Zalaegerszeg

Město se objevilo poprvé pod jménem Egerscug a v roce 1293 Egerszeg. Do slovanských jazyků byl název přebrat jako Jegersek nebo Jagersek (srov. Eger jako Jager). Prefix Zala- potom označuje řeku, resp. župu stejného názvu.

V lokalitě existovalo osídlení již v době pozdního paleolitu. Poté zde v oblasti okolo přelomu letopočtu žili Keltové.

První zmínka o městě je z roku 1247. V roce 1266 bylo darováno Egerské diecézi a tedy lze doložit, že patřilo katolické církvi. Ve 14. století byl Egerszeg největší město oblasti. Mezi roky 1368 a 1389 to bylo královské město. V roce 1381 zde byl postaven kamenný kostel. V roce 1421 získalo město tržní právo, což také znamenalo, že obyvatelé museli platit daně pouze jednou ročně a mohli si volit vlastní představitele.

Město neustále rostlo a v 16. století bylo skutečným centrem župy Zala. Ve 30. letech 16. století se vývoj města zpomalil, jelikož celé Uhersko čelilo stále většímu tureckému nebezpečí. Od roku 1568 bylo město opevněno a byl postaven hrad. Díky okolním močálům, které sloužily lépe než vodní příkop, byl hrad velmi dobře bránitelný. V 70. letech 16. století došlo k prvnímu tureckému nájezdu na město, nicméně pro útočníky neúspěšnému. V roce 1600 padla do tureckých rukou Nagykanizsa a Zalaegerszeg tak získal získal úlohu hlavního města, odkud měla být řízena obrana kraje a místní pevnosti. Další turecký útok se odehrál roku 1616.

Egerszeg, ačkoli byl na okraji župy, se v 18. století stal jejím hlavním městem. Důvodem pro udělení statusu byla skutečnost, že se zde již nějakou dobu konaly sněmy. V uvedeném století město také strádalo opětovnými požáry, především proto, že většina domů byla stále ještě ze dřeva. Na počátku 18. století zde stálo jen málo reprezentativních budov. Jednou z nich byl i Župní dům, který byl v barokním stylu. V roce 1826 byla uskutečněna rozsáhlá přestavba Zalaegerszegu, v rámci níž vzniklo více kamenných budov a oheň nehrozil již tak často. Ekonomická aktivita byla nižší, neboť církevní daně byly vysoké a řada řemeslníků se městu raději vyhýbala. Přítomná zde již tehdy byla ale také židovská komunita. Židé se sem začali stěhovat na počátku 19. století, kdy se zvyšoval význam řemesel a obchodu.

V roce 1870 ztratilo městský status a stalo se z formálního hlediska vesnicí, což mu snižovalo prestiž. Ale dne 31. května 1885 se stal Zalaegerszeg opět městem. V roce 1887 byla k městu připojena vesnice Oly. V roce 1895 bylo postaveno několik nových budov, včetně nové střední školy, radnice, hotelu, mateřské školy a cihlové továrny. Město se dostalo do dluhů a starosta Károly Kovács musel odstoupit. Jeho nástupce, Lajos Botfy, snižoval dluh a mohl pokračovat v rozvoji města.

Dvacátá léta přinesla prosperitu znovu; nové budovy zahrnovaly novou poštu, železniční stanice, policejní komisařství. Nejvýznamnější ztrátou ve druhé světové válce byla deportace 1221 židovských občanů města do vyhlazovacího tábora Auschwitz. Město bylo osvobozeno od nacistů Rudou armádou 28. března 1945. Ve volbách v roce 1949 zvítězila místní komunistická strana. Padesátá léta přinesla důležité změny. Zalaegerszeg dostal více průmyslový profil. Železniční trať byla rozšířena. Množství pracovníků dojíždělo z nedalekých vesnic. Postavena byla např. textilní továrna, ve které pracovaly místní ženy.

V šedesátých a sedmdesátých létech 20. století město zažilo demografickou explozi. Byly postaveny nové byty a k městu se připojily některé přilehlé obce (Csácsbozsok, Botfa, Zalabesenyő, Bazita, Andráshida, Pózva). Devadesátá léta znamenala dynamický vývoj do města. Roku 1991 dosáhl počet obyvatel 62 tisíc, poté začal pomalu klesat.

Jedno z nejrozkvetlejších a nejzelenějších měst v Maďarsku získalo v roce 2008 nejvyšší cenu Organizačního výboru pro květinové Maďarsko, cenu Zlatá růže. Město netrpí příliš znečištěním, neboť se zde nenachází velké množství průmyslu. V blízkosti Zalaegerszegu se nachází pouze ropná rafinerie MOL. Většina znečištění ovzduší je zde způsobena z dopravy.

• Televizní věž Bazita
• Muzeum pod širým nebem (skanzen)
• Muzeum ropného průmyslu
• Františkánský klášter
• Barokní kostel máří Magdaleny

• David Schwarz (1852–1897), chorvatský průkopník letectví
• Lajos Vajda (1908–1941), maďarský malíř
• György Bakos (* 1960), maďarský překážkář
• Tibor Andics, herec
• Tamás Balogh, herec
• Erzsébet Ecsedi, maďarská herečka
• Ferenc Deák (1803–1876), politik

• Dobrič, Bulharsko
• Gorizia, Itálie
• Cherson, Ukrajina
• Klagenfurt, Rakousko
• Krosno, Polsko
• Kusel, Německo
• Lendava, Slovinsko
• Marl, Německo
• Surgut, Rusko
• Varaždin, Chorvatsko
• Varkaus, Finsko
• Zenica, Bosna a Hercegovina
• Târgu Mureș, Rumunsko
• Baraolt, Rumunsko
• Berehovo, Ukrajina

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Zalaegerszeg na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Egerszeg v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích