Dolní Rakousy

Na severozápadě sousedí s Českem (Čechami), na severu s Moravou, na severovýchodě na řece Moravě se Slovenskem. Dále v rámci Rakouska sousedí Dolní Rakousy s Vídní, na západě s Horními Rakousy, na jihu se Štýrskem, na jihovýchodě s Burgenlandem.

Celou zemí protéká od západu na východ evropský veletok Dunaj, v jehož okolí a též při řece Moravě zde převažují nížiny. Severovýchod Dolních Rakous tvoří převážně pahorkatiny a nížiny, zatímco na severozápadě převažují vrchoviny. Na jihu Dolních Rakous se zvedají Alpy, které na hranici se Štýrskem dosahují nadmořské výšky přes 2000 metrů. Nejvyšší horou dolnorakouských Alp je se svými 2 076 metry Schneeberg zvaná též Klosterwappen.

Součástí Dolních Rakous bylo od středověku až do počátku 20. století také Západní Vitorazsko, Valticko a Dyjský trojúhelník. Tato území byla v roce 1920 postoupena Československu a od roku 1993 jsou součástí Česka.

V českých textech se název spolkové země vyskytuje ve dvou variantách: Dolní Rakousy i Dolní Rakousko. Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR uvádí v Internetové jazykové příručce poznámku s odkazem na Standardizační příručku Index českých exonym z roku 2019. Název „Dolní Rakousko“ je podle ní závazný pro některé státní instituce. Podobu Dolní Rakousy, považuje za zastarávající, používanou častěji jen v historických souvislostech.[1] Český úřad zeměměřický a katastrální uvádí v příručce Index českých exonym jen název „Dolní Rakousko“.[2]

Rozdělení Dolních Rakous na čtvrtě, okresy a statutární města

Dolní Rakousy se tradičně člení na 4 čtvrtě (Viertel), které však netvoří administrativní celky, ani se jejich hranice mnohdy neshodují s hranicemi správních celků. Administrativně se pak Dolní Rakousy člení na 21 politických okresů (Bezirke) a 4 statutární města (Statutarstädte).