Johann Josef Loschmidt

Narodil se v chudé rodině zemědělce v Počernech. K jeho prvním učitelům v mládí patřil kněz Adalbert Čech, jenž rozpoznal jeho talent a přesvědčil jeho rodiče, aby jej nechali studovat v piaristickém semináři v Ostrově nad Ohří. Roku 1837 pak přešel na studia do Prahy. Na Karlově Univerzitě studoval filozofii a matematiku; zde se seznámil s profesorem filozofie Franzem Exnerem, jemuž špatně sloužil zrak a požádal Loschmidta, aby se stal jeho předčitatelem. Exner zastával reformní názory na výuku a prosazoval vyučování matematiky a přírodních věd jako důležitých předmětů. S Loschmidtem se stali přáteli a Exner mu navrhl, aby používal matematické metody na psychologické jevy. Tak se Loschmidt stal velmi zručným matematikem.

Později Loschmidt přesídlil do Vídně a roku 1868 se stal profesorem fyzikální chemie na Vídeňské univerzitě, kde působil do konce své odborné aktivity roku 1891. Zemřel ve Vídni roku 1895.

Roku 1856 Loschmidt určil objem molekul ve vzduchu. Ve svém spisu Chemische Studien ("chemické studie") z roku 1861 navrhl dvojrozměrné znázornění více než 300 molekul způsobem pozoruhodně podobným tomu, který je používán v současnosti. Mezi nimi byly mimo jiných i aromatické molekuly, jako například benzen a triaziny. Loschmidt znázornil benzenové jádro kruhem, jenž podle něj označoval strukturu, která měla být určena teprve později. Podle některých názorů však tímto symbolem myslel cyklickou strukturu, čímž by o čtyři roky předčil F. A. Kekulého, jenž je obvykle označován za objevitele cyklické struktury benzenu.

Roku 1865 Loschmidt jako první určil počet molekul v 1 cm³ ideálního plynu při normálním tlaku a teplotě. Ten je dnes označován jako "Loschmidtova konstanta". Později Loschmidt s využitím zjištění A. Avogadra, že při stejných podmínkách má libovolný plyn stejný počet molekul na jeden mol, určil její hodnotu 6,023×10²³ mol⁻¹, nazývanou dnes většinou Avogadrovou konstantou, někdy zřídka, zejména v německé literatuře, označovaný nepřesně i jako Loschmidtovo číslo.

Loschmidt se ve Vídni na univerzitě spřátelil s mladším kolegou L. Boltzmannem. Loschmidt se v této souvislosti proslavil svojí kritikou toho, jak se Boltzmann pokoušel odvodit z kinetické teorie druhý termodynamický zákon. Tato disputace se stala známou jako "paradox vratnosti" a později přivedla Boltzmanna k formulaci statistické definice entropie.