Miami Masters

Miami Masters, se jménem sponzora Miami Open presented by Itaú, je každoročně hraný tenisový turnaj profesionálního okruhu mužů ATP Tour a žen WTA Tour ve floridském Miami. Založen byl roku 1985 v Delray Beach, druhý ročník proběhl v palmbeachském Boca Raton a mezi sezónami 1987–2018 se konal v ostrovním městě Key Biscayne. V roce 2019 se přestěhoval na kurty miamského víceúčelového komplexu Hard Rock Stadium do Miami Gardens. Centrální dvorec má kapacitu 13 800 diváků a Grandstand do svých ochozů pojme 5 000 návštěvníků.[1]

Miami Masters
Miami Open presented by Itaú
Hard Rock Stadium v Miami Gardens na Floridě
Založeno1985
OdehránoMiami Open 2022
MístoDelray Beach (1985)
Boca Raton (1986)
Key Biscayne (1987–2018)
Miami (od 2019)
Florida, Spojené státy americké Spojené státy americké
DějištěLaverovo mezinárodní centrum (1985)
Boca West Resort and Club (1986)
Tennis Center at Crandon Park (1987–2018)
Hard Rock Stadium (od 2019)
Souřadnice25°42′29″ s. š., 80°9′32″ z. d.
Povrchtvrdý – Laykold / venku
Soutěže96 dvouhra (48 kval.) / 32 čtyřhra
Obdobíbřezen
ŘeditelJames Blake
Poznámkajeden ze tří negrandslamových turnajů hraných déle než týden
ATP Tour
1985World Series (Grand Prix)
1986–1989Championship Series (Grand Prix)
1990–1992Series Single Week
1993–1999Super 9
2000–2008Masters Series
2009–ATP Tour Masters 1000
Dotace9 554 920 USD
WTA Tour
1985–1987VS World Championship Series
1988Category 6
1989Category 5
1990–2008Tier I
2009–2020Premier Mandatory
2021–WTA 1000
Dotace8 584 055 USD
www.miamiopen.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miami Masters se stal prvním turnajem mimo grandslam, který mužům i ženám nabídl stejné finanční odměny, poprvé roku 1989 a po opuštění tohoto klíče se k vyrovnaným výdělkům natrvalo vrátil v roce 2006. Dalším primátem na okruzích ATP Tour a WTA Tour bylo první použití jestřábího oka pro elektronickou kontrolu dopadu míčů v sezóně 2006.[2][3]

Do roku 2018 probíhal na otevřených dvorcích s tvrdým povrchem Tenisového centra v Crandon Parku. Položený Laykold byl kritizován jako nejpomalejší tvrdý povrch na okruhu, znamenající dlouhé vyčerpávající výměny za vysokých teplot a vlhkosti vzduchu.[4][5]

Miami Masters je svázán s druhou velkou březnovou událostí Indian Wells Masters. Po grandslamu se jedná o dva největší turnaje, s Madrid Open jediné akce vyjma majorů hrané déle než týden. Miami a Indian Wells hostí 96 singlistů a 32 párů v soutěžích čtyřher. Indian Wells Masters rozšířil startovní pole na 96 singlistů v roce 2004. Vítězství ve dvouhrách obou turnajů během jedné sezóny získalo označení „sunshine double“ (sluneční double), jenž se podařilo vyhrát deseti tenistům.[6] Mezi lety 1985–1989 se konala také smíšená soutěž.

Mužská část je součástí devítidílné kategorie ATP Tour Masters 1000 a ženská polovina náleží do devítidílné série kategorie WTA 1000. V letech 1985–1989 hráli muži turnaj v rámci okruhu Nabisco Grand Prix a po založení ATP Tour v roce 1990 se událost stala součástí této túry. Ženská část existovala od počátku v rámci okruhu WTA Tour, nejdříve mezi sezónami 1985–1987 jako díl kategorie Virginia Slims World Championship Series.

Vlastníkem turnaje je od roku 1999 společnost IMG, která odkoupila práva od zakladatele Butche Buchholze.

Historie

Vznik a 80. léta
Dějiště turnaje v letech 1987–2018, Tenisové centrum v Crandon Parku na ploše Miami-Dade County Parku u ostrovního města Key Biscayne. Zakladatel turnaje Butch Buchholz místo charakterizoval jako „tropický ráj“.[3]

Myšlenka na uspořádání mezinárodního tenisového turnaje v Miami vznikla v 60. letech dvacátého století, kdy tenisté, jakými byli Jack Kramer, Pancho Gonzales, Frank Sedgman či Butch Buchholz, hráli nejen na floridských stadionech v nevyhovujících podmínkách nedostatečně osvětlených hal výstavišť. Buchholz, člen tzv. „handsome eight“ (osmi statných), skupiny spojené se vznikem okruhu World Championship Tennis, ukončil kariéru pro tenisový loket v roce 1970.[3] Následně se zaměřil na prosazování myšlenky velkého miamského turnaje, který by se stal prvním majorem sezóny (Australian Open v té době probíhal až v prosinci) a zamýšlený turnaj prezentoval jako „Zimní Wimbledon“.[7][3]

V roce 1980, kdy byl Buchholz výkonným ředitelem hráčské asociace ATP, se dohodl s viceprezidentem společnosti Thomas J. Lipton Company na sponzoringu připravovaného dvoutýdenního turnaje, s pětiletým kontraktem a každoroční dotací 1,5 milionu dolarů.[3] Buchholz učinil dohody s ATP a ženskou tenisovou asociací WITA, od nichž získal práva na 15 let za poskytnutí části výnosů z prodeje vstupenek, reklamy a vysílacích práv. Záměr vzniku turnaje veřejně oznámil během French Open 1983.[3]

3. kolo Miami Masters 2008: Nicolas Kiefer vs. Rafael Nadal, 2–6, 4–6

Buchholz pro turnaj získal vrchního rozhodčího z Wimbledonu Alana Millse a módního návrháře Teda Tinlinga do funkce ředitele protokolu.[7] Vyšším rozpočtem, než miamská akce s 1,8 milionem dolarů, disponovaly pouze Wimbledon a US Open. Debutový ročník se uskutečnil během února 1985 v Laverově mezinárodním tenisovém centru v Delray Beach,[2] ležícím 50 mil severně od Miami za účasti 84 mužů z elitní světové stovky žebříčku ATP a 97 žen z první stovky žebříčku WTA. Premiérový zápas byl odehrán 4. února 1985 a první míček v něm získala Bulharka Manuela Malejevová, která vyřadila Řekyni Angeliki Kanellopoulouvou.[3][8] Televizní přenos všech semifinále odvysílala ESPN a finále pak stanice ABC. Návštěvnost dosáhla výše 125 817 diváků. Miami Masters 1985 vyhráli Američané Tim Mayotte a Martina Navrátilová. Mayotte se stal prvním nenasazeným šampionem a do triumfu Clijsterové v roce 2005 jediným.[8] Turnaj kopíroval formát grandslamu, když do dvouher nastupovalo 128 singlistů a čtyřher se účastnilo 64 párů. Na programu byla do roku 1989 i smíšená soutěž.[3]

