Varaždín

Varaždín se nachází 8 km jižně od slovinské hranice na rozhraní regionů chorvatského Záhoří[1] a Mezimuří (chorvatsky Međimurje). Je umístěn 81 km severně od Záhřebu, 60 km jihovýchodně od Mariboru, 70 km jihozápadně od Zalaegerszegu v Maďarsku a 200 km severozápadně od Osijeku. Celé město se nachází v široké rovinaté krajině s řekou Drávou, jejími přítoky a lužními lesy. Okolí Varaždínu je hustě osídlené s řadou dalších větších i menších sídel (např. města Čakovec, Prelog, Ludbreg) a další.

Název města pochází z maďarštiny, resp. ze slova vár/város, které označuje hrad, resp. sídlo, které vzniklo původně při opevnění. Do chorvatštiny bylo přejaté v podobě Varaždin, obdobným procesem, jakým vznikly názvy jako např. Petrovaradin nebo Veliki Varadin.

Historický pohled na město

První zmínka o Varaždínu, resp. Varaždinských Toplicích, pochází z dokumentu uherského krále Bély II. V roce 1209 bylo zaznamenáno povýšení Varaždínu na Svobodné královské město. Během několika dalších let se stal centrem celého severního Chorvatska. Začátkem 13. století vznikl zásluhou maltézských rytířů klášter a kostel. Středověkému městu se dařilo především díky existenci obchodních tras, které směřovaly z centra Uher k Jaderskému moři a ze Slavonie do Rakouska.

Až během osmanských výbojů bylo vystavěno opevnění města. Hradby byly vybudovány na čtvercovém půdorysu, v severní straně je doplňovala pevnost. V rámci vzniku vojenské hranice Habsburské monarchie v pohraničí s Tureckem byl Varaždín součástí tzv. Varaždínského generalátu, tedy zvláštního územního celku, který se rozkládal mezi řekami Drávou a Sávou a jehož sídlem byl od roku 1595 právě Varaždín. Její součástí byly tři menší celky (kapetanie) se sídly v Koprivnici, Križevaci a Ivanići. Tím se z Varaždína stalo vojensky významné město. Okolnímu obyvatelstvu bylo nařízeno, aby v případě zpozorování nepřítele (dělové salvy, vypálené z města) vzali zbraně a šli bojovat proti Turkům. Po vzoru místní správní jednotky byla poté budována celá Vojenská hranice.[2]

Na konci 16. století se majitelem města stal rod Erdödy, jehož vliv lze vystopovat až do roku 1925. Na přelomu 16. a 17. století se vlivem posunu hranice mezi Habsburskou monarchií a Tureckem ztratil význam města v podobě pohraniční pevnosti. V roce 1756 se na krátkou Varaždín stal i hlavním městem Chorvatska, neboť si jej své sídlo vybral bán Franjo Nadasdy. V té době zde také sídlil chorvatský sněm – Sabor. Další významnou změnou byl příchod jezuitů v 18. století. Byly vystavěny dnes obdivované barokní stavby, za kterými sem jezdí turisté – například gymnázium a řada kostelů, včetně katedrály. Velký požár roku 1776 však rozvoj na nějakou dobu zastavil. Zničené město nemohlo plnit roli metropole a tak byly všechny úřady a sídlo bána přemístěny do Záhřeb. Tendence růstu Varaždína byla obnovena až ve století devatenáctém.

V roce 1809 byly kvůli modernizaci a rozšiřování města zbourány vnější hradby, zůstal pouze historický hrad. V 19. století bylo město zcela přestavěno a modernizováno, vzkvétal průmysl, obchod, továrna na hedvábí, cihelna. Také bylo založeno městské divadlo a zřízena hasičská zbrojnice. V roce 1838 byl zřízen současný park, který nese jméno Vatroslava Jagiće. Vypukl rovněž i boj o výstavbu železnice do Varaždínu. Čtvrt století se pokoušeli místní prosadit vznik trati do svého města; od roku 1861 až do roku 1866, kdy byla zbudována tzv. Zagorská magistrála Zaprešić–Čakovec. Později stavba dalších tratí učinila z Varaždína hlavní železniční uzel severního Chorvatska.

Ve 20. století došlo k rychlému společenskému i ekonomickému rozvoji města. V roce 1910 žilo ve Varaždínu z 13 398 obyvatel, z nichž bylo 11 497 Chorvatů, 585 Němců, 471 Maďarů, 441 Slovinců, 232 Srbů a 102 Čechů. Pouze v meziválečném období během existence Království Jugoslávie procházel Varaždín, stejně jako řada měst na území celého státu, obdobím ekonomické stagnace, posílené ještě velkou hospodářskou krizí. V září 1935 byl ve Varaždíně odkryt památník králi Alexandru, který navrhl akademický sochař Antun Avgustinčić.

