Anna Falcká

O dětství Anny Falcké nevíme téměř nic, známá se stává až svým sňatkem s Karlem IV. Od Karla byl jeho druhý sňatek výborný politický tah, kterému předcházelo mnoho jednání.[1]

Karel IV. po smrti Blanky z Valois neměl následníka a zároveň musel čelit i nejrůznějším hrozbám. Rozhodl se co nejrychleji postupovat ve své sňatkové politice. Nejprve si vybral anglickou princeznu Isabelu, neboť možnost přiblížit se k anglickému trůnu pro něj byla velmi lákavá. Zároveň musel čelit nepřátelům, kteří usilovali o trůn římského krále. Karel se rozhodl vzdát se anglické nevěsty a posílit své postavení římského krále. Tady opět ukázal své vynikající diplomatické schopnosti, neboť zrušení sňatku bylo v té době považováno za urážku. Král Edward se po jednáních o zrušení sňatku své dcery nejenom neurazil, ale navíc i odstoupil od nástupnictví na trůn.[2]

Karel věděl, že jeho římský trůn je skutečně v ohrožení. Rozhodl se opět pro svatbu, kterou by získal nepřítele na svou stranu. Jeho vyvolenou se stala Anna z rodu Wittelsbachů, kteří začátkem roku 1349 prosadili volbu nového římského protikrále vůči Karlovi. Stal se jím nevýznamný durynský hrabě Günther ze Schwarzburgu,[3] kterého podporoval i Annin otec, rýnský falckrabě Rudolf II.

A tak se Anna Falcká, které bylo dvacet let, navíc byla krásná a nezadaná, stala jazýčkem na vahách politických bojů. Byla totiž dcerou jednoho z kurfiřtů, který měl právo volit římského krále. Byl jím Rudolf Falcký, který podporoval Karlova konkurenta. Karel ho požádal o ruku Anny Falcké, on souhlasil a netrvalo dlouho a Rudolf se přiklonil na stranu Karla. Karlovi se tak podařilo nepřátelskou opozici rozbít a navíc sňatkem s Annou připojil Horní Falc (Nové Čechy) k zemím Koruny české. [4]

Manžel Anny Karel IV.

Svatba se konala v březnu 1349 ve městě Bacharachu.[5] Po smíření s Wittelsbachy dovršil Karel své vítězství korunovací v Cáchách, tradičním korunovačním městě římských králů, dne 25. července 1349. Den po Karlově korunovaci byla korunována také jeho těhotná manželka Anna. Korunovaci provedl Karlův prastrýc, trevírský arcibiskup Balduin Lucemburský.[6][7]

Na českou královnu byla Anna korunována 1. listopadu 1349 ve Svatovítské katedrále v Praze. Na korunovaci se velice spěchalo. Královna totiž v té době již byla v sedmém měsíci těhotenství. Její těhotenství bylo velmi důležité, neboť v té době český trůn neměl žádného dědice.

O rodinném životě Karla s Annou se mnoho neví. Dá se předpokládat, že manželství bylo harmonické. 17. ledna 1350 se Anně narodil syn Václav, vytoužený syn a dědic. Karel byl šťastný a malému princi začal ihned hledat nevěstu. Jeho vyvolenou snachou se stala Anna Svídnická, tehdy jedenáctiletá.

Na podzim roku 1350 Karel velmi vážně onemocněl. Několik měsíců strávil na lůžku a teprve koncem ledna 1351 se objevuje v Žitavě. Karlovu nemoc podle tehdejších teorií způsobilo porušení poměrů a funkcí vnitřních šťáv těla. Taková nemoc byla přičítána otravě. Za viníka byla považována jeho žena Anna, která mu měla do jídla přimíchat nápoj lásky, který však na Karla zapůsobil jako jed. Karel nemoc překonal, jenže štěstí netrvalo dlouho. Přišel 28. prosinec 1351 a jeho syn v necelých dvou letech zemřel. Jeho matka Anna ho následovala po třinácti měsících 2. února 1353. Bylo jí pouhých 23 let a její smrt se přičítala žalu pro ztracené dítě. Některé prameny však uvádějí jako příčinu smrti pád z koně. Pohřbena je stejně jako Blanka v katedrále sv. Víta.

Karel se tak v sedmatřiceti letech stal podruhé vdovcem a měl jediného dědice, dceru Kateřinu žijící na vídeňském dvoře se svým snoubencem Rudolfem IV. Přinejmenším jednoho syna tehdy už měl alespoň Karlův bratr Jan Jindřich, takže lucemburské dynastii nehrozilo přímé vymření po meči.

• KAVKA, František. Čtyři ženy Karla IV. Královské sňatky. Praha ; Litomyšl: Paseka, 2002. 189 s. ISBN 80-7185-493-X.
• Kdo byl kdo v našich dějinách do roku 1918 / (Pavel Augusta … et al.). 4. vyd. Praha: Libri, 1999. 571 s. ISBN 80-85983-94-X. S. 17–18.
• Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 17.
• SPĚVÁČEK, Jiří. Karel IV. Život a dílo (1316–1378). Praha: Nakladatelství Svoboda, 1980. 721 s.
• SPĚVÁČEK, Jiří. Václav IV. 1361-1419. K předpokladům husitské revoluce. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 773 s.
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 1. sešit : A. Praha: Libri, 2004. 155 s. ISBN 80-7277-215-5. S. 103.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Anna Falcká na Wikimedia Commons