Univerzita Karlova
Univerzita Karlova (zkratka UK, latinský název Universitas Carolina) se sídlem v Praze je česká vysoká škola, jedna z nejstarších evropských univerzit, nejstarší severně od Itálie a východně od Paříže. V roce 2010 zde studovalo téměř 50 tisíc studentů, tj. zhruba šestina všech vysokoškoláků v Česku.[2] Tuto školu dlouhodobě vyhodnocuje organizace Academic Ranking of World Universities jako nejlepší v České republice, jednu z nejlepších v regionu střední a východní Evropy a v celosvětovém (tzv. Šanghajském) žebříčku ji zařadila v roce 2020 na 201.–300. místo.[3] Jiný prestižní žebříček QS World University Rankings, který zahrnuje přes 5,5 tisíce vysokých škol po celém světě, v roce 2020 zařadil Univerzitu Karlovu celosvětově na 260.[4] a v roce 2021 na 266. místo.[5] Oba žebříčky ji označují za nejlepší vysokou školu v České republice[6].
Univerzita Karlova | |
---|---|
Univerzita Karlova | |
latinsky Universitas Carolina | |
Logo | |
Vstupní dvůr v historickém jádru Karolina s Velkou aulou podle návrhu Jaroslava Fragnera. | |
Zkratka | UK |
Datum založení | 7. dubna 1348 |
Typ školy | veřejná |
Vedení | |
Rektorka (seznam) | prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. |
Prorektor pro informační technologie | prof. RNDr. Tomáš Skopal, Ph.D. |
Prorektor pro vnější vztahy | doc. RNDr. Martin Vlach, Ph.D. |
Prorektorka pro studijní záležitosti | doc. RNDr. Markéta Martínková, Ph.D. |
Prorektorka pro zahraniční záležitosti | prof. Mgr. Markéta Křížová, Ph.D. |
Prorektor pro koncepci a kvalitu studia | doc. MUDr. Jan Polák, Ph.D., MBA |
Prorektor pro akademické kvalifikace | prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc. |
Prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost | prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D. |
Prorektor pro strategickou spolupráci a rozvoj | PhDr. Pavel Doleček, Ph.D. |
Kvestor | JUDr. Tomáš Horáček, Ph.D. |
Kancléř | Mgr. Michal Zima |
Počty akademiků (k roku 2020[1]) | |
Bakalářských studentů | 18 531 |
Magisterských studentů | 24 301 |
Doktorandů | 6 676 |
Studentů celkem | 49 508 (2020) |
Další informace | |
Počet fakult | 17 |
Rozpočet | 10,675 mld. Kč (r. 2018) |
Sídlo | Praha |
Adresa | Ovocný trh 560/5, Praha, 110 00, Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°5′18,24″ s. š., 14°24′13,32″ v. d. |
Členství | Coimbra Group EUA Europaeum |
http://www.cuni.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Založení a dějiny
Středověká, stavovská a jezuitská univerzita
Pražská univerzita byla založena nejméně třemi akty, totiž zakládající listinou papeže (bulou) Klementa VI., potvrzenou v Avignonu 26. ledna 1347, nadační listinou Karla IV. ze dne 7. dubna 1348 a konečně tzv. Eisenašským diplomem ze 14. ledna 1349.[7] Nejpozději od poloviny 19. století se jako den jejího založení slaví 7. duben 1348. Vzorem pro její uspořádání byly univerzity v Paříži, Bologni a Neapoli, studium začínalo na fakultě svobodných umění („artistické“) a mohlo pokračovat na fakultě teologické, právnické nebo lékařské. Pro rozhodování o celouniverzitních záležitostech byli studenti i učitelé rozděleni do 4 „národů“: českého, bavorského, polského a saského. Český národ zahrnoval obyvatele Čech i Moravy, jak česky, tak německy mluvící, dále Jihoslovany a obyvatele Uher. Bavorský zahrnoval Rakušany, Šváby, obyvatele Frank i Porýní, polský Slezany, Poláky a Rusy, saský obyvatele Míšeňska, Durynska, Horního/Dolního Saska, Dánska a Švédska. Studenti české národnosti tvořili 16–20 % z celkového počtu studentů.[8]
Studium sice začalo už v roce 1347, rozbíhalo se však pomalu a podstatným krokem bylo založení Karlovy koleje roku 1366 a velkorysá stavba Karolina roku 1383. V roce 1409 upravil král Václav IV. Kutnohorským dekretem rozhodovací pravomoci ve prospěch českých reformistů, což vedlo k odchodu většiny profesorů a studentů, z nichž část se rozhodla založit univerzitu v Lipsku. Tímto odchodem došlo ke snížení významu pražské univerzity a ta stala pouhou regionální, postupně upadající univerzitou, od husitských bouří univerzitou podobojí (utrakvistickou), což ji mezinárodně izolovalo.