Pro finanční problémy Laverova centra byl v roce 1986 turnaj přemístěn do klubu Boca West Resort ve floridském Boca Raton,[2] oddílu vlastněném společností Arvida.[3] Vítězi Miami Masters 1986 se stali Čechoslovák Ivan Lendl a Američanka Chris Evertová. Arvida však areál odprodala a s nalezením nového dějiště Buchholzovi pomohl prezident WTA Merrett Stierheim, který zároveň působil jako manažer floridského okresu Miami-Dade County. Nejdříve byly zvažovány lokace ve Flamingo Parku, Tropical Parku a Amelia Earhart Parku, než padla volba na Miami-Dade County Park v ostrovním městě Key Biscayne,[2] spojeném s miamským pobřežím mostem Rickenbacker Causeway.[3][9] Třetí ročník Miami Masters 1987 se tak uskutečnil na dvorcích Crandon Parku, kde v průběhu dalších let vzniklo plnohodnotné Tenisové centrum. Trofej si odvezl další československý hráč Miloslav Mečíř po finálovém vítězství nad obhájcem titulu a krajanem Lendlem. Jednalo se o jedinou Mečířovu výhru nad Lendlem ze šesti odehraných utkání během kariéry.[10] Také ženská obhájkyně Evertová v závěrečném duelu nestačila na německou tenistku Steffi Grafovou. Televizní přenos byl vysílán do třiceti jedna zemí.[3]

90. léta
Bekhend Dominiky Cibulkové na Miami Masters 2012

Miami Masters 1990 zaznamenal změnu formátu snížením počtu singlistů na 96 hráčů. Jednalo se o jediný turnaj s tímto počtem startujících v profesionálním tenisu. Ročník ovládli teenageři, 19letý Američan Andre Agassi a 16letá jugoslávská hráčka Monika Selešová. Oba se stali nejmladšími vítězi v historii turnaje.[3] Na Miami Masters 1991 se Selešová stala druhou dvojnásobnou šampionkou. Celkové vítězství pro Američana Jima Couriera znamenalo premiérový posun do elitní světové desítky žebříčku ATP. Miami Masters 1993 postihlo nejméně příznivé počasí v historii turnaje, když přečkalo tzv. vichřici století. Čtyři dny se nehrálo. Vítězný americký tenista Pete Sampras se dva týdny po zisku titulu stal poprvé světovou jedničkou. Během Miami Masters 1994 došlo 11. března k otevření dostavěného nového areálu s centrálním dvorcem „Stadium Court“ pro 14 tisíc diváků. První zápas na centru vyhrála Karin Kschwendtová nad Kathy Rinaldiovou.[8] V utkání třetího kola mezi Agassim a Borisem Beckerem vyvolal Němec rozruch, když předal raketu sběračce míčů Stephanii Flaghertyové. Dívka s Agassim výměnu vyhrála, ovšem Američan postoupil do další fáze po dvousetové výhře nad Beckerem.[11][3]

Na Miami Masters 1995 se stala prvním čtyřnásobným šampionem turnaje Steffi Grafová a rekord posunula pátou trofejí o rok později. V září 1995 prohlášení oznamovalo, že jeden ročník bude nadále trvat 11 dní a v prosinci téhož roku bylo uvedeno, že se mužské finále vrátí k formátu na tři vítězné sady. Švýcarka Martina Hingisová přehrála v závarečném duelu Miami Masters 1997 bývalou světovou jedničku Selešovou za pouhých 43 minut a bodový zisk ji premiérově v kariéře katapultoval do čela světové klasifikace. V 16 letech se stala nejmladší světovou jedničkou v historii tenisu.[12] Mezi muži triumfoval Rakušan Thomas Muster, který tak využil šanci osm let od okamžiku, kdy musel před finále 1989 proti Lendlovi odstoupit. Dvě hodiny po tehdejší semifinálové výhře utrpěl vážné zranění kolenních vazů, když do automobilu naboural řidič druhého vozidla, s následným téměř půlročním výpadkem.[13][14][3]

Během Miami Masters 1998 zorganizoval Buchholz k 30letému výročí open éry znovuspojení členů „osmi statných“ z doby okruhu WCT. V mužské dvouhře se Steve Campbell stal prvním kvalifikantem, jemuž se podařilo postoupit do čtvrtfinále. Dvacátá třetí nasazená Ruska Anna Kurnikovová pak jako vůbec první tenistka na okruhu WTA vyřadila čtyři hráčky elitní světové desítky na jediném turnaji,[3] a to světovou pětku Selešovou, devítku Martínezovou, dvojku Davenportovou a konečně osmičku Sánchezovou Vicariovou,[15] než v třísetovém finále podlehla jedenácté v pořadí Venus Williamsové. Trofej pro Chilana Marcela Ríose po výhře nad Agassim znamenala, že se stal první singlovou světovou jedničkou z Latinské Ameriky.[16] V srpnu 1998 majitel práv turnaje Buchholz oznámil, že se generálním sponzorem od sezóny 2000 stane společnost Ericsson.[3] Na Miami Masters 1999 zavítalo nejsilnější startovní pole, když se dvouher zúčastnilo 47 mužů z první padesátky žebříčku ATP a 48 žen z elitní padesátky žebříčku WTA. Venus a Serena Williamsovy postoupily do prvního sesterského finále dvouhry od premiérového ročníku žen ve Wimbledonu 1884, v němž se střetly Lillian a Maud Watsonovy.[17] Starší ze sourozenkyň Venus Williamsová zvítězila. V červnu 1999 pak Buchholz sdělil, že jeho rodina prodala pořadatelská práva společnosti IMG.[3]