Ulice Augusta Cesarce ve Varaždinu

Za druhé světové války byl ve Varaždíně, stejně jako v dalších městech Nezávislého státu Chorvatsko uskutečněn pogrom na Židy. Město bylo dne 12. července 1941 vyhlášeno za judenfrei. Dne 7. května 1945 bylo město osvobozeno partyzánskou armádou.[3]

Po druhé světové válce byla iniciována modernizace i rychlá industrializace města. V západní a jižní části města byly vybudovány moderní výškové budovy, zástavba se šířila z historického města dál v podobě převážně rodinných domů nebo dalších nízkých staveb. Historické jádro města bylo rozsáhlejších přestaveb uchráněno, především díky tomu, že je od roku 1965 jako celek památkově chráněné.

Během chorvatské války za nezávislost v roce 1991 obsadila chorvatská armáda kasárna Jugoslávské lidové armády. O několik let později, během války v Bosně a Hercegovině, přijal Varaždín řadu uprchlíků z Bosny. Od roku 1993 je město centrem Varaždinské župy. Od roku 1997 sídlí ve městě biskupství. V roce 2003 byla do Varaždínu dokončena dálnice (A4) ve směru do Záhřebu.

V roce 2017 bylo město vyhlášeno nejlepším pro život v Chorvatsku.[4]

Historický střed města

Varaždínská radnice

Varaždín patří k turisticky atraktivním lokalitám chorvatského Záhoří. Město má řadu kulturních i historických památek. Navštěvovaná je okolní příroda. Dochované je historické jádro města s řadou barokních staveb a hrad. Městské muzeum doplňují jako kulturní instituce také historický archiv a knihovna Metela Ožegoviće. Ve Varaždínu působí také i městské divadlo.

Mezi známé kulturní akce patří např. Varaždinské hudební večery[5], které se pravidelně konají již od roku 1971. Na konci srpna se potom koná tradiční festival Špancirfest. V blízkosti města se nacházejí lázně Varaždinske Toplice, které jsou proslulé v celém Chorvatsku. Varaždín má také řadu muzeí a galerií.

• Muzeum starého města, které se nachází v budově historického hradu, bylo založeno v roce 1925 a disponuje sbírkou předmětů ze skla, keramiky a sadou hodin. Exponáty jsou rozmístěny dle historických etap. Kromě toho se zde nachází i výstava věnovaná Ivanovi Kukuljevićovi Sakcinskému a Vatroslavu Jagićovi. Hrad byl různými způsoby přestavován a upravován od 14. až do 19. století.
• Draškovićův palác z 19. století je jednou z dominant hlavního náměstí, které nese název po králi Tomislavovi.
• Herczerův palác obsahuje entomologickou sbírku, kterou čítá okolo čtyř tisíc exponátů.
• Župní palác byl vybudován v roce 1768 podle projektu architekta Jakova Erbera.
• Palác Sermage v současné době slouží jako galerie. Vystavovány jsou obrazy jak starých mistrů, tak i současných tvůrců. Galerie disponuje fondem 5300 obrazů z doby od 15. století až do století dvacátého.
• Palác Erdődyů pochází z poloviny 18. století a patřil významnému uherskému rodu.
• Patačičův palác z druhé poloviny 18. století.
• Palác Ritz-Friedrich na rohu ulice Kralja Tomislava a hlavního náměstí.
• empírová vila Müller-Bedeković

Ve Varaždínu se nacházejí také následující církevní stavby:

• Katedrála zasvěcená Panně Marii, budovaná v letech 1642 až 1656.
• Kostel svatého Mikuláše z roku 1761.
• Kostel svaté Trojice, který sloužil řádu Kapucínů, dokončen v roce 1701.
• Jezuitský klášter byl postaven v letech 1679 až 1691.
• Kostel svatého Floriána, který byl zbudován původně mimo městské hradby v závěru 17. století, přestavěn ve století osmnáctém po ničivém požáru.
• Kostel svatého Víta, jeden z nejstarších kostelů ve městě, přestavěný po požáru v závěru 18. století.
• Pravoslavný kostel sv. Jiří se nachází v centru města a byl dokončen v roce 1884. Slouží pro místní srbskou komunitu.
• Kostel dobrého pastýře, dokončený a vysvěcený v roce 2007. V současné době nejmladší svatostánek Římskokatolické církve ve městě.

Mezi přírodní památky, které jsou místními často navštěvované, patří také Drávský lesopark a park Vatroslava Jagiće v centru města. V roce 2004 byl zřízen další městský park pojmenovaný po Janu Pavlu II.

Varaždín je průmyslové město, kde se soustředí především potravinářský průmysl (společnosti Vindija a Koka), stavebnictví (Zagorje-tehnobeton, Hidroing), textilní průmysl, zpracování kovů a zpracování dřeva. Mezi větší zaměstnavatele patří společnost Varteks,[6] jinak zde působí značné množství malých společností. V HDP na obyvatele je v Chorvatsku za městy Záhřeb a Rovinj.

