Viktor Orbán

Orbánova politická dráha začala 30. března 1988, kdy spolu s třiceti šesti mladými intelektuály a univerzitními studenty založil hnutí mladých demokratů – Maďarská občanská unie - Fidesz. Ve svém projevu 16. června 1989 na smuteční slavnosti na počest rehabilitovaného předsedy vlády v období maďarského povstání proti komunismu v roce 1956, Imreho Nagye, se Orbán vyslovil pro uspořádání svobodných voleb a odchod sovětských vojsk z Maďarska (v té době Maďarské lidové republiky). Za svá slova sklidil bouřlivý potlesk. Tento akt se stal symbolem rozbřesku nové maďarské éry.[3]

V prvních svobodných volbách v březnu 1990 získal Fidesz 21 křesel a Orbán se stal předsedou parlamentní frakce. Tuto funkci zastával až do roku 1993, kdy byl v rámci přeměn uvnitř strany zvolen jejím předsedou. V této době vystupoval ještě jako liberální politik, ovšem po volbách 1994, kdy Fidesz získal jen 7 % hlasů, rozhodl o výrazné přeměně ideologie Fideszu, spočívající v přechodu od liberalismu k národně-konzervativní orientaci. Od této chvíle vystupoval Orbán mnohem více jako nacionalista, například prohlásil, že se – stejně jako József Antall – chce "stát premiérem 15 milionů Maďarů".[4][5] Orbán tehdy začal obhajovat "zájmy všech Maďarů".[6][7]

Do voleb 1998 šel Fidesz jako hlavní pravicová strana s programem obhajoby zájmů "celého maďarského národa", a to včetně Maďarů žijících v zahraničí, požadoval ochranu maďarského jazyka a kultury, hájil význam církví pro soudržnost společnosti, a trval na důsledném hájení národních zájmů při vyjednávání vstupu do Evropské unie. Tyto volby Fidesz vyhrál a Viktor Orbán se stal na čtyři roky čtvrtým premiérem Maďarské republiky.

Pod jeho vedením vstoupilo Maďarsko roku 1999 do NATO a dostalo se o krůček blíže ke vstupu do Evropské unie. Jeho vláda kladla větší důraz na podporu zahraničních Maďarů, což vyvrcholilo dne 19. června 2001 přijetím takzvaného Krajanského zákona, který dává Maďarům žijícím mimo území země v Maďarsku stejná práva, jako mají maďarští občané.[4][8]

Po celou dobu jeho tehdejší první vlády se úspěšně rozvíjela ekonomika, snížila se nezaměstnanost a vzrostla spotřeba obyvatelstva. Většina ministrů jeho vlády byla ve věku zhruba 30 let a měla tak blízko k mladé generaci a rodinám s dětmi, ale brala v úvahu i potřeby starších občanů. Dále však také existovalo napětí mezi Orbánovou vládou a primátorem Budapešti Gáborem Demszkym z politické strany SZDSZ. Kromě osobního nepřátelství Orbána s Demszkym, které sahalo až do jejich studentských let na univerzitě ELTE, se zde obrážel také tradiční konflikt hlavního města Budapešti s ostatními oblastmi Maďarska.[9]

V lednu 2000 Orbán, jako premiér, odstoupil z funkce předsedy své strany. Jeho nástupcem se stal László Kövér. V září téhož roku se Fidesz rozešel s Liberální internacionálou a v listopadu získal přidružené členství v Evropské lidové straně.[10]

I přesto, že v dalších volbách 2002 získal Fidesz v koalici s MDF 188 křesel a MSZP jen 178 křesel, stal se opoziční stranou, jelikož vládu utvořila MSZP a SZDSZ, které měly dohromady 198 mandátů. Viktora Orbána ve funkci premiéra vystřídal Péter Medgyessy. Ještě v témže roce se Orbán stal místopředsedou Evropské lidové strany a o rok později opět předsedou Fideszu. Následně tvrdě kritizoval vládu MSZP a její čím dál méně realistické ekonomické sliby.

Fidesz v čele s Orbánem zůstal v opozici i po volbách 2006, které doprovázela masivní kampaň. Následně však po velkých demonstracích na podzim 2006 proti premiérovi Ferenci Gyurcsánymu (MSZP), které Orbán organizoval, a v důsledku stále se zhoršující hospodářské krize, která od roku 2008 zasáhla maďarskou ekonomiku, popularita Fideszu a Viktora Orbána samotného před volbami 2010 silně vzrostla.