První desetiletí 21. století

Miami Masters 2000 byl poprvé hrán pod názvem Ericsson Open. První vítězný zápas na okruhu ATP Tour vybojoval 24. března 2000 sedmnáctiletý americký junior Andy Roddick, jenž vyřadil Fernanda Verdasca.[3] Na třetí miamský triumf dosáhl Pete Sampras, který ve zbývající kariéře vyhrál ještě dva grandslamy. Od Miami Masters 2004 činila délka turnaje dvanáct dní a rekordní čtvrtou trofej si mezi muži připsal Andre Agassi. Na Miami Masters 2002, probíhajícím premiérově jako NASDAQ-100 Open, zakončil osmnáctileté období ve funkci ředitele turnaje Buchholz. Jako předseda organizačního výboru však pokračoval až do roku 2010,[2] kdy byly trofeje pro vítěze pojmenovány na jeho počest „Butch Buchholz Championship Trophy“.[3] Agassi pátým titulem vyrovnal maximum Grafové. Mezi ženami poprvé zvítězila Serena Williamsová.[3]

Prvním polským vítězem turnaje se stala Agnieszka Radwańská, která v roce 2011 vyhrála čtyřhru a po finálovém triumfu ve dvouhře 2012 nad Šarapovovou získala druhou trofej

V roli nového ředitele vstoupil do Miami Masters 2003 dosavadní viceprezident turnaje Adam Barrett, jenž funkci vykonával do roku 2018.[2] Nový rekordní zápis ustavil šestým titulem Agassi, když dobyl hattrick. Finále bylo přenášeno také na newyorském Times Square.[3] Naopak potřetí v řadě odešla z finále poražena Jennifer Capriatiová, když v repríze závěrečného duelu nestačila na Serenu Williamsovou. Miami Masters 2005 poznalo první nenasazenou šampionku, jíž se stala Belgičanka Kim Clijstersová.[8] V sedmi zápasech ztratila jen 27 gamů. V pětisetovém finálovém dramatu mužů vrátil Roger Federer rok starou porážku z osmifinále Rafaelu Nadalovi a za 3.42 hodin získal první miamský titul. Oba se tak na túře ATP vůbec poprvé střetli ve finále.[18] Utkání bylo turnajem následně označeno za nejlepší finále v jeho historii.[3]

Na Miami Masters 2006 došlo k vyrovnání finančních odměn mužů a žen,[2] poprvé od roku 1989, s částkou 533 500 dolarů pro vítěze dvouher.[3] Premiéru na okruzích ATP Tour a WTA Tour zaznamenalo jestřábí oko instalované na centrkurtu,[19] které se následně rozšířilo na turnaje US Open Series[19] a v Evropě bylo poprvé použito téhož roku během moskevského Kremlin Cupu. První zápas s elektronickým zařízením pro snímání dopadu míčů v historii profesionálního tenisu odehrála Jamea Jacksonová proti Ashley Harkleroadové, když zvítězila po více než třech hodinách.[3] Jacksonová se stala první tenistkou, která si po 57 minutách hry vyžádala „challenge“, ovšem kontrola potvrdila verdikt rozhodčí. Během ročníku 2006 došlo celkem k 161 výzvám, z nichž 53 vedlo ke změně původního rozhodnutí. Šampiony se stali Federer a Ruska Světlana Kuzněcovová.[3]

Pozice generálního sponzora se na Miami Masters 2007 poprvé ujala firma Sony Ericsson Mobile Communications, při poloviční držbě práv jejích odloučených divizí Sony Corporation a Ericssonu. Poté, co Serena Williamsová v úvodní sadě finále neuhrála žádný game, předvedla největší obrat turnaje a duel se světovou jedničkou Justine Heninovou dovedla k zisku čtvrté trofeje. Debutový triumf dosáhl 19letý srbský teenager Novak Djoković, jenž se jako desátý nasazený stal nejníže takto postaveným vítězem od roku 1991 a Jima Couriera, který vyhrál z pozice turnajové třináctky. Poražený finalista Guillermo Cañas se jako první kvalifikant v Miami[3] probojoval až do závěrečného boje o titul.[8]

Druhé a třetí desetiletí 21. století
Forhend Sereny Williamsové během Miami Masters 2015, na kterém získala osmý singlový titul. Dosáhla tím absolutního rekordu turnaje v počtu trofejí, když se odpoutala od sedmi deblových triumfů Jany Novotné

Miami Masters 2015 se uskutečnilo poprvé pod názvem Miami Open presented by Itaú, když japonskou firmu Sony v roli hlavního partnera vystřídala největší latinskoamerická soukromá banka Itaú, se čtyřletým kontraktem 2015–2019. Skot Andy Murray během ročníku vyhrál 500. zápas na okruhu ATP a ve finále podlehl Djokovićovi, jenž si odvezl pátou trofej. Serena Williamsová na cestě za rekordním osmým titulem[8] dosáhla již 700. vítězného utkání na okruhu WTA Tour.[3] Na Miami Masters 2016 se Djoković stal druhým mužským šampionem tří ročníků v řadě po Agassim a zároveň vyrovnal jeho rekord šesti trofejí.[20][3] Ženskou dvouhru potřetí ovládla Běloruska Viktoria Azarenková. Miami Masters 2017 pak potřetí opanoval Roger Federer, který v závěrečném duelu zdolal Nadala. Dvojice se tak na americké půdě střetla v prvním finále od Miami Masters 2005.[21][22] Mezi ženami si premiérovou trofej zajistila Johanna Kontaová, jakožto první britská vítězka turnaje.[23][3]

Na Miami Masters 2018 se ředitelem stal bývalý hráč první světové pětky James Blake, který funkci převzal od Adama Barretta. Ten i nadále zůstal výkonným viceprezidentem turnaje.[24] Poprvé od roku 2004 zvítězili v obou singlových soutěžích Američané, 32letý John Isner jako vůbec nejstarší šampion prvního kariérního mastersu ve dvouhře[25] a mezi ženami Sloane Stephensová. V roce 2019 se dějiště turnaje přesunulo z Crandon Parku do areálu Hard Rock Stadium v Miami Gardens. Čtvrtou trofej si odvezl Roger Federer. Ženskou dvouhru ovládla Australanka Ashleigh Bartyová, která trofej obhájila na Miami Masters 2021 již v pozici světové jedničky.[26] Mezi muži ročník 2021 vyhrál Hubert Hurkacz, čímž se stal vůbec prvním polským šampionem ve dvouhře série masters.[27] V sezóně 2020 byl turnaj zrušen kvůli koronavirové pandemii. Prvním mužským šampionem ze Španělska se v roce 2022 stal Carlos Alcaraz, jenž v 18 letech, 10 měsících a 29 dnech představoval třetího nejmladšího vítěze celé série Masters od roku 1990. Překonal tak turnajový věkový rekord 19letého Djokoviće, jenž v Miami triumfoval v sezóně 2007.[28] Iga Świąteková ovládla ročník 2022, čímž jako čtvrtá a nejmladší žena zkompletovala Sunshine double. Ve 20 letech se jako první Polka premiérově posunula do čela světového žebříčku.[29][30] Poražená finalistka Naomi Ósakaová se z pozice 77. hráčky žebříčku stala vůbec nejníže postavenou finalistkou turnaje v historii.[31]

