Rada Evropské unie
Rada Evropské unie (též Rada ministrů, v právních dokumentech EU jen Rada) je nepermanentním, kolektivním vrcholným orgánem Evropské unie, který reprezentuje zájmy členských států. Její hlavní činností je přijímání legislativy společně s Evropským parlamentem, jako reprezentantem občanů Unie.
Rada Evropské unie | |
---|---|
Logo Rady Evropské unie | |
Vznik | 1. července 1967 |
Typ | Instituce Evropské unie |
Sídlo | Budova Europa, Brusel |
Souřadnice | 50°50′29,04″ s. š., 4°22′53″ v. d. |
Předsednictví | Francie (od 1. ledna 2022) |
Generální tajemník | Jeppe Tranholm-Mikkelsen (od 1. července 2015) |
Členové | 27 (1 na členský stát) |
Mateřská organizace | Evropská unie |
Oficiální web | www |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Evropská unie |
Tento článek je o: |
Politika
|
|
Rada Evropské unie představuje orgán, v němž jsou zastoupeny členské státy, a to vždy jedním zástupcem na ministerské úrovni zplnomocněným zavazovat svou vládu. Příslušným ministrem je ministr, do jehož resortu spadá projednávaná agenda. Zároveň může tedy zasedat několik složení Rad současně. Dříve (do listopadu 1993) proto byla výstižně zvána „Radou ministrů“. V předsednictví Rady se členské země střídají po šesti měsících.
Agenda Rady je připravována Výborem stálých zástupců (COREPER), který tvoří stálí zástupci členských zemí EU v Bruselu (většinou se jedná o velvyslance nebo zástupce velvyslanců dané země při Evropské unii), kteří se scházejí obvykle jednou až dvakrát týdně. Tento výbor řídí práci asi 250 výborů a pracovních skupin, kde se na pracovní úrovni a za účasti zástupců gesčních ministerstev připravují podklady pro následné projednávání COREPERem a Radou.
Váha členských států při hlasování dle Smlouvy z Nice
Jak vyplývá z čl. 205 Smlouvy o založení Evropského společenství, pokud má být hlasováno kvalifikovanou většinou (což je pravidlem – prostou nadpoloviční většinou se hlasuje v podstatě pouze o procedurálních otázkách) je pro přijetí návrhu nutné naplnění těchto tří podmínek (tzv. systém trojí většiny):
1) Minimálně 260 hlasů z 352 (tj. 73,9 %), přičemž hlasy jsou státům přiděleny takto:
- Německo, Francie, Itálie… 29
- Španělsko, Polsko… 27
- Rumunsko… 14
- Nizozemsko… 13
- Belgie, Česko, Řecko, Maďarsko, Portugalsko… 12
- Rakousko, Švédsko, Bulharsko… 10
- Dánsko, Chorvatsko, Irsko, Litva, Slovensko, Finsko… 7
- Kypr, Estonsko, Lotyšsko, Lucembursko, Slovinsko… 4
- Malta… 3
2) Pro návrh se vysloví nadpoloviční většina členských států (tj. 15), u návrhů nepředložených Evropskou komisí (méně časté) jsou nutné 2/3 členských států (tj. 19).
3) Součet počtu obyvatel zemí, které s návrhem souhlasí, musí představovat minimálně 62 % celkové populace EU. Dosažení se ověřuje pouze na žádost členského státu.
Tato současná úprava byla zavedena Smlouvou z Nice v roce 2003 a s výše uvedeným rozdělením hlasů je aplikována od posledního rozšíření o Chorvatsko 1. července 2013.
Váha členských států při hlasování dle Lisabonské smlouvy
Tato změna váhy hlasů je účinná od roku 2014, přičemž až do roku 2017 mohl členský stát požadovat hlasování podle kritérií Smlouvy z Nice. Pro posouzení dosažení kvalifikované většiny jsou stanovena dle čl. 16 Smlouvy o EU následující kriteria (tzv. systém dvojí většiny):
- většinu musí tvořit alespoň 55 % členských států, tedy 16,
- většina musí reprezentovat minimálně 65 % obyvatelstva Unie,
- blokační menšinu musí tvořit nejméně čtyři členské státy (jinak se kvalifikovaná většina považuje za dosaženou).
