Evropská silnice E65
Evropská silnice E65 je páteřní severojižní evropská silnice, mezinárodní silnice vedoucí střední a jihovýchodní Evropou. Začíná v Malmö na jihu Švédska a končí v Chanii na řeckém ostrově Kréta. Oba koncové úseky jsou odděleny mořem a se zbytkem trasy spojeny trajektem. E65 prochází 12 státy a šesti hlavními městy. Její celková délka činí zhruba 4000 km, uváděné hodnoty velmi kolísají podle konkrétní započtené trasy.
Evropská silnice E65 | |
---|---|
Mapa | |
Základní údaje | |
Začátek | Malmö (Švédsko) |
Konec | Chania (Řecko) |
Celková délka | kolem 3713 km |
v provozu: | 4 400 km |
Stát | Švédsko Polsko Česko Slovensko Maďarsko Chorvatsko Bosna a Hercegovina Černá Hora Srbsko Kosovo Severní Makedonie Řecko |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Trasa silnice se od severojižního směru místy značně odchyluje, což je způsobeno jak fyzickogeografickými podmínkami, tak faktory historickými. V úseku mezi Baltským a Jaderským mořem vede zhruba podél 15. poledníku východní délky, pak se uklání k východu podél jaderského pobřeží a v Řecku dosahuje až úrovně 23. poledníku. Na své trase se několikrát setkává s oběma svými sousedními páteřními silnicemi – s E55 v Praze a na řeckém mostě Rio-Antirio, a s E75 na přechodu ze Slovenska do Maďarska a pak opakovaně v Řecku.
Historie
Podle starého číslování evropských silnic byly úseky dnešní E65 značeny jako E14 (Malmö–Praha), E15 (Praha–Mosonmagyaróvár), E19 (Patra–Korint), E27 (Rijeka–Skopje) a E96 (Nagykanizsa–Rijeka). Značná část trasy do systému evropských silnic původně zařazena nebyla, např. úsek západním Maďarskem nebo většina trasy v Řecku.
Trasování silnice v 80. letech bylo ovlivněno politickými okolnostmi. Trasa Praha–Záhřeb nebyla vedena kratší cestou přes Vídeň (tudy je místo toho vedena silnice E59), ale oklikou přes Slovensko a Maďarsko, aby neprocházela dvakrát přes Železnou oponu. Ještě výrazněji musela E65 vybočit ze svého směru na Balkáně, kde bylo nutné se zcela vyhnout Albánii, která se systému evropských silnic vůbec neúčastnila a tranzit byl zakázán. Kromě komplikace a prodloužení trasy je důsledkem velmi dlouhá (téměř 500 km) peáž s páteřní silnicí E80, navíc vedená z velké části po klikatých horských silnicích. Ani po otevření Albánie v 90. letech sem nebyla E65 přetrasována, Albánií bylo vytyčeno pouze několik evropských silnic 2. třídy (E762, E852, E853).
Trasa
Švédsko (55 km)
trajekt Ystad – Svinoústí (173 km)
Polsko (504 km)
- Svinoústí – Goleniów (E28→) – Štětín (→E28) – Gorzów Wielkopolski – Świebodzin (E30) – Zielona Góra – Lehnice (E40) – Bolków – Jelení Hora – Szklarska Poręba
Česko (390 km)
- Harrachov – Turnov
- (E442) – Mladá Boleslav –
- Praha (E48, E50→, E55→, E67)
- – Mirošovice (→E55) – Jihlava (E59) – Brno (→E50, E461, E462)
- Brno – Břeclav
Slovensko (81 km)
- Kúty – Bratislava (E58, E75→, E575) –
- Rajka – Hegyeshalom (E60→)
- Mosonmagyaróvár (→E60, →E75)
- – Jánossomorja –
- Csorna – Szombathely
- – Körmend (E66)
- – Zalaegerszeg
- – Nagykanizsa (E71→)
- – Letenye (E653)
Chorvatsko (638 km)
- Goričan – Varaždin –
- Záhřeb (E57, E59, E70)
- – Karlovac – Bosiljevo (→E71)
- – Vrbovsko – Rijeka (E61)
- – Kraljevica
- Šmrika – Senj
- – Žuta Lokva
- (E71→) – Gospić – Zadar – Split (→E71) – Ploče
- – Opuzen (E73) – Klek
Bosna a Hercegovina (9 km)
Chorvatsko (94 km)
- Sutorina – Herceg Novi – Kotor – Budva – Sutomore
- Sutomore – Virpazar
- Virpazar – Podgorica (E762) – Ravna Rijeka (E763)
- – Berane – Bać
- Špiljani – Ribariće
- – Vitkoviće
- – Zubin Potok – Mitrovica –
- Priština (→E80, E851)
- – Uroševac – Elez Han
Severní Makedonie (265 km)
- Bardovci – Skopje (E871, E75)
- – Tetovo – Gostivar – Kičevo – Podmolje (E852) – Ochrid
- Ochrid – Bitola – Medžitlija
Řecko (782+45 km)
- Niki – Florina – Amyndeo (E86) – Ptolemaida – Kozani (E90)
- Kozani – Larissa (E75, E92) – Domokos – Lamia (E75→)
- Lamia – (→E75)
- Damasta – Itea
- Itea – Antirrion (E55→)
- Most Rio-Antirio
