Volby do Evropského parlamentu

Volby v Evropské unii se konají každých pět let na základě všeobecného hlasovacího práva. Poslanci Evropského parlamentu jsou takto přímo voleni od roku 1979. Evropské politické strany mají za tímto účelem právo pořádat kampaň v rámci celé Evropské unie. V současné době má Evropský parlament 705 poslanců. Současných 21 českých zástupců bylo zvoleno ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019.

Evropská unie

Tento článek je o:
Politice a institucích
Evropské unie

Parlament
Rada Evropské unie
Evropská rada
Komise
Soudní dvůr
Ostatní instituce
Politika
Volby

  

Systém hlasování

Neexistuje jednotný volební systém pro volby do Evropského parlamentu, každý členský stát si může zvolit svůj vlastní systém, ale přitom musí dodržet tři podmínky.[1]

  • Volební systém musí být formou poměrného zastoupení, ať již v rámci stranických kandidátek nebo jednoho přenosného hlasu.
  • Volební oblast může být rozdělena, jestliže to nebude mít vliv na poměrný charakter volebního systému.
  • Jakákoliv uzavírací klauzule nesmí překročit pět procent (devět zemí, včetně České republiky, má stanoveno 5 %, tři 4 %, jedna 3 %, jedna 1,8 % a zbývajících 14 zemí nemá žádnou[2]).

Počet poslanců

Počet poslanců je určen poměrně podle počtu obyvatel členských států. Ve volbách v roce 2004 bylo zvoleno 732 poslanců, po přijetí Bulharska a Rumunska pak dalších 53 (celkem tedy 785). Pro volby v roce 2009 byl v souladu se smlouvou z Nice určen počet 736.[3][4] Podle pravidel uvedených v Lisabonské smlouvě je pro volby od roku 2014 maximální počet poslanců omezen na 751 (750 plus předseda), přičemž smlouva též stanovuje minimální (6) a maximální (96) počet poslanců jedné země.[5]

Členský stát 2007 2009 Lisabon 2013      Členský stát 2007 2009 Lisabon 2013      Členský stát 2007 2009 Lisabon 2013
Německo Německo 99 99 96 96 Česko Česko 24 22 22 21 Slovensko Slovensko 14 13 13 13
Francie Francie 78 72 74 74 Řecko Řecko 24 22 22 21 Chorvatsko Chorvatsko – – – 11
Irsko Irsko 13 12 12 11 Itálie Itálie 78 72 73 73 Maďarsko Maďarsko 24 22 22 21
Litva Litva 13 12 12 11 Spojené království Spojené království 78 72 73 73 Portugalsko Portugalsko 24 22 22 21
Lotyšsko Lotyšsko 9 8 9 8 Španělsko Španělsko 54 50 54 54 Švédsko Švédsko 19 18 20 20
Slovinsko Slovinsko 7 7 8 8 Polsko Polsko 54 50 51 51 Rakousko Rakousko 18 17 19 18
Kypr Kypr 6 6 6 6 Rumunsko Rumunsko 35 33 33 32 Bulharsko Bulharsko 18 17 18 17
Estonsko Estonsko 6 6 6 6 Nizozemsko Nizozemsko 27 25 26 26 Finsko Finsko 14 13 13 13
Lucembursko Lucembursko 6 6 6 6 Belgie Belgie 24 22 22 21 Dánsko Dánsko 14 13 13 13
Malta Malta 5 5 6 6
Státy psané kurzívou mají více volebních obvodů. Celkem: 785 736 751 751

Politické skupiny
Podrobnější informace naleznete v článku Politická skupina Evropského parlamentu.

Evropská lidová strana a Pokrokové spojenectví socialistů a demokratů tvoří dvě největší skupiny v Evropském parlamentu. V Evropském parlamentu existuje mnoho dalších skupin, včetně komunistů, zelených, regionalistů, konzervativců, liberálů a euroskeptiků.

Politické skupiny 8. Evropského parlamentu
Politická skupina Vůdce Počet mandátů
EPP Manfred Weber 216
S&D Gianni Pittella 190
ECR Syed Kamall 75
ALDE Guy Verhofstadt 70
GUE-NGL Gabriele Zimmer 52
Greens-EFA Philippe Lamberts 50
EFDD Nigel Farage 45
ENF Marine Le Pen 39
Nezařazení Poslanci bez skupiny 14
Zdroj: Evropský parlament

Volba předsedy Evropské komise

Jednou z novinek, kterou by měly kvůli přijetí Lisabonské smlouvy přinést příští volby do Evropského parlamentu, bude možnost jednotlivých evropských uskupení navrhnout své kandidáty na post předsedy Evropské komise. Hlavní roli při jeho nominaci sice nadále bude hrát Evropská rada, ta tak však podle Lisabonské smlouvy musí konat „s přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu“. Šéfa evropské exekutivy totiž volí právě europoslanci většinou všech svých hlasů.[6]

Volby
REGION 1979 1984 1989 1994 1999 2004 2009
3,6 6,3 6,3 22 35,3 31,2 10,9
Sever 3,6 2,7 4,5 6,8 16,7 18,1 20,3
23,2 33 45,5 56,8 27,6 23,9 21
33,6 30,9 26,7 31,9 36,4 34,9 37,3
Západ 6,5 10,6 12 8,5 5,2 11,9 12,5
34,1 32,7 32,7 29,9 27,9 30,2 20,8
37 34,3 29,6 25,9 39,8 38,2 45,2
Jih 6,2 4,8 9,5 8,5 5 7,9 5
16 21 29,1 29,9 30,8 33 35
- - - - - 46,4 41
Východ - - - - - 14,3 10
- - - - - 21,4 23,7
26 25,3 23,4 27,7 37.2 36.9 36
Dohromady 9,8 7,1 9,5 7,6 8 12,4 11,4
27,6 30 34,2 34,9 28,8 28,3 25
Volební účast 63 61 58,5 56,8 49,4 45,5 43

Legenda: [     ] Socialisté (PES/S&D) - [     ] Liberálové (ELDR/ALDE) - [     ] Lidovci (EPP/skupina EPP)

Reference
  1. Euroskop.cz: Volby do Evropského parlamentu
  2. Kdy, kde, jak: co je dobré vědět o evropských volbách - infografika [online]. Evropský parlament, 2014-02-24 [cit. 2014-05-30]. Dostupné online.
  3. Const. changes. europa.eu [online]. [cit. 2010-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-02-01.
  4. Protocol 34. eur-lex.europa.eu [online]. [cit. 2010-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-17.
  5. Composition of the European Parliament after European elections in June 2009 [online]. Europa (web portal), 2007-10-11 [cit. 2007-10-11]. Dostupné online.
  6. EurActiv.cz

Související články

Externí odkazy

EurActiv (web euractiv.cz)

MVČR (web mvcr.cz)

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.