Budva

Podle názoru Ernsta Eichlera je původ současného názvu nejspíše z albánského slova butë, který označuje měkký a bylo přes ilyrské obyvatelstvo nejspíše převzato v rané době existence města. V srbštině/černohorštině zní název města Budva, v italštině a latině Budua, v albánštině Budua a v řečtině Βουθόη.

Město vzniklo v zálivu Jaderského moře na ústí ponorné řeky Grđevica do moře. Je obklopeno menšími vrcholy s nadmořskou výškou cca 300 m a chráněno je vysokými horami směrem k vnitrozemí, jejichž výška dosahuje až 1300 m n. m. Střed města se nachází na malém vyvýšeném místě, které je ze tří stran obklopeno mořem.

V blízkosti města se nachází ostrov Sveti Nikola, kterému místní přezdívají Havaj.^[zdroj?]

Opevněné místo v lokalitě současného historického centra Budvy existovalo již v dobách antiky. Založeno bylo nejspíše na ostrově, který byl později spojen s pevninou šíjí; ať už uměle vybudovanou, nebo přírodním způsobem vytvořenou. Řečtí kolonisté, kteří patří mezi nejstarší obyvatele Budvy, však v případě tohoto města neustále čelili nájezdům ilyrského (tj. předslovanského) obyvatelstva, což značně omezovalo možnosti rozvoje vzdáleného přístavu.

Budva se díky tomu nemohla stát dobře prosperujícím městem, nicméně již v 6. až 5. století př. n. l. zde existoval živý trh, obchodující s dalšími přístavy ve Středozemí. První zmínka o Budvě pochází z dokumentu Sofokla a Pseudoksylaks uvedl, že se do Budvy z Drače cestuje den lodí a po souši tři dny.

Po válkách mezi Ilyry a Římany se město stalo součástí Římské říše. V okolí tehdejšího města vznikaly tzv. konventy, resp. oppida, přicházeli do nich kolonisté z území dnešního Apeninského poloostrova. Mezi obchodníky se do Budvy dosidlovali i lidé ze všech koutů Středomoří. Rozvíjela se např. i řemesla.

Budva v roce 1690

Rozvoj Budvy ohrozil pád antické Dukljy, který zapříčinil příchod Slovanů a vpády Avarů. Značná část původního obyvatelstva města se stáhla do lépe bráněných a větších měst na pobřeží. V raném středověku byla Budva součástí Byzantské říše se smíšeným ilyrsko-římským obyvatelstvem. Slované žili v okolí města, netvořili však v této době ještě významnou součást místního obyvatelstva. Město se později stalo součástí království Duklja, po roce 1181 připadlo srbskému království pod vládou dynastie Nemanjićů. Za vlády císaře Uroše IV. byl po vzoru Dušanova zákoníku sepsán i statut města Budvy. Později město řídili různí správci, např. Balšićové, Crnojevićové a srbští despoti.

Po pádu Srbského despotátu získali Budvu benátčané, kteří stihli využít mocenské vakuum rychleji, než expandující Osmanská říše. Celé současné černohorské pobřeží získali postupně po částech do roku 1443. Tím získali nejen Budvu, ale i řadu dalších měst, jakými jsou např. Ulcinj nebo Kotor. Benátčané dosazovali za správce města své šlechtice. Tato praxe trvala od roku 1441 až do roku 1797. Administrativně bylo město součástí benátského regionu Albania Veneta, většina obyvatel dle dokumentů Luigiho Paulucciho mluvila benátským jazykem až do počátku 19. století.

Po pádu Benátské republiky byla Budva okupována Francií. Poté byla předána Habsburské monarchii jako jedna z nejjižnějších částí mocnářství spolu s celým černohorským pobřežím. Rakousko-Uhersko nechalo v blízkosti silnice z Budvy do tehdejší černohorské metropole Cetinje zbudovat pevnost Kosmač, jejíž pozůstatky jsou dochovány do počátku 21. století.

V roce 1915 bylo během první světové války město obsazeno armádou Černé Hory, později se stalo její součástí. Od roku 1918 se nacházelo na území Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později Jugoslávie. Během druhé světové války bylo okupováno fašistickou Itálií. Po roce 1945 bylo začleněno do republiky Černé Hory v rámci Jugoslávie. Následně bylo město i jeho okolí rozvíjeno jako turistická destinace a staré město zrekonstruováno.[1] V roce 1979 bylo těžce poškozeno během rozsáhlého zemětřesení, které zasáhlo černohorské pobřeží. Město však bylo obnoveno do původní podoby, především jeho historické jádro.

Od roku 2006 je opět městem nezávislé republiky Černá Hora. Po roce 2000 město zažilo nebývalý rozvoj turistiky a také stavební rozvoj. Po celé Černé Hoře se stal známý pojem budvanizacija, který popisuje nekontrolovaný stavební ruch bez jakýchkoliv předpisů i územního plánování.

Roku 2021 byla Budva nejnavštěvovanější destinací v Černé Hoře.[2] Budva se během pandemie covidu-19 stala nejvíce zasaženou opštinou v Černé Hoře, nákazu prodělalo již více než 30 % obyvatel.

