Ján Jesenský

Po otci Baltazarovi Jesenském pocházel z uherského zemanského rodu Jesenských, původem z Turce (Turčianske Jaseno, tehdy Veľké Jaseno) na území dnešního Slovenska. Narodil se ve Vratislavi, která byla tehdy součástí zemí Koruny české, a kde tento evangelický rod sídlil již od roku 1541. Jeho matka Marta Schüllerová pocházela z Vratislavi. Ve Vratislavi navštěvoval Alžbětino gymnázium, posléze studoval filozofii a medicínu na akademii ve Wittenbergu, Lipsku a proslulé lékařské fakultě v Padově. Roku 1591 získal doktorát z medicíny za spis O onemocnění žluči při třídenní zimnici a zároveň doktorát z filozofie za práci O nároku lidu na odpor proti tyranům. Jako nekatolík nezískal doktorát přímo od padovského vysokého učení, avšak na doporučení profesorů byl prohlášen doktorem filozofie a medicíny v Praze císařským velkoalmužníkem Jacobem Chimarraem.

Po studiích Jessenius krátce působil v rodné Vratislavi jako lékař, brzy se však stal osobním lékařem saského kurfiřta v Drážďanech a v roce 1594 obdržel profesuru chirurgie a anatomie na univerzitě ve Wittenbergu, kde před léty zahajoval svá studia. O tři roky později se stal děkanem lékařské fakulty a nakonec i rektorem celého vysokého učení. Za svého působení značně pozvedl úroveň wittenberské lékařské školy. Sám zde sepsal několik svých prvních děl a pod jeho vedením vznikla řada cenných disertačních prací. Jessenius byl velmi ctižádostivý a kromě filozofie a lékařství se zajímal i o veřejný život a literaturu.

8. až 12. června 1600 Jessenius navštívil Prahu, kde v Rečkově koleji provedl na těle odsouzeného oběšence první veřejnou pitvu v českých zemích. Přednášku k pitvě později Jessenius vydal i tiskem. Pitva byla přijata velmi rozporuplně. Odbornou veřejností nadšeně, laiky byl odsouzen. Jiří Kezelius Bydžovský ho ve své Kronice mladoboleslavské popsal jako člověka, který čtvrtil lidi a nakonec byl sám rozčtvrcen. Jesenský vydal o pitvě spis ve Wittenbergu s názvem Johannis Jessenii a Jessen, Anatomiae Pragae, Anno MDC ab se solemniter administratatae historia (Jana Jesenského z Jasena Průběh pitvy jím slavnostně provedené v Praze roku 1600).

Roku 1601 se přestěhoval do Prahy. Zde působil v Loudově koleji a zároveň se snažil marně prodrat mezi osobní lékaře císaře[5]. Udržoval si řadu kontaktů jak na dvoře, tak i na pražské akademii. V letech 1604-1605 prováděl pro studenty další anatomické pitvy jako součást výuky, vydal řadu vědeckých a lékařských spisů. Začal se také živě zajímat o politiku, byl nespokojen s podporou Rudolfa II. protireformačnímu tažení proti evangelíkům. Roku 1608 vstoupil do služeb císařova bratra, uherského krále Matyáše Habsburského, a v letech 1609–1611 bydlel ve Vídni.

S Matyášem se rozešel po jeho nástupu na císařský trůn (1612) a návratu ke staré protireformační politice a postavil se na stranu českých stavů. Téhož roku mu při návštěvě Uher zároveň zemřela žena.

V období mezi lety 1608, kdy opustil Prahu, a 1617, kdy se do ní vrátil, Jessenius často cestoval. Nejčastěji po Uhrách a německých městech, kde vydával nové spisy a reedice starých.

Po několika návštěvách Prahy se sem definitivně se svou nemanželskou dcerou vrátil roku 1617. V té době ve střední Evropě vrcholil střet protestantské stavovské opozice s katolickým císařským centralismem. Jessenius byl pro svou protestantskou orientaci, proslulost a politické zkušenosti 16. října 1617 zvolen rektorem Karolina, které bylo v té době ve správě protestantských stavů. Jako hlava univerzity těsně spjaté se stavovskou opoziční politikou se stal i jednou z vedoucích osobností pozdějšího protihabsburského povstání.

Poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí

Jmenování Jessenia rektorem bylo hlavně politickou akcí a sám Jessenius se v následujících dvou letech věnoval převážně diplomatické činnosti. V červnu 1618, již po pražské defenestraci, byl pověřen diplomatickým posláním na sněm uherských stavů, kde měl ovlivnit jejich rozhodnutí nevolit Ferdinanda Habsburského na uherský trůn. V Bratislavě byl však zatčen, převezen do Vídně, kde byl vyslýchán. Po propuštění 1619 vydával protihabsburská radikální díla.

Poslední dva roky svého života se Jessenius věnoval univerzitnímu životu a své rektorské práci. Z osobních důvodů složil v říjnu 1620 svůj rektorský úřad.

