Hrobka srdcí

Hrobka srdcí (německy Herzgruft) je pohřební komora, ve které je uloženo 54 uren obsahujících srdce zemřelých členů habsburské a habsbursko-lotrinské dynastie z období mezi lety 1618 a 1878. Krypta se nachází za Loretánskou kaplí v augustiniánském kostele u Hofburgu ve Vídni. Vchod je v kapli vlevo od oltáře skrz kovové dveře s malými mřížkami. První srdce patřící králi Ferdinandu IV. bylo na jeho přání pochováno v augustiniánském kostele 10. července 1654. Do té doby se srdce vyjmutá při balzamování ukládala přímo do rakví nebo do katakomb pod katedrálou sv. Štěpána. Ferdinand IV. (1633–1654) byl korunován českým (1646) a uherským (1647) králem, ale zemřel dříve, než mohl nastoupit na trůn. Během regotizace kostela iniciované Josefem II. byla Hrobka srdcí přemístěna do jiné části kostela a posléze tam byla přenesena i srdce některých dříve vládnoucích panovníků a jejich rodinných příslušníků z první poloviny 17. století. Poslední srdce patřící arcivévodovi Františku Karlovi zde v kryptě bylo uloženo 8. března 1878. Na konci 19. století už balzamovací postupy dovolily ponechat vnitřnosti v těle. Balzamování nemělo být trvalé, jako například ve starověkém Egyptě, mělo spíše zabránit rozkladu těla během pohřebních slavností a obřadu, kdy bylo tělo veřejně vystaveno na márách.[1]

Hrobka srdcí
Loretánská kaple. Kovové dveře vlevo od oltáře vedou do Hrobky srdcí.
Základní informace
Výstavba1627 (stará kaple)
1784 (nová kaple)
Poloha
AdresaAugustiniánský kostel, Vídeň, Rakousko Rakousko
Souřadnice48°12′20,6″ s. š., 16°22′2″ v. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Augustiniánský kostel ve Vídni

Těla všech kromě tří (č. 3, 33 a 42) byla pohřbena v nedaleké Císařské hrobce. Nádoby s ostatními vnitřnostmi byly ukládány ve Vévodské hrobce v katedrále sv. Štěpána, po stavebních úpravách jsou od roku 1957 tyto měděné očíslované schránky s vnitřnostmi vystaveny v zamřížovaných výklencích v její předsíni.

Historie

Původní kaple

Hrobka srdcí

Původní Loretánská kaple, která byla věrnou kopií Svaté chýše (Santa Casa) z italského Loreta, stála mezi 1. a 3 pilířem střední lodi augustiniánského kostela a byla založena v roce 1627 Eleonorou Mantovskou (1598–1655) z rodu Gonzaga, manželkou císaře Ferdinanda II. Bylo to tedy rok po založení pražské Lorety Benignou Kateřinou z Lobkowicz (1594–1653). Rozměry odpovídaly původní stavbě (délka: 9,25 m, šířka: 4,1 m, výška: ok. 5 m). Uvnitř za oltářem se ve zdi nacházel výklenek, kde stála socha Panny Marie s Dítětem z cedrového dřeva. Kaple byla vysvěcena 12. září 1627 kardinálem Františkem z Dietrichsteina za přítomnosti císařského dvora. Kaple se stala místem mariánské úcty a soukromím poutním místem císařského domu. Císařovna Eleonora vybavila kapli cennými předměty ze zlata, stříbra a drahých kamenů.

Král Ferdinand IV. si přál, aby jeho srdce bylo pohřbeno u nohou Matky Boží ve vídeňském augustiniánském kostele. Po jeho smrti 9. července 1654 bylo jeho tělo nabalzamováno a srdce uloženo v poháru a vystaveno na smrtelné posteli. Následující den okolo 21. hodiny bylo jeho srdce převezeno do Loretánské kaple a bylo uloženo u nohou Madony během jednoduché pobožnosti. Tímto jednoduchým pietním aktem byla založena tradice pochovávání srdcí všech příslušníků habsburské dynastie v kryptě po boku srdce krále Ferdinanda IV.