Od poloviny 15. století měla pouze fakultu artistickou a i když zde působilo několik významných vědců, pečovala hlavně o výchovu učitelů. V polovině 16. století, když v Praze vznikla jezuitská kolej, povýšená císařem Matyášem roku 1611 na univerzitu, musela stará univerzita čelit silné mezinárodní konkurenci, a po porážce stavovského povstání roku 1620 byla roku 1622 nejprve odevzdána jezuitům. Roku 1654 se jako Univerzita Karlo-Ferdinandova obnovily i fakulty právnická a lékařská.
Osvícenský absolutismus
Ve sporech mezi arcibiskupem a císařem byla nakonec univerzita podřízena státu a od poloviny 18. století přetvořena na učiliště pro výchovu učitelů, kněží, lékařů a úředníků absolutistického státu. Jezuité byli z univerzity vykázáni a vyučovacím jazykem se stala místo latiny němčina. Roku 1848 se univerzitní studenti významně podíleli na povstání a roku 1849 změnil ministr hrabě Lev Thun-Hohenštejn novým zákonem všechny rakouské univerzity podle německého von Humboldtova vzoru na svobodná učiliště věd s jistou autonomií. Ve druhé polovině 19. století ovšem rostlo napětí mezi Čechy a Němci, až roku 1882 byla univerzita rozdělena na českou a německou.[9] Počty studentů pak rychle rostly a čeští studenti měli brzy početní převahu; obě univerzity získaly řadu nových budov. Na německé univerzitě působili například vědci Ernst Mach, Christian Doppler a Albert Einstein, nebo pozdější rakouský politik Anton Rintelen, na české také pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
Československá republika
Po pádu Rakousko-Uherska a založení Československa rozhodl Československý parlament zákonem z roku 1920 (tzv. lex Mareš), že nositelem tradice pražské univerzity je nadále česká Univerzita Karlova. V následujících letech vznikla řada nových budov, a to i pro univerzitu německou, rozšířilo se studium žen a vznikly i nové fakulty přírodovědecké. Národnostní napětí však pokračovalo a po nástupu nacismu v Německu se k němu pražská německá univerzita do značné míry přiklonila. Po obsazení Československa a studentských manifestacích roku 1939 byly české vysoké školy „dočasně“ uzavřeny a majetek UK převzala univerzita německá.
Po roce 1945
V roce 1945 byla německá univerzita zrušena a její majetek převzala UK,[10] řada historických dokumentů (včetně zakládací listiny) se však při té příležitosti ztratila. V poválečných letech rychle rostl počet studentů, po komunistickém převzetí moci v únoru 1948 však byla téměř čtvrtina vyloučena a mnoho učitelů propuštěno. Radikální reformy ministra Zdeňka Nejedlého roku 1950 se řídily podle sovětských vzorů, zavedly povinné studijní programy, množství zkoušek a univerzitu zcela podřídily státu. Věda a výzkum byly z velké části převedeny do Akademie věd. Podporu měly hlavně přírodovědecké obory, vznikla Matematicko-fyzikální fakulta (1952), Fakulta tělesné výchovy a sportu (1953) a Fakulta technické a jaderné fyziky (1955). Po jistém pokusu o liberalizaci v šedesátých letech postihla i UK tzv. „normalizace“, tj. rozsáhlé čistky mezi studenty i učiteli. Některé obory si přesto udržely jistou úroveň i prestiž.
