Karel Farský

Narodil se v podkrkonošském Škodějově (dnes část obce Příkrý v Libereckém kraji) nedaleko Vysokého nad Jizerou jako syn Františka Farského a jeho manželky Johanny, rozené Bochové[2]. Po ukončení docházky do obecné školy v Roprachticích absolvoval za přispění svého strýce, vyšehradského kanovníka Josefa Farského, pražské Akademické gymnázium (1892–1900). V letech 1900–1904 vystudoval teologickou fakultu Karlovy univerzity, kněžské svěcení přijal 29. 6. 1904. Následně jako kaplan dva roky (1904–1906) působil v duchovních správách Ostrov nad Ohří a Pernink, (v současnosti Karlovarský kraj). Vytrvalost, píle a cílevědomá snaha věnovat se soustavné badatelské práci jej přivedly zpátky do Prahy. Na své alma mater získal místo adjunkta (1906–1909), 4. 12. 1909 byl na základě obhájení disertační práce De Divinatione et magia in Sancta Scriptura (O božském zjevení a zázracích v Písmu svatém) prohlášen doktorem teologie. Živil se jako středoškolský profesor náboženství, vyučoval na I. a II. reálném gymnáziu v Praze (1910–1914), poté na II. reálném gymnáziu v Plzni (1914–1919).

Byl dlouhodobým stoupencem idejí modernismu, proto se po obnovení činnosti Jednoty katolického duchovenstva (7. 11. 1918) stal jejím členem. Aktivně se zapojil i do činnosti Ohniska, volného sdružení v rámci JKD, které podle svých stanov „... usilovalo o realizaci církevních reforem až k jejich úplnému provedení“. Na základě rozhodnutí členské schůze bylo Ohnisko dne 15. 9. 1919 rozpuštěno, založen Klub reformních kněží a Karel Farský zvolen jeho předsedou. Vzhledem k náročnosti výkonu této funkce, vyžadující jeho přítomnost v centru hnutí, opustil Plzeň a nastoupil místo tajemníka v církevním oddělení Ministerstva školství a národní osvěty, kde působil do podzimu roku 1920.

Pod jeho vedením proběhly všechny významné vnitrocírkevní události v letech 1920–1927. Stál u zrodu samostatné reformní a národní Církve československé (8. 1. 1920, státního uznání se jí dostalo 15. 9. 1920), byl členem jejího prvního řídícího grémia Církevního výboru, po jeho přejmenování v srpnu 1920 na Ústřední církevní výbor pak předsedou. Biskupem západočeským se sídlem v Praze byl zvolen v roce 1923, prvním patriarchou CČS v průběhu I. řádného sněmu (29.–30. 8. 1924).[3] Ve velmi složitých vnějších podmínkách společenských, politických, právních a hospodářských i při vnitřních ideových sporech, ale za nadšené a obětavé podpory laiků, dokázal se svými spolupracovníky položit pevné základy svébytnosti nové církve v rovině věroučné, obřadní, organizační, vzdělávací, osvětové i vydavatelské a navázat první mezinárodní ekumenické kontakty (Stockholm 1925, USA 1925–1926). Důkazem správnosti zvolených postupů byla postupná konsolidace CČS, vzrůstající počet věřících, náboženských obcí i vlastních univerzitně vzdělávaných duchovních, spontánní výstavba nových sborových budov a vybudování vlastní bohoslovecké koleje v Praze-Dejvicích.

Pro Církev československou husitskou zůstává dodnes inspirativní osobní vklad prvního patriarchy – tvůrčí práce liturgická a ideová i příklad jeho neúnavné činnosti kazatelské, misijní, publikační, katechetické a pastorační. Jeho dílo určilo základnu bohoslužebnosti a spirituality CČSH a odráží se znatelně v její věrouce, sociální orientaci i církevních řádech, od založení po celou dobu její existence a působení.

ThDr. Karel Farský, vyčerpán a vážně nemocen, zemřel 12. června 1927 ve věku 46 let. Urna s jeho popelem je uložena v Husově sboru v Praze-Dejvicích. Odkaz prvního patriarchy se k výročnímu dni jeho úmrtí každoročně připomíná celocírkevním shromážděním v rodném Škodějově, bohoslužbami ve všech náboženských obcích a mnoha bohoslužebných střediscích; pozornost je mu věnována téměř průběžně v církevních periodikách (Český zápas, Theologická revue a kalendář Blahoslav), řada sborových budov nese jeho jméno. Sbor Dr. Karla Farského ve Vysokém nad Jizerou má ve svých prostorách zřízenu stálou expozici, věnovanou památce tohoto nejvýraznějšího z kněží-modernistů, otců-zakladatelů Církve československé husitské.

• 
  Budova Sboru Dr. Karla Farského Církve československé husitské v Semilech-Podmoklicích
• 
  Busta Karla Farského ve Vyškově