V blízkosti Varaždína se nachází řada vodních elektráren a podobných zařízení.[7]

Nádraží ve Varaždínu

Regionální letiště

Varaždín je důležitým uzlem na dálnici A4, spojující metropoli Chorvatska Záhřeb s Budapeští. Městem rovněž prochází i silnice 1. třídy č. D2 (západ-východ) a D3 (sever-jih).

Varaždín rovněž představuje významný železniční uzel v zemi. Kříží se zde několik tratí, např. Zagorská magistrála, trať do Golubovce a hlavní severní slavonská trať do města Dalj u hranice se Srbskem. Význam železniční dopravy nicméně v osobní dopravě setrvale klesá; zatímco v roce 1989 odbavila prostřednictvím hlavního varadínského nádraží 707 tisíc lidí ročně, v roce 1998 to bylo jen 359 tisíc.[8]

Tři vysoké školy (Záhřebská univerzita, Osijecká univerzita a Univerzita sever) mají ve Varaždínu dislokované některé fakulty. Jejich umístění je výsledkem dlouhodobé kampaně chorvatského ministerstva školství pro podporu regionů a decentralizace vysokého školství.[9] Veřejná vysoká škola, která by celá působila a sídlila ve Varaždínu však neexistuje.

Město disponuje dvanácti školami středními, z nichž jsou čtyři gymnázia (dvě soukromá a dvě veřejná).

Ve Varaždinu se nachází sedm základních škol, dále jedna základní škola hudební, a jednu provozuje Římskokatolická církev (katolická škola Svaté Uršuly).

Pro nejmenší děti slouží celkem deset mateřských škol.

Ve Varaždínu se nachází všeobecná nemocnice, která disponuje celkovou kapacitou 488 lůžek. Město má rovněž i jednu polikliniku.

Sportovní aréna ve Varaždínu

Ve Varaždínu sídlí fotbalový tým NK Varteks, jeden z dvanácti týmu první chorvatské fotbalové týmy. Město má také dva týmy, které hrajou házenou (RK Varteks, ŽRK Koka), klub vodního póla, volejbalu (OK Varaždin) a basketbalu (KK Zagorje Tehnobeton). V letech 2004 a 2005 vyhrál místní volejbalový tým národní pohár.

Varaždin Aréna byla postavena v roce 2008 a byl dějištěm světového mistrovství v házené mužů v roce 2009 a kterým dámské 2014 Světového mistrovství v házené. Další sportovní zařízení (např. tenisové kurty) se nacházejí na břehu řeky Drávy.

Mezi pravidelné sportovní aktivity ve městě patří Varaždinský novoroční běh (chorvatsky Varaždinska Novogodišnja utrka), který se pravidelně běží již od roku 1977. Zahájen je vždy o půlnoci na začátek Nového roku. Od roku 1995 se pravidelně běží Varaždínský půlmaraton.

Kromě samotného města je součástí Varaždínu ještě několik následujících okolních sídel.

• Črnec Biškupečki
• Donji Kućan
• Gojanec
• Gornji Kućan
• Hrašćica
• Jalkovec
• Kućan Marof
• Poljana Biškupečka
• Zbelava

• Vjekoslav Rosenberg-Ružić, dirigent klasické hudby
• Mirko Breyer, provozovatel prvního antikvariátu v Chorvatsku
• Ladislav Rakovac, chorvatský lékař
• Miroslav Šicel, akademik HAZU
• Slavko Brankov, chorvatský herec
• Tomislav Lipljin, herec
• Ivan Padovec, kytarista
• Ivo Režek, malíř a karikaturista
• Karolina Šprem, chorvatská tenistka
• Miljenko Stančić, chorvatský malíř
• Anica Markušić Vranković, chorvatská malířka
• Branko Ivanković, chorvatský fotbalový trenér
• Gabrijela Horvatova, chorvatská operní zpěvačka
• Vatroslav Jagić, slavista
• Zdenka Weber, muzikoložka
• Tonka Kulčar-Vajda, fotografka
• Pero Pirker, politik
• Dubravka Vukalović Vlahek, pianistka
• Marko Rog, fotbalista
• Ivan Kukuljević Sakcinski, historik
• Bonaventura Ćuk, katolický kněz
• Marijan Mlinarić, politik
• Ljiljana Bogojević, herečka
• Ljubomir Kerekeš, herec
• Jan Kerekeš, hereč
• Velimir Bujanec, novinář
• Robert Hranj, admirál

• Auxerre, Francie
• Bad Radkersburg, Rakousko
• Guimarães, Portugalsko
• Koblenz, Německo
• Montale, Itálie
• Ptuj, Slovinsko
• Pula, Chorvatsko
• Ravensburg, Německo
• Trnava, Slovensko
• Zalaegerszeg, Maďarsko

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Varaždin na anglické Wikipedii.

• Mateja Janović: Kulturno povijesni spomenici grada Varaždina (chorvatsky)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Varaždín na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Varaždín ve Wikislovníku
• Oficiální stránky
• Varaždínské e-noviny
• Varaždín Online
• Varaždín v noci
• fotografie města na serveru Photocroatia.com
• Územní plán města (chorvatsky)