Zábřežská vrchovina

Zábřežská vrchovina je vrchovina, rozprostírající se na severozápadě Moravy. Odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny. Je součástí České křídové pánve a patří geomorfologicky do Jesenické oblasti Krkonošsko-jesenické subprovincie. Na severu je Zábřežská vrchovina ohraničená podhůřím Hrubého Jeseníku, Orlických hor, na jihu pak Drahanskou vrchovinou, na niž plynule navazuje. Západní a východní okraj této vrchoviny je lemován příkrými okrajovými svahy, které spadají do sníženin Podorlické tabule, Mohelnické brázdy a Hornomoravského úvalu.

• Rozloha: 734 km²
• Nejvyšší vrcholy: Lázek (715 m n. m.), Kančí vrch (606 m n. m.), Velký Kosíř (442 m n. m.)
• Skladba: rula, břidlice, droby, vápenec, žula

Zábřežská vrchovina je budována rulami, břidlicemi a droby, napříč Bouzovskou vrchovinou se navíc táhne úzký pruh devonských vápenců, na který jsou vázány turisty vyhledávané Javoříčské jeskyně a Mladečské jeskyně.

Tento vrchovinný masiv je bez výraznějších vrcholů. Je představován jen mírnými a většinou zalesněnými, klenutými hřbety, které příliš nepřevyšují okolní, zemědělsky již sporadicky využívanou, krajinu. Zábřežská vrchovina se dělí na tři samostatné podcelky. Jsou to Bouzovská vrchovina, Mírovská vrchovina a Drozdovská vrchovina, které jsou navzájem odděleny hlubokými průlomovými údolími Moravské Sázavy, Březné a Třebůvky. Svým charakterem Zábřežská vrchovina připomíná Drahanskou vrchovinu či Nízký Jeseník.

• Bouzovská vrchovina

Drozdovská vrchovina (část Zábřežské vrchoviny)

Tato část je na všech stranách výrazně omezena. Na Z a SZ, při hluboce zaříznutém údolí Třebůvky, dosahuje oblast výšek až 550 m a má velmi členitý reliéf, podmíněný starší i mladou tektonikou a vertikální erozí dolní Třebůvky a jejích pravých přítoků. Na JZ je Bouzovská vrchovina ukončena výraznou tektonickou linií Chornice – Čechy pod Kosířem. V a SV část je nižší a také méně členitá. Tvoří ji plošiny na širokých hřbetech a menší kotliny v nadmořských výškách 400 – 300 m. Tato východní část, tvořená několika krami, je ukloněna k JV. Nad hluboko rozvětralé nekrasové okolí vystupují dosti výrazně krátké vápencové hřbety a vrchy s příkrými, skalnatými, často konkávními svahy. Pro malý rozsah nadpovrchových izolovaných vápencových výskytů se však zachovaly jen malé zbytky starých krasových plošin. Devonské vápence jsou zde vesměs silně zkrasovělé s velkými jeskynními soustavami v několika úrovních. Typická pro tuto krasovou oblast jsou proto vysoko položená pohřbená slepá údolí. Bouzovská vrchovina, s nejmenší střední výškou, navazuje na J na Drahanskou vrchovinu.

• Drozdovská vrchovina

Nejsevernější a nejvyšší část Zábřežské vrchoviny (vrch Lázek s rozhlednou, 715 m n. m.) je daná budínskou poruchou a na S navazuje na J okraj Orlických hor (Bukovohorskou hornatinu), na Králickou brázdu u Štítů a J Hanušovické vrchoviny.

• Mírovská vrchovina

Mírovská vrchovina je střední částí Zábřežské vrchoviny s nejvyšším Kančím vrchem (606 m n. m.) a je vymezena údolími Moravské Sázavy na SSZ a Třebůvky na JJV.

Seznam geomorfologických jednotek:[1]

• Provincie: Česká vysočina
  • Soustava: Krkonošsko-jesenická soustava
    • Podsoustava: Jesenická podsoustava
      • Celek: Zábřežská vrchovina
        • Podcelek: Bouzovská vrchovina
          • Okrsek: Ludmírovská vrchovina
          • Okrsek: Přemyslovická pahorkatina
        • Podcelek: Mírovská vrchovina
          • Okrsek: Maletínská vrchovina
          • Okrsek: Žádlovická pahorkatina
        • Podcelek: Drozdovská vrchovina
          • Okrsek: Rovenská pahorkatina
          • Okrsek: Zborovská vrchovina

• Březná
• Moravská Sázava
• Mírovka
• Třebůvka

Lesní vegetace odpovídá 1. až 4. vegetačnímu stupni (smrkový, jedlový, dubový, habrový, jedlobukový, bukový, ostatní listnáče).

