Robert Fico

Robert Fico (* 15. září 1964 Topoľčany) je slovenský politik, v letech 2006–2010 a 2012–2018 předseda vlády Slovenské republiky. Je zakladatelem strany SMER – sociálna demokracia a jejím prvním předsedou.

doc. JUDr. Robert Fico, CSc.
Robert Fico (2016)
5. a 7. premiér Slovenska
Ve funkci:
4. dubna 2012  22. března 2018
PrezidentIvan Gašparovič
Andrej Kiska
PředchůdceIveta Radičová
NástupcePeter Pellegrini
Ve funkci:
4. července 2006  8. července 2010
PrezidentIvan Gašparovič
PředchůdceMikuláš Dzurinda
NástupceIveta Radičová
1. předseda SMER–SD
Úřadující
Ve funkci od:
1999 (jako SMER)
Poslanec Národní rady SR
Úřadující
Ve funkci od:
1. října 1992
(od 4. 7. 2006 do 8. 7. 2010 a od 4. 4. 2012 do 22. 3. 2018 se mandát neuplatňoval)
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSS (1987–1990)
SDĽ (1990-1999)
SMER–SD (od 1999)

Narození15. září 1964 (57 let)
Topoľčany
Československo
Národnostslovenská
ChoťSvetlana Ficová
DětiMichal
Alma materPrávnická fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě
Profeseprávník
Ocenění Řád Bílého lva I. tř.
Podpis
CommonsRobert Fico
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Působil i jako vysokoškolský učitel na Právnické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, v roce 2002 se zde habilitoval a získal docenturu. V roce 2013 oznámil svou kandidaturu na prezidenta Slovenské republiky. Ve volbách na jaře 2014 však byl ve druhém kole poražen Andrejem Kiskou.

Dne 28. října 2014 mu český prezident Miloš Zeman udělil Řád Bílého lva civilní skupiny I. třídy.

Osobní život

Narodil se v Topoľčanech jako druhý syn v rodině Ľudovíta Fica, řidiče vysokozdvižného vozíku, a matky Emílie Ficové, která pracovala jako prodavačka obuvi. Má staršího bratra Ing. Ladislava Fica, podnikatele ve stavebnictví, a o čtrnáct let mladší sestru Lucii Chabadovou, která v současnosti působí jako právnička. Do věku šesti let žil i s rodinou v obci Hrušovany, poté se přestěhovali do Topoľčan.

Se svou manželkou Svetlanou, která je právnička a vysokoškolská pedagožka (profesorka), se setkal během studií práv v Bratislavě. Mají spolu syna jménem Michal.

V roce 1986 absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Komenského v Bratislavě a získal titul JUDr. V roce 1992 získal titul CSc. Od absolvování školy až do roku 1995 pracoval na Právnickém institutu Ministerstva spravedlnosti SR. V letech 1994-2000 působil jako agent pro zastupování SR v řízení před Evropskou komisí pro lidská práva a Evropským soudem pro lidská práva.

Politika

Komunistická strana Slovenska

14. dubna 1987 vstoupil do Komunistické strany Slovenska (KSS), do které byl vybrán na základě výborných studijních výsledků, ambicí i vhodného původu.

Strana demokratické levice

V roce 1992 byl ve volbách zvolen do funkce poslance za Stranu demokratické levice (SDĽ), která vznikla po listopadu 1989 přejmenováním tehdejší KSS. Od té doby byl až do roku 2006 poslancem Národní rady Slovenské republiky. Po volbách v roce 1994, ve kterých SDĽ ztratila velkou část podle průzkumů očekávaných hlasů, odstoupil z postu předsedy strany Peter Weiss a za svého nástupce následně označil Roberta Fica. Několik hodin před začátkem sjezdu však Fico kandidaturu stáhl ve prospěch Ľubomíra Fogaše, svého bývalého kolegy z Právnické fakulty Univerzity Komenského.

Po volbách v roce 1998 vznikala široká koalice stran SDK, SDĽ, SMK a SOP. Robert Fico, jakožto člen vládní SDĽ začal proti této koalici vystupovat, především útočil na spolupráci se Stranou maďarské koalice (SMK), když tvrdil, že se strana pokouší otvírat tzv. Benešovy dekrety.