Po tzv. „sametové revoluci“ v r. 1989, o niž se přičinili i pražští studenti, byla obnovena akademická svoboda, senáty a volby funkcionářů a roku 1998 byly státní vysoké školy přetvořeny na školy veřejné s vlastním majetkem a rozhodováním. Prudkému růstu počtu studentů však neodpovídal nárůst financí a zejména investic, takže řada fakult se potýká s prostorovými problémy. Postupně se dařilo navazovat přerušené mezinárodní styky včetně studentských výměn a stále větší důraz se klade na vědeckou činnost univerzit. V roce 2009 vyprodukovala UK podle vládní metodiky téměř třetinu celého základního výzkumu v ČR (více než třetina připadla na Akademii věd ČR, zbytek na všechny ostatní vysoké školy v ČR).
Podle přílohy zákona č. 172/1990 Sb. se univerzita od roku 1990 nazývala „Univerzita Karlova v Praze“, příloha zákona č. 111/1998 Sb. toto jméno potvrdila. V roce 2009 se ale objevily snahy o návrat k názvu bez dodatku označujícího její sídelní město,[11] jak bylo určeno už zákonem o poměru pražských univerzit z roku 1920. Ovšem až v roce 2016 byl zákon o vysokých školách novelizován tak, že název školy se skutečně od září téhož roku změnil pouze na „Univerzita Karlova“ bez dodatku označujícího její sídlo.[12]
Současná situace
17 fakult UK připravuje odborníky pro širokou oblast:
- humanitních a společenských věd včetně učitelství, práva, filologie a překladatelství, žurnalistika a knihovnictví, teologie a věd o umění,
- přírodních věd, včetně matematiky a informatiky,
- lékařských věd, včetně zdravotnictví a farmacie,
- sportu.
V řadě oborů je Univerzita Karlova jedinou vysokou školou v ČR, která dané vzdělání nabízí.
K 31. prosinci 2009 studovalo na UK 52 842 studentů v 625 studijních oborech, z toho 7972 doktorských studentů a přes 7 tisíc cizinců. V tomtéž roce 2009 dostala UK 61 621 přihlášek ke studiu a přijala 18 020 nových studentů. Nezaměstnanost jejích absolventů byla 1,6 %, což je (spolu s VŠE Praha) nejnižší hodnota v ČR. V rámci programu Erasmus vycestovalo na semestr 1858 a přicestovalo 1759 studentů. V placených kurzech celoživotního vzdělávání studovalo 16 555, na Univerzitě třetího věku 4574 zájemců.[13] Z celkem 12 474 zaměstnanců je asi 640 profesorů, přes 1000 docentů, 1500 vědeckých pracovníků a přes 4600 asistentů a lektorů.[14]
Také v oblasti vědy a výzkumu zaujímá UK významné místo nejen v rámci České republiky. Na produkci mezinárodně hodnocených – hlavně přírodovědeckých a medicínských – publikací (WoS) se UK podílí 30 % z celé produkce ČR, mezinárodní bibliometrický index H vzrostl na 42 a je nejvyšší v ČR.[13] V mezinárodních žebříčcích (Shanghai University, Times HE Supplement), které ovšem silně preferují přírodní a lékařské vědy a anglicky mluvící země, se umisťuje jako jediná v ČR a jedna ze tří ve východní Evropě mezi prvními 500, a to někde kolem 250. místa.
Identifikační číslo univerzity (IČO) je 00216208. Rozpočet univerzity činil v roce 2009 přes 8 mld. Kč, z toho téměř 2,5 mld. jsou vlastní příjmy (mimo státní rozpočet).[15] Univerzita své akademické obci rovněž poskytuje řadu podpůrných služeb, mezi které patří ubytování, stravování (Koleje a menzy, KaM),[16] vydavatelská činnost (nakladatelství Karolinum) a knihovny. Celkový knihovní fond činí 4,66 mil. svazků, z toho 721 tisíc ve volném výběru.[17]
Technologický transfer
Univerzita Karlova založila v roce 2018 svou 100% vlastněnou dceřinou společnost Charles University Innovations Prague[18] jakožto z univerzity vyčleněnou agenturu pro technologický transfer za účelem zrychlení a zefektivnění přenosu výsledků vědy a výzkumu do praxe, a to formou zastupování univerzity v jednáních s obchodními partnery z aplikační sféry o licencích či prodeji duševního vlastnictví. Charles University Innovations Prague realizuje transfer také prostřednictvím zakládání takzvaných spin-off společností. Ke konci roku 2020 již byly založeny 3 takové spin-off společnosti, a to Charles Games (vývoj a distribuce počítačových her a studentský inkubátor)[19][20], LAM-X (vývoj nových světlem aktivovaných nanomateriálů)[21][22] a GeneSpector (vývoj a distribuce kitů pro diagnostiku virových onemocnění)[23][24].
