Kostel svatého Stanislava (Mohelnice)

Průčelí kostela, přistavěné v 18. století

Výstavba kostela svatého Stanislava souvisí s potřebou zřízení nového hřbitova v Mohelnici. Kostel byl postaven na místě bývalé kaple svaté Barbory jako hřbitovní kostel. Na vlastní náklad výstavbu zahájil v roce 1577 mohelnický rodák, pražský arcibiskup Antonín Brus. Zemřel však ještě před dokončením kostela, v roce 1580. Kostel vysvětil olomoucký biskup Stanislav Pavlovský v roce 1584. Během třicetileté války byl kostel v roce 1642 poničen. Od roku 1664 byl postupně opravován s finanční podporou olomouckého biskupa Karla II. z Lichtenštejna, který jej znovu vysvětil v roce 1695. V roce 1739 při požáru města kostel vyhořel a obnoven byl až v roce 1747.[2]

V roce 1773 nebo o několik let později byl zvětšen asi o 5 m na západě přístavbou lodě s kruchtou a věží. Zároveň byla upravena okna a celý kostel byl nově zaklenut. Stáří sakristie není jasné - mohla vzniknout při přestavbě nebo patřit k původní stavbě. V roce 1795 byly prováděny blíže neurčené úpravy na věži, celý kostel byl upraven v letech 1855-1856 (fasády, zastřešení věže). [3]

V roce 1933 byly v kostele postaveny nové varhany. V roce 1949 byla provedena částečná rekonstrukce kostela, v roce 1964 opravena věž. V letech 1976-77 dostal kostel novou střechu a fasádu. [4]V roce 1980 byla dokončena celková rekonstrukce kostela včetně statického zajištění a úpravy interiéru. Vysvěcen byl v roce 1982. [2]

Kostel je přibližně orientovaný, jednolodní, s mírně odsazeným, trojboce ukončeným kněžištěm, u něhož se nachází pilíř s krucifixem. K severní zdi kněžiště přiléhá čtyřboká sakristie. Na západě na loď navazuje širší přístavba s hranolovitou zvonicí. Závěr kněžiště a východní části lodi jsou podepřeny opěrnými pilíři. Fasády jsou členěny mělkými vpadlými výplněmi, ve kterých jsou okna se segmentovými záklenky. Hlavní vstup do kostela je v průčelí, po obou stranách staré lodi jsou vstupy boční. Nad západním portálem je kartuše se znakem Lichtenštejnů, v nice nad ní socha svatého Stanislava (1855).[3]

Zařízení

Obětní stůl a tabernákl vytvořil podle liturgické úpravy 2. vatikánského koncilu v letech 1978-1980 Jiří Beránek. Cenné jsou figurální náhrobníky s poloplastikou Krista na kříži - patří Michaelu Hagendornovi z Vratislavi (†1585) a Anně Hagendornové (†1587), rodičům mohelnického faráře Valentina Hagendorna. Obraz sv. Stanislava z původního oltáře namaloval Pavel Kammereit (1797). Z konce 18. století pochází i obrazový soubor křížové cesty. Zvony ve věži pocházejí z let 1747 a 1749, reliéfy na nich zobrazují sv. Stanislava a zřejmě sv. Kryštofa.[3]

Detail jednoho z litinových pomníků

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kostel svatého Stanislava na Wikimedia Commons
• http://www.hrady.cz/wnd_show_pic.php?picnum=97863