Právnická fakulta

Právnická fakulta je součást vysoké školy, na níž je možné studovat právo. Absolvent je pak právníkem.

Personifikace Právnické fakulty (výzdoba podstavce sochy Karla IV. na Křižovnickém náměstí v Praze)

Historie

Ve středověku byla právnická fakulta vedle fakulty teologické a lékařské jednou ze tří základních odborných fakult tehdejších univerzit, pro její absolvování však bylo třeba nejdříve navštěvovat fakultu artistickou. Vyučovalo se na ní právu římskému i kanonickému, odtud pak titul doktora obojího práva – JUDr.

V 19. století byly právnické fakulty reformovány. Vyučovalo se na nich jak předmětům historickoprávním (právní dějiny, římské právo), tak platnému právu, ale i souvisejícím předmětům, jako byla národohospodářská politika. Studium trvalo 8 semestrů (později 9 semestrů) a vyučování se dělo formou přednášek a seminářů. Student mohl, ale nemusel, v průběhu studia absolvovat tři státní zkoušky (historickoprávní, judiciální a státovědeckou), které poté opravňovaly k zaměstnání ve státních službách.[1] Pokud chtěl navíc získat akademický titul doktora práv, musel kromě nich úspěšně projít i třemi stejně pojmenovanými přísnými zkouškami doktorskými, tzv. rigorózy.[2] Po prvním rigorózu studenti používali neoficiální čekatelský titul JUC. Titul doktora práv byl podmínkou pouze pro výkon advokacie,[3] k ostatním právnickým profesím, např. soudce,[4] ho nebylo třeba, postačovaly státní zkoušky. Takto upravené studium platilo do roku 1939 a od roku 1945 do roku 1950.[5]

Česká republika
České právnické fakulty

V České republice existují čtyři právnické fakulty veřejných vysokých škol:

Na právnické fakultě je v České republice možné studovat v magisterském studijním oboru Právo (program Právo a právní věda), jehož absolvováním se student stává právníkem, a v doktorských studijních oborech v programu Teoretické právní vědy. S výjimkou pražské fakulty je také možné studovat v bakalářských oborech, moravské fakulty nabízejí i navazující magisterské studijní obory.

Kromě těchto veřejných vysokých škol zde fungují i tři soukromé vysoké školy s právním zaměřením. V Praze, Brně a Ostravě funguje soukromá Fakulta práva Panevropské vysoké školy. Tato škola však není v Česku akreditována a její absolventi nemohou být bez dalšího zapsáni do seznamu advokátních koncipientů, protože jde o zahraniční vysokou školu, byť působící na území České republiky. Právní zaměření má také soukromá Vysoká škola Karlovy Vary, kde však lze studovat pouze bakalářské obory,[6] a Fakulta právních a správních studií Vysoké školy finanční a správní.

Slovensko

Na Slovensku existují také čtyři právnické fakulty veřejných vysokých škol:

Slovinsko

Ve Slovinsku existují dvě právnické fakulty veřejných vysokých škol a jedna právnická fakulta soukromé vysoké školy:

  • Právnická fakulta Univerzity v Lublani (od 1919)
  • Právnická fakulta Univerzity v Mariboru (od 1960 jako samostatná Vyšší právnická škola, od 1991 jako univerzitní fakulta)
  • Evropská právnická fakulta Univerzity v Nove Gorici (2005)

Odkazy

Reference
  1. Zákon č. 68/1893 ř. z., o právnických a státovědeckých studiích a zkouškách státních, později ve znění nařízení vlády č. 510/1919 Sb., č. 16/1939 Sb. II, č. 31/1939 Sb. II a č. 14/1947 Sb.
  2. Část I. nařízení č. 57/1872 ř. z., rigorosní řád pro fakulty věd právních a státních, později ve znění nařízení vlády č. 324/1920 Sb. a č. 66/1939 Sb.
  3. § 1 písm. c) zákona č. 96/1868 ř. z., advokátní řád
  4. § 4 odst. 1 zákona č. 217/1896 ř. z., o soudní organizaci
  5. Zákon č. 58/1950 Sb., o vysokých školách
  6. Archivovaná kopie. www.portalkarlovyvary.cz [online]. [cit. 2014-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-19.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.