Hlasování o povinných uprchlických kvótách
Dne 22. září 2015 schválili ministři vnitra členských států EU na jednání Rady Evropské unie povinné kvóty pro přerozdělování migrantů v rámci Evropské unie. Proti návrhu hlasovali ministři vnitra České republiky, Slovenska, Maďarska a Rumunska, Finsko se zdrželo hlasování a ministři ostatních zemí s návrhem souhlasili. Přestože Česká republika hlasovala proti rozhodnutí, byla přehlasována kvalifikovanou většinou, protože nebylo třeba souhlasu všech členských států, nýbrž stačil pouze souhlas 55 % členských států reprezentujících 65 % obyvatel EU. Slovenský premiér Robert Fico v reakci na schválení kvót uvedl, že kvóty nebudou na území Slovenska uplatněny a podal žalobu na Radu Evropské unie.[1][2] 2. dubna 2020 dospěl Soudní dvůr EU k závěru, že Česko, Polsko a Maďarsko odmítáním povinných kvót nesplnily své povinnosti plynoucí z evropského práva.[3]
Předsednictví zemí
Mezi 1. lednem až 30. červnem 2022 je Francie 129. předsednickou zemí Evropské unie | ||||||
Období | trojice | stát | hlava vlády[p. 1] | ministr zahraničí | webová stránka | |
---|---|---|---|---|---|---|
1958 | leden–červen | Belgie | Achille Van Acker Gaston Eyskens (od 26. června) |
Victor Larock | ||
červenec–prosinec | Německo | Konrad Adenauer | Siegfried Balke | |||
1959 | leden–červen | Francie | Charles de Gaulle | Maurice Couve de Murville | ||
červenec–prosinec | Itálie | Antonio Segni | Giuseppe Pella | |||
1960 | leden–červen | Lucembursko | Pierre Werner | Eugène Schaus | ||
červenec–prosinec | Nizozemsko | Jan de Quay | Joseph Luns | |||
1961 | leden–červen | Belgie | Gaston Eyskens Théo Lefèvre (od 25. dubna) |
Paul-Henri Spaak | ||
červenec–prosinec | Německo | Konrad Adenauer | Gerhard Schröder | |||
1962 | leden–červen | Francie | Charles de Gaulle | Maurice Couve de Murville | ||
červenec–prosinec | Itálie | Amintore Fanfani | Emilio Colombo | |||
1963 | leden–červen | Lucembursko | Pierre Werner | Eugène Schaus | ||
červenec–prosinec | Nizozemsko | Jan de Quay Victor Marijnen (od 24. července) |
Joseph Luns | |||
1964 | leden–červen | Belgie | Théo Lefèvre | Hendrik Fayat | ||
červenec–prosinec | Německo | Ludwig Erhard | Gerhard Schröder | |||
1965 | leden–červen | Francie | Charles de Gaulle | Maurice Couve de Murville | ||
červenec–prosinec | Itálie | Aldo Moro | Amintore Fanfani | |||
1966 | leden–červen | Lucembursko | Pierre Werner | Pierre Werner | ||
červenec–prosinec | Nizozemsko | Jo Cals Jelle Zijlstra (od 22. listopadu) |
Barend Biesheuvel | |||
1967 | leden–červen | Belgie | Paul Vanden Boeynants | Renaat Van Elslande | ||
červenec–prosinec | Německo | Kurt Georg Kiesinger | Willy Brandt | |||
1968 | leden–červen | Francie | Charles de Gaulle | Maurice Couve de Murville | ||
červenec–prosinec | Itálie | Giovanni Leone Mariano Rumor (od 12. prosince) |
Giuseppe Medici | |||
1969 | leden–červen | Lucembursko | Pierre Werner | Pierre Grégoire | ||
červenec–prosinec | Nizozemsko | Piet de Jong | Joseph Luns | |||
1970 | leden–červen | Belgie | Gaston Eyskens | Pierre Harmel | ||
červenec–prosinec | Německo | Willy Brandt | Walter Scheel | |||
1971 | leden–červen | Francie | Georges Pompidou | Maurice Schumann | ||
červenec–prosinec | Itálie | Emilio Colombo | Aldo Moro | |||
1972 | leden–červen | Lucembursko | Pierre Werner | Gaston Thorn | ||
