Seznam nejstarších univerzit

Seznam nejstarších univerzit zahrnuje vysoké školy, které splňují definici univerzity[1] a byly založeny před rokem 1500. Univerzita je považována za klasický výtvor středověké Evropy.[2][3][4][5][6][7][8][9][10]

Univerzity v Evropě

Ve středověku a raném novověku bylo k založení univerzity, vedle finančního zázemí ze strany města nebo také zeměpána, nutné získat rovněž papežské stvrzení - bulu a zároveň panovníkem (ve Svaté říši římské císařem) udělené univerzitní privilegium. Jedinou výjimku zde tvoří jen ty nejstarší evropské univerzity z počátku 13. století, neboť se dle dnešních měřítek jednalo často jen o jednotlivé fakulty, které se postupně rozvíjely v univerzity a často tak není možné určit přesný rok založení.

Mimoevropské univerzity

Mimoevropské, nekoloniální školní zařízení, jako byly od 9. století zakládané islámské madaris nejsou v seznamu uvedeny z důvodu zachování větší přehlednosti. Výraz „univerzita“ se totiž vztahuje ke křesťanským školám v Evropě, jeho užití v souvislosti s islámskými institucemi je tudíž problematické, byť se tyto mezitím částečným přejímáním evropských struktur staly skutečnými univerzitami.[11][12]

Mezi vzdělávací instituce mimo evropský kontinent, které dnes můžeme označit za univerzity s vlastní dlouhou historií, patří například univerzita v Konstantinopoli (425), Feská univerzita (859), Univerzita al-Azhar v Káhiře (970), Univerzita al-Mustansiríja v Bagdádu, Sankoré Madrasah v Timbuktu (11. století), Univerzita Sŏnggjungwan v Soulu (1398) a Istanbulská univerzita (1453).

Univerzity bez papežské buly

Ve 13. století byla Neapolská univerzita jedinou univerzitou v celé Evropě, která vyučovala bez papežské buly. Teprve od 16. století byly zakládány další luteránské univerzity bez papežské buly. Kromě toho vznikaly také kalvinistické vysoké školy, které sice poskytovaly vzdělání univerzitního typu, avšak neměly univerzitní privilegium od panovníka, a nesměly tudíž udělovat akademické tituly. Tyto vysoké školy nejsou v seznamu uvedeny.

Seznam univerzit

Nejstarší univerzity vznikaly postupně v rámci starších církevních škol a chybí u nich přesně datovatelný akt založení. Udávaný rok začátku působení se pak může lišit podle toho, zda se za něj považuje nejstarší doklad o výuce, doklad o univerzitním charakteru školy nebo například oficiální uznání univerzity panovníkem a papežem.