Tento model technologického transferu úspěšně funguje na řadě zahraničních univerzit.[25][26][27] Univerzita Karlova je první vysokou školou, která jej uplatnila v České republice.
Kultura, sport, spolky
Na univerzitě působí desítky studentských organizací. Při univerzitě působí tři hudební sbory: Sbor Univerzity Karlovy, Vysokoškolský umělecký soubor Univerzity Karlovy a Smíšený pěvecký sbor Univerzity Karlovy a jeden orchestr (Orchestr Univerzity Karlovy).[28]
Média
UK má vlastní časopis Forum a internetový magazín iForum. Studenti spojení v občanském sdružení UK media provozují celouniverzitní zpravodajský portál UKáčko.cz a vydávají tištěné časopisy Sociál na Fakultě sociálních věd a FFakt na Filozofické fakultě. Kromě toho vychází na Fakultě humanitních studií časopis Humr a na Právnické fakultě Primalex.
Medaile a ceny
Galerie
- Model Karolina z roku 1711
- Vstupní dvůr Karolina podle návrhu Jaroslava Fragnera
- Karolinum, Aula maxima
- Budova Filozofické fakulty UK z let 1924-1930 podle návrhu Josefa Sakaře
- Dvorana Právnické fakulty podle návrhu Jana Kotěry
- Budovy fyzikálních ústavů MFF v Libni (1978)
- Budova společenskovědních fakult UK v Jinonicích (1998)
- Budova 3. lékařské fakulty, Vinohrady
Žebříčky
Pražská Univerzita Karlova patří mezi 1,5 % nejlepších světových univerzit.[29] Je hodnocena jako nejlepší univerzita České republiky a jedna z nejlepších univerzit ve Střední a Východní Evropě, soutěžící o jedno z předních míst s nejlepší ruskou univerzitou, Lomonosovovou univerzitou v Moskvě.[30][31] Karlova univerzita se umístila na 31. místě mezi univerzitami států BRICS a jiných států mimo tzv. západní svět podle hodnocení londýnského deníku The Times, přičemž Varšavská univerzita byla ohodnocena jako 23.[32]
V celosvětovém měřítku se Karlova univerzita umístila v roce 2013 jako 201.-300. mezi 500 univerzitami celého světa hodnocenými dle Academic Ranking of World Universities (tzv. Šanghajský žebříček), jako 233. z 500 univerzit v QS World University Rankings, jako 401.-500. z 800 univerzit hodnocených v Times Higher Education World University Rankings (výsledek z roku 2015)[33] a jako 485. dle CWTS Leiden Ranking, zohledňujícím 500 univerzit. Dřívější výsledky viz tabulky níže:[34]
Rok | Šanghajský žebříček (změna) | QS Ranking (změna) | Times Ranking (změna) | Leiden Ranking (změna) |
---|---|---|---|---|
2019 | 201-300 | 317 | 401-500 | 179 |
2020 | 201-300 (▬) | 291 (▲ 26) | 401-500 (▬) | 187 (▼ 8) |
2021[35] | 201-300 (▬) | 260 (▲ 31) |
V QS žebříčku dle předmětů patří Karlova univerzita mezi 51-100 nejlepších univerzit na světe v geografii a lingvistice[36].