Hrobka srdcí se do roku 1784 skládala z malé mramorem vykládané komory v podlaze za oltářem a vyzděné niky s postavou Matky Boží. Komora, ve které byly urny uloženy, byla asi 40 cm hluboká. Svrchu hrobku srdcí chránila kovová deska, na které byla položena ještě jedna mramorová. Až do přemístění Loretánské kaple zde bylo uloženo 21 uren příslušníků císařského domu.

Nová kaple

Během regotizace augustiniánského kostela architektem Johannem Ferdinandem Hetzendorfem von Hohenberg v roce 1784 byla Loretánská kaple ve střední lodi kostela vybourána. Nicméně 25. května 1784 nechal císař Josef II. zřídit novou Loretánskou kapli na současném místě, které ve středověku sloužilo jako kapitulní síň kláštera. Vstup do ní je opatřen umělecky kovanou mříží a nachází se v jihovýchodní části pravé boční lodi kostela. Během napoleonských válek v roce 1809 bylo cenné stříbrné vybavení Loretánské kaple roztaveno a během času se ztratily i další součásti bohaté vnitřní výzdoby.

Také urny se srdci byly přeneseny ze staré hrobky srdcí do nové stavby. V roce 1802 byly uloženy ve speciálně zřízené půlkruhové místnosti za Loretánskou kaplí. Zároveň sem byly přeneseny urny se srdci císařovny Anny, císaře Matyáše a jeho nástupce Ferdinanda II., které byly původně přechovávány v královnině klášteře klarisek vedle Hofburgu. Do roku 1878 bylo v této prosté kryptě uloženo 54 srdcí. Nenacházejí se zde srdce císařů Ferdinanda III. (1637–1657) a Josefa II. (1780–1790). Osvícenský panovník Josef II. si výslovně přál, aby jeho mrtvé tělo nebylo pitváno, nýbrž aby byl pochován v uniformě polního maršála v prosté rakvi z dubového dřeva.

Podobně byla ukládána zvlášť i srdce krumlovských vévodů z rodu Schwarzenbergů a jejich manželek v kapli sv. Jana Nepomuckého v kostele sv. Víta v Českém Krumlově nebo srdce příslušníků bavorského panujícího rodu Wittelsbachů v Milostné kapli (Gnadenkapelle, česky také označované jako Kaple zázračného obrazu) v Altöttingu.

Statistiky

Císař Matyáš a jeho žena Anna – jejich srdce jsou v této hrobce nejstarší.

Seznam pochovaných v kryptě

Srdce jsou uložena v konzervačním roztoku ve stříbrných pohárech. Největší urna obsahuje společně uložená srdce Marie Terezie (č. 21) a Františka I. Štěpána Lotrinského (č. 20), obdobně největší společný sarkofág v Císařské hrobce chrání obě jejich těla.

Horní řada

V horní řadě zleva doprava (podle data úmrtí):