V té době byl ve své straně nejpopulárnějším politikem a ve volbách získal rovněž nejvíce preferenčních hlasů z politiků SDĽ. Kvůli neshodám stranu však následně opustil.

SMER – sociálna demokracia

Fico a Boris Tadić, prezident Srbska, 2008

V prosinci 1999 založil novou politickou stranu s názvem SMER. Hned po svém založení začal SMER působit jako alternativa jak vůči tehdejší vládní koalici pod vedením Mikuláše Dzurindy, tak vůči opozici. Ještě v témže volebním období (1998-2002) přijala strana do svého názvu přívlastek "třetí cesta". Podle tvrzení představitelů strany se tím definovala jako strana moderního progresivního středolevého politického proudu typu britských labouristů nebo německé SPD.

Preference strany postupně rostly a naopak preference SDĽ klesaly. Tehdy vládní strana SDĽ se v následujících volbách do parlamentu nedostala, a k 1. lednu 2005 zanikla, když byla pohlcena právě SMERem. V těchto volbách byl Fico opět zvolen poslancem NR SR, kde se stal členem Výboru NR SR pro lidská práva, národnosti a postavení žen. Strana SMER se stala se ziskem 13,6% voličských hlasů třetí nejsilnější politickou stranou na Slovensku, za ĽS-HZDS a SDKÚ-DS a obsadila tak v Národní radě 25 poslaneckých křesel. Naproti tomu, průzkumy veřejného mínění dlouhodobě předpovídaly pro stranu lepší výsledek. SMERu se po volbách do vlády dostat nepodařilo, tu nakonec vytvořil opětovně Mikuláš Dzurinda z SDKÚ-DS (druhá vláda Mikuláše Dzurindy) a SMER zůstal v opozici. Během celého volebního období soupeřil SMER s ĽS-HZDS o vedoucí postavení v opozici. V průzkumech veřejného mínění následně SMER dosud dlouhodobě nejpopulárnější stranu ĽS-HZDS předstihl.

Integrace levicových stran

V roce 2004 se Ficovi podařilo uskutečnit projekt sjednocení levicových stran. Tři levicové strany s dlouhodobě zanedbatelnými volebními preferencemi Strana demokratické levice (SDĽ), Sociálně demokratická alternativa (SDA) a Sociálně demokratická strana Slovenska (SDSS) se tak dohodly na společné integrací se SMERem.

Integraci schválily sněmy jednotlivých stran na podzim roku 2004 a od 1. ledna 2005 strany SDĽ, SDA a SDSS zanikly. SMER si následně změnil název na současný "SMER - sociálna demokracia" (česky "SMĚR - sociální demokracie"). Významný politický přínos pro SMER z této integrace byl zisk nových voličů a získání značky sociální demokracie. Strana se následně stala členem Strany evropských socialistů.

Volební vítězství

Fico při návštěvě ruského prezidenta Dmitrije Medveděva v Bratislavě, 2010
Fico a americký prezident Barack Obama 12. června 2014
Fico, Donald Tusk, Angela Merkelová a Jean-Claude Juncker na summitu Evropské rady v Bratislavě 16. září 2016

Parlamentní volby 2006 a první vláda

Související informace naleznete také v článcích Parlamentní volby na Slovensku 2006 a První vláda Roberta Fica.

V červnu 2006 SMER-SD vyhrál parlamentní volby se ziskem 29,1 % hlasů a utvořil vládní koalici s ĽS-HZDS Vladimíra Mečiara a SNS Jána Sloty. Obě zmiňované strany tvořily v období 19941998 koaliční vládu. Vláda měla 16 členů, z nichž 11 získal SMER-SD, 3 SNS a 2 ĽS-HZDS. Ve vládě zastával post jejího předsedy a v krátkém období na přelomu června a července 2009 byl rovněž dočasně pověřeným ministrem spravedlnosti Slovenska.

Parlamentní volby 2010 a opozice

Související informace naleznete také v článku Parlamentní volby na Slovensku 2010.