QS Subject | 2011 | 2013 | 2018 | 2020 |
---|---|---|---|---|
Natural Sciences | 174 | 208 (▼) | 197 (▲) | 228 (▼) |
Engineering & Technology | 325 | 398 (▼) | 401-450 (▼) | 401–450 (▬) |
Arts & Humanities | 184 | 137 (▲) | 193(▼) | 189 (▲) |
Social Sciences & Management | 229 | 252 (▼) | 302 (▼) | 286 (▲) |
Life Sciences & Medicine | 250 | 246 (▲) | 219 (▲) | 224 (▼) |
Shanghai Subject Fields[37] | 2012 | 2013 | 2021[35] |
---|---|---|---|
Mathematics | 151-200 | 151-200(▬) | 101-150(▲) |
Physics | 151-200 | 101-150(▲) | 101-150(▬) |
Economics | 101-150 | ||
Metallurgical Engineering | 101-150 |
Známí absolventi
- Leopold Hasner von Artha (1818–1891), politik
- Edvard Beneš (1884–1948), sociolog a 2. prezident Československa
- Václav Bělohradský (* 1944), filozof a sociolog
- Bernard Bolzano (1781–1848), matematik a filozof
- Max Brod (1884–1968), německy píšící pražský spisovatel
- Carl Ferdinand Cori (1896–1984), biochemik, nositel Nobelovy ceny
- Gerty Coriová (1896–1957), biochemička, nositelka Nobelovy ceny
- Karel Čapek (1890–1938), spisovatel
- Eduard Čech (1893–1960), matematik
- Václav Černý (1905–1987), literární vědec
- Josef Dobrovský (1753–1829), filolog a historik
- Prokop Drtina (1900–1980), právník a politik
- Max Dvořák (1874–1921), historik umění
- Karel Engliš (1880–1961), ekonom
- Karel Farský (1880-1927), teolog
- Jan Gebauer, (1838–1907), lingvista
- Ernest Gellner (1925–1995), sociolog
- Jiří Grygar (* 1936), český astronom, astrofyzik a popularizátor vědy
- Jaroslav Heyrovský (1890–1967), chemik, nositel Nobelovy ceny
- Václav Hlavatý (1894–1969), matematik
- Antonín Holý (1936-2012), chemik
- Milada Horáková (1901–1950), právnička a politička
- Ivan Horbaczewski (1854–1942), chemik a politik
- Bohumil Hrabal (1914–1997), spisovatel
- Miroslav Hroch (* 1932), historik
- Jan Hus (asi 1371–1415), náboženský myslitel a reformátor
- Jakoubek ze Stříbra (1375–1429), teolog
- Jan Janský (1873–1921), objevitel krevních skupin
- Alois Jirásek (1851–1930), spisovatel
- Josef Jireček (1825–1888), slavista a historik
- Josef Jungmann (1773–1847), bohemista
- Franz Kafka (1883–1924), spisovatel
- Karel I. (1887–1922), poslední císař rakouský a král český a uherský
- Miroslav Katětov (1918–1995), matematik
- Egon Erwin Kisch (1885–1948), německy píšící pražský spisovatel a novinář
- Mistr Klaret (1320–1370), teolog a lexikograf
- Václav Kliment Klicpera (1792–1859), spisovatel
- Luboš Kohoutek (* 1935), astronom
- Jan Stanislav Kolár (1896–1973), herec, režisér
- Jaromír Korčák (1895–1989), geograf, demograf a statistik
- Viktorin Kornel ze Všehrd (1460–1520), právník
- František Kovář (1888-1969), teolog
- Karel Kramář (1860–1937), právník a politik
- Jiří Krupička (1913–2014), geolog a spisovatel
- Křišťan z Prachatic (1370–1439), astronom a lékař
- Milan Kundera (* 1929), spisovatel
- František Lexa (1876–1960), egyptolog
- Johann Josef Loschmidt (1821–1895), chemik
- Lukáš Pražský (1460–1528), teolog
- Karel Hynek Mácha (1810–1836), básník
- Jan Marcus Marci (1595–1667), lékař
- Vilém Mathesius (1882–1945), lingvista
- Milan Mixa (1875–1959), lékař
- Jan Mukařovský (1891–1975), literární vědec
- Jan Patočka (1907–1977), filosof
- František Martin Pelcl (1734–1801), bohemista
- Georg Placzek (1905–1955), fyzik
- Karel Poláček (1892–1945), český spisovatel, novinář a filmový scenárista
- Leopold Pospíšil (*1923), česko-americký právník a antropolog
- Jan Evangelista Purkyně (1787–1869), fyziolog
- Emanuel Rádl (1873–1942), biolog a filosof
- Alois Rašín (1867–1923), ekonom a politik
- Ladislav Smoljak (1931–2010), učitel, redaktor, scenárista, herec a režisér