RokMěsto, zeměJménoPoznámka
9. století Salerno, ItálieSchola medica salernitanaStatus univerzity je sporný, jednalo se o školu (fakultu) lékařství
962 Parma, ItálieParmská univerzitaNěkdy pokládána za první univerzitu v Itálii. Zpočátku jen studium generale (svobodných umění), ve 13. století vznikly školy práva a lékařství. Vlastní založení univerzity v roce 1601. Mezi 14. a 19. stoletím několikrát uzavřena a znovu otevřena
1088 Bologna, ItálieUniversità di Bologna Nejstarší evropská univerzita, již na počátku 12. století za působení Irneria se stala uznávaným centrem právnických studií. Tradičně se za vznik univerzity považuje rok 1088.
1150 Paříž, FrancieUniversité de ParisRok 1150 se udává jako počátek společenství, kterému status univerzity potvrdil král roku 1200 a papež 1215. Proslula studiem teologie (1253 kolej Sorbonna). Za Francouzské revoluce dočasně zrušena, 1971 rozdělena na samostatné univerzity.
1167 Oxford, AnglieUniversity of OxfordPedagogická činnost v Oxfordu doložena k roku 1096, někdy je za počátek univerzity považováno působení Theobalda z Étampes († po 1120). Pro rozvoj univerzity je rozhodující návrat studentů po roce 1167, kdy král Jindřich II. zakázal studovat v Paříži. Roku 1248 byla oficiálně stvrzena králem.
1175 Modena, ItálieUniversità degli Studi di Modena e Reggio EmiliaPrvní univerzita v Modeně existovala do roku 1338, poté byla obnovena 1772/73
1204 Vicenza, Itálie Università di Vicenza činnost ukončena po roce 1209. Od roku 1990 zde působí některá pracoviště Padovské univerzity.
1208 Palencia, Kastilie Universidad de Palencia Založena kastilským králem Alfonsem VIII., kolem roku 1250 zrušena, snad přeložena do Valladolidu
1209 Cambridge, AnglieUniversity of Cambridge Cambridge založili členové Oxfordské univezity, kteří ji opustili po vážném incidentu s představiteli města v roce 1209. Někdy je za založení považováno udělení privilegií panovníkem roku 1231. Dalším datem je založení prvního koleje Peterhouse v roce 1284.
1212 Valladolid, ŠpanělskoUniversidad de ValladolidPanuje názor, že založení univerzity ve Valladolidu bylo výsledkem přeložení Všeobecných studií v Palencii mezi lety 1208 a 1241 Alfonsem VIII., králem Kastilie, a biskupem Tello Téllezem de Meneses.
1215 Arezzo, Itálie Università di Arezzo Ukončila činnost kolem roku 1260, znovuzaložena roku 1355 a opět zrušena kolem roku 1373
1218 Salamanca, ŠpanělskoUniversidad de SalamancaNejstarší univerzita ve Španělsku, založena králem Alfonsem IX.
1220 Montpellier, FrancieUniversité Montpellier Studium lékařství od roku 1180, od 1220 první lékařská fakulta Francie. Roku 1289 potvrzena papežem Mikulášem IV. jako universita. V současnosti se dělí na tři autonomní univerzity
1222 Padova, ItálieUniversità degli studi di Padova Roku 1222 první písemná zmínka, skutečný rok založení není znám
1224 Neapol, ItálieUniversità degli Studi di Napoli Federico II.Založena Fridrichem II. Štaufským, první státní univerzita na světě.
1228 Vercelli, Itálie Università del Piemonte Orientale První univerzita na světě financovaná z veřejných prostředků. Činnost ukončena ve 14. století, v současnosti je součástí Piemontské východní univerzity.
1229 Toulouse, FrancieUniversité de ToulouseNejdříve založena Ludvíkem IX. Svatým právnická fakulta.
1245 Siena, ItálieUniversità degli studi di SienaKonec kolem 1252, znovuzaložena 1357.
1245 Řím, Papežský stát Studium Papežské kurie
