António Guterres

Guterres vystudoval fyziku a elektrotechniku na lisabonské polytechnice. V roce 1972 se stal členem socialistické strany a krátce nato profesionálním politikem. Po karafiátové revoluci v roce 1974 se stal jedním z představitelů strany a zastával nejrůznější funkce v portugalské politice. V roce 1992 se stal předsedou portugalské sociální demokracie a vůdcem opozice proti vládě Aníbal Cavaco Silvy. Tentýž rok se také stal místopředsedou Socialistické internacionály. V roce 1995 jeho strana vyhrála volby a Guterres se stal předsedou vlády, v roce 1999 byl v nových volbách ve funkci potvrzen. Zatímco jeho první funkční období bylo úspěšné, zemi se ekonomicky dařilo, v pozdějším období se objevily vnitropolitické i ekonomické problémy, a proto 2002 po prohraných komunálních volbách Guterres se slovy „Odstupuji, abych tím zemi uchránil od propadu do politických bažin“ rezignoval. V letech 1999–2005 působil jako předseda Socialistické internacionály. V květnu 2005 byl ustanoven Vysokým komisařem OSN pro uprchlíky.

Guterres se stal OSN generálním tajemníkem 1. ledna 2017, po jeho formálním zvolení Valným shromážděním OSN dne 13. října 2016.

• velkokříž Řádu Jižního kříže – Brazílie, 23. července 1996[1]
• velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky – Polsko, 22. září 1997[2]
• velkodůstojník Řádu uruguayské východní republiky – Uruguay, 10. prosince 1998[1]
• velkokříž Řádu aztéckého orla – Mexiko, 2. července 1999[1]
• velkokříž Řádu cti – Řecko17. března 2000[1]
• velkokříž Řádu Karla III. – Španělsko, 8. září 2000[3]
• velkokříž Řádu Leopoldova – Belgie, 9. října 2000[1]
• Řád Amílcara Cabrala I. třídy – Kapverdy, 27. dubna 2001[1]
• velkokříž Řádu za zásluhy – Chile, 30. září 2001[1]
• velkokříž Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 3. prosince 2001[4]
• velkokříž s řetězem Řádu Jižního kříže – Brazílie, 2002
• velkokříž Národního řádu za zásluhy – Francie, 4. února 2002[1]
• Řád vycházejícího slunce I. třídy – Japonsko, 4. dubna 2002[1]
• velkostuha Řádu republiky – Tunisko, 4. dubna 2002[1]
• Řád knížete Jaroslava Moudrého I. třídy – Ukrajina, 4. dubna 2002
• velkokříž Řádu Kristova – Portugalsko, 9. června 2002[5]
• velkokříž s řetězem Řádu Isabely Katolické – Španělsko, 14. června 2002[6]
• velkokříž Řádu svobody – Portugalsko, 2. února 2016[5]