I když ve volbách v červnu 2010 zvítězila strana SMER-SD se ziskem 34,79 % (oproti minulým volbám si tak strana polepšila o necelých 6 % a získala více než dvojnásobný počet hlasů než druhá v pořadí SDKÚ-DS), nebyl Fico schopen sestavit koaliční vládu. Prezident Ivan Gašparovič následně sestavením vlády pověřil Ivetu Radičovou z SDKÚ-DS, jejíž strana skončila ve volbách druhá se ziskem 15,42 %.[1]

Opakovala se tak situace, která již na Slovensku nastala po volbách 1998 a 2002, kdy zvítězila HZDS, avšak Vladimír Mečiar nebyl schopen vládu sestavit. Pověřen tak byl vždy předseda druhé nejsilnější strany (v obou případech Mikuláš Dzurinda).

Parlamentní volby 2012 a druhá vláda

Související informace naleznete také v článcích Parlamentní volby na Slovensku 2012 a Druhá vláda Roberta Fica.

Po předčasných parlamentních volbách, ve kterých strana SMER-SD zvítězila ještě s výraznějším odstupem od ostatních stran než ve volbách minulých, sestavila vládu opět v čele s Robertem Ficem. Robertu Ficovi se tak podařilo vytvořit vládu, ve které zasedli pouze členové SMERu a nestraníci za tuto stranu nominovaní.

Parlamentní volby 2016 a třetí vláda

Související informace naleznete také v článcích Parlamentní volby na Slovensku 2016 a Třetí vláda Roberta Fica.

V roce 2016 se přihlásil k „tvrdému jádru“ EU a začal prosazovat užší spolupráci s Německem a Francií. Fico prohlásil: „Být v jádru s Německem a Francií, to je podstata mé politiky. Pro Slovensko není visegrádská čtyřka alternativou EU. V4 není pro Slovensko tím životním prostorem, který si představujeme do budoucna. Náš životní prostor je v Unii.“[2]

Ficova vláda se ocitla v krizi po vraždě slovenského novináře Jána Kuciaka, který psal o působení lidí blízkých italské mafii 'Ndrangheta na Slovensku a o jejich vazbách na slovenské politiky.[3] Fico se dostal do konfliktu se slovenským prezidentem Andrejem Kiskou, který v reakci na vraždu vyzval k obměně vlády nebo předčasným volbám.[4] Fico obvinil Kisku, že se „věnuje mocenským hrám, dělá opoziční politiku“ a „destabilizuje Slovensko“.[5] Robert Fico podal dne 15. března 2018 demisi svoji a tedy i celé vlády. Ficova vláda ukončila svoje působení po jmenování vlády Petera Pellegriniho dne 22. března 2018.

Prezidentská kandidatura v roce 2014

Během projevu, ve kterém 18. prosince 2013 před Národní radou hodnotil působení své druhé vlády, oznámil kandidaturu na post prezidenta Slovenské republiky ve volbách na jaře 2014, o které se spekulovalo již několik měsíců předtím. Jeho kandidaturu už předtím schválilo vedení strany SMER.[6]

V prvním kole voleb, konaném 15. března 2014, získal 28 % hlasů a vyhrál, postoupil do druhého kola.[7]

Ve druhém kole, konaném 29. března 2014, však byl poražen kandidátem Andrejem Kiskou, když získal pouze 40 %, kdežto Kiska získal více než 59 % hlasů.[8]

Kauza Očistec

V říjnu 2021 se ve slovenských médiích objevily odposlechy slovenské policie ze schůzek v lovecké chatě, kterých se kromě Fica zúčastňoval i tehdejší ministr vnitra Robertem Kaliňákem, advokát Marek Para, syn tehdejšího policejního prezidenta Tibora Gašpara a otec kontroverzního podnikatele Norberta Bödöra. Při schůzkách měli probírat mj. aktuální trestní kauzy a trestní řízení.[9][10] V rámci kauzy, nazvané slovenskou policí jako akce Očistec, byl listopadu 2020 zadržen a obviněn Norbert Bödör, Marek Para, Tibor Gašpar a další bývalí vysoce postavení policisté.[11]

V dubnu 2022 slovenská policie v rámci kauzy spolu s dalšími osobami obvinila ze založení zločinecké skupiny a ohrožení daňového tajemství. Spolu s ním byl obviněn také Kaliňákův stranický kolega, bývalý slovenský premiér Robert Fico. Na rozdíl od Kaliňáka nebyl Fico zadržen, když k tomuto je třeba souhlas slovenského parlamentu.[12][13] Skupinu měl vést Norbert Bödör a Tibor Gašpar. Fico s Kaliňákem měli skupinu politicky krýt a využívat proti politickým oponentům, mj. proti tehdejšímu prezidentovi Andrejovi Kiskovi.[14]

