Paavo Lipponen

Paavo Tapio Lipponen (23. dubna 1941, Turtola) je finský politik a bývalý premiér Finska.

Paavo Tapio Lipponen
Předseda vlády Finska
Ve funkci:
13. dubna 1995  17. dubna 2003
PrezidentMartti Ahtisaari
Tarja Halonenová
PředchůdceEsko Aho
NástupceAnneli Jäätteenmäki
Předseda Sociálně demokratické strany Finska
Ve funkci:
1993  2005
PředchůdceUlf Sundqvist
NástupceEero Heinäluoma
Stranická příslušnost
ČlenstvíSociálně demokratická strana Finska

Narození23. dubna 1941 (80 let)
Turtola, Finsko
ChoťPäivi Lipponenová
Alma materHelsinská univerzita
OceněníŘád bílé hvězdy 1. třídy (1995)
Řád kříže země Panny Marie I. třídy (2001)
velkokříž Řádu prince Jindřicha (2002)
velkokříž Řádu litevského velkoknížete Gediminase
Řád čestné legie
 více na Wikidatech
CommonsPaavo Lipponen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Životopis

Paavo Lipponen vystudoval filozofii a literaturu na Dartmouth College v USA a po návratu do Finska v roce 1961 mezinárodní vztahy na Helsinské univerzitě. V USA poznal také Ailu-Marju Nikupeteriovou, se kterou se roku 1963 oženil a o rok později se jim narodila dcera, Paulamaria. V těchto letech pracoval jako novinář na volné noze.

V roce 1979 se stal sekretářem tehdejšího finského premiéra a pozdějšího prezidenta, Mauna Koivista. V letech 1983–1987 a 1991–2007 byl členem finského parlamentu. V roce 1993 se stal předsedou Sociálně demokratické strany Finska. O dva roky později jeho strana zvítězila ve volbách, a stal se tak premiérem Finska. Díky tvrdé fiskální politice Lipponenovy vlády se Finsko stalo členem Evropské měnové unie a v roce 1999 přijalo euro.

Během devadesátých se let se jeho manželství rozpadlo a v roce 1997 se rozvedl. O rok později se oženil podruhé, s o 26 let mladší Päivi Hertzbergovou (rozená Hiltunenová). Narodily se jim dvě dcery, Emilia (nar. 1998) a Sofia (nar. 2000).

V roce 2012 se zúčastnil prezidentských voleb ve Finsku, kde získal v prvním kole 6,7 % hlasů.[1]

Mezi jeho koníčky patří literatura, architektura a vodní pólo.

Vyznamenání

Odkazy

Reference

  1. Archivovaná kopie. www.vaalikone.fi [online]. [cit. 2012-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-27.
  2. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online.
  3. Falkaordan. Forseti.is [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-08-26.
  4. Vabariigi President. www.president.ee [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online.
  5. ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online.
  6. Lietuvos Respublikos Prezidentė. grybauskaite1.lrp.lt [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online.
  7. VESTNESIS.LV. Par apbalvošanu ar Triju Zvaigžņu ordeni un… - Latvijas Vēstnesis. https://www.vestnesis.lv/ta/id/95750 [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (lotyšsky)
  8. Указ Президента Российской Федерации от 24.12.2007 г. № 1730. Президент России [online]. [cit. 2019-10-22]. Dostupné online. (rusky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.