatelnou se v přeneseném slova smyslu nazývá:
    • myslivecký posed
    • kabina venkovního WC

Islám

Odkazy

Reference
  1. viz např. Helena Čižinská: Týnský chrám – historie, Římskokatolická farnost u kostela Matky Boží před Týnem, 2000

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.