Pohřebiště českých panovníků
Tento seznam pohřebišť českých panovníků zahrnuje místa posledního odpočinku panovníků Českého knížectví a později království (české krále a královny). České země jsou královstvím (dědičný královský titul) od roku 1198, od roku 1526 pak královstvím pod habsburským žezlem, kdy čeští panovníci byli společní pro Svatou říši římskou a později pro Rakouské císařství a Rakousko-Uhersko)
Seznam českých knížat a jejich pohřebišť
Jméno | Doba života | Místo pohřbení |
---|---|---|
Bořivoj I. | 852/855–888/890 | Neznámé |
Svatopluk Velkomoravský | ?–894 | Neznámé, pravděpodobně v boční kapli chrámového komplexu v Sadech u Uherského Hradiště |
Spytihněv I. | 875–915 | Pravděpodobně kostel Panny Marie na Pražském hradě |
Vratislav I. | 888–921 | Bazilika svatého Jiří na Pražském hradě |
Svatý Václav | asi 907–935 | Původně v kostele sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi, poté v jižní apsidě rotundy sv. Víta v Praze (dnes kaple svatého Václava v katedrále svatého Víta) |
Boleslav I. | asi 915–973 | Neznámé |
Boleslav II. | 932–999 | Bazilika svatého Jiří na Pražském hradě |
Boleslav III. | okolo 965–1037 | Neznámé |
Vladivoj | ?–1003 | Neznámé |
Boleslav Chrabrý | 967–1025 | Katedrála sv. Petra a Pavla v Poznani |
Jaromír | ?–1035 | Pravděpodobně Bazilika svatého Jiří na Pražském hradě |
Oldřich | ?–1034 | Pravděpodobně Bazilika svatého Jiří na Pražském hradě |
Břetislav I. | 1002/1005–1055 | Rotunda svatého Víta v Praze, po přestavbě kaple Nejsvětější Trojice katedrály svatého Víta |
Spytihněv II. | 1031–1061 | Bazilika svatého Víta v Praze, po přestavbě kaple Nejsvětější Trojice katedrály svatého Víta |
Vratislav II. (král) | okolo 1033–1092 | Bazilika svatého Petra a Pavla na Vyšehradě |
Konrád I. Brněnský | asi 1035–1092 | Bazilika svatého Petra a Pavla na Vyšehradě |
Břetislav II. | ?–1100 | Bazilika svatého Víta v Praze, po přestavbě kaple sv. Jana Křtitele katedrály svatého Víta |
Bořivoj II. | okolo 1064–1124 | Bazilika svatého Víta v Praze, po přestavbě kaple sv. Jana Křtitele katedrály svatého Víta |
Svatopluk Olomoucký | ?–1109 | Kladrubský klášter |
Vladislav I. | ?–1125 | Kladrubský klášter |
Soběslav I. | 1090–1140 | Bazilika svatého Petra a Pavla na Vyšehradě |
Vladislav II. (král) | 1110–1174 | Původně v Míšni, poté ve Strahovském klášteře |
Bedřich | 1141/1142–1189 | Bazilika svatého Víta v Praze, po přestavbě snad v královské kryptě katedrály svatého Víta |
Soběslav II. | asi 1028–1180 | Bazilika svatého Petra a Pavla na Vyšehradě |
Konrád II. Ota | 1136/1141–1191 | Původně klášter Montecassino v Itálii, poté v bazilice svatého Víta v Praze, po přestavbě patrně v královské kryptě katedrály svatého Víta |
Václav II. (kníže) | 1137–1192 | Neznámé |
Jindřich Břetislav | ?–1197 | Klášter Doksany |
Vladislav Jindřich | 1160/1165–1222 | Klášter na Velehradě |
Seznam českých králů, jejich manželek a jejich pohřebišť
Seznam českých králů, kteří byli zároveň králové a císaři Svaté říše římské, a jejich manželek
Seznam českých králů, kteří byli zároveň rakouskými císaři, a jejich manželek
Od roku 1804 bylo České království součástí Rakouského, a od roku 1867 rakousko-uherského císařství v personální unii až do roku 1918. Všichni čeští králové (a rakouští císaři), s výjimkou Karla I., byli pochováni v Císařské hrobce ve Vídni. Srdce pohřbených panovníků byla až do poloviny 19. století pohřbena odděleně a nacházejí se v postranní kapli Augustiniánského kostela ve Vídni.
Jméno a doba vlády | Doba života | Místo pohřbení |
---|---|---|
František I.
1792–1835, rakouský císař od roku 1804 |
1768–1835 | Františkova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni |
Alžběta Vilemína Württemberská | 1767–1790 | Františkova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni |
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská | 1772–1807 | Františkova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni; vnitřnosti ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály ve Vídni |
Marie Ludovika Rakouská-Este | 1787–1816 | Františkova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni; vnitřnosti ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály ve Vídni |
Karolína Augusta Bavorská | 1792–1873 | Františkova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni |
Ferdinand I.
1835–1848 |
1793–1875 | Ferdinandova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni; srdce v Hrobce srdcí (Herzgruft) v augustiniánském kostele ve Vídni; vnitřnosti ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály ve Vídni |
Marie Anna Savojská | 1803–1884 | Ferdinandova hrobka v Císařské hrobce ve Vídni |
František Josef I.
1848–1916 |
1830–1916 | Hrobka císaře Františka Josefa v Císařské hrobce ve Vídni |
Alžběta Bavorská | 1837–1898 | Hrobka císaře Františka Josefa v Císařské hrobce ve Vídni |
Korunní princ Rudolf (následník trůnu) | 1858–1889 | Hrobka císaře Františka Josefa v Císařské hrobce ve Vídni |
Štěpánka Belgická | 1864–1945 | Benediktinské arciopatství Pannonhalma, Maďarsko |
František Ferdinand d'Este (následník trůnu) | 1863–1914 | Rodinná hrobka na zámku Artstetten |
Vévodkyně Žofie Chotková | 1868–1914 | Rodinná hrobka na zámku Artstetten |
Karel I.
1916–1918 |
1887–1922 | Kostel Nossa Senhora v Monte u Funchalu na Madeiře, srdce v Loretánské kapli v klášteře Muri, Aargau, Švýcarsko |
Zita Bourbonsko-Parmská | 1892–1989 | Pohřební kaple v Císařské hrobce ve Vídni, srdce v Loretánské kapli v klášteře Muri, Aargau, Švýcarsko |
Odkazy
Literatura
- HAMANNOVÁ, Brigitte. Habsburkové : životopisná encyklopedie. Praha: Brána ; Knižní klub, 1996. 408 s. ISBN 80-85946-19-X.
- LUTOVSKÝ, Michal; BRAVERMANOVÁ, Milena. Hroby a hrobky našich knížat, králů a prezidentů. Praha: Libri, 2007. 224 s. ISBN 978-80-7277-228-5.
- SOMMER, Petr; ŽEMLIČKA, Josef; MAŠEK, Michal, a kol. Vladislav II. Druhý král z Přemyslova rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 264 s. ISBN 978-80-7106-512-8. Kapitola Hroby zakladatelů, s. 227–232.