Hans-Dietrich Genscher

Hans-Dietrich Genscher
Hans-Dietrich Genscher
6. Spolkový ministr zahraničních věcí Německa
	Ve funkci:; 17. květen 1974 – 17. září 1982
Předchůdce	Walter Scheel
Nástupce	Helmut Schmidt
	Ve funkci:; 1. říjen 1982 – 17. května 1992
Předchůdce	Helmut Schmidt
Nástupce	Klaus Kinkel
Spolkový ministr vnitra Německa
	Ve funkci:; 22. říjen 1969 – 16. května 1974
Předchůdce	Ernst Benda
Nástupce	Werner Maihofer
Stranická příslušnost
Členství	FDP, LDPD (1946-52), NSDAP (1945)
Narození	21. března 1927 ; Reideburg, Výmarské Německo
Úmrtí	31. března 2016 (ve věku 89 let)
Místo pohřbení	Rheinhöhenský hřbitov
Choť	Barbara Schmidtová Genscherová
Sídlo	Wachtberg
Alma mater	Univerzita Martina Luthera (od 1946); Lipská univerzita (do 1949); Hamburská univerzita
Profese	politik, advokát, přísedící, vysokoškolský učitel, spisovatel literatury faktu a voják
Náboženství	protestantismus
Ocenění	velkokříž Řádu za zásluhy Spolkové republiky Německo (1973); velký záslužný kříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1975); Řád proti šílené vážnosti (1979); velkokříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo (1979); čestný doktor Univerzity v Salamance (1985); … více na Wikidatech
Podpis
Webová stránka	www.genscher.de
Commons	Hans-Dietrich Genscher
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hans-Dietrich Genscher (21. března 1927 Reideburg – 31. března 2016[1]) byl německý politik za stranu FDP.[2] V letech 1974–1992 (s dvoutýdenní pauzou v roce 1982) byl ministrem zahraničí a vicekancléřem Německa, v těchto funkcích byl historicky nejdéle. V roce 1991 byl předsedou OBSE, jeho nástupcem v této funkci byl Jiří Dienstbier.

Biografie

Po krátkém americkém zajetí[3] složil roku 1946 maturitní zkoušku, posléze onemocněl tuberkulózou.[4][5] Na univerzitě v Halle studoval právo.[6]

V letech 1958–1966 byl ženatý s Luise Schweitzer, s níž má dceru.[7] Zemřel v březnu roku 2016 na selhání srdce.[8]

Význam

30. září 1989 Hans-Dietrich Genscher z balkonu pražského velvyslanectví NSR v Lobkovickém paláci oznámil uprchlíkům – desetitisícům občanů tehdejší Německé demokratické republiky, kteří se rozhodli na západoněmecké ambasádě žádat o azyl a povolení odcestovat do NSR, že jim bude umožněno vycestovat na svobodu.

Vyznamenání

Německá vyznamenání

velký záslužný kříž Záslužného řádu Spolkové republiky Německo – 1973[9]
velký záslužný kříž s hvězdou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo – 1975
Řád za zásluhy Severního Porýní-Vestfálska – Severní Porýní-Vestfálsko, 2007
Řád za zásluhy Saska-Anhaltska – Sasko-Anhaltsko, 11. září 2010[10]

Zahraniční vyznamenání

rytíř velkokříže Řádu Isabely Katolické – Španělsko, 1977
velkokříž Řádu Kristova – Portugalsko, 19. května 1978[11]
velká čestná dekorace ve zlatě na stuze Čestného odznaku Za zásluhy o Rakouskou republiku – Rakousko, 1979[12]
rytíř velkokříže Řádu zásluh o Italskou republiku – Itálie, 18. září 1979[13]
velkokříž Řádu svatého Jakuba od meče – Portugalsko, 23. prosince 1980[11]
rytíř velkokříže Řádu Karla III. – Španělsko, 28. září 1981[14]
velkokříž Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 12. prosince 1984[11]
velkokříž Řádu čestné legie – Francie, 1986
velkokříž Řádu za zásluhy – Portugalsko, 31. října 1987[11]
velkokříž Záslužného řádu Maďarské republiky – Maďarsko, 1992
velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky – Polsko, 1992
Řád knížete Trpimira – Chorvatsko, 15. ledna 1996 – udělil prezident Franjo Tuđman za zvláštní zásluhy při rozvoji přátelských vztahů mezi Chorvatskem a Německem, za to že jako ministr zahraničních věcí významně přispěl k mezinárodnímu uznání Chorvatska díky své angažovanosti a politické činnosti, čímž pomohl dosáhnout jeho nezávislosti[15]
Řád kříže země Panny Marie I. třídy – Estonsko, 18. února 1997[16]
velkokříž Řádu litevského velkoknížete Gediminase – Litva, 2. září 1998[17]
velkodůstojník Řádu tří hvězd – Lotyšsko, 17. října 1997 – udělil prezident Guntis Ulmanis[18]
Řád knížete Jaroslava Moudrého II. třídy – Ukrajina, 2001
Řád bílého dvojkříže II. třídy – Slovensko, 2013

Ostatní ocenění

Cena kněžny asturské – 1990
čestný občan Halle – 1991
čestný občan Berlína – 1993[19]

Fotogalerie

Hans-Dietrich Genscher (1)
Hans-Dietrich Genscher (2)
Tabulka s památnou větou spolkového ministra zahraničí Hanse-Dietricha Genschera z roku 1989
Barbara Genscher, manželka Hanse-Dietricha Genschera

