Joseph Muscat

Joseph Muscat (* 22. ledna 1974 Pietà) je maltský politik a v letech 2013–2020 předseda vlády Malty. Mezi roky 2008–2020 stál v čele Labouristické strany. V obou funkcích jej nahradil Robert Abela. V období 2004–2008 byl členem Evropského parlamentu. Na křeslo v něm rezignoval po zvolení za maltského vůdce opozice a následné kooptaci do národního jednokomorového parlamentu.

Joseph Muscat
Joseph Muscat, 2018
13. předseda vlády Malty
Ve funkci:
11. března 2013 – 13. ledna 2020
PrezidentGeorge Abela
Marie Louise Coleiro Preca
George Vella
PředchůdceLawrence Gonzi
NástupceRobert Abela
Vůdce opozice
Ve funkci:
1. října 2008 – 10. března 2013
Předseda vládyLawrence Gonzi
PředchůdceAlfred Sant
NástupceLawrence Gonzi
Předseda Labouristické strany
Ve funkci:
6. června 2008 – 12. ledna 2020
PředchůdceAlfred Sant
NástupceRobert Abela
Stranická příslušnost
ČlenstvíLabouristická strana
Narození22. ledna 1974 (48 let)
Pietà, Malta Malta
ChoťMichelle Muscatová
DětiEtoile Ella
Soleil Sophie
Alma materMaltská univerzita
University of Bristol
Zaměstnánípolitik
Náboženstvířímský katolík
Oceněnívelkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (2015)
Řád cti
Řád knížete Jaroslava Moudrého II. třídy
Maltézský záslužný řád
Řád sv. Michala a sv. Jiří
… více na Wikidatech
Webová stránkawww.josephmuscat.com
CommonsJoseph Muscat
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Po parlamentních volbách konaných v březnu 2013, v nichž se poprvé ucházel o důvěru voličů při volbě do nejvyššího zastupitelského orgánu Malty,[1] sestavil jako lídr vítězné strany novou vládu a 11. března téhož roku jej prezident republiky George Abela jmenoval předsedou vlády.

V rámci politické orientace byl charkaterizován jako progresivní a liberální politik s příklonem k tržní ekonomice,[2] stejně jako spojován s ekonomickým a sociálním liberalismem.[3]

Muscat stál v čele labouristů během růstu strany a dosažení její dominance v maltské politice, při současném umenšení role Nacionalistické strany. Kladně hodnocen byl za snižování národního schodku,[4] pokles nezaměstnanosti na historické minimum[5] a vedení země během nevídaného období ekonomického růstu.[6] Naopak kritika z levé i pravé části politického spektra směřovala na jeho politický oportunismus,[7] nesplněné sliby týkající se životního prostředí[8] a rozchodu s meritokracií.[9] Rovněž tak byl obviňován z korupce.[10] Pouliční protesty, které začaly v závěru listopadu 2019, požadovaly jeho rezignaci v souvislosti s vraždou novinářky Daphne Caruany Galiziové.[11] V polovině ledna 2020 odstoupil z úřadů premiéra i předsedy strany.[12]

Z manželství s Michelle Muscatovou (rozenou Tanti) má dvě dcery Etoile Ellu a Soleilu Sophii.

Vzdělání
Muscat jako vůdce opozice při projevu v maltském parlamentu, 2011

Středoškolský stupeň studia absolvoval na maltské St Aloysius College. Následně pokračoval na Maltské univerzitě a jihoanglické Bristolské univerzitě. Bakalářský titul obdržel v oborech Obchodní management (1995) a Veřejná politika (Maltská univerzita, 1996). Titul Master of Arts pak získal v oboru Evropská studia (Maltská univerzita, 1997).

Postgraduální studium ukončil roku 2007 v oboru Výzkum řízení (Bristolská univerzita, Ph.D.) disertační prací na téma Fordismus, nadnárodní, malé a střední obchody na Maltě (Fordism, multinationals and SMEs in Malta).[13]

Žurnalistika

Jako novinář pracoval na stranické radiové stanici Super One Radio. Později přešel do televize Super One TV, kde se v roce 1996 stal zástupcem vedoucího redakce zpráv. V letech 2001–2004 působil jako editor stranických novin publikovaných na webu maltastar.com. Pravidelnými sloupky přispíval do maltských novin l-Orizzont a psal také do nezávislého deníku The Times of Malta, vydávaného v angličtině.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Joseph Muscat na anglické Wikipedii.

  1. http://gov.mt/en/Government/Government%20of%20Malta/Election%20Results/Pages/Test%20-%20Elections%202013/General%20Elections/Dist%204/D4-Count%201-10.aspx
  2. 'Being pro-business means being pro-worker', Prime Minister Joseph Muscat. The Malta Independent. 9-01-2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29-01-2017. (anglicky)
  3. DIACONO, Tim. ‘Time for clampdown on poverty’ – Muscat. MaltaToday. 30-03-2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1-04-2017. (anglicky)
  4. First surplus since 1981 registered in government consolidated fund. Times of Malta. 30-03-2017. Dostupné online [cit. 11-06-2017]. (anglicky)
  5. BARRY, Duncan. Malta unemployment levels at a 'historic low' – Employment Minister Evarist Bartolo. The Malta Independent. 1-07-2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 13-10-2015. (anglicky)
  6. BORG, Jacob. PM Muscat speaks of Malta’s ‘economic miracle’. Times of Malta. 29-01-2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 29-01-2017. (anglicky)
  7. Opposition has set a new benchmark in political opportunism – Gonzi. Times of Malta. 4-06-2012. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 7-06-2012. (anglicky)
  8. SCHEMBRI ORLAND, Kevin. Labour's environmental credentials: ‘the facts speak for themselves’ – FAA. The Malta Independent. 8-05-2017. Dostupné online [cit. 12-06-2017]. (anglicky)
  9. A farewell to meritocracy. MaltaToday. 24-03-2015. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 12-05-2016. (anglicky)
  10. COOPER, Harry. Corruption allegations threaten to wreck Muscat’s premiership. politico.eu. 26 April 2017. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6-06-2017. (anglicky)
  11. MARTIN, Ivan. Thousands fill Castille Place to demand political resignations. Times of Malta. 20-11-2019. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 23-11-2019. (anglicky)
  12. 'I've paid highest political price for a dark episode,' says Malta PM. euronews. 11-01-2020. Dostupné online. (anglicky)
  13. http://www.scribd.com/doc/127035781/Joseph-Muscat-PhD-Thesis

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.