Bohumil Bezouška

Bohumil Bezouška (19. prosince 1921 Praha – 18. října 1995 tamtéž) byl český herec, kabaretní a estrádní komik, rozhlasový režisér, scenárista, konferenciér, bavič, spisovatel – humorista.

Bohumil Bezouška
Narození19. prosince 1921
Praha
Československo Československo
Úmrtí18. října 1995 (ve věku 73 let)
Praha
Česko Česko
Podpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Příbuzenstvo
syn Martin Bezouška
snacha Martina Gasparovič Bezoušková

Jednalo se o dlouholetého člena činohry Národního divadla v Praze, jenž na divadle i ve filmu proslul zejména jako herec menších či epizodních rolí.

Životopis

V roce 1939 maturoval na Jiráskově gymnáziu v Praze a začal studovat lékařskou fakultu UK. Po uzavření vysokých škol nacisty přešel na dramatické oddělení pražské konzervatoře, které v roce 1944 úspěšně absolvoval. Již v době studií hostoval v Národním divadle. V letech 1945/1946 byl členem divadla E. F. Buriana, v letech 1948 až 1950 byl angažován v Divadle na Vinohradech [1]. V sezóně 1951/1952 působil na Slovensku ve Zvolenu. V letech 1953 až 1981[2] byl členem činohry Národního divadla. Za období svého působení v Národním divadle nastudoval téměř sto rolí a ve třech případech byl i asistentem režiséra.[3] Při svém angažmá v ND ještě hostoval v Hudebním divadle v Karlíně (1966/1967) a ve Viole (od roku 1977) a pracoval často v rozhlase a televizi.

Mezi svými divadelními kolegy byl poměrně oblíbený pro svoji mimořádně družnou a společenskou povahu, výborné vypravěčské umění. Proslul též jako výborný imitátor Jana Pivce a Jaroslava Vojty, uměl imitovat i některé slavné československé politiky jako byli Gustáv Husák, Zdeněk Nejedlý či Dr. Edvard Beneš. Byl znám také jako velký sběratel anekdot a různých historek z hereckého, divadelního a filmového prostředí (zejména z Národního divadla, kde byl kronikářem tzv. Klubu dobráků), které nejen rád a s chutí vyprávěl, ale i s oblibou publikoval v novinách a časopisech. Uměl také výborně německy, vystupoval často i v rakouském rozhlasu. Jeho celoživotním přítelem byl český herec František Filipovský, navíc to byl právě Bohumil Bezouška, který před Františkem Filipovským daboval Louise de Funèse.

Divadelní role, výběr

Filmografie

V letech 1946 až 1986 vystoupil v téměř 60 filmech, televizních seriálech a televizních pořadech.[4]

Literární dílo

Bohumil Bezouška napsal sám či jako spoluautor několik knížek z divadelního prostředí, kde vzpomíná na své kolegy herce, mnohdy už nebožtíky, a dává k lepšímu humorné historky z divadelního prostředí, včetně založení a existence Klubu dobráků a CAMU (cikánská akademie múzických umění).

  • Tajnosti zákulisí – 1971
  • Adaptace není legrace (Dnes šnajdrujeme) – 1977
  • Thespidova kára Jana Pivce – 1985 (spoluautoři V. Pivcová a J. Švehla)
  • Jak jsem proskotačil život – 1993

Odkazy

Reference
  1. MÜLLER, V. a kol. Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, Praha: Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, 1958, str. 179
  2. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 26
  3. Bohumil Bezouška v databázi Archivu Národního divadla
  4. Bohumil Bezouška v Česko-Slovenské filmové databázi

Literatura
  • ČERNÝ, František. Theater – Divadlo. Praha: Orbis, 1965, str. 108
  • ČERNÝ, Jindřich. Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955. Praha: Academia, 2007, str. 136, 214, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 26–27
  • MÜLLER, V. a kol. Padesát let Městských divadel pražských 1907–1957, Praha: Ústřední národní výbor hl. m. Prahy, 1958, str. 179
  • Osobnosti Česko – Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 51.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 93.
  • VALTROVÁ, Marie – ORNEST, Ota. Hraje váš tatínek ještě na housle?. Praha: Primus, 1993, str. 207, ISBN 80-85625-19-9
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 4. sešit : Bene-Bez. Praha: Libri, 2006. 376–477 s. ISBN 80-7277-299-6. S. 474–475.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.