Vojta Novák

Vojta Novák s manželkou Milenou Novákovou-Malinskou a synem, Krkonoše, 1929

Narodil se v rodině univerzitního laboranta Jana Nováka a jeho manželky Marie, rozené Widemanové.[1] Byl nejmladší ze tří dětí.[2]

Již při středoškolských studiích ochotnicky hrál. Následně studoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a současně se školil v herectví u člena ND Richarda Schlaghammera. Od roku 1910 působil jako herec v dramatickém odboru spolku „Akademikové vinohradští“. Spolu s členy spolku režisérem a architektem Petrem Kropáčkem (umělecké jméno Pavel Neri) a výtvarníkem L. Machoněm založili ve Švandově Intimním divadle na Smíchově „Lyrické divadlo“, které se v roce 1912 změnilo na „Divadlo umění“. Od roku 1914 působil jako tajemník a režisér v Intimním divadle. V říjnu 1919 byl angažován do Národního divadla jako režisér činohry (později i opery) a působil zde do roku 1955. Na scénách Národního divadla uvedl ve své režii téměř 200 inscenací a vystoupil ve 120 rolích.[3]

Od roku 1955 řídil dva roky Divadlo Jiřího Wolkera.

Od roku 1920 vedl Organizaci českého herectva, později byl předsedou Svazu českého herectva. Vedl časopis Divadlo, rozvíjel lidovýchovnou činnost v Dělnické akademii a režijně nastudoval slavnostní scény na třech Dělnických olympiádách. [4]

V letech 1916 až 1958 vystoupil v menších filmových rolích ve 20 českých filmech.

4. března 1916, se v Jičíně oženil se spisovatelkou Milenou Malinovskou-Novákovou (1888–1970);[1] s ní měl syna Vojena Nováka (1918), operního pěvce, který vystupoval i pod jménem Vilém Noval, na scéně Národního divadla v Praze.

• 1930 Státní cena
• 1953 Řád práce
• 1961 Zasloužilý člen ND

V roce 1937 režíroval Vojta Novák na Strahovském stadiónu scénu Obrana státu–Zborov. Scéna byla předvedena v rámci oslav 20. výročí bitvy u Zborova, za přítomnosti presidenta Masaryka, předsedy poslanecké sněmovny Malypetra a předsedy senátu Soukupa.[5]