Společná rybolovná politika

Společná rybolovná politika v rámci Evropské unie je zaměřena na zajištění rybolovné produkce, rozvoj rybolovu a ochranu životního prostředí. Obecně je jako politika EU definována v článcích 38-44 Smlouvy o fungování Evropské unie společně se společnou zemědělskou politikou a posléze v příslušných aktech sekundárního unijního práva a dalších pramenech.

Společná rybolovná politika

Vznik společné rybolovné politiky

Společná rybolovná politika byla na rozdíl od SZP vytvářena až od 80. let (tato oblast byla zprvu ošetřena vnějším obchodním tarifem). Impulzy k vytvoření politiky představovalo několik momentů:

  • tlak rybářů (zájem o podporu)
  • spory mezi členskými státy o rybolovná teritoria
  • snaha o stabilizaci těžby ryb a zabránění jejich přelovení

Vymezení společné rybolovné politiky

Samotné principy společné rybolovné politiky byly schváleny již v roce 1970. Zahrnovaly:

  • rovné právo na vstup do teritoriálních vod členských zemí (kromě 3 mil od pobřeží)
  • vznik strukturální pomoci rybářskému průmyslu
  • vytvoření organizace výrobců pro správu rybího trhu
  • stanovení referenční ceny pro dovoz rybích produktů (aby neznemožňovala konkurenceschopnost produkce)
  • výhradní právo místních rybářů do 6 mil od pobřeží (po vstupu VB v některých oblastech - Grónsko, VB, Irsko, částečně Dánsko; v roce 1977 bylo toto zrušeno)

Principy a nástroje společné rybolovné politiky
Evropská rybolovná zóna

Nástroje společné rybolovné politiky byly vymezeny se vstupem jihoevropských států do Společenství (které přineslo dílčí konflikty a především nárůst významu otázky rybolovu). V roce 1983 se státy dohodly na pravidlech:

  • rybolovná zóna zahrnuje 200 mil od pobřeží, země mají možnost vyhradit si 12 mil pro sebe
  • budou stanovován povolený výlov jednotlivých druhů ryb
  • budou aplikována dohodnutá průvodní opatření (např. povolené způsoby lovu, rybářské vybavení apod.)

Došlo k reorganizaci trhu s rybami a byly definovány podmínky pro určitou kvalitu produkce. Od roku 1983 musí mít rybářské lodě licenci k lovu a jejich pohyb je satelitně monitorován. Úkol sledovat situaci a navrhovat limity náleží Komisi, plnění pravidel dozoruje rybolovná inspekce.

Od roku 1993 je rybolovná politika financována z Finančního nástroje pro řízení rybolovu (FIFG).

Současný stav společné rybolovné politiky

V roce 2001 byla vydána zelená kniha, která odstartovala reformu společné rybolovné politiky. Mezi cíle této reformy patří:

  • předcházení krizím spojeným s úbytkem příliš lovených ryb
  • ochrana mořského ekosystému
  • ekonomické zajištění rybářských flotil
  • ochrana spotřebitele (zajištění kvality produktů)

Komise následně vydala některé související dokumenty, např. Strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury a Akční plán pro potírání nelegálního rybolovu.

V roce 2007 vznikl Evropský rybářský fond (EFF), který nahradil FIFG a Agentura Společenství pro kontrolu rybolovu (CFCA). Byla vydána modrá kniha Integrovaná námořní politika pro EU (snaha o formulaci komplexní námořní politiky).

V roce 2008 vznikl projekt Unie pro Středomoří, který se týká i námořní politiky.

Od roku 2014 platí nová společná rybolovná politika.[1]

Kritika

Společná rybolovná politika je podstatným důvodem proč rybolovné státy jako je Norsko, [2] Island,[3] Grónsko a Faerské ostrovy[4] jsou mimo EU.

Reference
  1. http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/zahranicni-vztahy/cr-a-evropska-unie/spolecna-rybarska-politika/vznik-a-vyvoj-reformy-srp/ - Vznik a vývoj reformy Společné rybářské politiky
  2. https://www.euronews.com/2013/03/29/norway-and-the-eu - Why isn't Norway in the EU?
  3. https://link.springer.com/chapter/10.1057%2F978-1-137-56703-1_4 - Iceland: Ever-Lasting Independence Struggle
  4. https://euobserver.com/foreign/21516 - Fish keep Faroe Islands at a distance from EU

Související články

Literatura

FIALA, Petr a Markéta PITROVÁ. Evropská unie. 2., dopl. a aktualiz. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2009, 803 s. ISBN 9788073251802.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.