Janez Janša

V 80. letech byl Janša aktivní v komunistické mládežnické organizaci ZSMS, v jejímž časopise Mladina uveřejňoval své kritické články. Tyto aktivity vyvrcholily v květnu 1988 v Laibacherově procesu proti Janšovi a dvěma žurnalistům Tasicovi a Zavrlovi.[2]

Janša se účastnil v roce 1989 založení první známé slovinské opoziční strany – Slovinského demokratického svazu (SDZ) a potom se stal zastupujícím předsedou této strany. Po volebním vítězství volební platformy DEMOS při prvních svobodných volbách 1990 se stal Janša ministrem obrany. Po rozpadu koalice DEMOS v roce 1992 zůstal Janša ministrem obrany a připojil se k Sociálnědemokratické straně Slovinska (SDS) Jože Pučnika. V roce 1994 musel odstoupit kvůli aféře, ve které měl zneužít své ministerské pravomoci. V roce 1993 se stal předsedou strany SDS, která se přejmenovala na Slovinskou demokratickou stranu a změnila směřování k liberálně-konzervativním, tržněhospodářským a prozápadním stanoviskům.

Dne 3. října 2004 dosáhl se svou stranou při slovinských parlamentních volbách cca 30 % hlasů a jeho strana se tak stala nejsilnější ve slovinském Parlamentu. Při následujících volbách 21. září 2008 však vládní koalice ztratila parlamentní většinu, když se vítězem stala opozice a k moci se dostala, jako hlavní vládní strana, sociální demokracie (SD) v čele s premiérem Borutem Pahorem.

V roce 2011 byl postaven před soud na základě obvinění ze spolupachatelství při poskytnutí anebo přijetí úplatku či jeho příslibu výměnou za zprostředkování obchodu s vojenskou technikou za 278 milionů €. Kauzu odstartovala reportáž finské televize.[3]