Vývoj názvu turnaje
  • 1985–1992: Lipton International Players Championship
  • 1993–1999: Lipton Championship
  • 2000–2001: Ericsson Open
  • 2002–2005: NASDAQ-100 Open
  • 2006–2012: Sony Ericsson Open
  • 2013–2014: Sony Open Tennis
  • od 2015: Miami Open presented by Itaú

Přehled finále

Mužská dvouhra
Rok vítěz finalista výsledek název
1985 Tim Mayotte Scott Davis 4–6, 4–6, 6–3, 6–2, 6–4
Lipton International Players Championship
1986 Ivan Lendl Mats Wilander 3–6, 6–1, 7–6(7–5), 6–4
1987 Miloslav Mečíř Ivan Lendl 7–5, 6–2, 7–5
1988 Mats Wilander Jimmy Connors 6–4, 4–6, 6–4, 6–4
1989 Ivan Lendl (2) Thomas Muster bez boje
1990 Andre Agassi Stefan Edberg 6–1, 6–4, 0–6, 6–2
1991 Jim Courier David Wheaton 4–6, 6–3, 6–4
1992 Michael Chang Alberto Mancini 7–5, 7–5
1993 Pete Sampras MaliVai Washington 6–3, 6–2
Lipton Championship
1994 Pete Sampras (2) Andre Agassi 5–7, 6–3, 6–3
1995 Andre Agassi (2) Pete Sampras 3–6, 6–2, 7–6(7–3)
1996 Andre Agassi (3) Goran Ivanišević 3–0skreč
1997 Thomas Muster Sergi Bruguera 7–6(8–6), 6–3, 6–1
1998 Marcelo Ríos Andre Agassi 7–5, 6–3, 6–4
1999 Richard Krajicek Sébastien Grosjean 4–6, 6–1, 6–2, 7–5
2000 Pete Sampras (3) Gustavo Kuerten 6–1, 6–7(2–7), 7–6(7–5), 7–6(10–8)
Ericsson Open
2001 Andre Agassi (4) Jan-Michael Gambill 7–6(7–4), 6–1, 6–0
2002 Andre Agassi (5) Roger Federer 6–3, 6–3, 3–6, 6–4
NASDAQ-100 Open
2003 Andre Agassi (6) Carlos Moyà 6–3, 6–3
2004 Andy Roddick Guillermo Coria 6–7(2–7), 6–3, 6–1skreč
2005 Roger Federer Rafael Nadal 2–6, 6–7(4–7), 7–6(7–5), 6–3, 6–1
2006 Roger Federer (2) Ivan Ljubičić 7–6(7–5), 7–6(7–4), 7–6(8–6)
2007 Novak Djoković Guillermo Cañas 6–3, 6–2, 6–4
Sony Ericsson Open
2008 Nikolaj Davyděnko Rafael Nadal 6–4, 6–2
2009 Andy Murray Novak Djoković 6–2, 7–5
2010 Andy Roddick (2) Tomáš Berdych 7–5, 6–4
2011 Novak Djoković (2) Rafael Nadal 4–6, 6–3, 7–6(7–4)
2012 Novak Djoković (3) Andy Murray 6–1, 7–6(7–4)
2013 Andy Murray (2) David Ferrer 2–6, 6–4, 7–6(7–1)
Sony Open Tennis
2014 Novak Djoković (4) Rafael Nadal 6–3, 6–3
2015 Novak Djoković (5) Andy Murray 7–6(7–3), 4–6, 6–0
Miami Open presented by Itaú
2016 Novak Djoković (6) Kei Nišikori 6–3, 6–3
2017 Roger Federer (3) Rafael Nadal 6–3, 6–4
2018 John Isner Alexander Zverev 6–7(4–7), 6–4, 6–4
2019 Roger Federer (4) John Isner 6–1, 6–4
2020 zrušeno kvůli epidemii koronaviru
2021 Hubert Hurkacz Jannik Sinner 7–6(7–4), 6–4
2022 Carlos Alcaraz Casper Ruud 7–5, 6–4

Ženská dvouhra
Rok vítězka finalistka výsledek název
1985 Martina Navrátilová Chris Evertová 6–2, 6–4
Lipton International Players Championship
1986 Chris Evertová Steffi Grafová 6–4, 6–2
1987 Steffi Grafová Chris Evertová 6–1, 6–2
1988 Steffi Grafová (2) Chris Evertová 6–4, 6–4
1989 Gabriela Sabatini Chris Evertová 6–1, 4–6, 6–2
1990 Monika Selešová Judith Wiesnerová 6–1, 6–2
1991 Monika Selešová (2) Gabriela Sabatini 6–3, 7–5
1992 Arantxa Sánchez Vicariová Gabriela Sabatini 6–1, 6–4
1993 Arantxa Sánchez Vicariová (2) Steffi Grafová 6–4, 3–6, 6–3
Lipton Championship
1994 Steffi Grafová (3) Nataša Zverevová 4–6, 6–1, 6–2
1995 Steffi Grafová (4) Kimiko Dateová 6–1, 6–4
1996 Steffi Grafová (5) Chanda Rubinová 6–1, 6–3
1997 Martina Hingisová Monika Selešová 6–2, 6–1
1998 Venus Williamsová Anna Kurnikovová 2–6, 6–4, 6–1
1999 Venus Williamsová (2) Serena Williamsová 6–1, 4–6, 6–4
2000 Martina Hingisová (2) Lindsay Davenportová 6–3, 6–2
Ericsson Open
2001 Venus Williamsová (3) Jennifer Capriatiová 4–6, 6–1, 7–6(7–4)
2002 Serena Williamsová Jennifer Capriatiová 7–5, 7–6(7–4)
NASDAQ-100 Open
2003 Serena Williamsová (2) Jennifer Capriatiová 4–6, 6–4, 6–1
2004 Serena Williamsová (3) Jelena Dementěvová 6–1, 6–1
2005 Kim Clijstersová Maria Šarapovová 6–3, 7–5
2006 Světlana Kuzněcovová Maria Šarapovová 6–4, 6–3
2007 Serena Williamsová (4) Justine Heninová 0–6, 7–5, 6–3
Sony Ericsson Open
2008 Serena Williamsová (5) Jelena Jankovićová 6–1, 5–7, 6–3
2009 Viktoria Azarenková Serena Williamsová 6–3, 6–1
2010 Kim Clijstersová (2) Venus Williamsová 6–2, 6–1
2011 Viktoria Azarenková (2) Maria Šarapovová 6–1, 6–4
2012 Agnieszka Radwańská Maria Šarapovová 7–5, 6–4
2013 Serena Williamsová (6) Maria Šarapovová 4–6, 6–3, 6–0
Sony Open Tennis
2014 Serena Williamsová (7) Li Na 7–5, 6–1
2015 Serena Williamsová (8) Carla Suárez Navarrová 6–2, 6–0
Miami Open presented by Itaú
2016 Viktoria Azarenková (3) Světlana Kuzněcovová 6–3, 6–2
2017 Johanna Kontaová Caroline Wozniacká 6–4, 6–3
2018 Sloane Stephensová Jeļena Ostapenková 7–6(7–5), 6–1
2019 Ashleigh Bartyová Karolína Plíšková 7–6(7–1), 6–3
2020 zrušeno kvůli pandemii koronaviru
2021 Ashleigh Bartyová (2) Bianca Andreescuová 6–3, 4–0skreč
2022 Iga Świąteková Naomi Ósakaová 6–4, 6–0