červenec–prosinec | Nizozemsko | Barend Biesheuvel | Norbert Schmelzer | |||
1973 | leden–červen | Belgie | Gaston Eyskens Edmond Leburton (od 26. ledna) |
Pierre Harmel | ||
červenec–prosinec | Dánsko | Anker Jørgensen Poul Hartling (od 19. prosince) |
Ivar Nørgaard | |||
1974 | leden–červen | Německo | Willy Brandt Walter Scheel (7.–16. května) Helmut Schmidt (od 16. května) |
Walter Scheel | ||
červenec–prosinec | Francie | Valéry Giscard d'Estaing | Jean Sauvagnargues | |||
1975 | leden–červen | Irsko | Liam Cosgrave | Garret FitzGerald | ||
červenec–prosinec | Itálie | Aldo Moro | Mariano Rumor | |||
1976 | leden–červen | Lucembursko | Gaston Thorn | Gaston Thorn | ||
červenec–prosinec | Nizozemsko | Joop den Uyl | Max van der Stoel | |||
1977 | leden–červen | Spojené království | James Callaghan | Anthony Crosland David Owen | ||
červenec–prosinec | Belgie | Leo Tindemans | Henri Simonet | |||
1978 | leden–červen | Dánsko | Anker Jørgensen | Knud Børge Andersen | ||
červenec–prosinec | Německo | Helmut Schmidt | Hans-Dietrich Genscher | |||
1979 | leden–červen | Francie | Valéry Giscard d'Estaing | Jean François-Poncet | ||
červenec–prosinec | Irsko | Jack Lynch Charles Haughey (od 11. prosince) |
Michael O'Kennedy | |||
1980 | leden–červen | Itálie | Francesco Cossiga | Attilio Ruffini | ||
červenec–prosinec | Lucembursko | Pierre Werner | Colette Fleschová | |||
1981 | leden–červen | Nizozemsko | Dries van Agt | Chris van der Klaauw | ||
červenec–prosinec | Spojené království | Margaret Thatcherová | Peter Carrington | |||
1982 | leden–červen | Belgie | Wilfried Martens | Leo Tindemans | ||
červenec–prosinec | Dánsko | Anker Jørgensen Poul Schlüter (od 10. září) |
Uffe Ellemann-Jensen | |||
1983 | leden–červen | Německo | Helmut Kohl | Hans-Dietrich Genscher | ||
červenec–prosinec | Řecko | Andreas Papandreu | Grigoris Varfis | |||
1984 | leden–červen | Francie | François Mitterrand | Roland Dumas | ||
červenec–prosinec | Irsko | Garret FitzGerald | Peter Barry | |||
1985 | leden–červen | Itálie | Bettino Craxi | Giulio Andreotti | ||
červenec–prosinec | Lucembursko | Jacques Santer | Jacques Poos | |||
1986 | leden–červen | Nizozemsko | Ruud Lubbers | Hans van den Broek | ||
červenec–prosinec | Spojené království | Margaret Thatcherová | Geoffrey Howe | |||
1987 | leden–červen | Belgie | Wilfried Martens | Leo Tindemans | ||
červenec–prosinec | Dánsko | Poul Schlüter | Uffe Ellemann-Jensen | |||
1988 | leden–červen | Německo | Helmut Kohl | Hans-Dietrich Genscher | ||
červenec–prosinec | Řecko | Andreas Papandreu | Theodoros Pangalos | |||
1989 | leden–červen | Španělsko | Felipe González | Francisco Fernández Ordóñez | ||
červenec–prosinec | Francie | François Mitterrand | Roland Dumas | |||
1990 | leden–červen | Irsko | Charles Haughey | Gerard Collins | ||
červenec–prosinec | Itálie | Giulio Andreotti | Gianni De Michelis | |||
1991 | leden–červen | Lucembursko | Jacques Santer | Jacques Poos | ||
červenec–prosinec | Nizozemsko | Ruud Lubbers | Hans van den Broek | |||
1992 | leden–červen | Portugalsko | Aníbal Cavaco Silva | João de Deus Pinheiro | ||
červenec–prosinec | Spojené království | John Major | Douglas Hurd | |||
1993 | leden–červen | Dánsko | Poul Schlüter Poul Nyrup Rasmussen (od 25. ledna) |
Poul Nyrup Rasmussen | ||
červenec–prosinec | Belgie | Jean-Luc Dehaene | Willy Claes | |||
