Kostel svatého Tomáše z Canterbury (Mohelnice)

Kostel je orientovaná podélná jednolodní stavba s nepatrně odsazeným dlouhým kněžištěm.

Konzola klenby lodě, 1466–80

K severní zdi kněžiště přiléhá čtyřboká sakristie s depozitářem v patře. Po bocích přiléhají k obdélné lodi kaple – na jihu kaple sv. Anny, která je ze tří stran volná a na severu kaple Těla Kristova, vložená mezi novou sakristii a přízemí věže. Mohutná hranolová věž je přiložena k severnímu boku lodi a lícuje se západním průčelím. Je vysoká 72 m a má 8 poschodí. Na západě je k věži přiložen schodišťový válec a k lodi čtyřboký vstup se schody na kruchtu. Kněžiště je zaklenuto síťovou žebrovou klenbou, klínová vyžlabená žebra se protínají v drobných kruhových svornících, překrytých reliéfními rozetami. Žebra končí ve stěně kněžiště na konzolách. Do lodi se kněžiště otevírá kamenným vítězným obloukem s lomeným záklenkem. Loď má čtyři pole křížové žebrové klenby, žebra z cihlových tvarovek jsou překrytá maltou. Trojice žeber na severní zdi dvou západních polí končí na pozdně gotickém, umělecky hodnotném kamenném konzolovém útvaru s reliéfem františkánského mnicha (snad sv. František z Asisi), držícího v ruce kříž a knihu s nečitelným textem. Pod světcovýma nohama je štít s korunovaným dvouocasým lvem, nad světcem polygonální baldachýn s kružbami. Kaple jsou zaklenuty valeně, s výsečemi mezi pasy.[4]

Hlavní oltář kostela

Hlavní oltář je dvoudílný, s oltářním obrazem Umučení sv. Tomáše z Canterbury (Josef František Pilz, 1776). Obraz byl opraven v roce 1878 a potom znovu přemalován nebo nově namalován L. Tauletzem v roce 1914. V kapli sv. Kříže je klasicistní oltář, přenesený sem snad z kněžiště, další oltáře pocházejí ze 17. století. Přízední kazatelna vznikla ve 2. čtvrtině 18. století, kamenná křtitelnice pochází z roku 1641. Varhanní skříň z hudební kruchty pochází z nástroje z roku 1734.

V kapli sv. Anny je zazděn hodnotný epitaf mírovského duchovního Jakuba Haladiho (1563), který vytesal roku 1567 Jan Milíč. V kněžišti je zazděn ještě značně poškozený náhrobník neznámé šlechtičny (zemřela 1577), manželky Kašpara Siesla, úředníka na Mírově. Volně umístěna je dřevořezba Vítězného Krista z 1. čtvrtiny 16. století. Dva bloky chórových lavic pochází z doby kolem roku 1700. V kapli sv. Anny je každoročně v době vánoční instalován pohyblivý betlém Josefa Nedomlela.[8]

Umělecky obzvláště hodnotný je soubor čtyř figurálních náhrobků faráře Valentina Nigra-Schwarze, jeho rodičů a sestry, pocházející ze 40. let 16. století. Valentin Schwarz pocházel z Olomouce, v Mohelnici je poprvé uváděn v roce 1547. Že zde zemřel, není jisté, v roce 1559 byl již mohelnickým farářem Andreas Hauptmann. Na opěrném pilíři kněžiště je náhrobek farářovy sestry Anny, která zemřela v dívčím věku roku 1521. Reliéf představuje vzkříšeného Krista a dvojici modlících se žen (zemřelé dívky a její matky). V jiném opěráku je deska Anežky, farářovy matky, která zemřela roku 1530. Reliéf sv. Trojice je vytvořen podle grafického listu Albrechta Dürera z roku 1511. Třetí náhrobek patří farářovu otci, olomouckému kováři Václavu Schwarzovi (zemřel 1530). Ten je součástí původně rozsáhleji komponovaného, dnes jen částečně dochovaného epitafu. Na vnitřní zdi vítězného oblouku je rovněž umělecky hodnotný portrét Václava Schwarze, který má s reliéfem řadu shodných rysů. Konečně čtvrtým náhrobkem je vlastní náhrobek Valentina Schwarze, který si nechal vyhotovit ještě za vlastního života. Tyto dva epitafy vznikly společně a jsou dílem stejného kameníka.[4]

• 
  Náhrobek farářovy sestry Anny Schwarzové
• 
  Náhrobek farářova otce Václava Schwarze
• 
  Portrét farářova otce Václava Schwarze
• 
  Detail náhrobku faráře Valentina Schwarze