Tomáš Zima

Po ukončení Gymnázia Botičská v roce 1984 pokračoval studiem všeobecného lékařství na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, kterou absolvoval v roce 1990. Členem Komunistické strany Československa byl v letech 1983 až 1990, své členství později zdůvodňoval zájmem o veřejné záležitosti lidu Československé socialistické republiky.[1]

Od roku 1990 pak působí na Ústavu lékařské chemie na 1. lékařské fakultě UK nejprve jako asistent a interní vědecký aspirant, později jako odborný asistent, docent a zástupce přednosty ústavu pro výuku. Pracoval jako sekundář na Záchytné stanici Praha a hemodialyzačním středisku I. interní kliniky (následně vyčleněné v samostatnou Kliniku nefrologie 1. LF UK a VFN). Atestoval se v oboru vnitřní lékařství, nástavbové specializaci nefrologie a získal dvě atestace z klinické biochemie.

V roce 1996 se na 1. lékařské fakultě UK habilitoval a o pět let později byl jmenován profesorem Univerzity Karlovy v oboru lékařská chemie a biochemie. Od roku 2007 je čestným profesorem na Státní lékařské Univerzitě J. Y. Horbačevského v Ternopilu. V letech 2000–2003 absolvoval kurs MBA na Pražské mezinárodní manažerské škole Vysoké škole ekonomické.

Od roku 1999 je přednostou Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN, kde je také vedoucím referenční laboratoře pro klinickou biochemii.

K roku 2022 měl jeho Hirschův index hodnotu 35, což značí excelenci ve vědecké komunitě.[2] Je autorem stovek článků v časopisech s impakt faktorem a řady knih a kapitol v odborných knihách. Jako přednášející byl pozván na stovky přednášek v tuzemsku i v zahraničí.

Roku 2005 byl zvolen děkanem 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy na období 2005–2008, v roce 2008 byl znovuzvolen na období 2008–2012.

V letech 1998–2005 zasedal v Akademickém senátu 1. LF UK, v období 2001–2004 jako jeho místopředseda. Působí či působil také jako člen Učené společnosti České republiky[3], České lékařské akademie, vědeckých rad 1. LF UK, 2. LF UK, Univerzity Karlovy, VFN v Praze, IKEMu, České lékařské komory, Masarykovy Univerzity, Veterinární univerzity, Vysoké školy ekonomické a IGA MZ ČR. Zasedá v mnoha redakčních radách odborných periodik (Adiktologie, Folia Biologica aj.), odborných společnostech a také v grantových komisích. Od roku 2001 je soudním znalcem se zvláštní specializací pro klinickou biochemii a laboratorní medicínu a od roku 2006 působí jako předseda Nadačního fondu Scientia. Je zakladatelem a prvním předsedou Asociace výzkumných univerzit.

Dne 25. října 2013 jej Akademický senát Univerzity Karlovy zvolil 508. rektorem Univerzity Karlovy v Praze. Do volby se přihlásili tři kandidáti. V prvním kole vypadl děkan Filozofické fakulty Michal Stehlík. Ve druhém skončil prorektor pro rozvoj Stanislav Štech s poměrem hlasů 27:33 vůči Zimovi. Ve třetí fázi pak Zima obdržel nadpoloviční většinu 42 ze 70 hlasů (potřeba 36 hlasů) a stal se rektorem na čtyřleté funkční období, začínající od února 2014. Po volbě uvedl: „Budu se snažit, aby se univerzita rozvíjela jako moderní, vizionářská, ale i tradiční instituce.“[4] Prezident republiky Miloš Zeman jej jmenoval 21. ledna 2014 a funkce se ujal 1. února téhož roku.

V říjnu 2017 byl zvolen rektorem i pro své druhé funkční období, když porazil protikandidáta Jana Černého. Akademický senát mu dal 51 z 68 hlasů.[5] Na konci ledna 2018 jej do této funkce opět jmenoval prezident Miloš Zeman, a to s účinností od 1. února 2018.[6] Na konci července 2019 skončil ve funkci předsedy České konference rektorů a nahradil jej Petr Sklenička z ČZU v Praze.[7]

V roce 2016 obdržel čestné doktoráty od Užhorodské národní univerzity a Prešovské univerzity v Prešově.[8][9]

V roce 2020 oznámil svůj zájem o kandidaturu na úřad prezidenta České republiky.[10]

Z prvního manželství má dvě děti: Markétu (* 1995) a Jiřího (* 2000).[11][12] Z dalšího vztahu má syna Tomáše Mořice (* 2020).

