Gerhard Schröder

Členem SPD je Schröder od roku 1963. V letech 1998–2005 byl sedmým spolkovým kancléřem (předsedou vlády) Spolkové republiky Německo. Jeho SPD vládla v koalici se Stranou zelených až do předčasných voleb do spolkového sněmu v září 2005. Jednou z důležitých priorit Schröderovy vlády v letech 2002-2005 byla tzv. Agenda 2010, která byla prosazena s úmyslem vyřešit problémy nedostatku pracovních sil, zvláště s ohledem na nepříznivé prognózy demografického vývoje v příštích letech.[4] Předčasné volby roku 2005 byly vyvolány tak, že Schröder požádal spolkový parlament (Bundestag) o vyslovení nedůvěry poté, kdy jeho strana SPD neuspěla ve volbách do zemského parlamentu Severního Porýní-Vestfálska v květnu 2005. Tyto volby Schröder velmi těsně prohrál. Jeho nástupkyní v úřadu spolkového kancléře se v listopadu 2005 stala Angela Merkelová, a sice po dohodě velké koalice CDU/CSU a SPD v říjnu 2005.

Gerhard Schröder v roce 2009

Společně s americkým prezidentem Billem Clintonem (1993-2001) a britským premiérem Tonym Blairem (1997-2007) byl Schröder považován za představitele tzv. třetí cesty.[5]

Krátce po svém odchodu z funkce kancléře začal Schröder působit v hospodářské oblasti. Plní funkci předsedy výboru akcionářů konsorcia Nord Stream AG, které provozuje plynovod Nord Stream. Tímto plynovodem již v současnosti proudí pod Baltským mořem velká množství zemního plynu z Ruska do Německa,[1] čímž je zajišťováno dostatečné zásobování plynem v mnoha dalších zemích včetně Ukrajiny. Nordstream AG usiluje o zdvojení tohoto plynovodu.[1]

29. září 2017 byla nově ustavena dozorčí rada velké ruské naftové společnosti Rosněfťu. Ruská vláda do ní nominovala Gerharda Schrödera, který byl posléze zvolen předsedou dozorčí rady Rosněftu. Za tuto svoji novou funkci byl Schröder v Německu kritizován.[2] Tlak na něj se stupňoval po ruské invazi na Ukrajinu 24. února 2022 – k odstoupení jej vyzvalo například vedení SPD a kancléř Olaf Scholz.[6] Na protest proti jeho postoji rezignovali zaměstnanci jeho kanceláře[7] a město Hannover zvažovalo odebrání jeho čestného občanství.[8] Univerzita v Göttingenu začala řešit odebrání čestného doktorátu, který v minulosti politikovi udělila.[9]Koncem února 2022 jednala hannoverská místní organizace CDU o tom, aby bylo Schröderovi odebráno čestné občanství Hannoveru.[10] Přední německý fotbalový klub Borussia Dortmund (BVB) zrušil bývalému kancléři čestné členství 2. března 2022. Bylo zastaveno publikování podcastu „Agenda“, jehož prostřednictvím Gerhard Schröder v rozhovorech s bývalým mluvčím spolkové vlády Bélou Andou prezentoval své politické názory – například v lednu 2022 vzbudil rozhořčení ukrajinských představitelů, když obvinil Kyjev z „harašení zbraněmi“.[9]

Vladimir Putin s ženou Ljudmilou, Doris Schröder-Köpfová a Gerhard Schröder (Berlín, červen 2000)

Schröder je od 2. května 2018 po páté ženatý. Jeho svatba s tehdy 48letou  korejskou ekonomkou So-yeon Kim se konala v Soulu.[9] Gerhard Schröder se svou pátou manželkou užívá byt v Hannoveru v domě, který před léty koupili společně s Doris Schröder-Köpfovou a o nějž se po rozvodu rozdělili.[11]

První manželství Gerhard Schrödera s Evou Schubachovou trvalo od roku 1968 do roku 1972. Anne Taschenmacherová byla druhou manželkou Gerharda Schrödera až do roku 1984. Manželka číslo tři byla Hiltrud Schwetje. Třeti Schröderovo manželství bylo rozvedeno v roce 1997. Gerhard Schröder se pak v roce 2001 oženil se svou čtvrtou ženou Doris Schröder-Köpfovou. Gerhard Schröder a Doris Schröder-Köpf se rozvedli v dubnu 2018.[9]

Gerhard Schröder má velkou rodinu. Je adoptivním otcem syna Gregora Schrödera a dcery Viktorie Schröderové, které adoptoval se svou bývalou manželkou Doris Schröder-Köpfovou. Do Schröderovy rodiny patří také jeho nevlastní dcera Klara, která je dcerou jeho někdejší manželky Doris Schröder-Köpfové. Po smrti sestry Gerharda Schrödera Gunhildy Kamp-Schröderové a jeho nevlastního bratra Lothara Vosselera Schröderovu rodinu doplnily ještě dvě nevlastní sestry.[9]

Inaugurace prezidenta Ruské federace Vladimira Putina v roce 2018. Zleva: Vladimir Putin, Gerhard Schröder a Dmitrij Medvěděv.

• 2000 – rytíř gruzínského Řádu zlatého rouna
• 2002 – rytíř polského Řádu bílé orlice
• 2003 – rytíř Řádu zlatého orla Republiky Kazachstrán
• 2004 – Řád rumunské hvězdy

• 2005 – Mírová cena Heinricha Albertze (Heinrich-Albertz-Friedenspreis), odebrána 5. března 2022 kvůli Schröderově neochotě distancovat se od Putinovy invaze na Ukrajinu[12]

• 2017 – český Řád Bílého lva převzal z rukou prezidenta Miloše Zemana dne 28. října 2017[13]
• Španělský Řád Isabely Katolické
• Řád kříže země Panny Marie Estonské republiky

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gerhard Schröder na Wikimedia Commons
• Osoba Gerhard Schröder ve Wikicitátech