Mužská čtyřhra
Rok vítězové finalisté výsledek
1985 Paul Annacone
Christo van Rensburg		 Sherwood Stewart
Kim Warwick		 7–5, 7–5, 6–4
1986 Brad Gilbert
Vince Van Patten		 Stefan Edberg
Anders Järryd		 bez boje
1987 Paul Annacone (2)
Christo van Rensburg (2)		 Ken Flach
Robert Seguso		 6–2, 6–4, 6–4
1988 John Fitzgerald
Anders Järryd		 Ken Flach
Robert Seguso		 7–6, 6–1, 7–5
1989 Jakob Hlasek
Anders Järryd (2)		 Jim Grabb
Patrick McEnroe		 6–3skreč
1990 Rick Leach
Jim Pugh		 Boris Becker
Cássio Motta		 6–3, 6–4
1991 Wayne Ferreira
Piet Norval		 Ken Flach
Robert Seguso		 5–7, 7–6, 6–2
1992 Ken Flach
Todd Witsken		 Kent Kinnear
Sven Salumaa		 6–4, 6–3
1993 Richard Krajicek
Jan Siemerink		 Patrick McEnroe
Jonathan Stark		 6–7, 6–4, 7–6
1994 Jacco Eltingh
Paul Haarhuis		 Mark Knowles
Jared Palmer		 7–6, 7–6
1995 Todd Woodbridge
Mark Woodforde		 Jim Grabb
Patrick McEnroe		 6–3, 7–6
1996 Todd Woodbridge (2)
Mark Woodforde (2)		 Ellis Ferreira
Patrick Galbraith		 6–1, 6–3
1997 Todd Woodbridge (3)
Mark Woodforde (3)		 Mark Knowles
Daniel Nestor		 7–6, 7–6
1998 Ellis Ferreira (2)
Rick Leach (2)		 Alex O'Brien
JJonathan Stark		 6–2, 6–4
1999 Wayne Black
Sandon Stolle		 Boris Becker
Jan-Michael Gambill		 6–1, 6–1
2000 Todd Woodbridge (4)
Mark Woodforde (4)		 Martin Damm
Dominik Hrbatý		 6–3, 6–4
2001 Jiří Novák
David Rikl		 Jonas Björkman
Todd Woodbridge		 7–5, 7–6(7–3)
2002 Mark Knowles
Daniel Nestor		 Donald Johnson
Jared Palmer		 6–3, 3–6, 6–1
2003 Roger Federer
Max Mirnyj		 Leander Paes
David Rikl		 7–5, 6–3
2004 Wayne Black (2)
Kevin Ullyett		 Jonas Björkman
Todd Woodbridge		 6–2, 7–6(14–12)
2005 Jonas Björkman
Max Mirnyj (2)		 Wayne Black
Kevin Ullyett		 6–1, 6–2
2006 Jonas Björkman (2)
Max Mirnyj (3)		 Bob Bryan
Mike Bryan		 6–4, 6–4
2007 Bob Bryan
Mike Bryan		 Martin Damm
Leander Paes		 6–7(7–9), 6–3, [10–7]
2008 Bob Bryan (2)
Mike Bryan (2)		 Maheš Bhúpatí
Mark Knowles		 6–2, 6–2
2009 Max Mirnyj (4)
Andy Ram		 Ashley Fisher
Stephen Huss		 6–7(4–7), 6–2, [10–7]
2010 Lukáš Dlouhý
Leander Paes		 Maheš Bhúpatí
Max Mirnyj		 6–2, 7–5
2011 Maheš Bhúpatí
Leander Paes (2)		 Max Mirnyj
Daniel Nestor		 6–7(5–7), 6–2, [10–5]
2012 Leander Paes (3)
Radek Štěpánek		 Max Mirnyj
Daniel Nestor		 3–6, 6–1, [10–8]
2013 Ajsám Kúreší
Jean-Julien Rojer		 Mariusz Fyrstenberg
Marcin Matkowski		 6–4, 6–1
2014 Bob Bryan (3)
Mike Bryan (3)		 Juan Sebastián Cabal
Robert Farah		 7–6(10–8), 6–4
2015 Bob Bryan (4)
Mike Bryan (4)		 Vasek Pospisil
Jack Sock		 6–3, 1–6, [10–8]
2016 Pierre-Hugues Herbert
Nicolas Mahut		 Raven Klaasen
Rajeev Ram		 5–7, 6–1, [10–7]
2017 Łukasz Kubot
Marcelo Melo		 Nicholas Monroe
Jack Sock		 7–5, 6–3
2018 Bob Bryan (5)
Mike Bryan (5)		 Karen Chačanov
Andrej Rubljov		 4–6, 7–6(7–5), [10–4]
2019 Bob Bryan (6)
Mike Bryan (6)		 Wesley Koolhof
Stefanos Tsitsipas		 7–5, 7–6(10–8)
2020 zrušeno kvůli epidemii koronaviru
2021 Nikola Mektić
Mate Pavić		 Daniel Evans
Neal Skupski		 6–4, 6–4
2022 Hubert Hurkacz
John Isner		 Wesley Koolhof
Neal Skupski 		7–6(7–5), 6–4