1994 | leden–červen | Řecko | Andreas Papandreu | Karolos Papulias | ||
červenec–prosinec | Německo | Helmut Kohl | Klaus Kinkel | |||
1995 | leden–červen | Francie | François Mitterrand Jacques Chirac (od 17. května) |
Susanna Agnelliová Lamberto Dini (od 17. května) | ||
červenec–prosinec | Španělsko | Felipe González | Javier Solana | |||
1996 | leden–červen | Itálie | Lamberto Dini Romano Prodi (od 17. května) |
Alain Juppé Hervé de Charette (od 17. května) | ||
červenec–prosinec | Irsko | John Bruton | Dick Spring | |||
1997 | leden–červen | Nizozemsko | Wim Kok | Hans van Mierlo | ||
červenec–prosinec | Lucembursko | Jean-Claude Juncker | Jacques Poos | |||
1998 | leden–červen | Spojené království | Tony Blair | Robin Cook | presid.fco.gov.uk | |
červenec–prosinec | Rakousko | Viktor Klima | Wolfgang Schüssel | presidency.gv.at | ||
1999 | leden–červen | Německo | Gerhard Schröder | Joschka Fischer | ||
červenec–prosinec | Finsko | Paavo Lipponen | Tarja Halonenová | presidency.finland.fi | ||
2000 | leden–červen | Portugalsko | António Guterres | Jaime Gama | www.portugal.ue-2000.pt Archivováno 18. 7. 2020 na Wayback Machine | |
červenec–prosinec | Francie | Jacques Chirac | Hubert Védrine | |||
2001 | leden–červen | Švédsko | Göran Persson | Anna Lindhová | eu2001.se | |
červenec–prosinec | Belgie | Guy Verhofstadt | Louis Michel | eu2001.be | ||
2002 | leden–červen | Španělsko | José María Aznar | Josep Piqué i Camps | ue2002.es | |
červenec–prosinec | Dánsko | Anders Fogh Rasmussen | Per Stig Møller | eu2002.dk | ||
2003 | leden–červen | Řecko | Kostas Simitis | Georgios Andrea Papandreu | eu2003.gr | |
červenec–prosinec | Itálie | Silvio Berlusconi | Franco Frattini | ueitalia2003.it | ||
2004 | leden–červen | Irsko | Bertie Ahern | Brian Cowen | eu2004.ie | |
červenec–prosinec | Nizozemsko | Jan Peter Balkenende | Bernard Bot | eu2004.nl | ||
2005 | leden–červen | Lucembursko | Jean-Claude Juncker | Jean Asselborn | eu2005.lu | |
červenec–prosinec | Spojené království | Tony Blair | Jack Straw | eu2005.gov.uk | ||
2006 | leden–červen | Rakousko | Wolfgang Schüssel | Ursula Plassniková | eu2006.at | |
červenec–prosinec | Finsko | Matti Vanhanen | Erkki Tuomioja | eu2006.fi | ||
2007 | leden–červen | T1 | Německo | Angela Merkelová | Frank-Walter Steinmeier | eu2007.de |
červenec–prosinec | Portugalsko | José Sócrates | Luís Amado | eu2007.pt Archivováno 18. 7. 2020 na Wayback Machine | ||
2008 | leden–červen | Slovinsko | Janez Janša | Dimitrij Rupel | eu2008.si | |
červenec–prosinec | T2 | Francie | Nicolas Sarkozy | Bernard Kouchner | ue2008.fr | |
2009 | leden–červen | Česko | Mirek Topolánek Jan Fischer (od 8. května) |
Karel Schwarzenberg Jan Kohout (od 8. května) |
eu2009.cz Archivováno 9. 1. 2020 na Wayback Machine | |
červenec–prosinec | Švédsko | Fredrik Reinfeldt | Carl Bildt | se2009.eu | ||
2010 | leden–červen | T3 | Španělsko | José Luis Rodríguez Zapatero | Miguel Ángel Moratinos | eu2010.es eutrio.es |
červenec–prosinec | Belgie | Yves Leterme | Steven Vanackere | eutrio.be | ||
2011 | leden–červen | Maďarsko | Viktor Orbán | János Martonyi | eu2011.hu | |
červenec–prosinec | T4 | Polsko | Donald Tusk | Radosław Sikorski | pl2011.eu | |
2012 | leden–červen | Dánsko | Helle Thorning-Schmidtová | Villy Søvndal | eu2012.dk | |
červenec–prosinec | Kypr | Dimitris Christofias | Erato Kozakou-Marcoullis | cy2012.eu | ||
2013 | leden–červen | T5 | Irsko | Enda Kenny | Eamon Gilmore | eu2013.ie |
červenec–prosinec | Litva | Algirdas Butkevičius | Linas Linkevičius | eu2013.lt | ||
2014 | leden–červen | Řecko | Antonis Samaras | Stavros Lambrinidis | gr2014.eu | |
červenec–prosinec | T6 | Itálie | Matteo Renzi | Federica Mogheriniová | italia2014.eu Archivováno 23. 1. 2020 na Wayback Machine | |
2015 | leden–červen | Lotyšsko | Laimdota Straujuma | Edgars Rinkēvičs | eu2015.lv | |
červenec–prosinec | Lucembursko | Xavier Bettel | Jean Asselborn | eu2015lu.eu | ||
2016 | leden–červen | T7 | Nizozemsko | Mark Rutte | Bert Koenders | eu2016.nl |
červenec–prosinec | Slovensko | Robert Fico | Miroslav Lajčák | eu2016.sk | ||
2017 | leden–červen | Malta | Joseph Muscat | George William Vella | eu2017.mt | |
červenec–prosinec | T8 | Estonsko[p. 2] | Jüri Ratas | Sven Mikser | eu2017.ee | |
2018 | leden–červen | Bulharsko | Bojko Borisov | Ekaterina Gečeva-Zacharievová | eu2018bg.bg | |
červenec–prosinec | Rakousko | Sebastian Kurz | Karin Kneisslová | eu2018.at | ||
2019 | leden–červen | T9 | Rumunsko | Viorica Dăncilăová | Teodor Meleșcanu | Rumunsko2019.eu |
červenec–prosinec | Finsko | Antti Rinne Sanna Marinová (od 10. prosince) |
Pekka Haavisto | eu2019.fi | ||
2020 | leden–červen | Chorvatsko | Andrej Plenković | Gordan Grlić-Radman | eu2020.hr | |
červenec–prosinec | T10 | Německo | Angela Merkelová | Heiko Maas | www.eu2020.de | |
2021 | leden–červen | Portugalsko | António Costa | Augusto Santos Silva | 2021portugal.eu | |
červenec–prosinec | Slovinsko | Janez Janša | Anže Logar | si2021.eu/ | ||
2022 | leden–červen | T11 | Francie | Emmanuel Macron | Jean-Yves Le Drian | presidence-francaise.consilium.europa.eu |
červenec–prosinec | Česko | eu2022.cz | ||||
2023 | leden–červen | Švédsko | ||||
červenec–prosinec | T12 | Španělsko | eu2023.es | |||
2024 | leden–červen | Belgie | ||||
červenec–prosinec | Maďarsko | |||||
2025 | leden–červen | T13 | Polsko | |||
červenec–prosinec | Dánsko | |||||
2026 | leden–červen | Kypr | ||||
červenec–prosinec | T14 | Irsko | ||||
2027 | leden–červen | Litva | ||||
červenec–prosinec | Řecko | |||||
2028 | leden–červen | T15 | Itálie | |||
červenec–prosinec | Lotyšsko | |||||
2029 | leden–červen | Lucembursko | ||||
červenec–prosinec | T16 | Nizozemsko | ||||
2030 | leden–červen | Slovensko | ||||
červenec–prosinec | Malta | |||||
Odkazy
Poznámky
- Francii a Kypr zastupují prezidenti.
- Předsednictví mělo původně připadnout Spojenému království, které se jej v důsledku brexitu vzdalo.
Reference
- Evropští ministři schválili uprchlické kvóty, Slovensko je ostře proti [online]. iDNES.cz, 22. září 2015. Dostupné online.
- Slovensko chce zpochybnit pravomoc ministrů vnitra při schvalování uprchlických kvót. Novinky.cz [online]. 10. listopadu 2015. Dostupné online.
- Odmítáním uprchlických kvót porušilo Česko své povinnosti, rozhodl soud EU. Novinky.cz [online]. 2. dubna 2020. Dostupné online.
Literatura
- Jak funguje Evropská unie. Průvodce institucionálním rámcem EU. Lucemburk 2013, s. 14–18.
- MCCORMICK, John: Understanding the European Union. A Concise Introduction. 6th ed. 2014, s. 84–87.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rada Evropské unie na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Rada Evropské unie
- Rada Evropské unie
- Informace o Radě EU na portálu EUROPA