1290 Coimbra, PortugalskoUniversidade de CoimbraZaložena v Lisabonu králem Dinisem I. jako všeobecná studia, do Coimbry přeložena v letech 1308–1338 a 1354–1377, definitivně pak v roce 1537; teprve o 400 let později založila první republikánská vláda dekretem z 22. března 1911 novou Lisabonskou univerzitu (otevřena 19. dubna 1911).
1300 Lleida, Španělsko Universidad de Salamanca Založena králem Jakubem II. Roku 1717 uzavřena, znovuzaložena 1991
1303 Řím, ItálieUniversità degli studi di Roma "La Sapienza"
1303 Avignon, Venaissinské hrabství Université d'Avignon et des Pays de Vaucluse Rozkvět v době avignonských papežů v letech 1309–1377
1308 Perugia, ItálieUniversità degli Studi di Perugia
1336 Camerino, ItálieUniversità degli Studi di Camerino
1343 Pisa, ItálieUniversità di PisaKonec kolem roku 1360; znovuotevřena počátkem 15. století
1348 Praha, České královstvíUniverzita KarlovaZaložena českým králem a římsko-německým císařem Karlem IV. roku 1348, (založení schváleno papežskou bulou Klementa VI. roku 1347).
1350 Perpignan, FrancieUniversité de PerpignanZaložena králem Petrem IV. Aragonským; uzavřena 1794; znovuotevřena 1971.
1361 Pavia, ItálieUniversità di Paviazaložena již roku 825 ne jako univerzita, ale jako vysoká škola, avšak jako univerzitu ji založil až roku 1361 císař Karel IV.
1364 Krakov, PolskoUniwersytet Jagielloński
1365 Vídeň, RakouskoUniversität WienZaložena knížetem Rudolfem IV. Habsburským.
1367 Pécs, MaďarskoPécsi Tudományegyetem
1386 Heidelberg, NěmeckoRuprecht-Karls-Universität Heidelberg 1388 Kolín nad Rýnem (Německo)
1391 Ferrara, ItálieUniversità degli Studi di Ferrara
1396 Zadar, ChorvatskoSveučilište u Zadru 1392 Erfurt (Německo)
1402 Würzburg, NěmeckoJulius-Maximilians-Universität Würzburg
1404 Turín, ItálieUniversità degli Studi di Torino
1409 Lipsko, NěmeckoUniversität LeipzigZaložena po exodu německých mistrů a žáků z pražské univerzity.
1412 St. Andrews, SkotskoUniversity of St. AndrewsNejstarší univerzita Skotska a třetí nejstarší anglofonní univerzita; založena papežskou bulou vzdoropapeže Benedikta XIII.
1419 Rostock, NěmeckoUniversität Rostock
1425 Lovaň, BelgieKatolická univerzita v LovaniOd roku 1968 rozdělena na francouzskou a holandskou část.
1431 Poitiers, FrancieUniversité de Poitiers
1434 Katánie, ItálieUniversità degli Studi di Catania
1451 Glasgow, SkotskoUniversity of Glasgow
1456 Greifswald, NěmeckoErnst-Moritz-Arndt-Universität Greifswald
1457 Freiburg im Breisgau, NěmeckoAlbert-Ludwigs-Universität Freiburg
1460 Basilej, ŠvýcarskoUniversität BaselZaložena v souvislosti s Basilejským koncilem; papežská bula papeže Pia II. z 12. listopadu 1459; otevření 4. dubna 1460.
1464 Bourges, FrancieUniversité BourgesZaložena Ludvíkem XI.
1465 Bratislava, SlovenskoAcademia Istropolitana
1472 Mnichov, NěmeckoLudwig-Maximilians-Universität München
1473 Trevír, NěmeckoUniversität TrierZaložena městem Trevírem z iniciativy trevírského arcibiskupa Jakoba I. von Siercka bulou papeže Mikuláše V.; znovuzaložena roku 1970.
1477 Uppsala, ŠvédskoUppsala universitet
1477 Tübingen, NěmeckoEberhard Karls Universität Tübingen
1477 Mohuč, NěmeckoJohannes Gutenberg-Universität Mainz
1479 Kodaň, DánskoKøbenhavns Universitet
1481 Janov, ItálieUniversità degli Studi di Genova
1495 Aberdeen, SkotskoUniversity of Aberdeen
1495 Santiago de Compostela, ŠpanělskoUniversidad de Santiago de Compostela
1499 Madrid, ŠpanělskoUniversidad Complutense de MadridZaložena v Alcalá de Henares v roce 1293.
1499 Valencia, ŠpanělskoUniversidad de Valencia Založena papežem Alexandrem VI. a králem Ferdinandem II.