Tomáš Zima byl v letech 1983 až 1990 členem Komunistické strany Československa.[13] Do KSČ vstoupil ještě před svou maturitou.[14] V roce 1989 byl předsedou výboru Socialistického svazu mládeže na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy.[15][16][17][18] Tomáš Zima sám uvedl, že byl členem KSČ pět let před rokem 1989, z čehož se dle svých slov poučil a od té doby již nikdy nebyl členem žádné politické strany ani hnutí[19] a že se zasadil o povolení demonstrace studentů na Albertově v roce 1989, jež sehrála důležitou roli při Sametové revoluci. [20]

Jako rektor odsoudil hvízdání a pokřik studentů na vzpomínkové akci 17. listopadu 2014 na Albertově. „Hvízdot ozývající se při zpěvu studentské hymny považuji za neúctu a pošlapání památky těch, kdo stáli na Albertově v roce 1939 a 1989,“ uvedl Tomáš Zima.[21] Studentům vadila účast prezidenta republiky Miloše Zemana, bývalých komunistických kariéristů a dalších,[22] podle rektora však protesty narušily uctění památky.[23] Někteří akademici, především z Filozofické fakulty, ho vyzvali k omluvě. Zima reagoval vyjádřením, že v osobní rovině také nesouhlasil s některými Zemanovými postoji a vyslovil nesouhlasné stanovisko k prezidentově nepozvání dvou rektorů na oslavu státního svátku. K incidentu na Albertově dodal: „Házeni vajíček ze strany některých demonstrantů nicméně považuji za neslušné. […] Chování těchto lidí jsem ostatně nekritizoval já sám, ale i zástupci Studentské unie UK a Studentské komory Rady vysokých škol“.[24]

V lednu 2018 jmenoval Alici Němcovou Tejkalovou děkankou Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Nevyslyšel tak otevřený dopis asi stovky českých i zahraničních akademiků, kteří jí vyčítali, že publikovala články v takzvaných predátorských časopisech.[25][26]

V roce 2018 obvinili tři doktorandi na Filozofické fakultě prorektora UK profesora Martina Kováře z plagiátorství.[27] Rektor Tomáš Zima se k obvinění nejprve odmítl vyjádřit, následně si nechal vypracovat odborné posudky, podle nichž k plagiátorství nedošlo. Etická komise fakulty se ohradila proti zasahování do nezávislosti prošetřování i způsobu zadání posudků.[28] Přes 60 českých historiků označilo obsah posudků za problematický[29], kritici také poukázali na blízké vztahy Kováře s autory posudků,[30] jakožto i střet zájmů na straně rektora.[31] Etická komise FF UK došla k závěru, že se Kovář plagiátorství dopustil.[32] Vypracovaný znalecký posudek na VŠE, kde Kovář také vyučuje, a stanovisko Etické komise na VŠE naopak konstatovalo, že se plagiarismu nedopustil.[33] Kovář po propuknutí kauzy z UK odešel, a následně se na ni krátce vrátil jako konzultant.[34]

V říjnu 2019 uzavřela univerzita partnerství se společností Home Credit. Stovky studentů, absolventů i vyučujících se proti smlouvě postavily. Poukazovali na problematická ustanovení smlouvy a rizika ovlivňování akademické práce, neetické jednání Home Creditu i napojení společnosti na Čínu. Vzniklo několik petic a dopisů, které požadovaly zrušení smlouvy, rezignaci rektora[35][36][37][38] a nastavení transparentních pravidel sponzorování univerzity.[39] Zima smlouvu hájil,[40][39] v reakci na kritiku veřejnosti, však Home Credit od smlouvy odstoupila.[41]

V roce 2020 v začátcích pandemie covidu-19, vyzýval k zachování chladné hlavy při řešení pandemie covidu-19,[42] vyzýval k rozvolnění protiepidemických opatření[43] (např. podepsal Výzvu jedenácti), podle některých názorů šířil dezinformace[44], a prosazoval strategii promořování a očkování zejména rizikových skupin a seniorů. Od jeho vyjádření se distancovala vědecká rada Přírodovědecké fakulty UK.[45]

V lednu 2021 se covidem-19 nakazil a byl ve vážném stavu hospitalizován s dýchacími obtížemi a připojen k přístroji ECMO.[46]

Počátkem června 2021 se ve veřejném vystoupení odmítl od svých předchozích výroků distancovat. Uvedl, že se spletl jen v tom, že koronavirus má menší smrtnost než chřipka. V rozhovoru hájil ideu promořování mladých, poukazoval nesmyslnost plošného testování i plošného nošení roušek. Uvedl, že mladé lidi by očkoval až následně po pročkování starších a rizikových skupin osob.[47]

V červenci 2021 za své výroky k pandemii covidu-19 obdržel ocenění Bludný balvan (tzv. Bludný koviďák v mimořádné „covid kategorii družstev“) občanského sdružení Český klub skeptiků Sisyfos.[48]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Tomáš Zima na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Tomáš Zima
• Tomáš Zima – oficiální stránka
• Tomáš Zima na Facebooku