Po ohlášeném odstoupení premiéra Ference Gyurcsányho dne 21. března 2009 Orbán, stejně jako prezident republiky László Sólyom, opakovaně žádal vypsání předčasných voleb.[11] Když se 14. dubna 2009 rozhodovalo o zvolení Gordona Bajnaie do úřadu premiéra, shromáždilo se asi 5000 příznivců Orbánova Fideszu na náměstí před parlamentem a vyzývali poslance, aby Bajnaie při hlasování nepodpořili.[12] Poslanci MSZP a SZDSZ však Bajnaie zvolili premiérem a očekávalo se od něj, že povede úřednickou vládu až do termínu řádných voleb na jaře 2010. Popularita jeho Maďarské socialistické strany, hlavního rivala Fideszu, se však tehdy pohybovala na historicky nejhorší úrovni od vzniku této strany.[13] Viktor Orbán, který veřejně prohlásil, že podpoří snahy Maďarů žijících za hranicemi Maďarska o vytvoření jejich autonomie, se už v květnu 2009 cítil příštím maďarským premiérem.[14]

Dne 23. května 2009 Orbán prohlásil na předvolebním shromáždění slovenské Strany maďarskej koalície - Magyar Koalíció Pártja, která se konala v maďarském městě Esztergom, že nadcházející volby do Evropského parlamentu jsou záležitostí všech Maďarů žijících v Karpatské kotlině. Orbán prohlásil během svého výstupu: Každého Maďara, který 7. června odevzdá svůj hlas, bude s očekáváním sledovat jiný Maďar za hranicemi.[15] Slovenský premiér Robert Fico následně tato slova tvrdě kritizoval a dokonce označil Orbána a předsedu SMK-MKP Pála Csákyho za hrozbu pro Slovensko.[16] Orbánova slova zkritizoval i bývalý slovenský premiér Mikuláš Dzurinda, jehož vláda si s Orbánovou vládou v letech 1998–2002 poměrně dobře rozuměla.[17]

Růst popularity Fideszu a Viktora Orbána se projevil během voleb do Evropského parlamentu 2009, kdy Fidesz (v koalici s KDNP) získal 16 mandátů a hlavní rival MSZP jen 4 mandáty. Do Evropského parlamentu se dostala také krajně pravicová strana Jobbik se 3 mandáty a liberálně konzervativní MDF obhájilo svůj 1 mandát.[18][19]

Stoupenci Viktora Orbána poslouchají jeho projev, 15. března 2012

Viktor Orbán byl kandidátem strany na post premiéra pro Parlamentní volby 2010.[20] Již podle předvolebních průzkumů se preference Fidesz pohybovaly od 53 % do 68 %, zatímco preference levicové MSZP byly jen od 17 % do 23 %. Bylo tedy již předem vcelku jasné, že se Fidesz stane vítězem voleb.

Parlamentní volby 2010 se pak pro stranu Fidesz podle očekávání staly nejúspěšnějšími volbami od jejího samotného vzniku. Fidesz zvítězil se ziskem 263 mandátů, což je 68,13 %. Získal tak ústavní dvoutřetinovou většinu nutnou ke změně ústavních zákonů. Měl takto otevřenou cestu nejen k reformám v hospodářství, ale také k dalekosáhlým změnám ve struktuře státního aparátu a jeho personálního obsazení.

Po oznámení oficiálních výsledků tehdejší prezident republiky László Sólyom pověřil Orbána sestavením nové vlády. Dne 29. května 2010 složil Viktor Orbán v parlamentu slib a stal se tak po osmi letech v opozici v pořadí již osmým premiérem Maďarska. Pod jeho vedením byla vypracována nová maďarská ústava, která vstoupila v platnost k 1. lednu 2012. Touto ústavou byl mimo jiné změněn název státu z Maďarské republiky na Maďarsko. Kritiku opozice a Evropské komise vyvolaly nacionalistické prvky ústavy a zvýšení vládní kontroly nad justicí a ekonomikou, mj. oslabení pravomocí ústavního soudu.[21]

V květnu 2015 se dostal do konfliktu s Evropskou komisí, když odmítl její návrh na přerozdělování afrických uprchlíků v zemích EU na základě kvót a návrh Evropské komise vedené Junckerem označil za "absurdní, téměř šílený."[22]

Fidesz zvítězil i ve volbách v roce 2018 a Orbán se stal v květnu tohoto roku počtvrté premiérem.

