Vlasta Fabianová

Vlasta Fabianová (29. června 1912 Lvov, Rakousko-Uhersko, nyní Ukrajina – 26. června 1991 Praha) byla česká herečka.

Vlasta Fabianová
Narození29. června 1912
Lvov
Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí26. června 1991 (ve věku 78 let)
Praha
Československo Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Alma materPražská konzervatoř
Manžel(ka)Josef Bezdíček (1941–1962)
Bohumil Záhorský (1971–1980)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Narodila se ve Lvově, v rodině prokuristy místní filiálky Ústřední banky českých spořitelen.[1] Do Prahy se přestěhovala s matkou v roce 1914, otec se za nimi vrátil z první světové války v roce 1917. Absolvovala dramatické oddělení pražské konzervatoře (1928–1932), krátce působila ve Švandově divadle a žižkovském divadle Akropolis. V letech 1932–1941 působila ve Státním divadle v Brně, odkud byla k 1. srpnu 1941 angažována jako členka činohry Národního divadla v Praze.[2] Zde působila pod vedením řady režisérů (Karel Dostal, Antonín Dvořák, Jiří Frejka, Jindřich Honzl, Otomar Krejča, Miroslav Macháček, Jaromír Pleskot, Alfréd Radok, František Salzer) až do nuceného odchodu do  důchodu v roce 1977. Byla herečkou aristokratického zjevu se sametovým podmanivým hlasem a vytříbenou řečovou kulturou. Poměrně brzy začala vyučovat adepty herectví, nejdříve na Pražské konzervatoři (1947), poté na pražské DAMU, kde byla roku 1964 jmenována docentkou a později profesorkou. Byla i vyhledávanou recitátorkou, pro své hlasové přednosti často pracovala v rozhlase a v dabingu. Hrála rovněž v televizních inscenacích a ve filmu.

Jejím manželem byl rozhlasový režisér Josef Bezdíček (1900–1962), po jeho smrti se provdala v roce 1971 za herce Národního divadla Bohuše Záhorského (1906–1980).

Je pochována na Vyšehradském hřbitově v Praze v hrobě[3] označovaném jako „Pomník českým hercům“, který byl odhalen v roce 1999 a je ve společné péči Herecké asociace a Nadace Život umělce.

Citát
„ Na vaše hodiny jsme se vždycky těšili jak malí. Děláme rovnítko mezi to, co nám dala škola a co jste nám dala vy. Především svým osobním příkladem, příkladem svého herectví. Často vzpomínáme, jak jste se štvala z divadla do školy a zase zpátky, jak jste nám nosila rekvizity, holkám jste půjčovala šaty. A ty vaše bramborové saláty – to byla jedna báseň! Kolik jen jsme jich snědli! “
— Viktor Preiss[4]

Filmografie

Televizní hry
  • 1957 Starý bručoun – Marcolina
  • 1958 Mračno – Kateřina
  • 1959 Radúz a Mahulena – Runa
  • 1961 Jobova noc – recitace
  • 1963 Romance štědrovečerní
  • 1964 Nápadníci trůnu – Ragenhild
  • 1964 Fiorenza
  • 1965 Samota – Helena Tolarová
  • 1967 Malá Dorritka – Klenamová
  • 1967 Psí pohádka – babička
  • 1969 Popel – matka
  • 1969 Kdo zachrání hořící les
  • 1970 Klára a Angelika – Klára
  • 1971 Zločin na Zlenicích hradě – Blažena
  • 1971 Lidé na křižovatce – Vítová
  • 1971 Kriminální tango – Kingseppová
  • 1973 Tichý svědek – Eliška Zavřelová
  • 1973 Pohádky malé harfy – průvodce pohádek
  • 1974 Princ Chocholouš – chůva
  • 1974 Lekce z přítomnosti – učitelka Tomanová
  • 1974 Tribun lidu – tchyně
  • 1974 Svět vody – matka
  • 1975 Vlivná osoba – Lilian
  • 1975 Ať hodí kamenem – vychovatelka Kačenka
  • 1976 Dítě (Bakaláři 1976) – matka učitelky
  • 1976 Petřička – služka Adéla
  • 1976 Úschovna klíčů – průvodce seriálu
  • 1976 Holka modrooká – babička
  • 1976 Podzemí svobody – komturka da Tore
  • 1977 Tetinka – Nováková
  • 1977 Kremelský orloj – Anna
  • 1977 Smuteční hudba za padlé hrdiny – Rejchova matka
  • 1978 Zákony pohybu (TV seriál – 1., 4. a 6. díl) – Hájkova matka
  • 1978 Zip (Bakaláři 1978) – matka
  • 1979 Pastýřská pohádka – Stařena
  • 1980 Odpolední návštěva – matka Rut
  • 1980 Jak namalovat ptáčka – profesorka hudby
  • 1981 Královna bludiček – teta Ambrozů
  • 1981 Dějiny jednoho dne – Malá, bytná
  • 1981 Hastrmani – babka Kalnáčová
  • 1981 Na konci je začátek – Kamila
  • 1982 Má dáti, dal – bytná
  • 1982 Kočičí hra – Gizela
  • 1983 Zuzana Vojířová (TV opera) – babička
  • 1983 Hrdinové okamžiku – Marie Ryšavá
  • 1983 Modrý telefon – herečka
  • 1984 Budulínek-Mandelinka – babička
  • 1985 Kdo zachrání kovboje – paní Doylová
  • 1986 Prstýnek bez kamínku – babička
  • 1987 Znění zlatého zvonku – Věštkyně
  • 1987 Polom v bezvětří (TV seriál – 3. díl) – matka Valentíkova
  • 1987 V kleštích – teta Olga
  • 1987 Paví pírko – kmotřička
  • 1989 Dobrodružství kriminalistiky (TV seriál – epizoda Rekonstrukce) – Eleonora Rawlinsonová