- Milada Součková (1898–1983), spisovatelka
- Antonín Stecker (1855–1888), cestovatel
- Ferdinand Stolička (1838–1874), paleontolog
- Pavel Stránský (1583–1657), spisovatel a politik
- František Xaver Šalda (1867–1937), spisovatel a kritik
- Ota Šik (1919–2004), ekonom
- František Šmahel (*1934), historik
- Alois Vojtěch Šmilovský (1837–1883), spisovatel
- Josef Šusta (1874–1945), historik
- Dominik Tatarka (1913–1989), spisovatel
- Václav Vladivoj Tomek (1818–1905), historik
- Peter Tomka (* 1956), slovenský právník a diplomat
- Dušan Třeštík (1933–2007), český historik a publicista
- Vladislav Vančura (1891–1942), spisovatel
- Michal Viewegh (*1962), spisovatel
- Jan Campanus Vodňanský (1572–1622), humanista
- Petr Vopěnka (1934-2015), matematik a filosof
- Jiří Weil (1900–1959), spisovatel
- René Wellek (1903-1995), literární historik
- Max Wertheimer (1880–1943), psycholog
- Petr Zenkl (1884–1975), politik
Vedení univerzity
Kolegium rektorky od roku 2022.[38]
- prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D. – rektorka, profesorka Ústavu histologie a embryologie LFP UK
- PhDr. Pavel Doleček, Ph.D. – prorektor pro strategickou spolupráci a rozvoj
- prof. PhDr. Ladislav Krištoufek, Ph.D. – prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost, profesor Katedry financí a kapitálových trhů IES FSV UK
- prof. Mgr. Markéta Křížová, Ph.D. – prorektorka pro zahraniční záležitosti, profesorka Střediska ibero-amerických studií FF UK
- prof. JUDr. Jan Kuklík, DrSc. – prorektor pro akademické kvalifikace, vedoucí Katedry právních dějin PF UK
- doc. RNDr. Markéta Martínková, Ph.D. – prorektorka pro studijní záležitosti, zástupkyně vedoucího Katedry biochemie PřF UK
- doc. MUDr. Jan Polák, Ph.D., MBA – prorektor pro koncepci a kvalitu vzdělávání, přednosta Ústavu patofyziologie 3. LF UK
- prof. RNDr. Tomáš Skopal, Ph.D. – prorektor pro informační technologie, zástupce vedoucího Katedry softwarového inženýrství MFF UK
- doc. RNDr. Martin Vlach, Ph.D. – prorektor pro vnější vztahy, docent Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
- MUDr. Josef Fontana, Ph.D. – člen kolegia rektorky pro strategie, analýzy a transfer, asistent Ústavu biochemie, buněčné a molekulární biologie 3. LF UK
- Mgr. et Mgr. David Hurný – člen kolegia rektorky pro rozvoj pedagogických kompetencí akademických pracovníků
- Mgr. Jan Jindra – člen kolegia rektorky pro eGovernment a bezpečnost
- prof. PhDr. Lenka Rovná, CSc. – členka kolegia rektorky pro 4EU+, zakladatelka Katedry evropských studií IMS FSV UK
- prof. Ing. Zdeněk Strakoš, DrSc. – člen kolegia rektorky pro ERC a další nástroje rozvoje vědecké činnosti, profesor Katedry numerické matematiky MFF UK
- PhDr. Ing. Marie Vymazalová, Ph.D. – členka kolegia rektorky pro sociální záležitosti a udržitelný rozvoj, odborná asistentka Ústavu dějin křesťanského umění KTF UK
- prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., MBA – emeritní rektor, přednosta Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN
- Martin Čihák – zástupce studentů Akademického senátu UK
- JUDr. Tomáš Horáček, Ph.D. – kvestor, odborný asistent Katedry obchodního práva a Centra mimosoudního řešení sporů PF UK
- Mgr. Michal Zima – kancléř, asistent Ústavu fyziologie 3. LF UK
- prof. Ing. František Zahálka, Ph.D. – předseda Akademického senátu UK, vedoucí Laboratoře sportovní motoriky FTVS UK
Organizační struktura
Fakulty
Mezi původní čtyři fakulty Univerzity Karlovy patřily: právnická, lékařská, teologická (nyní katolická teologická) a artistická (nyní filozofická). Dnes UK tvoří 17 fakult sídlících především v Praze, dvě sídlí v Hradci Králové a jedna v Plzni.
