Český Šternberk

Městys Český Šternberk (něm. Böhmisch Sternberg) se nachází ve Středočeském kraji, okres Benešov v podhradí stejnojmenného hradu, asi 20 km východně od Benešova. Protéká zde řeka Sázava a žije zde 163[1] obyvatel.

Český Šternberk
Pohled z hradeb hradu
znak
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0201 529541
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíBenešov
Okres (LAU 1)Benešov (CZ0201)
Kraj (NUTS 3)Středočeský (CZ020)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice49°48′39″ s. š., 14°55′42″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel163 (2022)[1]
Rozloha5,4661 km²
Katastrální územíČeský Šternberk
Nadmořská výška310 m n. m.
PSČ257 26
Počet domů125 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa úřadu městyseČeský Šternberk 27,
252 27 Český Šternberk
[email protected]
StarostkaBc. Iveta Bártová
Oficiální web: ceskysternberk.eu
Český Šternberk
Další údaje
Kód obce529541
Kód části obce23159
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poloha

Městys nalézá se 310 m nad mořem na zákrutu řeky Sázavy. Jižně od městyse je hrad Český Šternberk. Sousedními obcemi jsou Čeřenice na severu, Malovidy na severovýchodě, Zalíbená a Otryby na východě, Čejkovice a Soběšín na jihovýchodě, Radonice na jihu, Šternov a Divišov na jihozápadě a Drahňovice na severozápadě.

Historie

Obec vznikla v průběhu 13. století jako podhradí Českého Šternberku. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1242, jako o městečku v roce 1654. Spolu s hradem se obec rozšiřovala až do své současné podoby, roku 1901 byl slavnostně zahájen provoz na železniční trati a Český Šternberk se tak stal díky své historické hodnotě i dobré dostupnosti oblíbeným cílem mnoha turistů.

V 20. letech 20. století byl na levém břehu Sázavy (severní část obce) přestavěn vodní mlýn, o jehož původní podobě pocházejí zprávy již z konce 16. století. Stavba mlýnu vydržela až do současné doby, avšak silně chátrá. K mlýnu byl v 70. letech 20. století vystaven i jez, který také ve své podobě stojí až dodnes. V současnosti se ve vesnici staví převážně rodinné domy na kopcovitých pozemcích na pravém břehu Sázavy.

Ve 30. letech 20. století byla v části Čejkovice postaven rozsáhlý penzion pro výletníky, který za protektorátu sloužil jako rekreační objekt pro konfidenty gestapa, pro které byla zbudována i speciálně zbudovaná zastávka vlaku naproti Čejkovickému trojáku (památný strom) a po válce se budova proměnila v zotavovnu ROH Červánek. Od roku 1985 byla z důvodu zanedbané údržby mimo provoz a chátrala až do roku 2015, kdy byla kompletně zbourána.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.[3]

Územněsprávní začlenění

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj České Budějovice, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[4]
  • 1855 země česká, kraj Tábor, soudní okres Vlašim
  • 1868 země česká, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim
  • 1937 země česká, politický i soudní okres Vlašim[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Německý Brod, politický i soudní okres Vlašim[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Benešov, soudní okres Vlašim[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Vlašim[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Vlašim[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Benešov
  • 2003 Středočeský kraj, okres Benešov, obec s rozšířenou působností Benešov

Rok 1932

V městysi Český Šternberk (438 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, četnická stanice) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[10] cukrář, holič, 3 hostince, kovář, 2 krejčí, zotavovna jednotného Svazu soukromých zaměstnanců, pekař, 2 pily, 2 povoznictví, rolník, řezník, 4 obchody se smíšeným zbožím, švadlena, trafika, truhlář, velkostatek Šternberk, zámečník.

Doprava

Železnice

Městysem vede po pravé straně řeky Sázavy železniční trať 212 (Čerčany - Světlá nad Sázavou). Je to jednokolejná regionální trať, doprava byla v úseku Čerčany - Kácov zahájena roku 1901. Na území městyse leží železniční stanice Český Šternberk a blízko mostu přes řeku železniční zastávka Český Šternberk zastávka. V minulosti se v oblasti dnešní chatové osady Pod čejkovickou strání nalézala železniční zastávka Čejkovice dvůr, jež byla po roce 1945 zrušena.

Pozemní komunikace

Městysem prochází silnice II/111 Bystřice - Divišov - Český Šternberk - Podveky - Nechyba. Západním směrem se asi 5 km od městyse nachází nájezd na dálnici D1, exit 41 Šternov, východním směrem se jede směrem do Uhlířských Janovic a Kutné Hory.

Veřejná doprava 2012
  • Autobusová doprava – V městysi měly zastávky autobusové linky Vlašim-Český Šternberk (v pracovních dnech 4 spoje, o víkendu 2 spoje), Vlašim-Ostředek (v pracovních dnech 1 spoj) a Český Šternberk-Benešov-Praha (v pracovních dnech 3 spoje, o víkendu 1 spoj) (dopravce ČSAD Benešov, a. s.).
  • Železniční doprava – Českým Šternberkem jezdilo denně 10 osobních vlaků.

Pamětihodnosti
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Českém Šternberku.

Turistika
  • Cyklistika – Městysem vedou cyklotrasy č. 19 Havlíčkův Brod - Zruč nad Sázavou - Český Šternberk - Týnec nad Sázavou - Davle, č. 101 Český Šternberk - Vlašim - Kondrac - Louňovice pod Blaníkem, č. 0072 Postupice - Divišov - Český Šternberk a č. 0073 Benešov - Skalice - Okrouhlice - Ostředek - Český Šternberk.
  • Pěší turistika – Městysem procházejí turistické trasy Čerčany - Sázava - Český Šternberk - Kácov - Zruč nad Sázavou a Český Šternberk - Čeřenice - Sázava - Jevany.

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. Rozhodnutí č. 8 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 10. října 2006
  4. Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  5. Vládní nařízení č. 131/1937 Sb.
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
  10. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 174. (česky a německy)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.