Ženská čtyřhra
Rok vítězky finalistky výsledek
1985 Gigi Fernándezová
Martina Navrátilová		 Barbara Jordanová
Hana Mandlíková		 7–6(7–4), 6–2
1986 Pam Shriverová
Helena Suková		 Chris Evertová
Wendy Turnbullová		 6–2, 6–3
1987 Martina Navrátilová (2)
Pam Shriverová (2)		 Claudia Kohdeová-Kilschová
Helena Suková		 6–3, 7–6(8–6)
1988 Steffi Grafová
Gabriela Sabatini		 Gigi Fernándezová
Zina Garrisonová		 7–6(8–6), 6–3
1989 Jana Novotná
Helena Suková (2)		 Gigi Fernándezová
Lori McNeilová		 7–6(7–5), 6–4
1990 Jana Novotná (2)
Helena Suková (3)		 Betsy Nagelsenová
Robin Whiteová		 6–4, 6–3
1991 Mary Joe Fernandezová
Zina Garrisonová		 Gigi Fernándezová
Jana Novotná		 7–5, 6–2
1992 Arantxa Sánchez Vicariová
Larisa Savčenko Neilandová		 Jill Hetheringtonová
Kathy Rinaldiová		 7–5, 5–7, 6–3
1993 Jana Novotná (3)
Larisa Savčenko Neilandová (2)		 Jill Hetheringtonová
Kathy Rinaldiová		 6–2, 7–5
1994 Gigi Fernándezová (2)
Nataša Zverevová		 Patty Fendicková
Meredith McGrathová		 6–3, 6–1
1995 Jana Novotná (4)
Arantxa Sánchez Vicariová (2)		 Gigi Fernándezová
Nataša Zverevová		 7–5, 2–6, 6–3
1996 Jana Novotná (5)
Arantxa Sánchez Vicariová (3)		 Meredith McGrathová
Larisa Savčenko Neilandová		 6–4, 6–4
1997 Arantxa Sánchez Vicariová (4)
Nataša Zverevová (2)		 Sabine Appelmansová
Miriam Oremansová		 6–4, 6–2
1998 Martina Hingisová
Jana Novotná (6)		 Arantxa Sánchez Vicariová
Nataša Zverevová		 6–2, 3–6, 6–3
1999 Martina Hingisová (2)
Jana Novotná (7)		 Mary Joe Fernandezová
Monika Selešová		 0–6, 6–4, 7–6(7–1)
2000 Julie Halard-Decugisová
Ai Sugijamová		 Nicole Arendtová
Manon Bollegrafová		 4–6, 7–5, 6–4
2001 Arantxa Sánchez Vicariová (5)
Nathalie Tauziatová		 Lisa Raymondová
Rennae Stubbsová		 6–0, 6–4
2002 Lisa Raymondová
Rennae Stubbsová		 Virginia Ruano Pascualová
Paola Suárezová		 7–6(7–4), 6–7(4–7), 6–3
2003 Liezel Huberová
Magdalena Malejevová		 Šinobu Asagoeová
Nana Mijagiová		 6–4, 3–6, 7–5
2004 Naděžda Petrovová
Meghann Shaughnessyová		 Světlana Kuzněcovová
Jelena Lichovcevová		 6–2, 6–3
2005 Světlana Kuzněcovová
Alicia Moliková		 Lisa Raymondová
Rennae Stubbsová		 7–5, 6–7(5–7), 6–2
2006 Lisa Raymondová (2)
Samantha Stosurová		 Liezel Huberová
Martina Navrátilová		 6–4, 7–5
2007 Lisa Raymondová (3)
Samantha Stosurová (2)		 Cara Blacková
Liezel Huberová		 6–4, 3–6, [10–2]
2008 Katarina Srebotniková
Ai Sugijamová (2)		 Cara Blacková
Liezel Huberová		 7–5, 4–6, [10–3]
2009 Světlana Kuzněcovová (2)
Amélie Mauresmová		 Květa Peschkeová
Lisa Raymondová		 4–6, 6–3, [10–3]
2010 Gisela Dulková
Flavia Pennettaová		 Naděžda Petrovová
Samantha Stosurová		 6–3, 4–6, [10–7]
2011 Daniela Hantuchová
Agnieszka Radwańská		 Liezel Huberová
Naděžda Petrovová		 7–6(7–5), 2–6, [10–8]
2012 Maria Kirilenková
Naděžda Petrovová (2)		 Sara Erraniová
Roberta Vinciová		 7–6(7–0), 4–6, [10–4]
2013 Naděžda Petrovová (3)
Katarina Srebotniková (2)		 Lisa Raymondová
Laura Robsonová		 6–1, 7–6(7–2)
2014 Martina Hingisová (3)
Sabine Lisická		 Jekatěrina Makarovová
Jelena Vesninová		 4–6, 6–4, [10–5]
2015 Martina Hingisová (4)
Sania Mirzaová		 Jekatěrina Makarovová
Jelena Vesninová		 7–5, 6–1
2016 Bethanie Mattek-Sandsová
Lucie Šafářová		 Tímea Babosová
Jaroslava Švedovová		 6–3, 6–4
2017 Gabriela Dabrowská
Sü I-fan		 Sania Mirzaová
Barbora Strýcová		 6–4, 6–3
2018 Ashleigh Bartyová
Coco Vandewegheová		 Barbora Krejčíková
Kateřina Siniaková		 6–2, 6–1
2019 Elise Mertensová
Aryna Sabalenková		 Samantha Stosurová
Čang Šuaj		 7–6(7–5), 6–2
2020 zrušenp kvůli epidemii koronaviru
2021 Šúko Aojamová
Ena Šibaharaová		 Hayley Carterová
Luisa Stefaniová		 6–2, 7–5
2022 Laura Siegemundová
  Věra Zvonarevová		   Veronika Kuděrmetovová
Elise Mertensová		 7–6(7–3), 7–5

Smíšená čtyřhra
Rok vítězové finalisté výsledek
1985 Heinz Günthardt
Martina Navrátilová		 Wojciech Fibak
Carling Bassettová		 6–3, 6–4
1986 John Fitzgerald
Elizabeth Smylieová		 Emilio Sánchez
Steffi Grafová		 6–4, 7–5
1987 Miloslav Mečíř
Jana Novotná		 Christo van Rensburg
Elna Reinachová		 6–3, 3–6, 6–3
1988 Michiel Schapers
Ann Henrickssonová		 Jim Pugh
Jana Novotná		 6–4, 6–4
1989 Ken Flach
Jill Hetheringtonová		 Sherwood Stewart
Zina Garrisonová		 6–2, 7–6(7–3)
Američan Andy Roddick podává proti Rogeru Federerovi v nočním čtvrtfinále Miami Masters 2009, z něhož odešel poražen ve třech setech