Reference
  1. BENDER, Thomas. The university and the city: from medieval origins to the present. Oxford: Oxford University Press, 1991. ISBN 978-0-19-506775-0. S. 13–14. (anglicky)
  2. Sanz, Nuria; Bergan, Sjur (eds.): The Heritage of European Universities, Council of Europe, 2002, ISBN 978-92-871-4960-2, p. 119: In many respects, if there is any institution that Europe can most justifiably claim as one of its inventions, it is the university. As proof thereof and without wishing here to recount the whole history of the birth of universities, it will suffice to describe briefly how the invention of universities took the form of a polycentric process of specifically European origin.
  3. Rüegg, Walter: "Foreword. The University as a European Institution", in: Ridder-Symoens, Hilde de (ed.): A History of the University in Europe. Vol. I: Universities in the Middle Ages, Cambridge University Press, 1992, ISBN 0-521-36105-2, pp. XIX–XX: The university is a European institution; indeed, it is the European institution par excellence. There are various reasons for this assertion. As a community of teachers and taught, accorded certain rights, such as administrative autonomy and the determination and realization of curricula (courses of study) and of the objectives of research as well as the award of publicly recognized degrees, it is a creation of medieval Europe, which was the Europe of papal Christianity...No other European institution has spread over the entire world in the way in which the traditional form of the European university has done. The degrees awarded by European universities – the bachelor's degree, the licentiate, the master's degree, and the doctorate – have been adopted in the most diverse societies throughout the world. The four medieval faculties of artes – variously called philosophy, letters, arts, arts and sciences, and humanities –, law, medicine, and theology have survived and have been supplemented by numerous disciplines, particularly the social sciences and technological studies, but they remain none the less at the heart of universities throughout the world. Even the name of the universitas, which in the Middle Ages was applied to corporate bodies of the most diverse sorts and was accordingly applied to the corporate organization of teachers and students, has in the course of centuries been given a more particular focus: the university, as a universitas litterarum, has since the eighteenth century been the intellectual institution which cultivates and transmits the entire corpus of methodically studied intellectual disciplines.
  4. Verger, Jacques: "Patterns", in: Ridder-Symoens, Hilde de (ed.): A History of the University in Europe. Vol. I: Universities in the Middle Ages, Cambridge University Press, 2003, ISBN 978-0-521-54113-8, pp. 35–76 (35): No one today would dispute the fact that universities, in the sense in which the term is now generally understood, were a creation of the Middle Ages, appearing for the first time between the twelfth and thirteenth centuries. It is no doubt true that other civilizations, prior to, or wholly alien to, the medieval West, such as the Roman Empire, Byzantium, Islam, or China, were familiar with forms of higher education which a number of historians, for the sake of convenience, have sometimes described as universities.Yet a closer look makes it plain that the institutional reality was altogether different and, no matter what has been said on the subject, there is no real link such as would justify us in associating them with medieval universities in the West. Until there is definite proof to the contrary, these latter must be regarded as the sole source of the model which gradually spread through the whole of Europe and then to the whole world. We are therefore concerned with what is indisputably an original institution, which can only be defined in terms of a historical analysis of its emergence and its mode of operation in concrete circumstances.
  5. Makdisi, George: "Madrasa and University in the Middle Ages", Studia Islamica, No. 32 (1970), pp. 255–264 (264): Thus the university, as a form of social organization, was peculiar to medieval Europe. Later, it was exported to all parts of the world, including the Muslim East; and it has remained with us down to the present day. But back in the Middle Ages, outside of Europe, there was nothing anything quite like it anywhere.
  6. Vauchez, André; Dobson, Richard Barrie; Lapidge, Michael (eds.): Encyclopedia of the Middle Ages, Vol. 1, Routledge, 2000, ISBN 978-1-57958-282-1, p. 1484 ("university")
  7. Encyclopædia Britannica: "University", 2012, retrieved 26 July 2012
  8. The Catholic Encyclopedia: "Universities", Vol. 15, Robert Appleton Company, New York, 1912, retrieved 27 July 2012
  9. Lexikon des Mittelalters: "Universität. Die Anfänge", Vol. 8, Cols 1249–1250, Metzler, Stuttgart, [1977]–1999
  10. Brill's New Pauly: "University", Brill, 2012
  11. George Makdisi: Madrasa and University in the Middle Ages. In: Studia Islamica, Vol. 32 (1970), s. 255–264 (264):
    „ Thus the university, as a form of social organization, was peculiar to medieval Europe. Later, it was exported to all parts of the world, including the Muslim East; and it has remained with us down to the present day. But back in the Middle Ages, outside of Europe, there was nothing anything quite like it anywhere. “
  12. Verger, Jacques: „Grundlagen“, in: Rüegg, Walter (nakl.): Geschichte der Universität in Europa. Bd. I: Mittelalter, C. H. Beck, München 1993, ISBN 3-406-36952-9, s. 49–80 (49).
    „ Dnes nikdo nezpochybňuje, že to, co je všeobecně považováno za univerzity, má původ ve středověké Evropě přelomu 12. a 13. století. Zcela jistě však také jiné kultury, které jim přecházely, jako jsou Římská říše, Byzantská říše, islámské kultury, nebo vzdálenější, jako např. Čína nebo Korea, měly vlastní formy vysokoškolského vzdělávání, které někteří historikové z důvodu jednoduchosti nazývají univerzitami. Při bližším pohledu však vyvstávají zásadní rozdíly mezi těmito vysokými školami a evropskými univerzitami ve středověku. Těmi zůstávají až do chvíle, kdy jsou přesvědčivě o opaku jediného pramene pro model, který se postupně rozšířil po celé Evropě a následně do ostatních částí světa. Jedná se ve skutečnosti o novou instituci, již lze definovat pouze na základě historické analýzy jejich vzniku a vývoje. “
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.