Po-řa-díJménoDatum a místo narozeníDatum a místo úmrtíOtecMatkaDatum a místo svatby, choťTěloVnitřnostiPoznámky
1.Anna Tyrolská z rodu Habsburků4. 10. 1585 Innsbruck15. 12. 1618 VídeňFerdinand II. Tyrolský (1529–1595)Anna Kateřina Gonzagová (1566–1621)4. 12. 1611 Vídeň:
Matyáš Habsburský (č. 2), její bratranec
hrob č. 1 v Císařské hrobce (1633)urna č. 17 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrálycísařovna (1612–1618), zakladatelka kostela kapucínů a Císařské hrobky
2.Matyáš Habsburský24. 2. 1557 Vídeň20. 3. 1619 VídeňMaxmilián II. (1527–1576)Marie Španělská z rodu Habsburků (1528–1603)4. 12. 1611 Vídeň:
Anna Tyrolská (č. 1), jeho sestřenice
hrob č. 2 v Císařské hrobce (1633)urna č. 18 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályCísař (1612–1619). Stříbrný pohár byl v 18. století v tak špatném stavu, že císař Josef II. přikázal zhotovit ještě vnější zlatý pohár.
3.Ferdinand II. Štýrský z rodu Habsburků9. 7. 1578 Štýrský Hradec15. 2. 1637 VídeňKarel II. Štýrský (1540–1590), tohoto nejstarší synMarie Anna Bavorská (1551–1608)23. 4. 1600 Štýrský Hradec:
Marie Anna Bavorská (1574–1616)
mauzoleum ve Štýrském Hradciurna č. 19 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrálycísař (1619–1637)
2. 2. 1622 Innsbruck:
Eleonora Gonzagová (1598–1655)
4.Ferdinand IV.8. 9. 1633 Vídeň9. 7. 1654 VídeňFerdinand III. Habsburský (1608–1657), tohoto nejstarší synMarie Anna Španělská z rodu Habsburků (1606–1646)hrob č. 29 v Císařské hrobceurna č. 20 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályzakladatel Hrobky srdcí
5.Leopold Vilém Habsburský6. 1. 1614 Štýrský Hradec20. 11. 1662 VídeňFerdinand II. Štýrský (č. 3)Marie Anna Bavorská (1574–1616)hrob č. 115 v Císařské hrobceurna č. 23 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályBiskup pasovský (1625–1662), biskup štrasburský (1626–1662), biskup olomoucký (1638–1662), biskup vratislavský (1656–1662), 45. velmistr řádu německých rytířů (1641–1662), úspěšný vojevůdce třicetileté války, místodržící habsburského Nizozemí (1647–1656), velký sběratel umění.
6.Markéta Terezie Španělská z rodu Habsburků12. 8. 1651 Madrid12. 3. 1673 VídeňFilip IV. Španělský (1605–1665)Marie Anna Habsburská (1634–1696)12. 12. 1666 Vídeň:
Leopold I. (č. 11), zároveň její bratranec a strýc, tohoto první manželka
hrob č. 20 v Císařské hrobceurna č. 29 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrálycísařovna (1666–1673)
7.Eleonora Gonzagová18. 11. 1629 Mantova6. 12. 1686 VídeňKarel II. Gonzaga (1609–1631)Marie Gonzagová (1609–1660)30. 4. 1651 Vídeňské Nové Město:
Ferdinand III. Habsburský (1608–1657), tohoto třetí manželka
hrob č. 19 v Císařské hrobceurna č. 33 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályCísařovna (1651–1657), založila dámský Řád hvězdového kříže.
8.Marie Antonie Habsburská18. 1. 1669 Vídeň24. 12. 1692 VídeňLeopold I. (č. 11), tohoto první dceraMarkéta Habsburská (1651–1673)15. 7. 1685 Vídeň:
Maxmilián II. Emanuel (1662–1726), bavorský kurfiřt (1679–1726)
hrob č. 28 v Císařské hrobceurna č. 36 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály
9.Marie Terezie Habsburská22. 8. 1684 Vídeň28. 9. 1696 zámek Ebersdorf, VídeňLeopold I. (č. 11)Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)hrob č. 25 v Císařské hrobceurna č. 37 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályDvanáctiletá dcera císaře zemřela na pravé neštovice.
