Červenka (okres Olomouc)

Červenka (německy Schwarzbach bei Olmütz) je obec v Olomouckém kraji, 18 km severozápadně od Olomouce a 3 km severně od Litovle. Leží na levém břehu potoka Čerlinky, který se u Tří Dvorů vlévá do bývalého ramene řeky Morava. Žije zde přibližně 1 400[1] obyvatel.

Červenka
Kaple sv. Pavlíny
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0712 552186
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíLitovel
Okres (LAU 1)Olomouc (CZ0712)
Kraj (NUTS 3)Olomoucký (CZ071)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°43′8″ s. š., 17°5′1″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 445 (2022)[1]
Rozloha11,3 km²
Katastrální územíČervenka
Nadmořská výška236 m n. m.
PSČ784 01
Počet domů426 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduObecní úřad Červenka
Svatoplukova 16
784 01 Červenka
[email protected]
StarostaIng. Vladimír Navrátil
Oficiální web: www.obeccervenka.cz
Červenka
Další údaje
Kód obce552186
Kód části obce21032
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází listiny krále Václava II. z roku 1287, která je uložená v litovelském archívu. Původní obec se skládala z dvou částí – z Velké Červenky a z Malé Červenky, které obě měly původně tvar zástavby ulicového typu. Ty se později spojily v jeden celek.

Obec byla původně nazývána Czermný, což ve staročeštině znamená „červený“. Nejspíš v přepisování bylo písmeno „m“ vynecháno a tak vznikl název Czerný, tzn. „černý“. Tento název se používal až do roku 1887, kdy na návrh červenského starosty p. Pospíšila a nadučitele zdejší školy p. Kvapila obec dostává dnešní název Červenka.

V roce 1960 se Červenka organizačně spojila s obcí Tři Dvory, ale od 1. ledna 1976 byla Červenka začleněna pod město Litovel. Od 24. listopadu 1990 je obec opět samostatnou, ovšem už bez Tří Dvorů, které zůstaly pod správou Litovle.[3]

V ranních hodinách 16. března 2020, v době, kdy se Česká republika potýkala s pandemií covidu-19, rozhodli hygienici, s ohledem na prudký nárůst pacientů s tímto onemocněním, o uzavření měst Uničova a Litovle spolu s jejich okolím. Policie oblast střežila a neumožnila nikomu do oblasti vstoupit, ani ji opustit. Jednou z takto zasažených obcí byla i Červenka.[4] Uzavření oblasti skončilo 30. března.[5]

Obyvatelstvo

Struktura

Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[6]

Místní části18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Počet obyvatel část Červenka621693773872988979958859114411521270125713141437
Počet domů část Červenka92101110120128145174208228230278319339385
Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat

Pamětihodnosti

  • Kostel svatého Alfonse – Základní kámen byl položen v roce 1860 a vysvěcení kostela proběhlo v roce 1862. Kostel je 37,5m dlouhý, 12m široký a 13m vysoký. Po stranách kostela jsou přistavěny 4 kaple.
  • Kaple sv. Pavlíny – Byla postavena v roce 1798 uprostřed bývalé návsi, dnešní ulice Svatoplukova.
  • Mariánský sloup – Je z roku 1756. Původně stál východně od obce na rozcestí polních cest. Socha Panny Marie byla v 90. letech ze sloupu odcizena. V roce 2008 byl sloup přemístěn, odborně ošetřen a na hlavici usazena darovaná soška Panny Marie.
  • Klášter – Rakouský arcivévoda Maxmilián d'Este nechal v roce 1847 postavit vedle nádraží malý zámeček, který sloužil jako jeho osobní čekárna na vlak. V roce 1859 ho daroval řádu redemptoristů. V roce 1950 byl klášter násilně zrušen, od roku 1960 až do současnosti je budova využívána jako domov důchodců.

Galerie

Doprava

Místní nádraží je poměrně důležitou stanicí na trati Česká Třebová – Přerov (součást 3. železničního koridoru), prošlo v letech 20062008 rekonstrukcí. Odbočuje zde regionální dráha na Litovel, Senici na Hané a Prostějov.

Průmysl

  • HOPAX s.r.o. Hlavní výrobní oblasti jsou svařované konstrukce strojů včetně opracování, ocelové konstrukce průmyslových hal a jejich montáž, ocelové konstrukce podpěrných konstrukcí pro technologická zařízení a ocelové konstrukce jeřábů. Vše včetně provádění povrchových úprav, kamionová autodoprava.
  • AQ s.r.o. Výroba reprosoustav
  • Morávek a Král s.r.o. Dřevoobrábění a zpracování dřeva, výroba dřevěných obalů
  • Lachnit – LERZ, s.r.o. Společnost zabývající se výrobou elektrických rozvaděčů a zařízení nízkého napětí, elektroinstalací, elektromontážemi, zámečnickou výrobou, kovoobráběním a práškovým barvením kovových předmětů
  • DUNAJ – Ostrava CZ s.r.o. Prodej a úprava brambor a zeleniny, výroba polotovarů
  • Papmont, spol. s.r.o. Externí montáže, rekonstrukce a opravy strojů a zařízení pro papírenský průmysl a celulózu

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN 80-250-1311-1. S. 83 a 537.
  4. KRATOCHVÍL, Luboš; ČTK. Hygienici zavřeli Litovel, Uničov a 19 obcí. V izolaci je 24 tisíc lidí. iDNES.cz [online]. 2020-03-16 [cit. 2020-03-16]. Dostupné online.
  5. TAŠEVSKÁ, Barbora; KOTVALOVÁ, Lucie; ČTK. Skončila mimořádná opatření na Olomoucku. Lidé se mohou volně pohybovat, opět zde zastavují vlaky. iRozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2020-03-30 [cit. 2020-04-01]. Dostupné online.
  6. Červenka [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-06-09]. Dostupné online.

Literatura

  • MOTLOVÁ, Jana, a kol. Obec Červenka. Brno: F.R.Z. agency, 2017. 204 s. ISBN 978-80-88131-23-6.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.