Odkazy

Reference

ČTK, iDNES.cz. Zemřel Hans-Dietrich Genscher. Muž, který pomáhal zbořit Berlínskou zeď [online]. iDNES.cz, 2016-04-01 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.
KAMMERTÖNS, Hanns-Bruno; LEBERT, Stephan. Hans-Dietrich Genscher: "Es war schwierig, ein normales Leben zu führen". Die Zeit. Dostupné online [cit. 2016-04-02]. ISSN 0044-2070.
BLASIUS, Rainer. Hans-Dietrich Genscher ist tot: Außenminister der Einheit. Frankfurter Allgemeine Zeitung. 2016-04-01. Dostupné online [cit. 2016-04-02]. ISSN 0174-4909. (Deutsch)
Hans-Dietrich Genscher [online]. www.munzinger.de [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.
KOELBL, Herlinde. Das war meine Rettung: "Er hat mich richtig zur Brust genommen" | ZEITmagazin. Die Zeit. 2014-10-29. Dostupné online [cit. 2016-04-02]. ISSN 0044-2070.
Hans-Dietrich Genscher [online]. www.whoswho.de [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.
Hans-Dietrich Genscher [online]. www.hdg.de [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.
ZEIT ONLINE, AFP, dpa, stü. Früherer Außenminister: Hans-Dietrich Genscher ist tot. Die Zeit. 2016-04-01. Dostupné online [cit. 2016-04-02]. ISSN 0044-2070.
Bekanntgabe von Verleihungen des Verdienstordens der Bundesrepublik Deutschland. Bundesanzeiger. 9. března 1973, čís. 43.
Genscher mit Verdienstorden des Landes Sachsen-Anhalt gewürdigt. LVZ - Leipziger Volkszeitung [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. (německy)
ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online.
10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, s. 550 Dostupné online
Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online.
BOE.es - Documento BOE-A-1981-27458. www.boe.es [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online.
Odluka o odlikovanju Hansa Dietricha Genschera Redom kneza Trpimira s ogrlicom i Danicom. narodne-novine.nn.hr [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online.
Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online.
Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online.
VESTNESIS.LV. Par apbalvošanu ar Triju Zvaigžņu ordeni - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (lotyšsky)
Müller zum Tod von Hans-Dietrich Genscher: „Berlin dankt dem Ehrenbürger und Staatsmann“. www.berlin.de [online]. 2016-04-01 [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (německy)

Literatura

HEUMANN, Hans-Dieter. Hans-Dietrich Genscher: Die Biographie. 1. vyd. [s.l.]: Ferdinand Schöningh Verlag, 2011. 346 s.
RITTER, Gerhard A. Hans-Dietrich Genscher: das Auswärtige Amt und die deutsche Vereinigung. 1. vyd. [s.l.]: C.H.Beck Verlag, 2013. 263 s.

Dílo

Zündfunke aus Prag. Wie 1989 der Mut zur Freiheit die Geschichte veränderte, s Karel Vodička. dtv, München 2014, ISBN 978-3-423-28047-1.

Externí odkazy

Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Hans-Dietrich Genscher
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hans-Dietrich Genscher na Wikimedia Commons
Osoba Hans-Dietrich Genscher ve Wikicitátech
Oficiální stránky politika

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] ČTK, iDNES.cz. Zemřel Hans-Dietrich Genscher. Muž, který pomáhal zbořit Berlínskou zeď [online]. iDNES.cz, 2016-04-01 [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.

[2] KAMMERTÖNS, Hanns-Bruno; LEBERT, Stephan. Hans-Dietrich Genscher: "Es war schwierig, ein normales Leben zu führen". Die Zeit. Dostupné online [cit. 2016-04-02]. ISSN 0044-2070.

[3] BLASIUS, Rainer. Hans-Dietrich Genscher ist tot: Außenminister der Einheit. Frankfurter Allgemeine Zeitung. 2016-04-01. Dostupné online [cit. 2016-04-02]. ISSN 0174-4909. (Deutsch)

[4] Hans-Dietrich Genscher [online]. www.munzinger.de [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.

[5] KOELBL, Herlinde. Das war meine Rettung: "Er hat mich richtig zur Brust genommen" | ZEITmagazin. Die Zeit. 2014-10-29. Dostupné online [cit. 2016-04-02]. ISSN 0044-2070.

[6] Hans-Dietrich Genscher [online]. www.whoswho.de [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.

[7] Hans-Dietrich Genscher [online]. www.hdg.de [cit. 2016-04-02]. Dostupné online.

[8] ZEIT ONLINE, AFP, dpa, stü. Früherer Außenminister: Hans-Dietrich Genscher ist tot. Die Zeit. 2016-04-01. Dostupné online [cit. 2016-04-02]. ISSN 0044-2070.

[9] Bekanntgabe von Verleihungen des Verdienstordens der Bundesrepublik Deutschland. Bundesanzeiger. 9. března 1973, čís. 43.

[10] Genscher mit Verdienstorden des Landes Sachsen-Anhalt gewürdigt. LVZ - Leipziger Volkszeitung [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online. (německy)

[:0-11] ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online.

[12] 10542/AB XXIV. GP - Anfragebeantwortung, s. 550 Dostupné online

[13] Le onorificenze della Repubblica Italiana. www.quirinale.it [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online.

[14] BOE.es - Documento BOE-A-1981-27458. www.boe.es [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online.

[15] Odluka o odlikovanju Hansa Dietricha Genschera Redom kneza Trpimira s ogrlicom i Danicom. narodne-novine.nn.hr [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online.

[16] Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-07-04]. Dostupné online.

[17] Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online.

[18] VESTNESIS.LV. Par apbalvošanu ar Triju Zvaigžņu ordeni - Latvijas Vēstnesis. www.vestnesis.lv [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (lotyšsky)

[19] Müller zum Tod von Hans-Dietrich Genscher: „Berlin dankt dem Ehrenbürger und Staatsmann“. www.berlin.de [online]. 2016-04-01 [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (německy)