Onemocnění Covid-19

Robert Fico patří k výrazným kritikům opatření proti koronaviru a odpůrcům očkování proti covid-19, za kterým je podle něj jen „prachsprostý byznys“. Z policejních nahrávek pořízených na chatě v obci Veľký Ďur v Nitranském kraji vyplývá, že Fico se v létě 2021 nemocí nakazil. Na dovolené na Krétě měl dva dny horečky, třetí den zkolaboval. Byl hospitalizován a v nemocnici se prokázalo, že má covid. Podepsal reverz a přesunul se do hotelové karantény. „Po jedenácti dnech jsem zfalšoval covidový test,“ říká na nahrávce Fico s vysvětlením, že PCR testy mu na rozdíl od antigenních stále vycházely pozitivní. „Tak jsem jel načerno z Řecka domů,“ dodal. Po návratu ze zahraničí pak nedodržel povinnou 14denní karanténu.

„Neumím se zbavit toho covidu... Celý pátek jsem ležel, v sobotu jsem zrušil celý program. Únava, stále mám plechovou chuť v ústech, jako kdybych něco necítil. Pořád srdeční arytmie a tyto hovadiny. To je strašná choroba, strašná,“ stěžoval si při dalším setkání na chatě, kde se scházel s podnikateli a advokáty, napojenými na zatčené z policejní akce Očistec.[15]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku SMER – sociálna demokracia na slovenské Wikipedii.

  1. iDnes: Slovenský prezident pověřil vytvořením vlády Radičovou. Fico přiznal prohru., 2010-06-23
  2. "Fico pospíchá do jádra Evropské unie". Novinky. 14. září 2017.
  3. Slovenská média: Vidíme konec Roberta Fica v přímém přenosu. Česká televize. 5. března 2018.
  4. Žádná mafie. Jána Kuciaka zavraždil amatér. Slovenský novinář zpochybňuje verzi policejního prezidenta. Seznam.cz. 6. března 2018.
  5. "Slovenský premiér Fico pokračuje v kritice prezidenta Kisky. Obvinil ho z destabilizace země a mocenských her". Hospodářské noviny. 6. března 2018.
  6. POLOCHOVÁ, Iveta. Slovenský premiér Fico chce být prezidentem. Oznámil kandidaturu. iDnes.cz [online]. 2013-12-18 [cit. 2013-12-18]. Dostupné online.
  7. prezident2014.statistics.sk [online]. [cit. 2014-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-03-16.
  8. Výsledky 2. kola - Prezidentské voľby 2014. VýsledkyVolieb.sk [online]. Dostupné online.
  9. Unikly tajné nahrávky Roberta Fica. Matovič dští na jeho adresu vulgarismy - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2022-04-25]. Dostupné online.
  10. Slovenská policie má podle médií odposlechy ze schůzek Fica. Mají potvrzovat snahy ovlivňovat kauzy. iROZHLAS [online]. [cit. 2022-04-25]. Dostupné online. (česky)
  11. Akce Očistec. Na Slovensku pozatýkali vedení policie z Ficovy éry - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2022-04-25]. Dostupné online.
  12. Slovenská policie zadržela exministra vnitra Kaliňáka, obvinila i Fica. Seznam Zprávy [online]. 2022-04-20 [cit. 2022-04-25]. Dostupné online.
  13. Slovenská policie obvinila Fica i Kaliňáka. Založili zločineckou skupinu, tvrdí. Deník.cz [online]. ČTK, 2022-04-20 [cit. 2022-04-25]. Dostupné online.
  14. DELIMAN, Michal. Ranný brífing: „Najlepší“ minister vnútra už sedí, Fico sa zberá za ním. SME.SK [online]. Petit Press, 2022-04-24 [cit. 2022-04-25]. Dostupné online. (slovensky)
  15. Strašná nemoc, řekl Fico kumpánům o covidu. Veřejně přitom hájí odmítače. iDNES.cz [online]. 2021-10-29. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.