10.Marie Josefa Habsburská6. 3. 1687 Vídeň14. 4. 1703 VídeňLeopold I. (č. 11)Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)hrob č. 16 v Císařské hrobceurna č. 40 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály
11.Leopold I.9. 6. 1640 Vídeň5. 5. 1705 VídeňFerdinand III. Habsburský (1608–1657), tohoto druhý synMarie Anna Španělská z rodu Habsburků (1606–1646)12. 12. 1666 Vídeň:
Markéta Terezie Španělská z rodu Habsburků (č. 6)
hrob č. 37 v Císařské hrobceurna č. 41 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályŘímský císař (1657–1705), otec císařů Josefa I. (č. 12) a Karla VI. (č. 13).
1673 Innsbruck per procurationem / 15. 10. 1673 Štýrský Hradec:
Klaudie Felicitas Tyrolská z rodu Habsbursků (1653–1676)
14. 12 1676 Pasov:
Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)
12.Josef I.26. 7. 1678 Vídeň17. 4. 1711 VídeňLeopold I. (č. 11)Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)24. 2. 1699 Vídeň:
Amálie Vilemína Brunšvicko-Lüneburská (1673–1742)
hrob č. 35 v Císařské hrobceurna č. 42 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályřímský císař (1705–1711)
13.Karel VI.1. 10. 1685 Vídeň20. 10. 1740 VídeňLeopold I. (č. 11)Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)1. 8. 1708 Barcelona:
Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 17)
hrob č. 40 v Císařské hrobceurna č. 48 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályŘímský císař (1711–1740), otec Marie Terezie (č. 21).
14.Marie Alžběta Habsburská13. 12. 1680 Linec26.8.1741 zámek Mariemont v BelgiiLeopold I. (č. 11)Eleonora Magdalena Falcko-Neuburská (1655–1720)nejprve v katedrále sv. Guduly v Bruselu, poté hrob č. 38 v Císařské hrobceurna č. 51 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrálymístodržící Nizozemí (1725–1741)
15.Marie Anna Habsburská14. 9. 1718 Vídeň16. 12. 1744 BruselKarel VI. (č. 13)Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 17)leden 1744 Vídeň:
Karel Lotrinský (1712–1780)
hrob č. 39 v Císařské hrobceurna č. 52 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrálymladší sestra Marie Terezie (č. 21)
16.bezejmenná princezna17441744Karel Alexandr Lotrinský (1712–1780)Marie Anna Habsburská (č. 15)hrob č. 47 v Císařské hrobceneteř Marie Terezie (č. 21)
17.Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská28. 8. 1691 Brunšvik21. 12. 1750 VídeňLudvík Rudolf Brunšvicko-Wolfenbüttelský (1671–1735)Kristýna Luisa z Öttingen-Öttingenu (1671–1747)1. 8. 1708 Barcelona:
Karel VI. (č. 13)
hrob č. 36 v Císařské hrobceurna č. 53 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrálycísařovna (1711–1740), matka Marie Terezie (č. 21)
18.Karel Josef Habsbursko-Lotrinský1. 2. 1745 Vídeň18.1.1761 VídeňFrantišek I. Štěpán Lotrinský (č. 20)Marie Terezie (č. 21)hrob č. 44 v Císařské hrobceurna č. 54 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály2. syn Marie Terezie
19.Johanna Gabriela Habsbursko-Lotrinská4. 2. 1750 Vídeň23. 12. 1762 VídeňFrantišek I. Štěpán Lotrinský (č. 20)Marie Terezie (č. 21)hrob č. 45 v Císařské hrobceurna č. 55 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály8. dcera Marie Terezie
20.František I. Štěpán Lotrinský8. 12. 1708 Nancy18. 8. 1765 InnsbruckLeopold Josef Lotrinský (1679–1729)Alžběta Charlotta Orleánská (1676–1744)12. 2. 1736 Vídeň:
Marie Terezie (č. 21)
hrob č. 56 (společný sarkofág se svou ženou) v Císařské hrobceurna č. 56 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályřímský císař (1745–1765)
21.Marie Terezie13. 5. 1717 Vídeň29. 11. 1780 VídeňKarel VI. (č. 13)Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská (č. 17)12. 2. 1736 Vídeň:
František I. Štěpán Lotrinský (č. 20)
hrob č. 55 (společný sarkofág se svým mužem) v Císařské hrobceurna č. 57 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályCísařovna (1745–1765), matka 16 dětí.
22.Luisa Alžběta18. 2. 1790 Vídeň24. 6. 1791 VídeňFrantišek II./I. (č. 43)Alžběta Vilemína Württemberská (č. )hrob č. 66 v Císařské hrobceurna č. 58 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály
23.Leopold II.5. 5. 1747 Vídeň1. 3. 1792 VídeňFrantišek I. Štěpán Lotrinský (č. 20)Marie Terezie (č. 21)16. 2. 1764 Madrid per procurationem / 5. 8. 1764 Innsbruck:
Marie Ludovika Španělská (č. 24)
hrob č. 113 v Císařské hrobceurna č. 59 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályřímský císař (1790–1792)
24.Marie Ludovika Španělská z rodu Bourbonů24. 11. 1745 Portici, Kampánie15. 5. 1792 VídeňKarel III. Španělský (1716–1788)Marie Amálie Saská (1724–1760)16. 2. 1764 Madrid per procurationem / 5. 8. 1764 Innsbruck:
Leopold II. (č. 23)
hrob č. 114 v Císařské hrobceurna č. 60 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályvelkovévodkyně toskánská (1765–1790), císařovna (1790–1792), matka císaře Františka II./I. (č. 43)
25.Karolína Leopoldina8. 6. 1794 Vídeň16. 3. 1795 VídeňFrantišek II./I. (č. 43)Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 35)hrob č. 95 v Císařské hrobceurna č. 61 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály
26.Alexandr Leopold Habsbursko-Lotrinský14. 8. 1772 Florencie12. 7. 1795 LaxenburgLeopold II. (č. 23), tohoto 4. synMarie Ludovika Španělská (č. 24)hrob č. 64 v Císařské hrobceurna č. 62 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályuherský palatin (1790–1795)
27.Marie Amálie15. 10. 1780 Florencie25. 12. 1798 VídeňLeopold II. (č. 23)Marie Ludovika Španělská (č. 24)hrob č. 65 v Císařské hrobceurna č. 64 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály
28.Marie Kristýna, zvaná "Mimi"3. 5. 1742 Vídeň24. 6. 1798 VídeňFrantišek I. Štěpán Lotrinský (č. 20)Marie Terezie (č. 21)8. 4. 1766 zámek Hof:
Albert Kazimír Sasko-Těšínský (č. 40)
hrob č. 112 v Císařské hrobceurna č. 63 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályOblíbená dcera Marie Terezie. Její monumentální kenotaf se nachází v lodi augustiniánského kostela.
29.Karolína Louisa9. 12. 1795 Vídeň30. 6. 1799 zámek HetzendorfFrantišek II./I. (č. 43)Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 35)hrob č. 87 v Císařské hrobceurna č. 65 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály
30.Maxmilián František Habsbursko-Lotrinský8. 12. 1756 Vídeň26. 7. 1801 zámek HetzendorfFrantišek I. Štěpán Lotrinský (č. 20)Marie Terezie (č. 21)hrob č. 118 v Císařské hrobceurna č. 66 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály53. velmistr řádu německých rytířů (1780–1801), arcibiskup kolínský (1784–1801).
31.Karolína Ferdinanda2. 8. 1793 Florencie5. 1. 1802 VídeňFrantišek II./I. (č. 43)Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 35)hrob č. 79 v Císařské hrobceurna č. 67 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály
32.Louisa Marie Neapolsko-Sicilská z rodu Bourbonů27. 7. 1773 Neapol19. 9. 1802 VídeňFerdinand I. Neapolsko-Sicilský (1751–1825)Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská (č. 38)15. 8. 1790 Neapol per procurationem / 19. 9. 1790 Vídeň:
Ferdinand III. Toskánský (1769–1824), toskánský velkovévoda (1790–1801 a 1814–1824), tohoto první manželka
hrob č. 84 v Císařské hrobceurna č. 68 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály

