Ferdinand Stolička

Socha na budově Justiční akademie v Kroměříži

Myslivna Zámeček u Kroměříže, rodiště F. Stoličky s pamětní deskou

Pamětní deska v Léhu

Ferdinand Stolička se narodil 7. července 1838 v Zámečku u Kroměříže v rodině nadlesního na zdejším arcibiskupském panství. Po studiích na piaristickém gymnáziu v Kroměříži (1850–57) vystudoval geologii ve Vídni. V roce 1861 získal doktorát na univerzitě v německém Tübingenu a poté byl zaměstnán v Říšském geologickém ústavu ve Vídni.[4] Prováděl mapování ve východních Alpách, v Uhrách a v Dalmácii.

V roce 1863 začal pracovat jako paleontolog v Indickém geologickém ústavu (anglicky Geological Survey of India) se sídlem v Kalkatě.[4] V této funkci se zúčastnil několika výzkumných expedicí zejména v oblasti pohoří Himálaj a Karákóram. Na první cestu do Himálaje se vypravil v roce 1864. Během čtyřměsíční výpravy geologicky zmapoval rozsáhlé části pohoří a upřesnil, že jádro himálajského pohoří tvoří ruly, na které navazují prvohorní a druhohorní sedimenty. Přinesl poznatky i z dalších oborů, zejména z ornitologie. Po prvních dvou himálajských expedicích se Ferdinand Stolička vydal sám na soukromou výpravu do Barmy, dále navštívil Malajský poloostrov, Malakku a Singapur a poté odplul na Andamany a Nikobary. Na toto souostroví se vrátil ještě v roce 1873. V témže roce podnikl jako účastník oficiální britské diplomaticko-vojenské mise, vyslané do Východního Turkestánu třetí himálajskou expedici, která se mu stala osudnou.[4]

Při návratu z této třetí himálajské expedice zemřel při cestě přes Karákóramský průsmyk, pravděpodobně v důsledku horské nemoci.[5] Na jeho činnost v Indii navázal o rok později český geolog a paleontolog Otakar Feistmantel.[6]

Před poslední výpravou, během níž zemřel, stačil ještě Ferdinand Stolička zaznamenat výsledky svých výzkumů v díle "Memoirs of the Geological Survey of India. Paleologica Indica".[4]

Po Ferdinandu Stoličkovi pojmenováno několik živočišných druhů, např. motýli Parnassius stoliczkanus a Colias stoliczkana, skalní hraboš Alticola stoliczkanus nebo rod užovkovitých hadů Stoliczkaia (např. tzv. "bornejský červený had" Stoliczkaia borneensis). Stoličkovo jméno se objevuje také u řady rostlinných druhů: např. česnek Allium stoliczkae či chrpovník Saussurea stoliczkae. V České republice jsou po Ferdinandu Stoličkovi pojmenovány dvě ulice: jedna v Kroměříži a druhá v Praze-Stodůlkách.[7] Stoličkovo jméno nese také jeden menší arktický ostrov (rusky Остров Столичка) v souostroví Země Františka Josefa, které je administrativně součástí Archangelské oblasti Ruské federace.[8][9]

Britská koloniální vláda v Indii nechala nad Stoličkovým hrobem v Léhu vztyčit obelisk. Anglický nápis na mramorové desce zmiňuje okolnosti Stoličkovy smrti a popisuje jeho badatelské zásluhy v oblasti přírodních věd.[4]

• Po Ferdinandu Stoličkovi je pojmenováno několik živočišných druhů (výběr)
• 
  Stoliczkaia borneensis
• 
  Parnassius stoliczkanus
• 
  Triplophysa stoliczkai
• 
  Laudakia stoliczkana
• 
  Alticola stoliczkanus
• 
  Colias stoliczkana