Pohled na město

Pohled na historické centrum Budvy

Středověké opevnění

Budva je správní centrum opštiny Budva, kterou tvoří kromě samotného města ještě obce Bečići a Petrovac.

Starostové města byli od roku 2006, kdy vznikla nezávislá Černá Hora, následující:

• Rajko Kuljača (DPS) (2006-2010, později zatčen)
• Lazar Rađenović (DPS) (2010-2015, později zatčen)
• Srđa Popović (DPS) (2014-2016, acting)
• Dragan Krapović (DCG) (2016-2018)
• Marko Carević (DF) (2018–do současnosti)

V roce 1991 žilo ve městě 11 710 obyvatel, z nichž bylo:

• 7 318 Černohorci (62,49 %)
• 2 631 Srbové (22,46 %)
• 1 006 Jugoslávci (8,59 %)
• 176 Bosňáci (1,5 %)
• 134 Chorvati (1,14 %)
• 74 Albánci (0,63 %)
• 371 ostatní (3,19 %)

Na začátku 21. století se počet obyvatel zvýšil a národnostní struktura změnila; v roce 2011 byly údaje následující:

• 9 262 Černohorci (48,19 %)
• 7 247 Srbové (37,71 %)
• 210 Rusové (1,01 %)
• 167 Chorvati (0,87 %)
• 2 332 ostatní (12,22 %)

Nárůst Rusů je dán atraktivitou Černé Hory pro ruské turisty v první dekádě 21. století^[zdroj?].

Budva je přímořské město na jaderském pobřeží, na tzv. budvanské riviéře, které dalo město název a která je centrem černohorské turistiky. Jako jedna z mála má písečné pláže, je zde také bohatý noční život^[zdroj?]. Jen v roce 2010 navštívilo opštinu Budva 557 tisíc lidí, uskutečněno bylo 3,4 milionů noclehů^[zdroj?]. Díky tomu je město nejpopulárnější destinací na území Černé Hory^[zdroj?].

V současné době se většina turistických objektů nachází za původními hradbami, které zde nechala vybudovat Benátská republika. Turistika se v Budvě rozvíjí již od roku 1923. Její masivní rozvoj nastal po druhé světové válce[3] a na začátku 21. století.

Pravidelně se v Budvě koná Jadranský veletrh (Jadranski sajam), a to na podzim.

V Budvě se nachází značné množství kasin, mezi nejpopulárnější patří hotel Maestral a kasino v Pržnu, které jsou atraktivní právě pro zahraniční návštěvníky města. Další velké hotely ve městě mají svá kasina. Jako vhodnou destinací pro gambling se Budva ukázala i ve filmu Casino Royale s Jamesem Bondem z roku 2006^[zdroj?].

Historické centrum Budvy je bohaté na kulturní a historické památky, které tvoří řada monumentů, vykopávek, pevností, klášterů a kostelů. Kromě samotného opevněného města se v jeho blízkosti nachází také pevnost Kosmač směrem k Cetinji. V blízkosti Budvy se nacházejí i kláštery, a to Podostrog, 2 km daleko od středu města, klášter Praskvica, v blízkosti letoviska Miločer a místní pláže. Mezi další lze zařadit potom kláštery Reževići, Duljevo, Podlastva, Gradište apod. Mezi historické pravoslavné kostely v centru Budy patří kostel sv. Trojice, Sv. Sávy a sv. Petky. Katolický je kostel sv. Jana Křtitele, v centru města se také nachází budova biskupství a benediktýnský klášter. Dochovány jsou rovněž i pozůstatky baziliky z 5. století a mnoho dalších církevních staveb.

Silnice na pobřeží Jaderského moře v Budvě.

Ústí řeky do moře.

Budva je napojena na zbytek Černé Hory prostřednictvím silnice označované také jako Jadranská magistrála, která vede severním směrem do Tivatu, kde se nachází mezinárodní letiště (vzdálené 20 km). Jižně poté směřuje do dalšího oblíbeného černohorského letoviska, a to Sutomore. Kromě toho vedou další silniční tahy z Budvy do bývalého černohorského hlavního města Cetinje, a to jižně od vrchu Lovćen, horským sedlem v nadmořské výšce 800 m n. m.

Městskou i meziměstskou dopravu v Budvě zajišťují autobusy. Nejbližší nádraží se nachází ve městě Sutomore (Železniční trať Bělehrad–Bar), ve vzdálenosti 30 km od města.

Místními známými sportovními kluby jsou OK Budvanska rivijera, VK Budva a FK Morgen.

První sportovní tým v Budvě byl ustanoven v roce 1910 a první turistická organizace roku 1922.

• Banská Bystrica, Slovensko
• Novi Sad, Srbsko
• Velika Plana, Srbsko
• Valašské Meziříčí, Česko

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Budva na srbské Wikipedii, Budva na anglické Wikipedii a Budva na chorvatské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Budva na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky města
• Budva Tourist Guide - Budva.net