O poklad Anežky České

O poklad Anežky České je zábavní soutěžní pořad České televize o české historii, který byl vysílán v letech 1993 až 2003. Soutěž moderoval Marek Eben. První asistentkou byla Klára Kovaříková, kterou po přijetí na studia herectví nahradila v díle o Anežském klášteře Klára Doležalová. Díly z Libochovic a ze zámku Třeboň (I 1994) byly tudíž bez stálé asistentky. Poté, co Klára Kovaříková dostudovala první ročník herectví, směla znovu v pořadu vystupovat, znovu v díle z Pernštejna. Od té doby se obě Kláry po boku Marka Ebena střídaly, leč střídání nemělo stálý rytmus. Soutěž se odehrávala na různých historických objektech, zejména hradech a zámcích. Soutěž byla prokládána historickými scénkami, které sehráli významní čeští herci. Pětice soutěžících dostávala různé historické otázky.

O poklad Anežky České
Původní název	O poklad Anežky České
Žánry	soutěžní pořad historický film
Formát	zábavní soutěžní pořad
Scénář	Aleš Ulm Jiří Drejnar
Režie	Antonín Vomáčka
Hrají	Marek Eben Klára Kovaříková Klára Doležalová
Země původu	Česko Česko
Jazyk	čeština
Počet dílů	129
Obvyklá délka	40 minut
Produkce a štáb
Produkční společnost	Česká televize
Premiérové vysílání
Stanice	Česká televize
Formát obrazu	4 : 3
Vysíláno	1993 – 23. listopadu 2003
O poklad Anežky České na ČSFD, FDb, SZ, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Správné odpovědi odměňoval pregéř (Miroslav Fantyš) stříbrnými mincemi. V počátcích soutěže se každých 5 stříbrných mincí proměňovalo na 1 zlatý, a vítězství ve finále, kdy buď Marek Eben nebo Klára Kovaříková představovali neznámou osobnost, bylo rovněž bonifikováno 1 zlatým (5 stříbrnými). Po úpravě pravidel (v díle o Kutné Hoře I) se v průběhu soutěže přidělovaly jen stříbrné mince a za výhru ve finále náležely 3 stříbrné plus 1 zlatý, který ale pozbyl soutěžní hodnotu.

Soutěž byla rozdělena do 5 částí, které 5× za historii soutěže doplnila nesoutěžní mezihra (střelba z kuše na kance, poprava jablka mečem, házení kroužků, odívání se do brnění a zdobení perníčků).

1. část soutěže byla odpověď každého soutěžícího na otázku prostřednictvím křídy a tabulky (výjimečně papíru a brka). Za správnou odpověď byl udělen stříbrný, za špatnou žádný, od dílu Jindřichův Hradec I (1998) náležely za správnou odpověď 2 stříbrné, za špatnou nebyla žádná penalizace, od dílu Jaroměřice nad Rokytnou se opět uděloval pouze 1 stříbrný;
2. část soutěže „Kdo, kdy, kde“ obsahovala nejprve 15, (od dílu Zbraslav II) 10 soutěžních otázek testovou formou, za správnou odpověď náležel stříbrný, za špatnou žádný; pokud soutěžící nezískal za 1. a 2. část soutěže ani jeden stříbrný, byl (od dílu Jindřichův Hradec I (1998)) ze soutěže vyřazen;
3. část soutěže „Život ve staletích“ obsahovala 3 otázky, které byly bonifikovány 3 stříbrnými. Za správnou odpověď náležel 1 stříbrný, za špatnou odpověď (v počátcích soutěže) byl 1 stříbrný odebrán, posléze za špatnou odpověď nenáležela žádná penalizace, od dílu Jindřichův Hradec I (1998) se situace vrátila k prvotní úpravě;
4. část soutěže „Krása staletí“ obsahovala trojici otázek, a pokud chtěl soutěžící odpovědět, musel vsadit na svou odpověď 1 až 3 stříbrné. Pokud odpověděl správně, 1 až 3 stříbrné získal, pokud odpověděl špatně, příslušný počet stříbrných ztratil. Pokud měl soutěžící 0 stříbrných, sázka byla 1 stříbrný a špatná odpověď nebyla penalizována;
5. 

   Křivoklát, dějiště prvních tří dílů pořadu
   část soutěže „Finále“ měla časový limit 150 sekund (2 a půl minuty), během níž se soutěžící snažili uhodnout jméno postavy, do které se převtělil Marek Eben či Klára. Povoleny byly pouze zjišťovací otázky, na něž šlo odpovědět „Ano“, „Ne“ nebo „Není mi známo“. V průběhu vysílání soutěže nebyly odpovědi takto formální, nicméně rámec zůstal zachován. Dotazy kladli soutěžící jeden po druhém, dokola. Právo odhadnout osobnost měl ten soutěžící, který naposledy kladl otázku, a nebo soutěžící, který se přihlásil k takové odpovědi. Pokud neuspěl, byl z finále vyřazen a dotazovací kolo bylo bez něj. Po vypršení limitu byly soutěžícím předestřeny doplňující informace a o uhádnutí osobnosti se musel soutěžící přihlásit. Za doby, kdy se 5 stříbrných měnilo na 1 zlatý a za vyhrané finále byl rovněž 1 zlatý, mohlo finále mít při rovnosti mincí více vítězů. Po změně pravidel, kdy už se stříbrné mince neměnily na zlaté, nastal při rovnosti mincí u soutěžících (po vyhraném finále) rozstřel, kdy byla hádána další historická osobnost, tentokráte ale již přihlašovací formou během vyprávění informací ze života hádané osobnosti.

Na pořad v roce 2007 volně navázala podobně koncipovaná soutěžní hra O korunu krále Karla.