Antal Stašek
Antal Stašek, vlastním jménem Antonín Zeman, (22. července 1843 Stanový[1], nyní součást Zlaté Olešnice – 9. října 1931 Praha-Krč[2]) byl český spisovatel a právník.
JUDr. Antal Stašek | |
---|---|
Fotografie z roku 1908 | |
Rodné jméno | Antonín Zeman (biřmovaný Stanislav) |
Narození | 22. července 1843 Stanový, nyní součást Zlaté Olešnice Rakouské císařství |
Úmrtí | 9. října 1931 (ve věku 88 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Semily |
Pseudonym | Antal Stašek, Tomeš Bochů, Antalala Slašek |
Povolání | právník, spisovatel, učitel, novinář, politik, režisér ochotníků, ředitel Městské spořitelny v Semilech |
Národnost | česká |
Vzdělání | doktor práv |
Alma mater | Jagellonská univerzita |
Politická příslušnost | Národní strana |
Manžel(ka) | Kamila Zemanová, roz. Schönfeldová (1857–1920) |
Děti | 2 synové: spisovatel Ivan Olbracht (partnerka/manželka Helena Malířová; 2. manželka Jaroslava Kellerová) Ing. Vladimír Zeman (1887–1929) |
„Milovat každého je totéž jako nemilovat nikoho.“ | |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
citáty na Wikicitátech | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Životopis
Narodil se jako první z deseti dětí v rodině písmáka Antonína Zemana st. Vystudoval gymnázium v Jičíně (1853–1858) a Krakově, kde byl u svého strýce. Po získání maturity studoval práva v Praze a v Krakově. Během studia ještě učil na českém dívčím ústavu češtinu a dějepis. Pracoval též krátce v redakcích novin, přispíval např. do Národních listů, Květů. V roce 1866 univerzitu v Krakově dokončil a získal titul doktora práv.
Následně působil jako advokátní pomocník v Kolíně (1869) a v Praze (1870–1873, přátelil se s Janem Nerudou). V letech 1874–1875 působil v Rusku v Petrohradu jako soukromý vychovatel. Od r. 1877 působil jako advokát v Semilech a začal se angažovat také politicky.
Zde se mu narodil (6. ledna 1882 Semily) syn Kamil Zeman později známý pod pseudonymem Ivan Olbracht, ( český spisovatel-prozaik, publicista, novinář a překladatel německé prózy, národní umělec, zemřel 30. prosince 1952 Praha)
V letech 1889 až 1895 byl zemským poslancem za Národní (staročeskou) stranu, byť v mládí „souzněl s mladočechy“. Do sněmu byl zvolen v zemských volbách roku 1889 za městskou kurii, obvod Lomnice, Nová Paka, Sobotka.[3]
Od r. 1913 žil v Praze-Krči (Dolní Krč) v ulici U Kola čp. 173 a pokračoval ve své literární tvorbě. V letech 1919–1920 byl poslancem Revolučního národního shromáždění Republiky československé[4] za Českou státoprávní demokracii respektive z ní vzniklou Československou národní demokracii. Mandát nabyl v prosinci 1919 místo Josefa Svatopluka Machara.[5]
V Praze nakonec i zemřel ve vysokém věku 88 let.[6]
Dílo
Jeho dílo se týká Podkrkonoší. Byl velmi silně ovlivněn socialismem.
Objevují se u něj témata, která byla v české literatuře mnohokrát rozvedena (továrník je neschopný alkoholik atp., který ponižuje své podřízené). A. Stašek je pravděpodobně jedním z prvních českých spisovatelů, kteří s těmito motivy pracovali.
Próza
- Nedokončený obraz (1878) – Staškuv první román, který podává realistický obraz podkrkonošské vesnice padesátých let předminulého století.[7]
- Blouznivci našich hor (1896) – povídky; zabývá se spiritismem a snaží se popsat jeho různé varianty.[8]
- O ševci Matoušovi a jeho přátelích – román; děj se odehrává ve Vranově, na pozadí Svárovské stávky. Matouš Štěpánek je skutečná postava – pytlák, pašerák.
- Na rozhraní (1908) – dvoudílný společenský román kreslící úporný sociální a národnostní zápas čes. buržoasie s pronikajícím německým velkokapitálem na předělu 19. a 20. stol.
- Bohatství (1918) – romaneskní příběh [11]
- V temných vírech (1924) – trojdílný román, popisuje zakládání textilních továren v Podkrkonoší, dílo napsáno pohledem nejchudších vrstev, získávání majetku považuje za zločin.
