Registr smluv

Dnem 1. července 2016 vstoupil v účinnost Zákon o registru smluv[1]. K tomuto datu byla zpřístupněna i k němu vyhrazená datová schránka a spuštěn Informační systém registru smluv (ISRS) s veřejným rozhraním na Portálu veřejné správy. Správcem a provozovatelem ISRS je Ministerstvo vnitra, které také vydalo metodický návod k aplikaci zákona.

Od 1. července 2017 smlouvy, jichž se zákon týká, nabývají účinnosti zásadně teprve dnem uveřejnění v registru. Nebudou-li naopak takové smlouvy, s výjimkou metadat podléhajících obchodnímu tajemství, uveřejněny v registru do tří měsíců od jejich uzavření, bude se na ně pohlížet, jako by byly už od počátku (ex tunc) zrušeny.[1] Toto pravidlo bylo však relativizováno novelou zákona č. 249/2017 Sb. Pokud totiž je úřad v dobré víře, že splňuje podmínky zákona, zrušení se odkládá, dokud se to řádným způsobem nedozví.[2]

Pokud je smlouva uveřejněna podle zákona o registru smluv, je tím splněna i povinnost takovou smlouvu uveřejnit podle zákona o veřejných zakázkách. Toto pravidlo ale neplatí naopak.[3]

Povinnost využívat registr smluv se týká státu, územně samosprávných celků (obce vykonávající rozšířenou působnost, tedy tzv. obce III. stupně), příspěvkových organizací, firem patřících státu, kraji nebo obci, České televize a dalších veřejných institucí. Výjimku z povinnosti zveřejňovat smlouvy má Parlament ČR, Nejvyšší kontrolní úřad, Ústavní soud, Kancelář prezidenta republiky a Kancelář Veřejného ochránce práv. [1]

Zákon se nevztahuje na

• smlouvy do 50 000 Kč bez DPH,
• smlouvu s fyzickou osobou - nepodnikatelem (pokud se nepřevádí vlastník nemovitosti),
• obrazové přílohy jako je výkres, projektová dokumentace, model, vzor a výpočet,
• smlouvu o činnosti zpravodajských služeb, orgánů činných v trestním řízení nebo zajišťování bezpečnosti a obrany České republiky,
• smlouvu, jejíž místo plnění je mimo území ČR,
• smlouvu uzavřenou adhezním způsobem,
• dokumenty související s návrhem rozpočtu předkládaným rozpočtovému výboru Poslanecké sněmovny,
• smlouvu uzavřenou na komoditní burze, na regulovaném trhu, v dražbě nebo v aukci,
• smlouvy s akciovou společností obchodovanou na burze, v níž má stát/ÚSC většinu,
• smlouvu podle autorského zákona,
• smlouvu o poskytování zdravotních služeb / úhradě očkovacích látek,
• smlouvu s obcí, která nevykonává rozšířenou působnost a jejími organizacemi,
• smlouvy v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí

U smluv s opakujícím se plněním uzavřených na dobu neurčitou (např. smlouva o nájmu) MV doporučuje počítat hodnotu smlouvy jako součet plnění za období 5 let, a to v souladu se zákonem č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.[3]

Kterákoliv ze smluvních stran může vložit smlouvu do registru. Ke vložení smlouvy do registru se využijí elektronické formuláře[4] a datové schránky. Smlouva (přesněji řečeno „elektronický obraz textového obsahu smlouvy v otevřeném a strojově čitelném formátu“) bude XML přílohou datové zprávy. Registr smluv podporuje následující formáty:[5]

• Portable Document Format (.pdf)
• Word 97-2003 (.doc)
• Office Open XML (.docx)
• Rich Text Format (.rtf)
• OpenDocument Text (.odt)
• Plain Text (.txt)

Kromě online formuláře je možno využít i externí aplikaci, např. spisovou službu, a aplikační rozhraní.[6]

Metadata ke smlouvě jsou dostupná pro strojové zpracování ve formátu xml a jeho definice v xsd (tzv. otevřená data). Metadata musí obsahovat minimálně

• identifikaci smluvních stran,
• vymezení předmětu smlouvy
• cenu nebo hodnotu předmětu smlouvy, lze-li ji určit a
• datum uzavření smlouvy.

Identifikaci nebo cenu lze z metadat vyloučit, jsou-li tato metadata obchodním tajemstvím. Osobní údaje a obchodní tajemství může vkládající osoba před odesláním ke zveřejnění na smlouvě znečitelnit.

Smlouva, na niž se vztahuje povinnost uveřejnění, nabývá účinnosti nejdříve dnem uveřejnění. To neplatí pro smlouvy uzavřené v krajní nouzi nebo k odvrácení újmy v souvislosti s mimořádnou událostí ohrožující život, zdraví, majetek nebo životní prostředí. Dále pro smlouvy na léčiva nebo zdravotnické prostředky. Nebyla-li smlouva uveřejněna do tří měsíců ode dne, kdy byla uzavřena, platí, že je zrušena od počátku.

Dodavatelem Informačního systému registru smluv je plzeňská CONTACID Company a.s.[7] O technickém řešení, s výjimkou aplikačního rozhraní[6], nebyla veřejnost informována.

Správce registru neodpovídá za správnost smluv a metadat v něm uložených. Registr smluv udržuje historii (verzování) záznamu.

Registr smluv kritizovat ředitel České televize.[8] Roku 2017 získaly jisté výjimky například veřejné vysoké školy, veřejné výzkumné instituce, Česká televize nebo Český rozhlas a další instituce.[9]

Registr smluv měl být nástrojem zvyšujícím transparentnost nakládání s veřejnými prostředky. Díky publikování smluv veřejných institucí má veřejnost mít možnost kontrolovat hospodárnost nakládání s financemi a majetkem a také srovnávat, za jakou cenu jednotlivé úřady pořizují srovnatelné zboží nebo služby.

Vyhnout se publikování je však snadné (viz výše) a v registru je již po dvou letech více než 4 000 smluv s neuvedenou cenou.[10]

Podle kritiků je dále v některých oborech jen malá konkurence. Kartelová dohoda je pak velmi snadná a sledování dohodnutých cenových pravidel zaplatí daňový poplatník.

Část zakázek státní správy je navíc zadávána bez výběrových řízení, a to opakovaně a beztrestně. Dílčí zveřejnění smluv tento problém neřeší. V ISRS některým kritikům dále chybí zprávy o kontrolách plnění smlouvy, přehled smluvních partnerů povinných osob atd.

Centrálny register zmlúv[11][12] byl přijat na Slovensku za vlády Ivety Radičové v roce 2010. Podle očekávání vedlo jeho zavedení k úsporám v řádech milionů euro.[13] Právě pozitivní zkušenost ze Slovenska byla jedním z hlavních argumentů jeho propagátorů v ČR, např. platformy Rekonstrukce státu.