30. března 2020 v souvislosti s probíhající globální pandemií covidu-19 získala Orbánova vláda prostřednictvím nového zákona časově neomezenou možnost vládnout pomocí dekretů.[23] Ze strany opozice i ze zahraničí byl tento krok kritizován jako snaha o vymanění se z omezení daných běžným rámcem parlamentní demokracie.[24] S tím měla souviset okamžitá Orbánova aktivita ve záležitostech s koronavirem nijak nesouvisejících a současně, ve srovnání se zbytkem Evropy, velmi slabá aktivita přímo související s pandemií, především nedostatečné testování na přítomnost viru.[25] Politologové nebyli v hodnocení jednotní a část mluvila dokonce o úplném konci demokracie v Maďarsku a směřování k diktatuře.[26][27] Evropská komise však došla k závěru, že mimořádné pravomoce nebyly v rozporu s evropským právem ani demokratickými principy a maďarský parlament se 1. června 2021 usnesl na ukončení jejich platnosti.[28]

• János Hollós a Katalin Kondor: Szerda reggel - Rádiós beszélgetések Orbán Viktor miniszterelnökkel, 1998. szeptember – 2000. december, ISBN 963-9337-32-3
• János Hollós a Katalin Kondor: Szerda reggel - Rádiós beszélgetések Orbán Viktor miniszterelnökkel, 2001–2002, ISBN 963-9337-61-7
• A történelem főutcáján - Magyarország 1998-2002, Orbán Viktor miniszterelnök beszédei és beszédrészletei, Magyar Egyetemi Kiadó, ISBN 963-86383-1-1
• 20 év - Beszédek, írások, interjúk, 1986-2006, Heti Válasz Kiadó, ISBN 963-9461-22-9
• Egy az ország, Bp., Helikon kiadó, 2007

• József Debreczeni: Orbán Viktor, Osiris kiadó, ISBN 963-389-443-3, honlapja
• László Kéri: Orbán Viktor, Századvég kiadó, ISBN 963-8384-56-5
• Rácz András: Orbán Viktor 7 titka, Magánkiadás, ISBN 963-217-186-1, honlapja
• Szabó Kálmán: „Hiszünk a szeretet és az összefogás erejében”. Orbán Viktor politikai krédója, ISBN 963-9484-29-6, honlapja^{[nedostupný zdroj]})
• Dr. Péter Kende: A Viktor, KendeArt Kft., ISBN 963-00-9037-6 honlapjáról letölthető
• Sándor Kopátsy: Az Orbán-jelenség, 2002 – a MEK honlapján elérhető: link
• Dr. Péter Kende: Az igazi Orbán Viktor – A Viktor 2, (KendeArt KFT., ISBN 963-8233-13-3 honlapjáról letölthető
• Krisztina Ferenczi: Szüret – Az Orbán-vagyonok nyomában, Diario, 2006, ISBN 963-229-223-5
• Fiúk a szőlőben A tokaji borcsaták per- és sajtóanyaga, Élet és Irodalom-könyvek, 2005, ISBN 963-86526-4-0

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Orbán Viktor na maďarské Wikipedii.

• KONTLER, László. Dějiny Maďarska. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3.
• PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. 145 s. ISBN 80-7277-269-4.
• IRMANOVÁ, Eva. Maďarská menšina na Slovensku a její místo v zahraniční politice Slovenska a Maďarska po roce 1989. Ústí nad Labem: albis international, 2005. 316 s. ISBN 80-86067-67-X.

• Maďarsko
• Fidesz – Magyar Polgári Szövetség
• Seznam premiérů Maďarska
• Druhá vláda Viktora Orbána
• Třetí vláda Viktora Orbána

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Viktor Orbán na Wikimedia Commons
• Osoba Viktor Orbán ve Wikicitátech
• (maďarsky) (anglicky) Orbán Viktor (oficiální stránky)
• (maďarsky) (anglicky) Fidesz (oficiální stránky)
• (česky) Viktor Orbán, profil politika^{[nedostupný zdroj]} na Cevro.cz
• (maďarsky) Portrét na Csepel.info