Vybrané divadelní role

Gramofonové nahrávky
  • 1942 D. C. Faltis – Veronika – scéna ze čtvrtého dějství, role Veroniky
  • 1944 Moliere – Tartuffe – scéna Tartuffa, Elmíry a Organa, role Elmíry
  • 1954 Edmond Rostand – Cyrano z Bergeracu – scény ze třetího dějství, role Roxany
  • 1954 W. Shakespeare – Hamlet – Hamletův rozhovor s matkou (ze třetího dějství), role královny Gertrudy
  • 1955 Božena Němcová – Babička – výběr z kapitol čte V. Fabianová
  • 1957 A. N. Ostrovskij – Pozdní láska – výstup z druhého dějství, role Lebědkinové
  • 1957 W. Shakespeare – Richard III. – první a druhý výstup, role kněžny Anny
  • 1960 František Hrubín – Srpnová neděle – z prvního dějství, role Věry Mixové
  • 1960 Marie Pujmanová – Život proti smrti – úryvek

Ocenění

Odkazy

Reference
  1. František Götz: Vlasta Fabianová, Orbis, Praha, 1963
  2. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 92
  3. společný hrob na Vyšehradském hřbitově v Praze ve kterém je uložena herečka Vlasta Fabianová.
  4. Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993, str. 215, 220–23, 259, ISBN 80-207-0419-1

Literatura
  • Svatopluk Beneš: Být hercem, Melantrich, Praha, 1992, str. 15, 67
  • Bohumil Bezouška, V. Pivcová, J. Švehla: Thespidova kára Jana Pivce, Odeon, Praha, 1985, str. 58, 113, 116, 125, 132, 138, 141, 148, 167, 170, 200, 204, 253–4, 256, 261, 263, 317–9, 343, 359
  • Biografický slovník českých zemí : 16. sešit : Ep–Fe. Praha : Academia ; Historický ústav AV ČR, 2013. 136 s. ISBN 978-80-200-2292-9 (Academia) ; ISBN 978-80-7286-215-3 (Historický ústav AV ČR). S. 38.
  • Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 159
  • Jaroslav Brož, Myrtil Frída: Historie československého filmu v obrazech 1930 – 1945, Orbis, Praha, 1966, str. 187, 193, 199, 227, foto 498, 509, 534, 622
  • František Černý: Hraje František Smolík, Melantrich, Praha, 1983, str. 207, 266, 272, 278, 333
  • František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 79, 252, 332, 334, 349, ISBN 80-200-0782-2
  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 240, 258, 271, 274–5, 299
  • František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 63, 141–3, 192
  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 208, 407
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 81, 84, 114, 155–6, 161, 209, 211, 248, 307, 387, 418, 499, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 95, 255, 325–326, 350, 493, 520, 545.
  • Vlasta Fabianová: Jsem to já?, Odeon, Praha, 1993
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. I. díl : A–K. 1. vydání (dotisk). Praha : Libri, 2009. 750 s. ISBN 978-80-7277-332-9. S. 251–253.
  • František Götz: Vlasta Fabianová, Orbis, Praha, 1963
  • Petr Hořec: Úsměvy paní Thálie, vyd. Daniel, 1992, str. 28–32
  • Ladislav Chmel. Vlasta Fabianová – pěknej život to byl. Praha : Petrklíč, 2005. 149 s. ISBN 80-7229-117-3.
  • Karel Höger: Z hercova zápisníku, Melantrich, Praha, 1979, str. 75, 358, 382, 390–1, 412, 433–5, 439
  • Eva Högerová, Ljuba Klosová, Vladimír Justl: Faustovské srdce Karla Högera, Mladá fronta, Praha, 1994, str. 18, 47, 55, 61, 65, 92–4, 102–3, 105, 114, 117, 133–4, 136, 169–171, 257, 272, 280, 281, 285, 371, 446, ISBN 80-204-0493-7
  • Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 128, 170
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 92-4
  • Viktor Kudělka: Ženy jeho snů, vyd. Knihkupectví Michala Ženíška, Brno, 1994, str. 107–117
  • Postavy brněnského jeviště : umělci Národního, Zemského a Státního divadla v Brně. Díl I, 1884–1984 / uspoř. a red. Eugenie Dufková, Bořivoj Srba. Brno : Státní divadlo, 1984. 840 s. S. 407–412.
  • Miloš Smetana: Jan Tříska, nakl. XYZ, Praha, 2004, str. 24–6, 28, ISBN 80-903399-5-6
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 296.
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 249, 261, 292, 294, 298–9, 302, 384, ISBN 80-207-0485-X
  • Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 89, 91 ISBN 80-7243-121-8

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.