Mistr vyšebrodského oltáře

Mistr vyšebrodského oltáře (také Mistr Vyšebrodského cyklu) je označení pro českého malíře vrcholné gotiky, který zatím není znám jménem. Tento anonym se poučil na italské gotické malbě Giottova okruhu a pracoval ve 40. až 50. letech 14. století v Praze na dvoře císaře Karla IV. i pro další objednavatele.

Mistr vyšebrodského oltáře
Narození13. století
Úmrtí14. století
Povolánímalíř
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Mistr vyšebrodského oltáře: Narození Krista, kolem roku 1350

Dílo

Stěžejním dílem Mistra Vyšebrodského oltáře a jeho dílny je Vyšebrodský cyklus – devět deskových maleb z hlavního oltáře klášterního kostela cisterciáků ve Vyšším Brodě. Oltář je v majetku vyšebrodského kláštera, který jej poskytl jako zápůjčku Národní galerii v Praze. Ta jej vystavuje v Anežském klášteře.[1]

Oltářní archa byla zhotovena kolem roku 1350. Donátorem obrazů byl Petr I. z Rožmberka, který je ve scéně Narození Páně zachycen klečící v pravém dolním rohu.[2]

Oltářní desky jsou malovány temperou na dřevě s křídovým podkladem; dřevěné desky jsou vzadu spojeny svlaky. Námětem je christologický cyklus, podaný ve třech liniích. Výjevy ve spodní úrovni zachycují radostné události ze života Krista (Zvěstování, Narození, Klanění tří králů), v prostřední linii se nacházejí pašijové výjevy (Kristus na hoře Olivetské, Ukřižování, Oplakávání) a v horní linii jsou to výjevy mystické (Zmrtvýchvstání, Nanebevstoupení, Seslání Ducha svatého).

Mistr vyšebrodského oltáře je autorem výjevu Zvěstování a Narození Páně, dalších pět desek maloval jiný umělec. Desky Nanebevstoupení a Seslání Ducha svatého jsou dílem třetího malíře, který byl ještě ovlivněn tradičním byzantským uměním.[2]

Dále jsou Mistru Vyšebrodského oltáře přisuzovány deskové malby milostných madon[zdroj?]: Madona vyšehradská,[3] Madona zbraslavská, Madona strahovská, Madona římská a Madona z Veveří. Mistru se připisují také díla malého formátu jako je Diptych z Karlsruhe a Trůnící Madona, kterou roku 2019 na aukci ve francouzském Dijonu zakoupilo Metropolitní muzeum v New Yorku[4]. K okruhu děl spojovaných s touto osobností se řadí desková malba Zvěstování, kterou r. 2017 nabízel aukční dům Döbritz ve Frankfurtu nad Mohanem a kterou posléze získal Nadační fond Richarda Fuxy, jenž o prodeji díla v letech 2018 - 2019 jednal s Národní galerií v Praze[5]. Vysoká částka, kterou měla Národní galerie pod vedením J. Fajta zaplatit, vyvolala značnou diskuzi a pochybnosti.

Podle předlohy Mistra vyšebrodského oltáře či pod jeho vlivem vznikly také některé figurální výšivky, například Antependium z Pirny. Příbuzný výtvarný projev založený na výrazné kresebné linii, "stavebnicových" iluzivních architekturách a dalších charakteristických prvcích vykazuje řada dalších památek, jako např. Zlatokorunská deska (madona mezi sv. Kateřinou a Markétou, dnes v AJG, Hluboká), nástěnné malby (např. Roudnice n. L., Holubice, Jindřichův hradec - nást. malby v minoritském kostele, Broumov - nást. malba Klanění tří králů v podvěží klášterního kostela).

Reference
  1. Vzácné obrazy stát vrátil církvi, zůstanou vystaveny v Národní galerii [online]. iDNES.cz [cit. 2016-01-01]. Dostupné online.
  2. František Dvořák, Stručný přehled vývoje uměleckých slohů v českých zemích, Pražská scéna 2010, s. 47
  3. Madona vyšehradská (po roce 1355) - Rodon [online]. www.rodon.cz [cit. 2016-01-01]. Dostupné online.
  4. Aukční drama. Obraz Mistra vyšebrodského oltáře se vydražil za 128 milionů, novým majitelem je Metropolitní muzeum | Domov. Lidovky.cz [online]. 2019-11-30 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. (česky)
  5. Artalk.cz [online]. 2019-09-02 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online.

Literatura
  • Jaroslav PEŠINA: Mistr Vyšebrodského cyklu. Praha 1982, 239 stran.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.