Pierre Harmel
Pierre Charles José Marie Harmel (16. března 1911 – 15. listopadu 2009) byl belgický křesťanskodemokratický politik a právník, představitel dnes již zaniklé belgické Křesťansko-sociální strany (Christelijke Volkspartij – Parti Social Chrétien). V letech 1965–1966 byl premiérem Belgie. V letech 1950–1954 byl ministrem školství, roku 1958 ministrem spravedlnosti, v letech 1958–1960 ministrem kultury, 1960–1961 ministrem státní správy, 1966–1968 ministrem zahraničních věcí. V letech 1973–1977 byl předsedou belgického Senátu. V letech 1946–1971 zasedal nepřetržitě v dolní komoře belgického parlamentu, v letech 1971–1977 v Senátu. Roku 1973 získal čestný titul státní ministr (minister van Staat, ministre d'État).
Pierre Harmel | |
---|---|
Narození | 16. března 1911 Uccle |
Úmrtí | 15. listopadu 2009 (ve věku 98 let) Brusel |
Alma mater | Université de Liège |
Povolání | politik, diplomat, vysokoškolský učitel a advokát |
Zaměstnavatel | Université de Liège |
Ocenění | velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo |
Politické strany | Centre démocrate humaniste Křestanská národní strana |
Funkce | Minister of Justice of Belgium (červen 1958 – listopad 1958) belgický premiér (1965–1966) President of the Belgian Senate (1973–1977) member of the Chamber of Representatives of Belgium Senator of Belgium |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jakožto ministr zahraničí vypracoval v NATO tzv. Harmelovu doktrínu, která byla založena na posílení obranného charakteru aliance a zlepšení diplomatických vztahů se státy Varšavské smlouvy. Tato doktrína na počátku 70. let uvolnila mezinárodní napětí, což vyvrcholilo Helsinskou konferencí roku 1975.
Literatura
- Vincent Dujardin, Pierre Harmel, Brussels, Le Cri 2004
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pierre Harmel na Wikimedia Commons
- Nekrolog v New York Times
- Heslo v Encyklopedii Britannica