Oradea

Město se nachází poblíž maďarských hranic na řece Crișul Repede.

První zmínka o Velkém Varadíně pod latinským názvem Varadinum pochází z roku 1113. První záznam o zdejší pevnosti, jejíž trosky přetrvaly dodnes, je z roku 1241 v souvislosti se začátkem rychlých oprav a posílení opevnění na obranu proti mongolsko-tatarskému útoku proti městu. Zastavěné území města se však nerozšiřovalo až do začátku 16. století. V prvním desetiletí 18. století naplánoval vídeňský inženýr Franz Anton Hillebrandt přestavbu města do barokního stylu a od té doby počínaje rokem 1752 bylo dle jeho projektu postaveno mnoho pamětihodností jako římskokatolická katedrála Nanebevzetí Panny Marie, Biskupský palác a Muzeul Țării Crișurilor (Muzeum země Criș).

Velký Varadín už dlouhou dobu patří mezi nejbohatší města Rumunska, především díky svému umístění na maďarských hranicích, které z něj dělá bránu do západní Evropy. Po roce 1989 prošel rozsáhlou ekonomickou obnovou, nikoliv v oblasti průmyslu, ale spíše v sektoru služeb, jehož zákaznická základna je nejširší.

Úroveň nezaměstnanosti ve Velkém Varadíně je 6,0 %, což je méně než je rumunský průměr, ale výrazně více než průměr v župě Bihor, který činí přibližně 2 %. Velký Varadín v současné době vytváří asi 63 % průmyslové produkce župy Bihor, i když tvoří jen 34,5 % obyvatel okresu. Mezi hlavní odvětví patří nábytkářský, textilní a oděvní, obuvní a potravinářský průmysl.

V roce 2003 bylo ve Velkém Varadíně otevřeno komerční centrum Lotus Market, první velké obchodní centrum ve městě.

Město je rozděleno na následující čtvrti (rumunsky cartiere):

• Centru Oradea (městské centrum)
• Vie
• Nufărul
• Rogerius
• Velența
• Cantemir
• Ioșia

Česká tramvaj ve městě Velký Varadín

Síť hromadné dopravy je provozována společností OTL. Tvoří ji 3 tramvajové linky (1R, 1N, 2, 3R, 3N) a několik autobusových linek. Město má tři vlaková nádraží: centrální (central), západní (Vest) a východní (Est). Nádraží Vest je umístěno ve čtvrti Ioșia a centrální (zvané též jednoduše Oradea) se nachází v centru města, poblíž čtvrti Vie.

Architektura Velkého Varadína je směsí budov z období socialismu, především v okrajových čtvrtích, a krásných historických budov, převážně v novobarokním nebo eklektickém stylu, které pocházejí z období, kdy bylo město součástí Rakousko-Uherska.

V době socialismu a v prvních letech rumunské postkomunistické transformace mnoho z těchto historických budov zpustlo nebo zůstalo v zanedbaném stavu. Po roce 2002, kdy se rumunská ekonomika dostala do fáze konjunktury, byly některé z historických budov centra restaurovány do původního stavu. Město nyní působí jako dobře udržované sídlo se stopami historie.

Státní divadlo

Hotel „Černý orel“ s pasáží

Synagoga

Centrum města je navštěvováno mimo jiné proto, že z Velkého Varadína vede vlaková trať do léčebných lázní Băile Felix, které se nacházejí za okrajem města. Často navštěvovanými místy jsou:

• Catedrala barocă – římskokatolická katedrála Nanebevzetí Panny Marie, trojlodní bazilika z let 1752–1780, největší barokní katedrála v Rumunsku
• Cetatea Oradea – pevnost Velký Varadín s hradbou ve tvaru pětiúhelníku
• Biserica cu Lună – kostel s orlojem, hodinový mechanismus ukazuje fáze měsíce.
• Radnice – komplex staveb s věží z konce 19. století
• Muzeul Țării Crișurilor – barokní biskupský palác s 365 okny, postaven v letech 1762–1777, nyní muzeum
• Muzeul „Ady Endre“ – muzeum Andy Endreho, zřízené v domě maďarského básníka
• Teatrul de Stat – Státní divadlo, eklektická stavba ateliéru rakouských architektů Fellner a Helmer z konce 19. století, z jejich 43leté spolupráce vyšlo kolem 200 staveb, především na území Rakouska-Uherska.
• Hotel Vulturul Negrul (Černý orel) – v eklektickém v novobarokním stylu, se stejnojmennou pasáží
• tři synagogy, z nich jediná ortoxní je dosud v provozu
• Kostel sv. Ducha – pozdně barokní stavba
• Kostel premonstrátů – barokní stavba
• Kostel sv. Ladislava
• Baptistický kostel, válcová stavba z konce 20. století, pravděpodobně největší této konfese ve východní Evropě
• téměř sto chrámů různých náboženství, včetně chrámu Svědků Jehovových a mešity

• Král Attila (?–453)
• Zikmund Lucemburský (1368–1437) – císař
• Ödön Beothy (1796–1854) – uherský šlechtic a politik
• Karl Ditters von Dittersdorf (1739–1799) – rakouský barokní hudební skladatel a hudebník
• Michael Haydn (1737–1806) – rakouský hudební skladatel
• Frida Kahlo (1907–1954) – mexická malířka
• Béla Kun (1883–1986) – maďarský komunistický politik
• Júlia Váradyová (* 1941) – maďarská pěvkyně – sopranistla

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Oradea na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky města (rumunsky, anglicky, francouzsky)