Dolní řada

V dolní řadě zleva doprava (podle data úmrtí):

Po-řa-díJménoDatum a místo narozeníDatum a místo úmrtíOtecMatkaDatum a místo svatby, choťTěloVnitřnostiPoznámky
33.Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská26. 2. 1746 Vídeň18. 6. 1804 PrahaFrantišek I. Štěpán Lotrinský (č. 20)Marie Terezie (č. 21)19. 7. 1769 Parma:
Ferdinand Parmský (1751–1825)
v Královské hrobce v katedrále sv. Víta v Praze4. dcera Marie Terezie
34.Ferdinand Karel d'Este1. 6. 1754 Vídeň24. 12. 1806 VídeňFrantišek I. Štěpán Lotrinský (č. 20)Marie Terezie (č. 21)15. 10. 1771 Milán:
Marie Beatrice d'Este (1750–1829)
hrob č. 105 v Císařské hrobceurna č. 69 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály4. syn Marie Terezie, generální guvernér rakouské Lombardie, zakladatel větve Rakouští-Este.
35.Marie Tereza Neapolsko-Sicilská z rodu Bourbonů6. 6. 1772 Neapol13. 4. 1807 VídeňFerdinand I. Neapolsko-Sicilský (1751–1825)Marie Karolína Habsbursko-Lotrinská (č. 38)15. 8. 1790 Neapol per procurationem:
František II./I. Rakouský (č. 43)
hrob č. 60 v Císařské hrobceurna č. 70 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályřímská (1792–1806) a rakouská císařovna (1804–1807)
36.Josef František9. 4. 1799 Vídeň30. 6. 1807 LaxenburgFrantišek II./I. Rakouský (č. 43)Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 35)hrob č. 69 v Císařské hrobceurna č. 71 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály
37.Jan Nepomuk Karel29. 8. 180519. 2. 1809František II./I. Rakouský (č. 43)Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 35)hrob č. 71 v Císařské hrobceurna č. 72 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály
38.Marie Karolína13. 8. 1752 Schönbrunn, Vídeň8. 9. 1814 zámek HetzendorfFrantišek I. Štěpán Lotrinský (č. 20)Marie Terezie (č. 21)7. 4. 1768 :
Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský (1751–1825), 1. král Obojí Sicílie (1816–1823), jako král neapolský Ferdinand IV.
hrob č. 107 v Císařské hrobceurna č. 73 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrálykrálovna neapolská a sicilská
39.Marie Ludovika Modenská z rodu Este14. 12. 1787 Monza7. 4. 1816 VídeňFerdinand Karel d'Este (č. 34)Marie Beatrice d'Este (1750–1829)6. 1. 1808 Vídeň:
František II./I. Rakouský (č. 43), její bratranec
hrob č. 58 v Císařské hrobceurna č. 74 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályrakouská císařovna (1808–1816)
40.Albert Sasko-Těšínský z rodu Wettinů11. 7. 1738 Moritzburg10. 2. 1822 VídeňAugust III. Polský (1696–1763)Marie Josefa Habsburská (1699–1757)8. 4. 1766 zámek Hof:
Marie Kristina Habsbursko-Lotrinská (č. 28)
hrob č. 111 v Císařské hrobceurna č. 75 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályvévoda sasko-těšínský
41.Rudolf František18221822Karel Ludvík Rakousko-Těšínský (č. 45)Jindřiška Nasavsko-Weilburská (1797–1829)hrob č. 125 v Císařské hrobce
42.František Josef Karel - Napoleon II., řečený Orlík20. 3. 1811 Paříž22. 7. 1832 VídeňNapoleon Bonaparte (1769–1821)Marie Luisa Habsbursko-Lotrinská (1791–1847)Tělo původně pohřbeno v Císařské hrobce, od roku 1940 v Invalidovně v Paříži.urna č. 76 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályKrál římský (1811–1814), titulární císař Francouzů (1815), princ parmský (1814–1817), vévoda zákupský (1818–1832). Jeho urna je obvázána stuhou v barvách francouzské trikolóry.
