Juda Tadeáš Super

Narodil se v rodině obuvníka a kostelníka Martina Supera v Mohelnici.[3] Začal studovat teologii v jezuitské koleji v Olomouci. Talent a zájem o výtvarné umění jej přivedl v letech v letech 1729 až 1733 ke studiu malby u olomouckého malíře Karla Františka Josefa Haringera.[4] Působil ve službách cisterciáckého řádu.[5] V roce 1737 získal měšťanství v Moravské Třebové.[6] Zde se vytvořila kolonie umělců, kam patřili vedle Supera i sochaři František Josef Seitl, Severin Tischler a Jiří František Pacák.[7]

Jeho patrně nejvýznamnějším dílem je malířská výzdoba refektáře Sedleckého kláštera z let 1752-1757.[6]

• Kostel svatého Františka Xaverského (Uherské Hradiště).[8]
• Oltářní obrazy svatého Jana Křtitele a svaté Anny samotřetí. kostel sv. Jana Křtitele Křenov. Ze zdejšího kostela rovněž pochází obraz Křest Kristův, který je v současnosti ve sbírkách muzea v Moravské Třebové.[9]
• 1752–1757 nástěnné malby v refektáři a na schodišti konventní budovy, Sedlecký klášter, Kutná Hora.[10]
• 1763–1765 Svaté příbuzenstvo, nástropní malba, kostel svatého Jana Křtitele, Tatenice.[11]
• 1771 Oltářní obrazy Umučení sv. Bartoloměje a Korunovace Panny Marie na hlavním oltáři kostela sv. Bartoloměje v Zábřehu. Dále obraz Příbuzenstvo Páně na bočním oltáři.[12]
• Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Moravské Třebové, sám provedl malby v presbytáři, ostatní malby podle jeho návrhu provedl jeho syn František Karel Silvestr Super.[3][13]

Dále provedl výzdobu kostelů ve Starém Městě u Moravské Třebové, Rychnově, Chornicích, Trnávce, Gruně, Březové, Březině, Biskupicích a jinde.[3][6]

• 
  Juda Tadeáš Super – Stětí sv. Jana Křtitele (kol. 1755)