- Záboj (1937) – velmi rozsáhlá epická skladba, která vyšla posmrtně až po padesáti letech od svého vzniku [15]
- Z blouznivců našich hor (1940) – výbor z autorových podkrkonošských povídek [16]
- Přelud
- Když hlad a válka zuřily
- Stíny minulosti
Poezie
Drama
- Smlouva s lichvářem
Vědecká literatura
- Ruské básnictví a Turgeněv (1873) – první česká studie o tomto autorovi[18]
Překlady
Z polštiny, francouzštiny, ruštiny, němčiny.
Ocenění
Ulice Antala Staška se nachází v následujících 12 městech ČR: Brno, České Budějovice, Frýdek-Místek, Havířov, Hradec Králové, Cheb, Jablonec nad Nisou, Lomnice nad Popelkou, Praha, Semily, Teplice.[19] Šternberk.
Odkazy
Reference
- Matriční záznam o narození a křtu farnosti Zlatá Olešnice
- Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých magistrátní úřadovny Vinohrady, sign. MGVIN Z4, s. 52
- Národní listy 7. 7. 1889, http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?it=0&id=7307743&picp=&idpi=11407036
- Antonín Zeman [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. (česky)
- jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-23]. Dostupné online. (česky)
- AUTORSKÝ KOLEKTIV. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. Praha: Československý spisovatel, 1982. Kapitola Antal Stašek, s. 246.
- STAŠEK, Antal. Nedokončený obraz [online]. Praha: F. Šimáček, 1901 [cit. 2021-07-26]. Dostupné online.
- STAŠEK, Antal. Blouznivci našich hor [online]. Praha: Družstvo Dílo, 1948 [cit. 2021-07-27]. Dostupné online.
- STAŠEK, Antal. Na rozhraní, sv. 1. [online]. Praha: Otto, 1908 [cit. 2021-07-26]. Dostupné online.
- STAŠEK, Antal. Na rozhraní, Díl 2 [online]. Praha: J.Otto, 1908 [cit. 2021-07-26]. Dostupné online.
- STAŠEK, Antal. Bohatství [online]. Praha: Knihovny, 1928 [cit. 2021-07-27]. Dostupné online.
- STAŠEK, Antal. V temných vírech, Díl 1 [online]. Praha: Dílo, 1949 [cit. 2021-07-26]. Dostupné online.
- STAŠEK, Antal. V temných vírech, Díl 2 [online]. Praha: Dílo, 1949 [cit. 2021-07-26]. Dostupné online.
- STAŠEK, Antal. V temných vírech, Díl 3 [online]. Praha: Dílo, 1949 [cit. 2021-07-26]. Dostupné online.
- STAŠEK, Antal. Záboj [online]. Praha: Česká akademie věd a umění, 1937 [cit. 2021-07-27]. Dostupné online.
- STAŠEK, Antal. Z Blouznivců našich hor [online]. Praha: Evropský literární klub, 1940 [cit. 2021-07-27]. Dostupné online.
- STAŠEK, Antal. Co minulo a nevrátí se víc [online]. Praha: Česká belletrie, 1928 [cit. 2021-07-27]. Dostupné online.
- PETERI, Gyorgy. Imagining the West in Eastern Europe and the Soviet Union. Pittsburgh: University of Pittsburgh Press, 2010. Kapitola Chapter 2, s. 14.
- Archivovaná kopie. www.uir.cz [online]. [cit. 2013-11-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
Literatura
- Dějiny české literatury. III, Literatura druhé poloviny devatenáctého století. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1961. 631 s. cnb000124086. [Kapitola „Antal Stašek" (rozbor díla a životopis) je na str. 486–504; autor Miloš Pohorský → dostupné online.]
- HOMOLOVÁ, Květa, ed. a kol. Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století: slovníková příručka. 3. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1982. 371 s. cnb000002497. [Stať „Antal Stašek" je na str. 246–249 → dostupné online.]
- HÝSEK, Miloslav. Antal Stašek. V Praze: Česká akademie věd a umění, 1933. 55 s. cnb000940929.
- MERHAUT, Luboš, ed. et al. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Díl 4., svazek 1. (S–T). 1. vyd. Praha: Academia, 2008. 1082 s. ISBN 80-200-0797-0. [Stať „Antal Stašek" je na str. 343–347; autor Blahoslav Dokoupil.]
- POLÁK, Karel. O Antalu Staškovi. 1. vyd. Praha: Práce, 1951. 105 s. cnb000505624.
- Miloš Plachta: Antal Stašek (JUDr. Antonín Zeman), in: Semilské noviny, 2/2009, 3/20093
Související články
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Antal Stašek
- Digitalizovaná díla Antala Staška v digitální knihovně Kramerius NK ČR.
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Antal Stašek na Wikimedia Commons