- Katolická teologická fakulta
- Evangelická teologická fakulta
- Husitská teologická fakulta
- Právnická fakulta
- 1. lékařská fakulta
- 2. lékařská fakulta
- 3. lékařská fakulta
- Lékařská fakulta v Plzni
- Lékařská fakulta v Hradci Králové
- Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
- Filozofická fakulta
- Přírodovědecká fakulta
- Matematicko-fyzikální fakulta
- Pedagogická fakulta
- Fakulta sociálních věd
- Fakulta tělesné výchovy a sportu
- Fakulta humanitních studií
Vysokoškolské ústavy
Jiná pracoviště
- Ústav výpočetní techniky
- Centrum pro přenos poznatků a technologií
- Ústav jazykové a odborné přípravy
- Ústřední knihovna
- Agentura Rady vysokých škol
Účelová zařízení
- Koleje a menzy
- Arcibiskupský seminář
- Nakladatelství Karolinum
- Správa budov a zařízení
- Sportovní centrum
Výzkumná pracoviště zřizovaná společně s Akademií věd
- BIOCEV
- Centrum biblických studií
- Centrum medievistických studií
- Centrum pro teoretická studia
Odkazy
Reference
- Výroční zpráva o činnosti UK za rok 2020 [online]. Praha: Univerzita Karlova [cit. 2021-07-20]. S. 60. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-26.
- Charakteristika UK Archivováno 11. 10. 2007 na Wayback Machine, cuni.cz, 21.1.2010
- Academic Ranking of World Universities. Academic Ranking of World Universities - 2019 [online]. 2019 [cit. 2020-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-08-15. (anglicky)
- QS World University Rankings 2021. Top Universities [online]. [cit. 2021-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09. (anglicky)
- QS World University Rankings 2022. Top Universities [online]. [cit. 2021-06-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-18. (anglicky)
- QS World University Rankings 2021. Top Universities [online]. [cit. 2021-06-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-06-09. (anglicky)
- Dějiny přírodních věd v českých zemích (1. část). Elektro [online]. [cit. 2014-09-02]. Roč. 2006, čís. 10. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-03-17. (česky)
- CHYSKÝ, Václav. Sedmdesátileté výročí insigniády z jiného pohledu. CS Magazin [online]. Březen 2005 [cit. 2009-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-02-28. (česky)
- Zákon č. 24/1882 ř. z., jenž se týče c. k. university Karlo-Ferdinandské v Praze. Dostupné online. Archivováno 3. 5. 2019 na Wayback Machine
- Dekret presidenta republiky č. 122/1945 Sb., o zrušení německé university v Praze. Dostupné online. Archivováno 4. 11. 2014 na Wayback Machine
- Univerzita Karlova změní název. Nechce být „v Praze“. Týden.cz [online]. 2009-03-11 [cit. 2011-07-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-06-18.
- Čl. I bod 292 a čl. II bod 18 zákona č. 137/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Dostupné online. Archivováno 16. 8. 2016 na Wayback Machine
- Výroční zpráva UK za rok 2009, str. 9.
- Výroční zpráva UK za rok 2009, str. 102n.
- Výroční zpráva UK za rok 2009, str. 100
- http://kam.cuni.cz/ Archivováno 24. 11. 2013 na Wayback Machine, 4. prosince 2013.
- Výroční zpráva UK za rok 2009, str. 270.
- CUIP pomůže zavést znalosti do praxe. Univerzita Karlova [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-28. (anglicky)
- Homepage - Charles Games. charlesgames.net [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-23.