- (→E55, Patra) – Egion – Korint (E94)
- – Nemea – Tripoli – Gefyra (Megalopoli) (E961) – Meligalas (E55→) – Kalamata (→E55)
- trajekt (285 km)
- Kissamos – Chania (E75)
E65 v Česku
Na české území E65 vstupuje přes hraniční přechod Jakuszyce / Harrachov po silnici DK3 z Polska. Od hranic pak E65 vede na jihozápad po horské silnici I/10 přes Harrachov, Tanvald a Železný Brod do Turnova, kde začíná dálnice D10 vedoucí do Prahy. Prahou zatím musí trasa prokličkovat po Pražském okruhu, Štěrboholské radiále, Jižní spojce (Městském okruhu) a Spořilovské spojce, než se konečně napojí na dálnici D1. Z Prahy pak E65 pokračuje po dálnici D1 na jihovýchod až do Brna, kde odbočuje po dálnici D2 na jih a po ní vede až na hraniční přechod Lanžhot / Kúty na Slovensko, kde plynule navazuje slovenská dálnice D2. Délka trasy E65 přes Českou republiku je celkem 391 kilometrů, z toho 331 km po dálnicích, 13 km po místních rychlostních komunikacích v Praze a jen 48 km po obyčejné silnici první třídy.
Budoucnost
Po dostavbě jihovýchodní části Pražského okruhu (úseku 511) se trasa E65 přes české území zkrátí o kilometr a vznikne plynulý dálniční tah Turnov - Lanžhot. Do budoucna se připravuje přeložení silnic I/10 a I/14 do nové přímější stopy vedoucí jihovýchodně od Jablonce nad Nisou (od konce silnice I/65 u Rychnova až po Tanvald).[1] E65 by potom vedla už jen zhruba 18 kilometrů po původní horské silnici, neboť k hranicím se s novostavbou silnice vzhledem k ochraně přírody KRNAP a náročnosti terénu nepočítá.
Uvažuje se též o přeložení trasy E65 na českou dálnici D11 (a budovaný úsek polské rychlostní silnice S3 od Bolkówa k hraničnímu přechodu Lubawka / Královec, který na D11 plynule naváže), a to v celé trase dálnice od hranic jižním směrem kolem Hradce králové a dále na západ do Prahy k dálnici D0. Po rychlostní silnici S3 je totiž v Polsku již E65 vedena, než na svém současném jižním konci u obce Sady Dolne odbočí na původní silnici DK3 směrem na jihozápad přes Bolków, Jelení Horu a Szklarskou Porębu do Harrachova. Trasa by se tím zkrátila, napřímila a především by vedla po kapacitní dálniční komunikaci namísto stávající problematické horské silnice, která je méně bezpečná, poškozuje životní prostředí (v zástavbě obcí v Česku i v Polsku, jimiž prochází v těsné blízkosti nemovitostí, ale i v ostatních částech, kde je nedostatečné odvodnění a chybí ochrana biokoridorů chráněných živočichů) a hlavně bývá v zimním období pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny opakovaně uzavírána kvůli námraze (ta jsou pak vedena objížďkou přes Liberec a hraniční přechod Hrádek nad Nisou, což ovšem mnozí řidiči nerespektují a komunikaci následně zablokují).[2] V budoucnu by mohla být E65 svedena z D11 u Opatovic nad Labem na východ po dálnici D35 do Moravské Třebové a odtud dále na jih po dálnici D43 kolem Brna až na dálnici D2. Trasa by se tím dále napřímila, opět mírně zkrátila, odlehčila stávajícím přetíženým dálnicím D0 a D1 a obsloužila i jiné části republiky. Výhledově by každopádně měla celá česká část E65 vést výhradně po dálnicích, stejně jako již nyní ta slovenská.
Galerie
- E65 na vjezdu do Polska od jihu
- D10 severně od Prahy
- D1 Praha-Chodov, společný úsek s E55
- D1 západně od Brna, společný úsek s E50
- E65, celnice Kúty
- E65 na D2 poblíž Malacek
- Chorvatská celnice Goričan
- Dálniční křižovatka u Záhřebu, Chorvatsko
- E65 u Rijeky, Chorvatsko
- Mýtná brána na E65 poblíž Maslenice, Chorvatsko
- Maslenický most na chorvatské dálnici A1
- Most Rio-Antirio, společný úsek s E55
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku European route E40 na anglické Wikipedii.
- Jablonec nad Nisou – Smržovka [online]. ŘSD, rev. 2022-01 [cit. 2022-03-23]. Dostupné online.
- Silničáři kvůli sněžení uzavřeli tah z Tanvaldu do Harrachova - Novinky.cz. www.novinky.cz [online]. [cit. 2022-01-20]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Evropská silnice E65 na Wikimedia Commons