Výhled na Dzbel a Jesenec, nejjižnější část vrchoviny

59 % lesy, zemědělská půda 27 % (louky 12 %, ostatní zemědělská půda 15 %), vodní plochy 3 %, zastavěné a ostatní pozemky 11 %.

Pozoruhodná jsou jak údolí říčky Březné (v poledníkovém směru od Králické brázdy po vtok do Moravské Sázavy v obci Hoštejn), tak i žulové rysy krajiny kolem obce Jedlí. Říčka Březná a bezprostřední Přírodní park Březná tvoří hranici Čech a Moravy.

• Javoříčské jeskyně
• Mladečské jeskyně

• Kosířské lomy (kód 6125/23,52 ha)

Přírodní památka Taramka

• Brus (přírodní památka) (kód 899/37,88 ha)
• Geologické varhany (kód 708/0,76 ha)
• Na Kozénku (kód 1012/0,59 ha)
• Rodlen (kód 2019/34,41 ha)
• Skalky (přírodní památka, okres Prostějov) (kód 1249/0,60 ha)
• Taramka (kód 1078/25,36 ha)
• U nádrže (kód 1226/2,39 ha)

• Špraněk (kód 440/102,29 ha)

Přírodní rezervace Průchodnice

• Malý Kosíř (kód 1731/8,05 ha)
• Průchodnice (kód 1013/20,71 ha)
• Rudka (kód 1248/21,00 ha)
• Selský les (kód 385/13,43 ha)
• Selský potok (kód 1496/6,83 ha)
• Terezské údolí (kód 3371/85,75 ha)
• V dole (kód 450/4,39 ha)

Přírodní park Kladecko

• Přírodní park Bohdalov-Hartinkov
• Přírodní park Březná
• Přírodní park Kladecko
• Přírodní park Velký Kosíř
• Přírodní park Žádlovice

• Šelmy: kuna lesní, kuna skalní, jezevec lesní, psík mývalovitý, liška obecná
• Spárkatá: srnec obecný, jelen evropský, muflon evropský, prase divoké
• Ryby: střevle potoční, vranka obecná, pstruh obecný, lipan podhorní aj.
• Obojživelníci: skokan hnědý, rosnička zelená, čolek skvrnitý
• Plazi: užovka obojková, zmije obecná
• Ptáci (Pravidelné hnízdění asi 100 druhů ptáků)
  • Dravci: káně lesní a káně rousná, jestřáb lesní, krahujec obecný, včelojed lesní, poštolka obecná
  • Sovy: kalous ušatý, puštík obecný, sýček obecný, výr velký, sova pálená
  • Šplhavci: strakapoud velký, datel černý, žluna zelená, krutihlav obecný
  • Pěvci: sýkora koňadra, sýkora modřinka, několik druhů pěnic, hýl obecný, strnad lesní, červenka obecná, kos černý, drozd zpěvný, sojka obecná, čížek lesní, střízlík obecný, rehek zahradní, brhlík lesní aj.
• Bezobratlí: svinutec zploštělý (Anisus vorticulus), Gyraulus rossmaessleri, Pisidium pseudosphaerium, Cochlicopa nitens.
• Korýši: rak říční
• Hmyz:
  • Brouci: Krascovití – Lampra mirifica, Anthaxia deaurata, Kovaříkovití – Selatosomus cruciatus, Tesaříkovití – Saphanus piceus, Saperda octopunctata, Oplosia fenica aj.

• Mohelnice
• Moravská Třebová
• Zábřeh

Kostel Narození Panny Marie a zámek Konice

• Bílá Lhota (zámek)
• Bouzov (hrad)
• Cimburk-Trnávka (hrad)
• Hoštejn (hrad)
• Jesenec (zámek)
• Konice (zámek)
• Mírov (hrad)
• Moravská Třebová (zámek)
• Podolí (tvrz)
• Špránek (zřícenina hradu)
• Tatenice (zámek)
• Vraní Hora (zřícenina hradu)
• Vranová Lhota (zámek)
• Zábřeh na Moravě (zámek)
• Žádlovice (zámek)

• rozhledna na Lázku

• Březná
• Moravská Sázava
• Třebůvka