43.František II./I.12. 2. 1768 Florencie2. 3. 1835 VídeňLeopold II. (č. 23)Marie Ludovika Španělská (č. 24)6. 1. 1788 Vídeň: Alžběta Vilemína Württemberská (1767–1790)hrob č. 57 v Císařské hrobcePoslední římský (1792–1806) a 1. rakouský císař (1804–1835).
15. 8. 1790 Neapol per procurationem:
Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 35)
6. 1. 1808 Vídeň:
Marie Ludovika Modenská (č. 39)
29. 10. 1816 Mnichov per procurationem / 10. 11. 1816 Vídeň:
Karolína Augusta Bavorská (1792–1873)
44.Antonín Viktor31. 8. 1779 Florencie2. 4. 1835 VídeňLeopold II. (č. 23)Marie Ludovika Španělská (č. 24)hrob č. 103 v Císařské hrobce54. velmistr řádu německých rytířů (1804–1835).
45.Karel Ludvík5. 9. 1771 Florencie30. 4. 1847 VídeňLeopold II. (č. 23)Marie Ludovika Španělská (č. 24)Jindřiška Nasavsko-Weilburská (1797–1829)hrob č. 122 v Císařské hrobceVévoda těšínský, vítěz od Aspern (1809).
46.Ferdinand Karel25. 4. 1781 Milán5. 11. 1850 EbenzweierFerdinand Karel Habsbursko-Lotrinský (č. 34)Marie Beatrice d'Este (1750–1829)hrob č. 102 v Císařské hrobce
47.František Josef5. 3. 1855 Židlochovice13. 3. 1855 ŽidlochoviceKarel Ferdinand Rakousko-Těšínský (1818–1874)Alžběta Františka Marie Habsbursko-Lotrinská (1831–1903)hrob č. 68 v Císařské hrobce
48.Marie Anna8. 6. 1804 Vídeň28. 12. 1858 zámek HetzendorfFrantišek II./I. (č. 43)Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 35)hrob č. 82 v Císařské hrobce
49.Hildegarda Luisa Bavorská z rodu Wittelsbachů10. 6. 1825 Würzburg2. 4. 1864 VídeňLudvíka I. (1786–1868), bavorský král (1825–1848)Tereza Sasko-Hildburghausenská (1792–1854)Albrecht Fridrich Rakousko-Těšínský (1817–1895)hrob č. 129 v Císařské hrobce
50.Ludvík Josef13. 12. 1784 Florencie21. 12. 1864 VídeňLeopold II. (č. 23)Marie Ludovika Španělská (č. 24)hrob č. 104 v Císařské hrobceVedl státní záležitosti za Ferdinanda I. Dobrotivého (č. 53) v letech 1835–1848.
51.Marie Ferdinanda Saská z rodu Wettinů27. 4. 1796 Drážďany3. 1. 1865 Brandýs nad LabemMaxmilián Saský (1759–1838)Karolína Bourbonsko-Parmská (1770–1804)6. 5. 1821 Florencie:
Ferdinand III. Toskánský (1769–1824), toskánský velkovévoda (1790–1801 a 1814–1824)
hrob č. 86 v Císařské hrobce
52.Matylda25. 1. 1849 Vídeň6. 6. 1867 zámek HetzendorfAlbrecht Fridrich Rakousko-Těšínský (1817–1895)Hildegarda Luisa Bavorská (č. 49)hrob č. 130 v Císařské hrobce
53.Ferdinand I. Dobrotivý19. 4. 1793 Vídeň29. 6. 1875 PrahaFrantišek II./I. (č. 43)Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 35)12. 2. 1831 Turín per procurationem / 27. 2. 1831 Vídeň:
Marie Anna Savojská (1803–1884)
hrob č. 62 v Císařské hrobceurna č. 77 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrály2. rakouský císař (1835-1848).
54.František Karel17. 12. 1802 Vídeň8. 3. 1878 VídeňFrantišek II./I. (č. 43)Marie Tereza Neapolsko-Sicilská (č. 35)4. 11. 1824 Vídeň:
Žofie Frederika Bavorská (1805–1872)
hrob č. 135 v Císařské hrobceurna č. 78 ve Vévodské hrobce svatoštěpánské katedrályByl posledním Habsburkem, jehož ostatky byly po starém zvyku rozděleny a pohřbeny na třech různých místech.