Rekordy
Soutěž[8] tenista[8] rekord[8] rok[8]
Nejvíce titulů ve dvouhře
Mužská dvouhra  Andre Agassi (USA)
 Novak Djoković (SRB)
6
 1990, 1995, 1996, 2001, 2002, 2003
2007, 2011, 2012, 2014, 2015, 2016
Ženská dvouhra  Serena Williamsová (USA)
8
 2002, 2003, 2004, 2007, 2008, 2013,
2014, 2015
Nejvíce titulů v řadě
Mužská dvouhra  Andre Agassi (USA)
 Novak Djoković (SRB)
3
 2001, 2002, 2003
2014, 2015, 2016
Ženská dvouhra  Steffi Grafová (GER)
 Serena Williamsová (USA)
3
 1994, 1995, 1996
2002, 2003, 2004 a 2013, 2014, 2015
Nejvíce vyhraných zápasů v řadě
Mužská dvouhra  Andre Agassi (USA)
20
 2001, 2002, 2003, 2004
Ženská dvouhra  Steffi Grafová (GER)
 Venus Williamsová (USA)
22
 1994, 1995, 1996, 1999
1998, 1999, 2001, 2002
Nejvícekrát nasazení jako č. 1
Mužská dvouhra  Roger Federer (SUI)
7
 2004, 2005, 2006, 2007, 2008, 2010, 2018
Ženská dvouhra  Serena Williamsová (USA)
7
 2003, 2004, 2009, 2013, 2014, 2015, 2016
Nenasazení finalisté
Mužská dvouhra  Sébastien Grosjean (FRA)
 David Wheaton (USA)
 Tim Mayotte (USA) (vítěz)
 Scott Davis (USA)
–
 1999
1991
1985
1985
Ženská dvouhra  Kim Clijstersová (BEL) (vítězka)
 Naomi Ósakaová (JPN)
–
 2005
2022
Nejmladší vítězové
Mužská dvouhra  Carlos Alcaraz (ESP) 18 let a 332 dní 2022
Ženská dvouhra  Monika Selešová (YUG) 16 let a 111 dní 1990
Nejstarší vítězové
Mužská dvouhra  Roger Federer (SUI) 37 let a 234 dní 2019
Ženská dvouhra  Serena Williamsová (USA) 33 let a 190 dní 2015
Nejvíce účastí ve finále
Mužská dvouhra  Andre Agassi (USA)
8
 1990, 1994, 1995, 1996,
1998, 2001, 2002, 2003
Ženská dvouhra  Serena Williamsová (USA)
10
 1999, 2002, 2003, 2004, 2007,
2008, 2009, 2013, 2014, 2015
Nejvíce párových titulů ve čtyřhře
Mužská čtyřhra  Bryan (USA) /  Bryan (USA)
6
 2007, 2008, 2014, 2015, 2018, 2019
Ženská čtyřhra  Novotná (CZE) /  Suková (CZE)
 Novotná (CZE) /  Sánchezová (ESP)
 Novotná (CZE) /  Hingisová (SUI)
 Raymondová (USA) /  Stosurová (AUS)
2
 1989, 1990
1995, 1996
1998, 1999
2006, 2007
Nejvíce individuálních titulů ve čtyřhře
Mužská čtyřhra  Bob Bryan (USA)
 Mike Bryan (USA)
6
 2007, 2008, 2014, 2015, 2018, 2019
2007, 2008, 2014, 2015, 2018, 2019
Ženská čtyřhra  Jana Novotná (CZE)
7
 1989, 1990, 1993, 1995, 1996, 1998, 1999

Vítězové Sunshine double
Belgičanka Kim Clijstersová se v roce 2005 stala první nenasazenou vítězkou Miami Masters a po Steffi Grafové druhou šampionkou „sunshine double“
Vítězové Sunshine double (slunečního doublu)
Indian Wells Masters a Miami Masters v jedné sezóně[6]
Poř.tenistapočetrok
1. Jim Courier (USA)11991
2. Michael Chang (USA)11992
3. Pete Sampras (USA)11994
4. Steffi Grafová (GER)21994, 1996
5. Marcelo Ríos (CHI)11998
6. Andre Agassi (USA)12001
7. Roger Federer (SUI)32005, 2006, 2017
8. Kim Clijstersová (BEL)12005
9. Novak Djoković (SRB)42011, 2014, 2015, 2016
10. Viktoria Azarenková (BLR)12016
11. Iga Świąteková (POL)12022
Vítězné páry Sunshine double v ženské čtyřhře[32]
Poř.párpočetrok
1. Helena Suková (TCH)
 Jana Novotná (TCH)		11990
2. Lisa Raymondová (USA)
 Rennae Stubbsová (AUS)		12002
3. Lisa Raymondová (USA)
 Samantha Stosurová (AUS)		22006, 2007
4. Aryna Sabalenková (BEL)
 Elise Mertensová (BLR)		12019
Další individuální vítězky v ženské čtyřhře[33]
Poř.deblistkapočetrok
 Nataša Zverevová (BLR)11997
 Martina Hingisová (SUI)11999
 Bethanie Matteková-Sandsová (USA)12016

Návštěvnost
Centrální dvorec v Crandon Parku, dějišti v letech 1987–2018
Rok[8] návštěvnost[8] rok návštěvnost rok návštěvnost rok návštěvnost
1985 125 817 1997 228 321 2009 293 228 2021 covidová omezení
1986 193 045 1998 255 272 2010 312 386 2022 385 314
1987 194 675 1999 259 946 2011 316 267
1988 213 171 2000 259 830 2012 326 131
1989 226 653 2001 270 143 2013 307 809
1990 180 543 2002 265 407 2014 306 866
1991 194 730 2003 248 126 2015 308 486
1992 204 643 2004 254 022 2016 300 952
1993 167 162 2005 263 118 2017 304 643
1994 214 025 2006 272 033 2018 303 339
1995 215 912 2007 288 025 2019 388 374
1996 234 755 2008 297 011 2020 nehráno
Panoráma centrálního dvorce areálu Tenisového centra v Crandon Parku pro 13 800  diváků. Do rekonstrukce v roce 2006, kdy sedadla získala opěradla, činila kapacita 14 tisíc návštěvníků.