- ÚŠELA, Jan. Univerzita Karlova otvírá herní studio. Součástí bude i inkubátor talentů zaměřený na vývojáře. Hospodářské noviny (iHNed.cz) [online]. 2020-01-29 [cit. 2021-01-17]. Dostupné online. (česky)
- LAM-X - Light activated nanomaterials fighting infections. www.lam-x.tech [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-08-05. (anglicky)
- [email protected], TYDEN, www tyden cz, e-mail:. Čeští vědci budou vyvíjet látku, která se umí sama dezinfikovat. TÝDEN.cz [online]. 2020-02-20 [cit. 2021-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-22. (česky)
- GeneSpector | We Are Improving Molecular Diagnostics [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-17. (anglicky)
- UK představila sadu pro diagnostiku covid-19 a chřipky | ČeskéNoviny.cz. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-22. (česky)
- Oxentia | Oxford's Global Innovation Consultancy. www.oxentia.com [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-15.
- Home | yeda. www.yedarnd.com [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-19. (anglicky)
- Unitectra. www.unitectra.ch [online]. [cit. 2021-01-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-01-22.
- http://www.cuni.cz/UK-4018.html Archivováno 2. 10. 2013 na Wayback Machine, 4. prosince 2013.
- Archivovaná kopie. iforum.cuni.cz [online]. [cit. 2014-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-08-18.
- Archivovaná kopie. www.iu.qs.com [online]. [cit. 2014-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-05-31.
- Archivovaná kopie. www.webometrics.info [online]. [cit. 2014-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-19.
- World University Rankings 2014, BRICS & Emerging Economies Rankings. The Times, http://www.timeshighereducation.co.uk/world-university-rankings/2014/brics-and-emerging-economies Archivováno 18. 3. 2015 na Wayback Machine (anglicky).
- World University Rankings [online]. [cit. 2015-10-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-30.
- Archivovaná kopie. www.universityrankings.ch [online]. [cit. 2014-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-09.
- Charles University in Prague. Academic Ranking of World Universities [online]. [cit. 2021-09-30]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-09-30.
- Archivovaná kopie. www.topuniversities.com [online]. [cit. 2014-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-09-21.
- Archivovaná kopie. www.shanghairanking.com [online]. [cit. 2014-08-05]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-04-14.
- Kolegium rektorky. Univerzita Karlova [online]. [cit. 2022-02-08]. Dostupné online. (česky)
Literatura
- M. Svatoš (red.), Dějiny Univerzity Karlovy I. (1347/48 – 1622). Praha 1995
- I. Čornejová (red.), Dějiny Univerzity Karlovy II. (1622-1802). Praha 1995
- J. Havránek (red.), Dějiny Univerzity Karlovy III. (1802-1918). Praha 1995
- J. Havránek – Z. Pousta (red.), Dějiny Univerzity Karlovy IV. (1918-1990). Praha 1995
- NODL, Martin. Dekret kutnohorský. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2010. 452 s. ISBN 978-80-7422-065-4.
- Jiří Spěváček: Založení Univerzity Karlovy. Slovo k historii 15. Melantrich, Praha 1988, 40 pp.
- Ottův slovník naučný. Heslo Praha
- TOMEK, Václav Vladivoj. Děje university Pražské. Praha: České museum, 1849. Dostupné online.
- WINTER, Zikmund. O životě na vysokých školách pražských knihy dvoje : Kulturní obraz 15. a 16. století. Praha: Matice česká, 1899. Dostupné online.
- WINTER, Zikmund. Děje vysokých škol Pražských od secessí cizích národů po dobu bitvy bělohorské (1409-1622). Praha: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1897. Dostupné online.
- Výroční zpráva o činnosti UK za rok 2009. Praha: UK 2010. ISBN 978-80-254-7851-6
Související články
Externí odkazy
- Galerie Univerzita Karlova na Wikimedia Commons
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Univerzita Karlova na Wikimedia Commons
- Universita Pražská ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
- Oficiální stránky
- založení a dějiny UK na oficiálním web UK
- Časopis Forum o srovnávacích žebříčcích univerzit
- Studenti pražských univerzit 1882–1939 on-line – zpřístupnění digitalizovaných matrik doktorů univerzity
- UKáčko.cz – Portál studentů Univerzity Karlovy
- Ústav dějin UK a archiv UK
- Univerzita Karlova v Registru smluv