Seznam osob s tradičně rozdělenými ostatky

Ferdinand IV. – zakladatel Hrobky srdcí a zároveň tradice pohřbívání jednoho těla na třech různých místech.

Seznam 39 osob, jejichž tělo bylo podle základního vzorce pochováno v Císařské hrobce, jejich srdce v Hrobce srdcí a vnitřní orgány ve Vévodské hrobce. Před osobami je uvedeno číslo hrobu (sarkofágu), urny na srdce a urny na vnitřnosti. Mezi těmito osobami je 6 císařů, u kterých je uvedena doba vlády a jsou zvýrazněni tučně.

  1. 001-01-17 Anna Tyrolská
  2. 002-02-18 Matyáš Habsburský (1612–1619)
  3. 029-04-20 Ferdinand IV.
  4. 115-05-23 Leopold Vilém
  5. 020-06-29 Markéta Terezie Španělská
  6. 019-07-33 Eleonora Gonzagová
  7. 028-08-36 Marie Antonie
  8. 025-09-39 Marie Terezie
  9. 016-10-40 Marie Josefa
  10. 037-11-41 Leopold I. (1657–1705)
  11. 035-12-42 Josef I. (1705–1711)
  12. 040-13-48 Karel VI. (1711–1740)
  13. 038-14-51 Marie Alžběta
  14. 039-15-52 Marie Anna
  15. 036-17-53 Alžběta Kristýna Brunšvicko-Wolfenbüttelská
  16. 044-18-54 Karel Josef
  17. 045-19-55 Johanna Gabriela
  18. 056-20-56 František I. Štěpán Lotrinský (1740–1765)
  19. 055-21-57 Marie Terezie
  20. 066-22-58 Luisa Alžběta
  21. 113-23-59 Leopold II.
  22. 114-24-60 Marie Ludovika Španělská
  23. 095-25-61 Karolína Leopoldina
  24. 064-26-62 Alexander Leopold
  25. 065-27-64 Marie Amálie
  26. 112-28-63 Marie Kristýna
  27. 087-29-65 Karolína Louisa
  28. 118-30-66 Maxmilián František
  29. 079-31-67 Karolína Ferdinanda
  30. 084-32-68 Louisa Marie
  31. 105-34-69 Ferdinand Karel d'Este
  32. 060-35-70 Marie Tereza Neapolsko-Sicilská
  33. 069-36-71 Josef František
  34. 071-37-72 Jan Nepomuk Karel
  35. 107-38-73 Marie Karolína
  36. 058-39-74 Marie Ludovika Modenská
  37. 111-40-75 Albert Sasko-Těšínský
  38. 062-53-77 Ferdinand I. Dobrotivý (1835–1848)
  39. 135-54-78 František Karel

Odkazy

Související články

Reference

  1. VOCELKA, Karl; HELLER, Lynne. Život Habsburků. Praha: Plejáda, 2012. 344 s. ISBN 978-80-87374-94-8. S. 296.

Literatura

  • LUTOVSKÝ, Michal; BRAVERMANOVÁ, Milena. Hroby a hrobky našich knížat, králů a prezidentů. Praha: Libri, 2007. 224 s. ISBN 978-80-7277-228-5.
  • VOCELKA, Karl; HELLER, Lynne. Život Habsburků. Praha: Plejáda, 2012. 344 s. ISBN 978-80-87374-94-8.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.