Odkazy

Reference
  1. Goodbye, Crandon Park. Hello, Hard Rock. [online]. ROSSETTI, 2018-03-19 [cit. 2018-03-30]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Associated Press. Buchholz out as Key Biscayne chairman. ESPN [online]. KEY BISCAYNE, Fla.: 2010-03-22 [cit. 2018-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Tournament History [online]. Miami Open [cit. 2018-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
  4. RUSEDSKI, Greg. Miami courts too slow [online]. [cit. 2018-03-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-05. (anglicky)
  5. NEMEROFF, Nick. On Purple Clay: Miami and the Homogenization of Tennis [online]. The MH Magazine Theme. Dostupné online. (anglicky)
  6. Neelabhra Roy. 10 tennis players who have completed the Sunshine Double [online]. Sports Keeda, 2017-03-28 [cit. 2018-03-29]. Dostupné online.
  7. Richard Biebrich. A Winter Wimbledon. Miami New Times [online]. 2010-03-11 [cit. 2018-0-]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Records & Stats [online]. Miami Open [cit. 2022-04-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-03. (anglicky)
  9. Sony Ericsson Open [online]. Prolebrity [cit. 2011-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 16-03-2014. (anglicky)
  10. Viktor Kiššimon. Mal ma rád. Raz mi požičal aj tenisky na trávu, spomína Mečíř na Lendla. Pravda [online]. 2010-03-08 [cit. 2018-0-]. Dostupné online. (slovensky)
  11. ROBIN FINN. TENNIS; Who's That In Agassi's Hip Pocket? It's Becker. The New York Times [online]. 1994-03-15 [cit. 2018-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
  12. Associated Press. It’s Finally Official: Hingis Youngest To Be No. 1 Lopsided Win Over Seles In Lipton Final Solidifies 16-Year-Old’s Status As Top Women’s Tennis Player. www.spokesman.com [online]. 1997-04-01 [cit. 2018-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
  13. TENNIS; Muster Injured in Accident Shortly After Gaining Final. The New York Times [online]. 1989-04-01 [cit. 2018-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
  14. Associated Press. Thomas Muster to retire a second time. ESPN [online]. 2011-09-21 [cit. 2018-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
  15. WTA Tour Match Notes Lipton Championships at Key Biscayne, Florida March 28th, 1998 [online]. groups.google.com, 1998-03-28 [cit. 2018-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
  16. Así fue cómo Marcelo Ríos alcanzó el número 1 del mundo. T13 [online]. 2015-03-30 [cit. 2018-03-28]. Dostupné online. (španělsky)
  17. John Roberts. Tennis: Williams collision on cards. The Independent [online]. Key Biscayne, Florida: 1999-03-26 [cit. 2018-03-26]. Dostupné online. (anglicky)
  18. Aaron Kumar. Federer Battles Back To Beat Nadal and Win In Miami 2005. Beacher Report [online]. 2010-02-09 [cit. 2018-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
  19. Tim Newcomb. The history of tennis umpiring: How Hawk-Eye changed the game [online]. Sports Illustrated, 2015-11-11 [cit. 2018-03-28]. Dostupné online. (anglicky)
  20. ZABLOUDIL, Luboš. Djokovič v Miami získal rekordní 28. titul z turnajů Masters [online]. Tenisportal.cz, 2016-03-03 [cit. 2016-04-04]. Dostupné online.
  21. Josh Meiseles. Swiss captures 26th ATP World Tour Masters 1000 crown [online]. ATP World Tour, Inc., 2017-04-02 [cit. 2017-04-03]. Dostupné online. (anglicky)
  22. ZABLOUDIL, Luboš. Federer válí dál. Nadala porazil i v Miami a slaví už třetí velký triumf v sezoně! [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-02 [cit. 2017-04-03]. Dostupné online.
  23. ZABLOUDIL, Luboš. Kontaová porazila i Wozniackou a v Miami slaví svůj nejcennější titul [online]. Tenisportal.cz, 2017-04-01 [cit. 2017-04-02]. Dostupné online.
  24. ESPN News Services, Associated Press. Former player James Blake hired as Miami Open tournament director [online]. Miami: ESPN, 2018-01-11 [cit. 2018-03-29]. Dostupné online.
  25. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Isner v Miami zdolal Zvereva a jako nejstarší získal první titul z turnaje Masters 1000 [online]. TenisPortal.cz, 2018-04-01 [cit. 2018-04-03]. Dostupné online.
  26. ZABLOUDIL, Luboš. Miami dobyla opět Bartyová. Na úvod čelila mečbolu, ve finále jí Andreescuová vzdala. TenisPortal.cz [online]. 2021-04-03 [cit. 2021-04-03]. Dostupné online.
  27. Pole Position: Hubert Hurkacz Claims First Masters 1000 Title In Miami [online]. ATP Tour, Inc., 2021-04-04 [cit. 2021-04-05]. Dostupné online. (anglicky)
  28. Carlos Alcaraz Wins First ATP Masters 1000 Title In Miami. ATP Tour [online]. 2022-04-03 [cit. 2022-04-04]. Dostupné online. (anglicky)
  29. Swiatek bests Osaka, completes Sunshine Double with Miami title. Women's Tennis Association [online]. 2022-04-02 [cit. 2022-04-02]. Dostupné online.
  30. WTA World No.1 Ashleigh Barty announces retirement from professional tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-23 [cit. 2022-03-23]. Dostupné online. (anglicky)
  31. Osaka fires 18 aces, overcomes Bencic to reach first Miami Open final. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-31 [cit. 2022-04-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-04-01. (anglicky)
  32. Luboš Zabloudil, TenisPortal.cz. Sunshine Double pro Mertensovou a Sabalenkovou. Po Indian Wells ovládly i Miami [online]. TenisPortal.cz, 2019-04-01 [cit. 2019-04-02]. Dostupné online.
  33. Walking on Sunshine: Doubles 'Double' winners in Indian Wells & Miami [online]. WTA Tennis, 2020-04-02 [cit. 2020-05-25]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
Předchůdce Miami Masters Nástupce

žádný
San Diego		 WTA – turnaj roku kategorií Tier I a II
1995
2004
Indian Wells
Moskva

Indianapolis		 ATP – turnaj roku Championship Series a Masters Series
1998–2000
žádný

Monte-Carlo
Monte-Carlo		 ATP – turnaj roku Masters Series
2002–2006
2008
Monte-Carlo
Šanghaj
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.