Po bitvě na Bílé hoře a potlačení stavovského povstání byl Jessenius jako jedna z vedoucích osobností rebelie obviněn z urážky majestátu. Na císařův příkaz jej 1. prosince 1620 dal Karel I. z Lichtenštejna zatknout. 21. června 1621 při známé popravě 27 českých pánů na Staroměstském náměstí mu kat Jan Mydlář nejprve vyříznul jazyk a poté ho sťal. Jeho tělo bylo po exekuci odvezeno k Horské bráně (dnes Hybernská ulice směrem ke Kutné Hoře), zde byl rozčtvrcen a vpleten do kola. Jeho hlava s kusem jazyka byla spolu s hlavami dalších jedenácti českých pánů vystavena pro výstrahu na tribuně Staroměstské věže po dobu deseti let, kdy byla potají sejmuta a pohřbena neznámo kde. Zbylé ostatky Jesseniova těla nebyly nikdy nalezeny.

Jeho dceru převzal po jeho smrti do opatrovnictví mistr David Lippach, kazatel od sv. Salvátora.

• Po Jánu Jesseniovi je pojmenována lékařská fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě se sídlem v Martině
• Po Jánu Jesenském je pojmenován vlak EuroCity (EC 280/281 Jan Jesenius) na trase Praha–Bratislava–Budapešť a zpět.
• Jméno Jána Jesenia bylo umístěno pod okny Národního muzea v Praze spolu s mnoha dalšími, viz Dvaasedmdesát jmen české historie.

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ján Jesenský
• Anatomiae, Pragae anno 1600 abs se solenniter administratae historia. Wite[n]bergae 1601.
  • český překlad Bohdany Divišové: Jan Jessenius z Jasené: Průběh pitvy jím slavnostně provedené v Praze L.P. MDC, k níž byl přičleněn Traktát o kostech. Karolinum, Praha 2004. ISBN 80-246-0922-3
• De ossibus tractatus. Wite[n]bergae 1601.
  • slovenský překlad Františka Šimona: Traktát o kostiach. Osveta, Martin 1981.
• De vita et morte Tychonis Brahei oratio funebris. Pragae 1601.
• Institutiones Chirurgicae quibus universa manu medendi ratio ostenditur. Wite[n]bergae 1601. (mit Beiträgen von: Melchior Ioestelius, Adam Theodor Siberus, Daniel Sennert, Ambrosius Gertnerus u. Jacob Typotius).
  • německé vydání: Anweisung zur Wund-Artznei, in welcher alle u. jede Art u. Weise durch die chirurgischen Handgriffe zu heilen gewiesen werden. Nürnberg 1674.
• De anima et corpore universi. Pragae 1605.
• De sanguine vena secta demisso judicium. Pragae 1608. Nové vydání s připojeným komentářem: D. Johannis a Jessen Equ. Hung. de Sanguine, Vena Secta, dimisso Judicium, Notis et Castigationibus ad hodierna et vera Artis medicae principia accomodatum a Jacobo Pancratio Brunone. Norimbergae 1668.
• Ján Jessenius O krvi. Univerzita P. J. Šafárika v Košiciach, 2007. Slovenský překlad s latinským textem.
• De generationis et vitae humanae periodis. 1610
• Divorum imperatorum … Ferdinandi I. et Maximiliani II. progenies augusta. Francofurtum 1613.
• Matthiae Austriaci coronatio in regem Hungariae. [Hannover 1613].
• Pro vindiciis contra tyrannos oratio (1. vyd. 1614 ve Frankfurtu, 2. vyd. 1620 v Praze; český překlad Kateřiny Šolcové Proti tyranům 2019 v Praze) – jedná se o nejvýraznější polemiku s teorií suverénní panovnické moci v českých zemích, a to z pozic kalvínské monarchomachie; ideově je ovlivněna zejména spisem Junia Bruta „Vindiciae contra tyrannos“ (1579).
• Ad Regni Boemiae, Simulque Coniunctarum, Faederatarum Provinciarum, Marchionatus Moraviae, Ducatus Silesiae, & Marchionatus Lusatiae, Inclitos Ordines: De Restauranda Antiquissima Pragensi Academia, Rectoris Jessenii … Exhortatio. Congregatis Pragae, Mense Augusto, Anni MDCXIX. exhibita. (= německy: An deß Königreichs Böheimb/ unnd derselben incorporirten Landen/ alß Marggraffthumbs Mährern/ Hertzogthumbs Schlesien/ Marggraffsthumbs Laußnitzs/ löbliche Stände, wegen erneuerung/ der Uhralten Pragrischen Universitet, vermanung/ Von deroselben Rectorn Doct. Jessenio, neben seinen Collegen, bey derer versammlung, zu Prag, im August Monat, deß 1619. Jahr/ ubergeben.) Pragae 1619.
• Legationis in regiis Ungaror. comitiis proximis, nomine evangelicorum regni Boehmiae ordinum, a Jessenio … obitae, Renunciatio. Pragae 1619.
  • německé vydání: Ablegung der Legation, Auff den letztgehaltenen Königlichen Reichstag, in Ungarn, im Namen der Evangelischen Stände deß Königreichs Böheim / Von Doct. Jessen verrichtet … Erstlich in Lateinischer Sprach zu Prag getruckt, Nun aber in Hochteutsch … verdolmetschet. 1619
• Oratio parresiastica, qua auxilia a rege et ordinibus Ungariae petuntur, habita Neo-Solii in comitiis. Saragossa 1621.