Minoritský klášter (Znojmo)
Minoritský klášter je bývalý klášter ve Znojmě v ulici Přemyslovců. Klášter původně sloužil minoritům, následně františkánům a později sloužil jako vojenská vychovatelna nebo vězení; od roku 1945 pak slouží jako jedna z budov Jihomoravského muzea ve Znojmě. Klášter je spolu s bývalou nemocnicí a torzem kostela chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]
Minoritský klášter ve Znojmě | |
---|---|
Bývalý minoritský klášter | |
Lokalita | |
Stát | Česko |
Kraj | Jihomoravský kraj |
Místo | Znojmo |
Ulice | Přemyslovců |
Souřadnice | 48°51′24,8″ s. š., 16°2′43,37″ v. d. |
Základní informace | |
Řád | minorité (do 1534) frantikáni (od 1534) |
Založení | 1225 |
Zrušení | 1534/1784 |
Odkazy | |
Kód památky | 20015/7-6944 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Historie
Minorité
Pozemky klášteru daroval král Václav I., na těchto pozemcích se posléze ve Znojmě usadili minorité, ti se v oblasti blízko královského hradu usadili již někdy kolem založení města Znojma v roce 1225. První písemná zmínka o klášteře pochází roku 1239, po tažení v Prusku měl umožnit rozšíření kláštera Přemysl Otakar II. Po své smrti na Moravském poli byly jeho ostatky vystaveny v Minoritském kostele ve Vídni a následně pak byly přeneseny do krypty klášterního kostela kláštera minoritů ve Znojmě. Tam zůstaly až do roku 1296, kdy byly přesunuty do Prahy. V roce 1271 byl v blízkém sousedství kláštera postaven klášter klarisek.
Roku 1307 se v klášteře setkal Rudolf Habsburský se svým otcem Albrechtem I. Habsburským, došlo k dohodě o novém režimu následnictví trůnu v českých zemích.
Na počátku 14. století se ve Znojmě usadili členové žebravého řádu Mendicantů a čelili velkým problémům, ty pak ustaly za vlády Karla IV. Během husitských válek opět upadly do problémů a různé snahy pomoci minoritům selhaly. Minoritský klášter byl nakonec kvůli nedostatku personálu uzavřen a v roce 1534 byl převzat františkány.
Františkáni
Františkáni měli od roku 1470 klášter na Dolním Předměstí ve Znojmě, ten nebyl chráněn a byl často ničen při bojích a výpadech. Po odchodu minoritů bylo františkánům povoleno se přestěhovat do budov minoritského kláštera uvnitř městských hradeb. Klášter pak v druhé třetině 16. století byl částečně přestavěn a na počátku 17. století se v klášteře opakovaně sešel Moravský zemský sněm. Mezi lety 1728 a 1729 byl rozšířen refektář kláštera a v mezi lety 1754 a 1758 byla postavena nová budova klášterního špitálu.[2] Roku 1784 za vlády císaře Josefa II. byl klášter zrušen.
Další použití
Doba zrušení klášterního kostela není známa, v roce 1840 však byl z větší části zbořen. Po zrušení kláštera budovy sloužily jako vojenská vychovatelna regimentu prince Coburga[2] a od roku 1825 byly budovy kláštera přestavěny do podoby věznice, klášter i kostel byly v této přestavbě velmi poničeny, kostel byl zbořen a jihovýchodní rameno ambitu také. Od roku 1945 je pak areál kláštera součástí Jihomoravského muzea ve Znojmě.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Znaimer Minoritenkloster na německé Wikipedii.
- Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2018-03-12]. Identifikátor záznamu 130814 : bývalý konvent minoritů (františkánů) s torzem kostela Nanebevzetí Panny Marie. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
- Minoritský klášter [online]. Znojmo: Jihomoravské muzeum ve Znojmě [cit. 2018-03-12]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Minoritský klášter na Wikimedia Commons